ROZHODNE O NOVÉM VEDENÍ I O DALŠÍM SMĚRU A PRIORITÁCH

PTAČÍ CHŘIPKA<br />

ZASÁHLA PO DESETI LETECH<br />

ČESKOU REPUBLIKU A OPĚT<br />

PŘINESLA PŘÍSNÁ VETERINÁRNÍ<br />

OPATŘENÍ<br />

PAMLSKOVÁ<br />

VYHLÁŠKA<br />

PŘINESLA ŠKOLNÍ PRAXI<br />

PŘEDEVŠÍM ZMATKY<br />

A STRIKTNÍ OMEZENÍ<br />

PROPAGACE DŘEVA<br />

JAKO VÝZNAMNÉ DOMÁCÍ<br />

OBNOVITELNÉ SUROVINY<br />

VÝRAZNĚ POSÍLÍ A NABÍDNE<br />

LESŮM VÍCE ŠANCÍ<br />

str. 4-5<br />

str. 29-32<br />

str. 36, 38, 39<br />

ZPRAVODAJ<br />

14. ÚNOR 2017<br />

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY<br />

WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ<br />

BŘEZNOVÝ SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY<br />

<strong>ROZHODNE</strong> O <strong>NOVÉM</strong> <strong>VEDENÍ</strong><br />

I O <strong>DALŠÍM</strong> <strong>SMĚRU</strong> A <strong>PRIORITÁCH</strong><br />

JIŽ 16. BŘEZNA V OLOMOUCI ČLENSKÁ ZÁKLADNA <strong>ROZHODNE</strong> O TOM, POD JAKÝM <strong>VEDENÍ</strong>M A JAKÝM SMĚREM SE VYDÁ<br />

AGRÁRNÍ KOMORA V <strong>DALŠÍM</strong> TŘÍLETÉM VOLEBNÍM OBDOBÍ. JE NAPROSTO ZŘEJMÉ, ŽE KOMORA VE SVÉM ČELE POTŘEBUJE<br />

TAKOVÉ ZÁSTUPCE, KTEŘÍ CHÁPOU PRÁCI PRO ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR JAKO SVÉ POSLÁNÍ A JSOU<br />

PŘIPRAVENI PRO TO VYUŽÍT VEŠKERÝ SVŮJ POTENCIÁL.<br />

Zásadní předností jakéhokoliv kandidáta<br />

je pak schopnost povznést se nad<br />

individuální priority a umění vnímat<br />

zemědělství jako celek posazený do<br />

širokých potřeb našeho venkova s hledáním<br />

průřezově přijatelných kompromisů,<br />

ve kterých má každé odvětví svůj<br />

význam a nezastupitelný díl, s vyváženou<br />

koexistencí a společnou kooperací. Nové<br />

vedení by mělo komoru spojovat a hledat<br />

společné cíle a priority s většinovou<br />

podporou a nikoliv členskou základnu<br />

rozdělovat či názorově štěpit. Nezáleží<br />

přece na tom, jestli je podnik velký, řádově<br />

s tisíci hektary půdy, nebo jde naopak<br />

o malou či specializovanou rodinou farmu,<br />

důležité je, jak hospodaří a jaké má<br />

výstupy ke společnosti a zodpovědnost ke<br />

krajině. Budoucnost komory je v její trvalé<br />

jednotě a síle, a to i z důvodu podzimních<br />

parlamentních voleb, kde budeme před<br />

novou vládou opět muset obhajovat<br />

a prosazovat naše vlastní priority.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Mezi hlavní témata jednoho z posledních<br />

jednání představenstva, které se konalo<br />

dne 25. ledna, byla chystaná reforma<br />

Společné zemědělské politiky po roce<br />

2020. Ta je v současné době připravována<br />

představiteli Evropské komise s tím,<br />

že k 1. únoru byla zahájena takzvaná<br />

veřejná konzultace, která by měla ve<br />

druhé polovině roku vyústit v poziční

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

Před dvěma lety se XXIII. sněm konal tradičně v Olomouci. Foto: AK ČR<br />

dokument. Z něj vznikne první podoba<br />

reformy, ke které budou připravována<br />

nařízení definující rámcovou podobu SZP<br />

2020. Agrární komora ČR s Potravinářskou<br />

komorou ČR, Zemědělským<br />

svazem ČR, Iniciativou zemědělských<br />

a potravinářských podniků a dalšími<br />

partnery opětovně zahájila činnost tzv.<br />

Konsorcia zemědělských a potravinářských<br />

podniků. To vydefinuje společné<br />

priority a bude ve spolupráci s ministerstvem<br />

zemědělství připraveno zpracovat<br />

společnou pozici s cílem prosadit podobu<br />

rámec českého zemědělsko-potravinářského<br />

sektoru odpovídající národním<br />

potřebám Společné zemědělské politiky<br />

po roce 2020. Největší rizika pro české<br />

a moravské zemědělce představuje<br />

především zastropování plateb pro větší<br />

podniky, snížení či úplné zrušení dotací<br />

na produkci a transformace investičních<br />

podpor v takzvané finanční nástroje,<br />

které přesunou kapitál od zemědělců<br />

k bankovním ústavům, tlak na další environmentální<br />

funkce, řešení klimatických<br />

výzev a podobně. Do budoucna může být<br />

založen problém také v odklonu EU od<br />

produkce ve prospěch krajinného hospodaření,<br />

což se může projevit ve ztrátě<br />

soběstačnosti výroby potravin, které se<br />

však i v souladu s celosvětovým děním,<br />

stávají stále více strategickou surovinou.<br />

Na téma reformy SZP hovořil ve svém<br />

vystoupení také náměstek ministra<br />

zemědělství Pavel Sekáč. Zdůraznil, že<br />

s odchodem Velké Británie z Evropské<br />

unie, přijde rozpočet EU přibližně<br />

o 14 % příjmů. Evropská komise tak<br />

bude hledat úspory, což se reálně může<br />

promítnout i do finální podoby reformy<br />

Společné zemědělské politiky a směrů<br />

jejího financování. Napříště bude ještě<br />

větší důraz kladen především na vývoj<br />

a výzkum, boj proti klimatickým změnám,<br />

generační obměnu v zemědělství,<br />

zatraktivnění venkovského prostoru, aby<br />

nedocházelo k jeho vylidňování. Stále větší<br />

tlak je rovněž na zjednodušení dotačních<br />

podpor a snižování administrativní<br />

zátěže. Naopak odklon se dá očekávat od<br />

přímých plateb, na které byly zemědělci<br />

zvyklí z I. pilíře SZP a nevratných investičních<br />

podpor z pilíře druhého. První<br />

pilíř může být částečně rozpuštěn do<br />

uvažovaného III. Pilíře, který by měl<br />

sloužit k pojištění zemědělců vůči tržním<br />

výkyvům a dalším dopadům porovnávaným<br />

vůči průměru referenčního období.<br />

V příští měsících tak bude podle Sekáče<br />

probíhat tvorba národní pozice České<br />

republiky vůči nadcházející reformě,<br />

o které bude kromě zemědělské veřejnosti<br />

jednat také s partnery v rámci<br />

Evropské komise. První nástin pozice<br />

již zaslalo ministerstvo zemědělství<br />

Spolkové republiky Německo, kde se<br />

mimo jiné hovoří o vzdělávání a osvětě<br />

v boji proti obezitě a také regulaci trhu<br />

se zemědělskou půdou. Tvorba vyvážené<br />

pozice České republiky a hledání koaličních<br />

partnerů v rámci Evropské unie tak<br />

bude patřit mezi hlavní priority rezortu<br />

v roce 2017.<br />

Mezi témata ministerstva v tomto roce<br />

bude patřit také příprava marketingového<br />

fondu. Podle Viery Šedivé, náměstkyně<br />

pro Sekci potravinářských výrob, jsou<br />

přípravné práce pro spuštění fondu v plném<br />

proudu. Vyjasněny mají být některé<br />

legislativní záležitosti týkající se statutu<br />

a postavení fondu včetně způsobu jeho<br />

financování. Očekává se, že do Fondu<br />

by přispívali prvovýrobci, zpracovatelé<br />

a maloobchod, přičemž konkrétní<br />

odvody je ještě nutné stanovit. Otázkou<br />

je také forma zapojení státu, od čehož<br />

se odrazí i možnost propagace „české<br />

produkce“. Petr Jílek, zástupce sekce<br />

zemědělských komodit, zahraničních<br />

vztahů a ekologického zemědělství<br />

představil některé legislativní novinky,<br />

které platí od nebo začnou platit v roce<br />

2017. Od března by již měla fungovat<br />

podpora pro chovatele drůbeže, formou<br />

opatření pro dobré životní podmínky<br />

v chovech. Pro tento dotační titul je<br />

připraveno zhruba 350 milionů korun.<br />

Chovatelé hospodářských zvířat mohou<br />

využít také vratku spotřební daně pro<br />

minerální oleje spotřebované v živočišné<br />

výrobě. O vratku si mohou chovatelé<br />

zažádat zpětně od 1. 1. 2016. Za úvahu<br />

také stojí přehodnocení pozice České republiky<br />

k pěstování a využití GM plodin,<br />

protože například GM kukuřice byla v<br />

loňském roce pěstována již jen na<br />

2<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

80 hektarech a trendem okolních zemí<br />

jsou GMO free krmiva i potraviny.<br />

Ředitel SZIF Martin Šebestyán hovořil<br />

o harmonogramu vyplácení dotací v roce<br />

2017, které se po počátečních provozních<br />

problémech již daří zpracovávat<br />

v určitém předstihu k předpokládaným<br />

termínům. Snahou je také zjednodušení<br />

Společné zemědělské politiky, které by<br />

mělo přinést snížení administrativní zátěže.<br />

Upozornil na možnost výkyvů kurzu<br />

koruny v tomto roce i v příštích několika<br />

letech, což by mohlo zásadním způsobem<br />

snížit objem finančních prostředků<br />

poukazovaných České republice<br />

v eurech. Podle propočtu AK ČR znamená<br />

kurzový pokles jedné koruny k euru<br />

v celkovém objemu 1,5 mld. Kč podpor.<br />

V průběhu jednání představenstva se<br />

diskutovalo také o komoditní problematice.<br />

Cena obilovin zůstává stabilní,<br />

i když pod dlouhodobou cenovou úrovní.<br />

Cena řepky na světových trzích vytrvale<br />

stoupá, prolomila hranici 420 € za tunu,<br />

přičemž průběh letošní zimy v Evropě<br />

výhledově neslibuje dobrou úrodu ozimů.<br />

Zároveň v Evropě došlo k poklesu osevních<br />

ploch řepky o 17 %, což přispěje ke<br />

zvýšené poptávce zpracovatelů. Pěstitelé<br />

cukrové řepy se připravují na podzimní<br />

ukončení režimu kvót, po kterých by<br />

mohlo dojít – tak jak ukázal příklad<br />

mléka, k významnému negativnímu<br />

rozkolísání trhu. Stejně jako pěstitelé<br />

řepky se i řepaři obávají zákazu moření<br />

osiva neonikotinoidy, které v prvních<br />

třech letech platnosti zákazu vybraných<br />

účinných látek naopak vedlo k nadužívání<br />

substitučních pesticidů, zvýšeného<br />

objemu agrotechnických prací a přitom<br />

však ke snížení výnosů.<br />

Situace v produkci mléka stále není<br />

optimální, několik měsíců v řadě je cena<br />

zemědělských výrobců v ČR nejnižší<br />

v Evropské unii. Problém chovatelé vidí<br />

v nevyváženém potravinovém řetězci, ve<br />

kterém zemědělci tahají za kratší konec.<br />

Cena na pultech, tedy cena pro spotřebitele,<br />

se totiž za posledních několik<br />

měsíců znatelně zvýšila. Svou negativní<br />

roli měla i podhodnocená úroveň<br />

zveřejňované průměrné ceny vyplývající<br />

ze špatně nastavené metodiky statistického<br />

zjišťování výkupní ceny mléka.<br />

Cena vepřového masa se v posledních<br />

měsících stabilizovala, nicméně sektor<br />

stále stagnuje, i vzhledem k tomu,<br />

že řada podpor dorazila k chovatelům<br />

pozdě. Snížil se proto počet prasniček<br />

a vzhledem k podfinancování výroby jsou<br />

ohroženy investice a tím i další rozvoj<br />

sektoru. V drůbežím mase a vejcích<br />

se sice podařilo dodatečně chovatele<br />

podpořit a některé tak zachránit před<br />

krachem, stále však kvůli nekalým<br />

praktikám obchodních řetězců a predátorským<br />

dovozům ze zahraničí nedochází<br />

ke stabilizaci sektoru.<br />

Představenstvo v průběhu dalšího programu<br />

projednalo informace k hospodaření<br />

AK ČR za rok 2016 a 2017, záležitost<br />

zvýšení členských příspěvků pro centrální<br />

úřad s cílem posílit finanční nezávislost<br />

komory, přípravu předsněmovních<br />

diskuzí, seminářů a dalších projektů<br />

a zároveň většinou hlasů schválilo<br />

roční smluvní spolupráci s významným<br />

komerčním partnerem.<br />

V rámci příprav volebního sněmu,<br />

který bude 16. března v Olomouci<br />

byly projednány výsledky primárních<br />

voleb ve sněmovnách, ujasněny některé<br />

nepřesnosti kandidátek a nominace<br />

viceprezidentů do voleb. Vzhledem<br />

k rozhodnutí stávajícího prezidenta<br />

Miroslava Tomana opětovně již nekandidovat<br />

(viz samostatná zpráva), došlo<br />

k určitému přenastavení poměru sil. V<br />

návaznosti na to bylo na 6. února 2017<br />

svoláno mimořádné jednání představenstva,<br />

jehož výsledky však nebylo možné<br />

vzhledem k uzávěrce čísla již do tohoto<br />

textu zakomponovat.<br />

Ing. Jiří Felčárek<br />

PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR SE<br />

NEBUDE UCHÁZET O ZNOVUZVOLENÍ<br />

PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR MIROSLAV TOMAN OZNÁMIL DNE 25. LEDNA NA ZASEDÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA AK ČR, ŽE SE<br />

NEBUDE NA XXV. SNĚMU AK ČR, KONANÉM DNE 16. BŘEZNA V OLOMOUCI, ZNOVU UCHÁZET O ZNOVUZVOLENÍ DO TÉTO FUNKCE.<br />

„Svému nástupci předávám Agrární<br />

komoru ve velmi dobré kondici, ve stabilizovaném<br />

a efektivním personálním<br />

a finančním stavu. Jsem přesvědčen, že<br />

za uplynulé tříleté volební období odvedla<br />

Agrární komora ČR velký kus práce,<br />

který výrazně pomohl postavení českého<br />

zemědělství a posílil jeho prosperitu<br />

i z hlediska budoucího období,“ uvedl<br />

prezident Toman. Za stávající situace<br />

je pro zemědělský sektor bezpochyby<br />

velkým přínosem, že rozpočet kapitoly<br />

zemědělství je v současné době<br />

opakovaně na historicky nejvyšší úrovni<br />

přesahující 50 mld. Kč, do národních<br />

podpor jde přes 4 mld. Kč a funguje<br />

i institut mimořádné vládní pomoc<br />

v případě krize. Právě v souvislosti<br />

s řešením krize v živočišné výrobě způsobené<br />

nešťastným souběhem ruských<br />

sankcí a ukončením režimu mléčných<br />

kvót vznikly na základě dohody AK ČR<br />

s Ministerstvem zemědělství úplně<br />

nové programy pomoci pro živočišnou<br />

výrobu, jako je welfare pro dojnice,<br />

prasata a drůbež, chovatelé skotu<br />

mohou ještě využít dotační programy<br />

D19 a D20, tedy Q kvalitu, či platbu<br />

za poskytování informací ústřední<br />

evidenci.<br />

Agrární komoře se dále za uplynulé<br />

období ve spolupráci s ministerstvem<br />

zemědělství podařilo realizovat několik<br />

zásadních opatření ve prospěch českého<br />

zemědělství. Podařilo se dosáhnout<br />

postupného zvýšení národního kofinancování<br />

PRV z 15 % na 25 a z 25 % na 35 %,<br />

udržela se výše finanční alokace na<br />

investice do zemědělství a potravinářství,<br />

novelizován byl zákon o významné<br />

tržní síle, čímž jsme pomohli částečnému<br />

narovnání dodavatelsko-odběratelských<br />

vztahů, který by měl napomoci<br />

lepší uplatnění českých zemědělců<br />

a potravinářů na domácím trhu.<br />

Výrazného rozšíření se dočkala vratka<br />

zelené nafty, a to na živočišnou výrobu,<br />

práce v lesnictví a rybářství, snahou<br />

je doplnit ještě i speciální plodiny,<br />

dojednány byly mimořádné platby za<br />

sucho a mrazy, včetně bonifikace oblastí<br />

ohrožených suchem v Programu rozvoje<br />

venkova přidělením preferenčních bodů.<br />

Agrární komora ČR také otevřela diskusi<br />

o podobě zákona o prodeji zemědělské<br />

půdy z hlediska ochrany vlastnictví<br />

zemědělské půdy proti spekulativním<br />

prodejům, rovněž intenzivně spolupracuje<br />

s Mze na nastavení podmínek nové<br />

Společné zemědělské politiky po roce<br />

2020, kde hrozí rizika snížení financí<br />

i tlaku na velké podniky z hlediska snížení<br />

produkce, což by pro české zemědělství<br />

bylo kritické.<br />

„I přes tyto úspěchy a vysoký rozpočet<br />

kapitoly Zemědělství, pořád přetrvávají<br />

problémy, se kterými si bude muset nové<br />

vedení AK ČR poradit. Jde například<br />

o stále nepříliš účinnou a nesystematickou<br />

ochranu domácího trhu nebo vysoký<br />

vývoz zemědělské suroviny a dovoz<br />

zpracovaných výrobků,“ řekl prezident<br />

Toman a doplnil: „Jsem samozřejmě<br />

připraven jako prezident Potravinářské<br />

komory ČR i nadále se zemědělci<br />

a Agrární komorou ČR úzce spolupracovat,<br />

ať už v otázce zneužití významné<br />

tržní síly obchodními řetězci, nebo ve vyhledávání<br />

nových exportních příležitostí<br />

a jejich podpory a dalších otázkách.“<br />

Dana Večeřová<br />

Před dvěma lety se XXIII. sněm konal tradičně v Olomouci. Foto: AK ČR<br />

1 > 2017<br />

3

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

VYSOCEPATOGENNÍ AVIÁRNÍ INFLUENZA V ČR<br />

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA TRVALE PROVÁDÍ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ, PŘI KTERÝCH ZAJIŠŤUJE SOUPIS HOSPODÁŘSTVÍ VE<br />

VYMEZENÝCH UZAVŘENÝCH PÁSMECH A PRŮBĚŽNĚ VYHODNOCUJE NÁKAZOVOU SITUACI. BYLA ZAVEDENA PŘÍSLUŠNÁ<br />

VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ K ZAMEZENÍ DALŠÍHO ŠÍŘENÍ NÁKAZY PODLE PLATNÉ LEGISLATIVY.<br />

z preventivních důvodů zabránit<br />

kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“<br />

řekl ministr zemědělství<br />

Marian Jurečka.<br />

„V případě výskytu nákazy je<br />

základním opatřením utracení ptáků<br />

v ohnisku a zabránění dalšího šíření<br />

prostřednictvím kontaminované<br />

podestýlky, krmiva, hnoje apod. Živočišné<br />

produkty z ohniska jsou neškodně<br />

likvidovány a z vymezených uzavřených<br />

pásem mohou být na trh produkty uvolněny<br />

až po prohlídce úředním veterinárním<br />

lékařem,“ dodal ústřední ředitel<br />

SVS Zbyněk Semerád.<br />

Injekční usmrcení důbeže. Foto: SVS ČR<br />

Živočišné produkty z drůbeže<br />

z území ČR jsou bezpečné, protože<br />

jsou pod stálým veterinárním<br />

dozorem. Z infikovaných hospodářství<br />

nebyl uskutečněn žádný přesun<br />

živočišných produktů ani zvířat,<br />

jednalo se o drobnochovy s využitím<br />

produktů pro vlastní spotřebu. Upozorňujeme,<br />

že je třeba při zaznamenání<br />

zvýšených úhynů v chovech drůbeže<br />

nebo při výskytu klinických příznaků<br />

nasvědčující podezření z nákazy<br />

informovat místně příslušnou krajskou<br />

veterinární správu.<br />

V ČR bylo po téměř deseti letech<br />

potvrzeno ohnisko vysocepatogenní<br />

ptačí chřipky<br />

V České republice byl začátkem<br />

ledna 2017 po téměř deseti letech<br />

potvrzen výskyt vysocepatogenní aviární<br />

influenzy (ptačí chřipky). Nákaza byla<br />

potvrzena ve dvou malochovech drůbeže<br />

v Jihomoravském kraji, a to v Moravském<br />

Krumlově a v Ivančicích. Pravděpodobným<br />

zdrojem nákazy v chovech<br />

jsou volně žijící ptáci. Nákaza byla<br />

potvrzena také u volně žijících labutí<br />

v témže kraji.<br />

„Státní veterinární správa v souladu<br />

s platnou legislativou přijala s okamžitou<br />

platností opatření k zamezení<br />

dalšího šíření nákazy. Chovatelé by měli<br />

AKTUÁLNÍ INFORMACE<br />

31. 1. 2017<br />

Ve večerních hodinách 30. 1. 2017 bylo potvrzeno vyšetřením ohnisko ptačí<br />

chřipky H5 v obci Bílence v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. V chovu se nachází<br />

cca 400 ks drůbeže různých druhů. Chovatel nahlásil úhyn dvou krůt, část<br />

chované drůbeže vykazovala typické příznaky nákazy. V průběhu dnešního dne<br />

bylo ohnisko zlikvidováno. Jedná se o třinácté letošní ohnisko nákazy v ČR<br />

a první v Ústeckém kraji. Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 byla dosud<br />

v ČR potvrzena také u 31 volně žijících ptáků. V průběhu dne potvrzena další<br />

dvě ohniska ptačí chřipky H5, obě v Jihočeském kraji. V prvním případě se jedná<br />

o komerční chov – výkrm kachen ve Vlachově Březí v okrese Prachatice<br />

(cca 17 000 ks). Chovatel zde nahlásil vysoký úhyn 14denních kachňat. Ve druhém<br />

případě jde o drobnochov drůbeže v obci Ledenice v okrese České Budějovice.<br />

V chovu celkem cca 40 ks drůbeže (slepic a kachen). Chovatel zde nahlásil<br />

úhyn dvou slepic, několik dalších s typickými klinickými příznaky. V případě<br />

obou chovu vyšetření ve Státním veterinárním ústavu potvrdilo ptačí chřipku H5.<br />

V průběhu zítřka bude provedeno v souladu s platnou legislativou utrácení<br />

a budou vydána nařízení pro ohraničená pásma. V ČR je aktuálně 15 ohnisek<br />

ptačí chřipky. Nákaza se vyskytuje ve více než 20 zemích EU. Počet ohnisek<br />

v chovech drůbeže na území EU se blíží 600. Nejvíce postiženými státy jsou ke<br />

konci ledna Maďarsko (231 ohnisek) a Francie (177 ohnisek).<br />

1. 2. 2017<br />

V dopoledních hodinách proběhlo za asistence hasičů a policistů utrácení drůbeže<br />

v ohnisku v obci Ledenice v okrese České Budějovice. Injekčně zde bude utraceno<br />

40 kusů drůbeže (slepic a kachen) v drobnochovu. V odpoledních hodinách<br />

provedena likvidace ve výkrmu kachen ve Vlachově Březí v okrese Prachatice.<br />

Ze 17 000 kachňat do zahájení utrácení více než 3000 uhynulo. Velká část<br />

zbývajících ptáků vykazovala příznaky nákazy včetně nervových příznaků, zvířata<br />

zjevně trpěla. Byla vydána nařízení pro ochranná pásma a pásma dozoru.<br />

V odpoledních hodinách se v souvislosti s tím uskutečnila jednání mezi vedením<br />

Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj a starosty obcí nacházejících se<br />

v uzavřených pásmech.<br />

Základním preventivním opatřením je<br />

pokud možno chov drůbeže v uzavřených<br />

objektech a zabránění kontaktu s volně<br />

žijícími ptáky. U chovů, kde není možné<br />

zajistit umístění v uzavřeném objektu,<br />

je nutné přijmout opatření, která<br />

minimalizují rizika kontaminace vody,<br />

krmiva a podestýlky trusem volně<br />

žijících ptáků, například umístit vodu<br />

a krmivo pod přístřešek, zabránit<br />

pohybu na vodních plochách, kde jsou<br />

volně žijící ptáci. Dalším možným<br />

opatřením je zasíťování výběhů apod.<br />

V případě podezření na výskyt nákazy,<br />

což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles<br />

snášky nebo příjmu krmiva nahlásit<br />

na krajskou veterinární správu.<br />

Ptačí chřipka je nebezpečná virová<br />

nákaza kura domácího, krůt, vodní<br />

drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických<br />

ptáků a volně žijícího ptactva. Viry<br />

ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně<br />

žijících ptáků a k jejich přenosu dochází<br />

zejména trusem. Proto infekci nejčastěji<br />

způsobí pozření krmiva či vody kontaminované<br />

trusem infikovaných ptáků.<br />

Vysocepatogenní viry aviární influenzy<br />

způsobují u ptáků vysokou nemocnost<br />

a velké úhyny. V chovech drůbeže tím<br />

způsobují významné přímé i nepřímé<br />

ekonomické ztráty.<br />

Současná forma viru je vysoce<br />

patogenní pro ptáky, nicméně přenos<br />

na člověka nebyl doposud zaznamenán.<br />

Jde o ptačí formu chřipkových virů,<br />

ke kterým není člověk jako savec moc<br />

vnímavý. Rizikem je zde možná mutace<br />

viru, která by následně mohla ohrozit<br />

zdraví lidí. Proto se provádí utracení<br />

ptáků v ohnisku. Více informací je možné<br />

nalézt na internetových stránkách Státní<br />

veterinární správy www.svscr.cz.<br />

Mgr. Petr Pejchal,<br />

oddělení vnější komunikace<br />

4<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

VÝSKYT PTAČÍ CHŘIPKY V ČESKÉ REPUBLICE<br />

JE ZÁVAŽNÝ, ALE PLNĚ POD KONTROLOU<br />

AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY SPOLEČNĚ S ČESKOMORAVSKOU DRŮBEŽÁŘSKOU UNIÍ PEČLIVĚ MONITORUJE SITUACI<br />

VYVOLANOU VÝSKYTEM PTAČÍ CHŘIPKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, LOKALIZOVANOU MOMENTÁLNĚ V ŠESTI OHNISCÍCH V<br />

DROBNOCHOVECH NA JIŽNÍ MORAVĚ A VE STŘEDOČESKÉM KRAJI.<br />

Výskyt vysoce patogenního kmene aviární<br />

influenzy byl na našem území zaznamenán<br />

po deseti letech a vzhledem<br />

k situaci v Evropské unii a prokázání<br />

v okolních zemích jej šlo předpokládat.<br />

Z tohoto důvodu jsme v úzkém a bezprostředním<br />

kontaktu se Státní veterinární<br />

správou i se všemi významnými producenty<br />

drůbežího masa a vajec v České<br />

republice tak, aby došlo k maximální<br />

prevenci, eliminaci rizik a tedy případných<br />

ekonomických škod.<br />

Dosavadní postup Státní veterinární<br />

správy hodnotíme jako vysoce profesionální<br />

s věcným přístupem, komunikací<br />

na úrovni krajů, místních samospráv,<br />

s Policií ČR a HZS ČR a dalšími subjekty<br />

včetně všech drobných, malých či zájmových<br />

chovů a tedy plně v souladu se<br />

závažností nákazové situace. Likvidace<br />

drůbeže v ochranných pásmech vyplývá<br />

z příslušné legislativy, která zahrnuje<br />

přísná a přesně daná pravidla, včetně<br />

omezení kontaktu zvířat s volně žijícím<br />

ptactvem a zamezení kontaminace<br />

EPIDEMIE PTAČÍ CHŘIPKY NAHRÁVAJÍ<br />

VELKÝM IZOLOVANÝM CHOVŮM<br />

PTAČÍ CHŘIPKA BYLA, JE A BUDE, A S TÍMTO FAKTEM SE MUSÍ JAK CHOVATELÉ DRŮBEŽE, TAK TAKÉ SPOTŘEBITELÉ SMÍŘIT.<br />

A PŘEDEVŠÍM NESMÍ PROPADAT PANICE JAK VE SMYSLU POTENCIÁLNÍHO OHROŽENÍ SVÉHO ZDRAVÍ, TAK OHLEDNĚ KONZUMACE<br />

DRŮBEŽÍHO MASA.<br />

V prvé řadě je třeba konstatovat, že i<br />

když se v ČR objevila řada ohnisek ptačí<br />

chřipky a díky tomu bylo zlikvidováno na<br />

první pohled relativně mnoho ptáků, je<br />

tento počet v porovnání se stavy drůbeže<br />

chované v ČR naprosto marginální. V ČR<br />

se totiž chová více než 21 milionů kusů<br />

drůbeže, což v praxi znamená, že likvidace<br />

desítek tisíc, ale třeba i několika<br />

set tisíc hospodářské drůbeže nemůže<br />

mít na nabídku tuzemské drůbeže<br />

prakticky žádný vliv. Navíc jde o likvidaci<br />

zvířat z malochovů, které se většinou ani<br />

na maloobchodní trh nedostanou.<br />

Právě tato skutečnost je přitom zejména<br />

z pohledu spotřebitele velmi významná,<br />

zvláště za situace, kdy je spotřebitel po<br />

řadu let přesvědčován ke konzumaci<br />

drůbeže a vajec z chovů, kde jsou v maximální<br />

možné míře dodržovány zásady<br />

krmiva a vody. Za chované kusy bude<br />

poskytnuta náhrada nákladů a ztrát<br />

vzniklých v souvislosti s pravidly k řešení<br />

nebezpečných nákaz.<br />

Státní veterinární správa zároveň<br />

doporučuje dbát zvýšenou pozornost<br />

dodržování zásad biologické bezpečnosti,<br />

preventivních opatření v chovech<br />

drůbeže a hlášení podezřelých úhynů.<br />

Aktuální rozhodnutí SVS o zákazu<br />

přesunu zvířat a zákazu konání výstav<br />

drůbeže, okrasného ptactva a holubů je<br />

navazujícím opatřením, které by mělo<br />

přispět k eliminaci možného přenosu<br />

nákaz a ke zklidnění situace.<br />

animal welfare (pohody zvířat), což<br />

v praxi znamená volné výběhy v přírodě.<br />

Tento způsob chovu ale představuje<br />

a také v budoucnosti bude představovat<br />

neovlivnitelná rizika spočívající v permanentní<br />

možnosti kontaktu chované<br />

drůbeže s volně žijícími ptáky nakaženými<br />

ptačí chřipkou. Což v praxi znamená<br />

(i když to leckdo nebude chtít slyšet),<br />

že je existence ptačí chřipky velmi<br />

významným argumentem ve prospěch<br />

velkochovů v uzavřených prostorách<br />

oproti malochovům a volným výběhům,<br />

při nichž sice má chovaná drůbež<br />

luxusní animal welfare, ale daní za to<br />

je právě všudypřítomné riziko ptačí<br />

chřipky. Zejména pak tam, kde je v blízkosti<br />

drobnochovů nějaká vodní plocha<br />

s vodními ptáky (a to je dost často),<br />

protože vodní ptáci, jako jsou labutě,<br />

Foto:<br />

Směrem ke spotřebitelům považujeme<br />

za zcela zásadní přenést sdělení, že české<br />

drůbeží maso a vejce uváděné na trh<br />

jsou pro spotřebitele naprosto bezpečné.<br />

Uzavřené halové systémy, ve kterých je<br />

v ČR drůbež chována, jsou zabezpečeny<br />

před vniknutím volně žijících zvířat a pod<br />

důslednou průběžnou kontrolou. Pokud<br />

tedy chtějí mít spotřebitelé jistotu bezpečného<br />

produktu, měli by se při nákupu<br />

i nadále orientovat na tuzemské drůbeží<br />

maso a vejce.<br />

V současné době se na území České<br />

republiky chová více než 21 miliónů<br />

kusu drůbeže všech druhů a kategorií<br />

a soběstačnost v drůbežím mase<br />

kachny nebo třeba volavky, jsou k ptačí<br />

chřipce vnímavější a voda, z níž se napájí<br />

chovaná drůbež, může být kontaminována<br />

trusem nakažených volně žijících<br />

ptáků. Nakonec, jak lze i v případech v<br />

minulosti, a nejen u nás, dohledat, byly<br />

to právě vodní ptáci, jejichž úhyn se stal<br />

spouštěcím mechanismem kontrol, při<br />

kterých pak byla objevena ohniska ptačí<br />

chřipky v domácích nebo venkovních<br />

menších chovech.<br />

Dalším rizikem malochovů je také intenzivnější<br />

kontakt drobnochovatele s drůbeží.<br />

V našich zemích sice není zvykem<br />

tak, jako třeba v Asii, s drůbeží prakticky<br />

spát, nicméně přenos ptačí chřipky na<br />

člověka je možný, přičemž pravděpodobnost<br />

roste s intenzitou kontaktu člověka<br />

a drůbeže. Vůbec nejhorší je stav, kdy<br />

má drůbež ptačí chřipku a člověk lidskou<br />

je zhruba na úrovni dvou třetin<br />

a u vajec na úrovni čtyř pětin tuzemské<br />

spotřeby, přičemž podle aktuálně<br />

dostupných informací nepředpokládáme<br />

ani za této situace u těchto komodit<br />

propady produkce.<br />

Ing. Dana Večeřová<br />

chřipku, protože oba chřipkové viry<br />

mohou vzájemným kontaktem mutovat a<br />

tím se na člověka přenést. U nás se tak<br />

zatím nestalo a s vysokou pravděpodobností<br />

ani nestane, takže hlavním rizikem<br />

zůstává kontaminace hospodářských<br />

zvířat, tedy drůbeže.<br />

Tak či tak jsou drobnochovy a přirozené<br />

a přírodní chovy (biochovy) ohledně ptačí<br />

chřipky rizikovější. Vzhledem k tomu,<br />

že v řadě zemí, z nichž se k nám drůbež<br />

dováží, je tamní produkce postavena ze<br />

značné části právě na drobnochovech,<br />

může být i tato skutečnost jedním z podpůrných<br />

argumentů k vyšší preferenci<br />

tuzemské drůbeží produkce. Možná by<br />

nebylo od věci s touto skutečností také<br />

marketingově pracovat.<br />

Petr Havel<br />

1 > 2017<br />

5

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

BOJ O SZP PO ROCE 2020<br />

NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZASTUPUJÍCÍ ZEMĚDĚLCE V BRUSELU ZAČÍNAJÍ BÍT NA POPLACH. ZEMĚDĚLCI TOTIŽ PŘI PŘEDSTAVĚ<br />

RADIKÁLNÍ REFORMY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY VOLAJÍ „S.O.S“. TOTO TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ, SE KTERÝM SE MNEMOTECHNICKY<br />

POJÍ ANGLICKÉ „SAVE OUR SOULS (SPASTE NAŠE DUŠE)“, NYNÍ DOSTÁVÁ TROCHU JINÝ ROZMĚR. ZEMĚDĚLCI TOTIŽ VOLAJÍ SPÍŠE<br />

„SAVE OUR SUBSIDIES (ZACHRAŇTE NÁM DOTACE)“. MOC DOBŘE PŘITOM VĚDÍ, ŽE STEJNĚ JAKO TONOUCÍ JE BUDE MUSET BÝT<br />

V PŘÍŠTÍCH MĚSÍCÍCH HODNĚ VIDĚT A SLYŠET, A ŽE BUDOU MUSET BOJOVAT DO POSLEDNÍHO DECHU.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Bitva na život a na smrt začne v lednu,<br />

kdy Evropská komise oficiálně zahajuje<br />

konzultaci k reformě Společné zemědělské<br />

politiky. Současná SZP se přitom na<br />

výdajích rozpočtu Evropské unie podílí<br />

až z 38 %. Tlak na reformu této politiky<br />

je tak značný a opakuje se pravidelně<br />

před schvalováním víceletého finančního<br />

rámce rozpočtu EU.<br />

Další kolo tahanice o zachování, okleštění,<br />

či dokonce zrušení dotací se rozjíždí<br />

už nyní. Evropská komise totiž od ledna<br />

spouští veřejnou konzultaci ke Společné<br />

zemědělské politice, která se přímo váže<br />

k revizi rozpočtových výdajů Unie. Ta<br />

musí být dokončena do konce roku 2017.<br />

Do obvyklé debaty, ve které hlavní slovo<br />

vedou ekologické organizace volající<br />

po dalším a dalším ozelenění unijního<br />

zemědělství, příští rok vstoupí další,<br />

ryze pragmatické argumenty. S velkou<br />

pravděpodobností totiž v březnu Velká<br />

Británie aktivuje článek 50 Lisabonské<br />

smlouvy, jinými slovy z Unie odejde<br />

ekonomicky silná země, která patřila<br />

mezi čisté plátce do unijního rozpočtu.<br />

Většina státu Eurozóny se navíc potýká<br />

s hospodářskými problémy. V současné<br />

době tak škrty v SZP nejsou otázkou<br />

času, ale spíše způsobu.<br />

Zemědělci nechtějí o škrtech slyšet<br />

Samotní zemědělci ale o škrtech<br />

nechtějí ani slyšet. Martin Merrild, prezident<br />

zastřešující nevládní organizace<br />

evropských soukromníků COPA se k<br />

reformě SZP vyjádřil následovně: „Pořád<br />

od někoho slýchám o reformě SZP, ale<br />

kdo vlastně reformu potřebuje. Podle mě<br />

stačí jen revize směřující ke zlepšení“.<br />

Prezident sesterské organizace COGE-<br />

CA, která sdružuje právnické osoby a<br />

zemědělské kooperativy Thomas Magnusson<br />

zástává velmi podobný názor.<br />

Podle Magnussona „..teď není ten<br />

pravý čas na reformu SZP, protože před<br />

zemědělství stojí celá řada výzev (včetně<br />

globální změny klimatu), kterým je možné<br />

čelit právě jen z využití prostředků z<br />

unijního rozpočtu“.<br />

Do debaty se jako obvykle navíc vkládají<br />

různé ekologické organizace, kterým<br />

vadí, že velká část přímých plateb končí<br />

u velkých podniků, které se podle nich<br />

nechovají ohleduplně k půdě a vzhledem<br />

k tomu, že drží dobytek, jsou zodpovědné<br />

za zvýšené emise metanu do ovzduší.<br />

Stanka Becheva z ekologického sdružení<br />

„Přátelé Země“ okomentovala snahu<br />

reformovat SZP následovně: Minimalistické<br />

změny v žádném případě nestačí.<br />

Musíme celou SZP převrátit vzhůru nohama<br />

a podporovat lokální trhy namísto<br />

toho, abychom se zoufale snažili uspět<br />

na globálním trhu.“<br />

Debata o struktuře SZP<br />

V současné době má Společná zemědělská<br />

politika dva hlavní piliře. Z I. pilíře<br />

jsou vypláceny přímé platby, jejichž výše<br />

se zjednodušeně řečeno zpravidla odvíjí<br />

od velikosti obhospodařované plochy.<br />

V rámci II. pilíře jsou potom podporovány<br />

například oblasti s přírodním znevýhodněním,<br />

agroekologické managementy<br />

(ekologické zemědělství, zachování<br />

chráněných druhů živočichů apod), ale<br />

především investice do infrastruktury<br />

a modernizace zemědělských podniků.<br />

Dnešní struktura SZP není podle Evropské<br />

komise vyvážená. Úředníci Komise<br />

to dokládají prostou matematikou. Méně<br />

než čtvrtina všech výdajů na SZP (85 miliard<br />

euro) v rámci osmadvacítky putuje<br />

v letech 2014-2020 do II. pilíře. Na I. pilíř<br />

(přímé platby) je to podle Komise přitom<br />

za stejné období více než 278 miliard.<br />

Tuto nerovnováhu se bude Komise podle<br />

Phila Hogana, komisaře pro zemědělství<br />

a venkov snažit v rámci reformy<br />

zvrátit. Ten se nechal slyšet, že „reforma<br />

SZP a rozpočtu EU představuje ideální<br />

příležitost jak zařídit, aby evropské<br />

zemědělství bylo do budoucna zelenější,<br />

úspornější a odpovědnější k životnímu<br />

prostředí“. Proti Hoganovi, Evropské komisi<br />

a ekologickým organizacím budou<br />

v druhém koutu ringu stát těžké váhy,<br />

čistí příjemci z rozpočtu SZP, konkrétně<br />

především Nizozemsko a Francie. Boj<br />

může trvat až tři roky a první kolo začne<br />

už v lednu, kdy Evropská komise otevře<br />

konzultační proceduru k reformě SZP.<br />

Zemědělci mají vlastní představy<br />

Představy samotných zemědělců ohledně<br />

reformy jsou na rozdíl od úředníků a<br />

ekologických aktivistů konkrétnější a reálnější.<br />

Martin Merrild, prezident COPA,<br />

navrhuje následující: „Místo přímých<br />

plateb za dodržování postupů příznivých<br />

pro klima a životní prostředí (greening)<br />

můžou zemědělci dostat dotaci<br />

například na čističky vzduchu v chovech<br />

prasat nebo na modernizaci postupu<br />

zpracování kejdy způsobem, který zajistí<br />

menší úniky čpavku. Efekty takovéto<br />

podpory budou mnohem reálnější, než<br />

v případě greeningu.<br />

„Samozřejmě lze snížit uhlíkovou stopu<br />

a vliv zemědělství na klima snížením<br />

produkce, ale skutečnou výzvou<br />

z pohledu zachování konkurenceschopnosti<br />

evropského zemědělství<br />

a zaměstnanosti na venkově je snížení<br />

zátěže zemědělství na životní prostředí<br />

za současného zachování nebo dokonce<br />

zvýšení produkce potravin. Podle mě<br />

by měl zůstat I. pilíř zachován, minimálně<br />

jako nástroj stabilizace příjmů<br />

prvovýrobců“. Podle Merrilda rozhodně<br />

zároveň není pravdou, že by současná<br />

SZP přispívala k snižování biodiverzity,<br />

či že by docházelo k degradaci půdy<br />

kvůli přímým platbám.<br />

Scénářů je několik<br />

Zatímco komisař samotný z vlastní iniciativy<br />

nebo možná pod tlakem ekologických<br />

organizací příliš v budoucnost prvního<br />

pilíře nevěří, jeho vlastní domovská<br />

strana, irská Fine Gael (v irské gaelštině<br />

Klan Keltů), která má silnou podporu na<br />

venkově, s tím rozhodně nesouhlasí.<br />

Jeden z vysoce postavených úředníků<br />

Evropské komise se nechal anonymně<br />

slyšet, že po roce 2020 budou přímé<br />

platby stále hrát velkou roli, ale<br />

rozhodně ne takovou jako nyní. Ve snaze<br />

snížit výdaje na SZP, bude první pilíř<br />

možná do značné míry transformován<br />

do pojistného nástroje, který bude<br />

zemědělce chránit před rozmary počasí<br />

a před cenovou nestabilitou. Zároveň<br />

v reakci na krizový vývoj po ukončení<br />

mléčných kvót bude v budoucnu větší<br />

význam přisuzován hledání nových trhů<br />

a uzavírání dlouhodobých kontraktů,<br />

které by měli stabilizovat trh s masem,<br />

máslem, ovocem a zeleninou. Debata<br />

o SZP však zároveň vždy byla a bude<br />

debatou o rozpočtu Evropské unie.<br />

Již nyní se hovoří o tom, že tento<br />

rozpočet neodráží potřeby budoucí<br />

„sedmadvacítky“ a pozornost se bude<br />

nově obracet na podporu zaměstnanosti<br />

a na řešení otázek souvisejících<br />

s migrací, právě na úkor SZP.<br />

Podle Thomase Magnussona, prezidenta<br />

organizace COGECA Evropská komise<br />

nakonec rozhodne tak, jak sama uzná<br />

za vhodné. „Pokud politický systém rozhodne<br />

o tom, že chce dát více peněz na<br />

ochranu životního prostředí, ať to udělá.<br />

Nás se ptát nemusí. Otázka je, jak to<br />

udělat tak, aby ty peníze byly skutečně<br />

dobře vynaloženy. A tady bude právě hlas<br />

zemědělců nepostradatelný“.<br />

Debatu sleduje také Komora<br />

Debatu napjatě sleduje také Agrární<br />

komora České republiky a pravidelně se<br />

účastní jednání na úrovni COPA-COGECA,<br />

ale také dalších nevládních organizací.<br />

Cílem je co nejkomplexněji a nejúčinněji<br />

lobbovat Evropskou komisi a kompenzovat<br />

snahy ekologických skupin. V tuto<br />

chvíli je podle názoru Agrární komory<br />

důležité dát jasně najevo názor tuzemských<br />

zemědělců, to znamená zachování<br />

přímých plateb, nepoškozování zájmů<br />

velkých podniků (jsme proti krácení<br />

a redistribuci plateb), lepší zacílení<br />

těchto plateb skutečně hospodařícím<br />

zemědělcům, podpora znevýhodněných<br />

oblastí v návaznosti na chov hospodářských<br />

zvířat (jehož intenzita je v ČR<br />

nižší v porovnání se západními zeměmi)<br />

a také „ozeleňování“ přes investice<br />

a modernizaci, nikoli přes direktivy<br />

a omezování produkce.<br />

Podle informací z COPA-COGECA,<br />

Jan Doležal, Agrární komora<br />

České republiky<br />

6<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

CO DÁLE S NEONIKOTINOIDY?<br />

V ROCE 2013 ZAKÁZALA EVROPSKÁ KOMISE NA DVA ROKY MOŘENÍ OSIVA TŘEMI AKTIVNÍMI LÁTKAMI (CLOTHIANIDIN,<br />

IMIDACLOPRID AND THIAMETHOXAM), KTERÉ SPADAJÍ DO KATEGORIE TZV. NEONIKOTINOIDŮ, PRO PODEZŘENÍ Z NEGATIVNÍHO<br />

VLIVU TĚCHTO LÁTEK NA OPYLOVAČE. ZÁKAZ BYL NÁSLEDNĚ PRODLOUŽEN S TÍM, ŽE NA ZAČÁTKU LETOŠNÍHO ROKU BY MĚLO<br />

DOJÍT K VYHODNOCENÍ DOPADU STAŽENÍ VÝŠE ZMÍNĚNÝCH TŘÍ LÁTEK Z TRHU.<br />

Podle posledních informací, která má<br />

Agrární komora k dispozici, bylo však<br />

posouzení dopadu Evropskou komisí<br />

posunuto až na druhou polovinu roku<br />

a na místo toho se počítá s nastartováním<br />

debaty o stažení dalších neonikotinoidů<br />

či dokonce úplném zákazu jejich<br />

používání v zemědělství.<br />

Ačkoli dopad na opylovače samozřejmě<br />

nelze podceňovat, je třeba dle našeho<br />

názoru také vyhodnotit, zda nejsou jejich<br />

populace decimovány jinými činiteli (včelí<br />

mor neboli varoáza, klimatické vlivy a další)<br />

a jestli dosud platný zákaz moření osiva,<br />

který byl v mnoha případech nahrazen<br />

nucenou opakovanou aplikací jiných<br />

prostředků na ochranu rostlin, přispěl<br />

k jejich revitalizaci. Na druhou stranu<br />

nelze z debaty zcela vynechat (a vlivem<br />

environmentální lobby k tomu někdy dochází)<br />

také možná rizika a hospodářské<br />

dopady na zemědělský sektor a jednotlivá<br />

národní hospodářství celkově.<br />

Německý nezávislý institut HFFA (Humboldt<br />

Forum for Food and Agriculture)<br />

v této souvislosti posuzoval celkem 17<br />

různých studií, které se věnovaly dopadům<br />

zákazu neonikotinoidů na produkci<br />

řepky olejky. Všechny studie prokázaly<br />

pokles ve výnosech řepky po zákazu neonikotinoidů<br />

v rozmezí od – 0,5 % do – 22 %<br />

(výnosy v EU klesly průměrně o – 4 %),<br />

některé ze studií prokázaly i pokles kvality<br />

produkce. Současně všechny studie<br />

prokázaly dodatečnou aplikaci jiných insekticidů,<br />

nárůst byl v rozmezí 0,2 – 2,7<br />

(průměr v EU 0,73 na hektar). Produkce<br />

řepky v EU klesla o 912 000 tun (což se<br />

rovná 345 milionům EUR), což vedlo ke<br />

zvýšení importu do EU (Francie aktuálně<br />

dováží dvojnásobné množství řepky, než<br />

tomu bylo před zákazem). Snížení kvality<br />

produkce způsobilo snížení výkupní<br />

ceny řepky, celkové ekonomické ztráty<br />

pro EU zemědělce tak dosáhly výše 513<br />

milionů EUR (reálné ekonomické dopady<br />

ale mohou být ještě vyšší - analyzované<br />

studie nebraly v potaz komplexní škálu<br />

škůdců). Zákaz neonikotinoidů měl dopad<br />

i na životní prostředí a klima – podle<br />

analýzy HFFA způsobil zákaz neonikotinoidů<br />

uvolnění dalších 80 milionů tun<br />

emisí oxidu uhličitého, a dodatečnou<br />

globální spotřebu 1,4 miliardy m 3 vody.<br />

Podle HFFA by tedy mělo být uvažováno<br />

o opětovném povolení moření osiva<br />

neonikotinoidy. Celá zpráva je k dispozici<br />

na internetových stránkách HFFA.<br />

Jednotné výzkumné středisko (Joint<br />

Research Centre - JRC), které působí<br />

při Evropské komisi, zkoumalo ochranu<br />

rostlin proti škůdcům po zákazu neonikotinoidů<br />

a fipronilu. Stažení fipronilu<br />

bylo zkoumáno pouze na jedné případové<br />

studii ve Španělsku, kde byl fipronil<br />

nahrazen tefluthrinem, což znamenalo<br />

zvýšení nákladů na rostlinolékařskou<br />

péči u 30 % zemědělců, kteří se výzkumu<br />

účastnili, zároveň se zvedla časová<br />

náročnost ochrany rostlin u 20 %.<br />

V případě neonikotinoidů bylo vybráno<br />

8 případových studií ze 7 členských států<br />

EU (Česká republika, Španělsko, Itálie,<br />

Velká Británie, Maďarsko, Francie<br />

a Německo) se zaměřením na kukuřici,<br />

řepku a slunečnici. JRC se ve své studii<br />

zaměřilo také na to, jak se zemědělci<br />

na zákaz těchto látek adaptovali, a jaké<br />

využívají alternativy. Ve všech případech<br />

byl zaznamenán nárůst užití preemergentních<br />

i postemergentních pesticidů.<br />

Francie (kukuřice) – thiamethoxam<br />

u osiv byl nahrazen thiaclopridem,<br />

v 60 % zkoumaných případů je ale<br />

thiacloprid méně efektivní. Náklady<br />

na rostlinolékařskou péči vzrostly<br />

u 60 % zkoumaných zemědělců, časová<br />

náročnost ochrany rostlin vzrostla<br />

u 40 % zemědělců.<br />

Španělsko (kukuřice) – clothianidin<br />

u osiv nahrazen thiaclopridem, v 80 %<br />

zkoumaných případů ale byla prokázána<br />

nižší efektivita thiaclopridu. Náklady<br />

Foto: Jiří Felčárek<br />

1 > 2017<br />

7

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

na rostlinolékařskou péči vzrostly<br />

u 60 % zkoumaných zemědělců, časová<br />

náročnost ochrany rostlin vzrostla u 40 %<br />

zemědělců. Až 60 % zemědělců se potýkalo<br />

s abnormálním výskytem škůdců.<br />

Česká republika (řepka) – v případě<br />

řepky neexistuje alternativa pro osiva<br />

ošetřena thiamethoxamem, osivo tedy<br />

není ani v tomto smyslu vůbec mořeno.<br />

Frekvence ošetřování plodin vzrostla<br />

(z 3,7 na 4,4). Náklady na rostlinolékařskou<br />

péči vzrostly u 80 % zkoumaných<br />

zemědělců, časová náročnost ochrany<br />

rostlin vzrostla u 75 % zemědělců, 60 %<br />

zemědělců se potýkalo s abnormálním<br />

výskytem škůdců.<br />

Německo (řepka) – osivo ošetřené<br />

clothianidinem bylo nahrazeno nemořenými<br />

osivy. Náklady na ochranu plodin<br />

vzrostly u 85 % zkoumaných zemědělců,<br />

časová náročnost ochrany plodin vzrostla<br />

u 95 % zemědělců, 70 % zemědělců<br />

se potýkalo s abnormálním výskytem<br />

škůdců.<br />

Velká Británie (řepka) – osiva ošetřena<br />

thiamethoxamem nahrazena neošetřenými<br />

osivy. Náklady na ochranu plodin<br />

vzrostly u 85 % zkoumaných zemědělců,<br />

časová náročnost ochrany plodin vzrostla<br />

u 80 % zemědělců, 60 % zemědělců<br />

se potýkalo s abnormálním výskytem<br />

škůdců.<br />

Maďarsko (slunečnice) – thiamethoxam<br />

nahrazen nemořenými osivy. Náklady na<br />

ochranu plodin vzrostly u 75 % zkoumaných<br />

zemědělců, časová náročnost<br />

ochrany plodin vzrostla u 75 % zemědělců,<br />

55 % zemědělců se potýkalo s abnormálním<br />

výskytem škůdců.<br />

Ze zprávy JRC vyplývá, že ačkoli se<br />

ustoupilo od moření osiva, došlo naopak<br />

k četnější aplikaci preemergentních a<br />

posteemergentních pesticidů. Alternativy<br />

k zakázaným látkám jsou často méně<br />

efektivní, boj proti škůdcům je náročnější<br />

jak z ekonomického, tak z časového<br />

hlediska. Výskyt škůdců přitom vzrůstá.<br />

Další studii na toto téma zveřejnila<br />

Evropská semenářská asociace (ESA).<br />

Ta iniciovala výzkum dopadů zákazu<br />

neonikotinoidů na produkci řepky v EU<br />

již v roce 2014. Obdržela data k produkci<br />

ozimé řepky v letech 2014, 2015 a 2016<br />

z mnoha členských zemí EU - Rakouska,<br />

Litvy, Lotyšska, Estonska, Belgie, České<br />

republiky, Dánska, Francie, Německa,<br />

Maďarska, Polska, Slovenska, Švédska<br />

a Spojeného království. Nasbíraná data<br />

prokázala nárůst dodatečných postřiků,<br />

a to i v místech, kde byl výskyt škůdců<br />

poměrně nízký. V letech 2014 a 2015<br />

bylo zákazem neonikotinoidů významně<br />

negativně postiženo 3,5 – 4 % celkové<br />

produkce řepky (v některých oblastech<br />

byly ztráty vyšší jak 25 %). Intenzita<br />

a množství škůdců aktuálně není nijak<br />

kontrolováno, v čemž ESA spatřuje<br />

významné budoucí riziko. Pokračující<br />

postřiky pyrethoidem vedou ke zvyšování<br />

odolnosti škůdců, a současně postihují<br />

i další druhy hmyzu, které by v případě<br />

užívání neonikotinoidů mohly být uchráněny.<br />

Podle ESA evropští zemědělci zaznamenali<br />

od zákazu neonikotinoidů do<br />

roku 2015 ekonomické ztráty v celkové<br />

výši okolo 900 milionů EUR.<br />

Stahování aktivních látek z trhu se však<br />

netýká jen neonikotinoidů. V tomto roce<br />

se vede poměrně vypjatá debata také<br />

o tzv. endokrinních disruptorech, uvažuje<br />

se o stažení účinných látek na bázi mědi<br />

a bromidů. V této souvislosti COPA-CO-<br />

GECA zveřejnila zprávu, která shrnuje<br />

výsledky posuzování 75 aktivních látek,<br />

z nichž některé již byly Evropskou komisí<br />

zakázány, u dalších se zákaz předpokládá.<br />

Od roku 1997 došlo k prudkému<br />

poklesu v množství povolených aktivních<br />

látek, proces vývoje a schvalování<br />

alternativ k těmto látkám je ale pomalý.<br />

Aktivní látky byly posuzovány na základě<br />

studií z některých členských zemí EU<br />

(Polsko, Dánsko, Nizozemsko, Spojené<br />

království, Irsko, Itálie, Francie a Španělsko).<br />

Dopady se hodnotily u těchto<br />

plodin: kukuřice, řepka, hroznové víno,<br />

chmel, brambory, pšenice a ječmene.<br />

Ze zprávy vyplývá, že pokud by tyto látky<br />

mohly být nadále používány, došlo by<br />

k poklesu variabilních nákladů až<br />

o 25 %, a ke zvýšení výnosů o 10 – 40 %.<br />

Tím by zároveň došlo k zvýšení zisku<br />

v zemědělském sektoru o 17 miliard<br />

EUR ročně. Jejich zákaz naopak může<br />

vést k ohrožení pracovních míst v sektoru<br />

(až 20 % pracovních míst by bylo<br />

vystaveno vysokému riziku), poklesu<br />

produkce (o 21 – 31 milionů tun),<br />

poklesu příjmu zemědělců (o 3 – 4<br />

miliardy EUR), i nárůstu uhlíkové stopy<br />

EU zemědělství (o + 15 až 28 %).<br />

Pohled Agrární komory<br />

V České republice na rozdíl od některých<br />

jiných členských zemí existuje tzv.<br />

Národní akční plán ke snižování využití<br />

pesticidů. Cílem je racionalizovat využití<br />

prostředků na ochranu rostlin takovým<br />

způsobem, který nebude představovat<br />

zátěž pro životní prostředí a zdraví<br />

člověka. Moření osiva je právě příkladem<br />

takovéto racionalizace, jelikož zbavuje<br />

zemědělce nutnosti pozdější opakované<br />

a méně účinné aplikace pesticidů před<br />

vzcházením rostliny, po jejím vzejití nebo<br />

po jejím poškození škůdcem. Zároveň<br />

je třeba, aby v tomto ohledu byla<br />

Evropskou komisí jednotlivým členským<br />

státům ponechána taková míra svobody<br />

k vlastní regulaci tak, aby bylo možné<br />

co nejúčinněji chránit populaci včel,<br />

a přitom nadále využívat neonikotinoidy<br />

pro ošetřování osiv.<br />

Podle materiálů COPA-COGECA<br />

zpracoval Úřad Agrární komory<br />

České republiky<br />

GLOSÁŘ<br />

Prevence vůči ptačí<br />

chřipce? Přestěhovat<br />

chovy v zimě na hory<br />

Nejen na člověka, ale i na ptactvo<br />

útočí chřipkové viry především v zimě<br />

– jednak je organismus ptáků a lidí v<br />

zimním období více oslaben, kromě<br />

toho ale také tolik nesvítí sluníčko –<br />

přirozený zdroj ultrafialového záření,<br />

které všechny možné viry chřipky při<br />

dostatečné intenzitě zabíjí. Prevence<br />

šíření ptačí chřipky tak může spočívat<br />

v přestěhování chovů hospodářské<br />

drůbeže na zimu do hor, kde má slunce<br />

přece jen větší grády. A když se nám<br />

ještě podaří nalákat volně žijící ptáky<br />

na sjezdovky, kam umístíme ptačí<br />

budky a krmítka s ptačími lahůdkami,<br />

máme vyhráno.<br />

Cykloturistika jako<br />

Tour de France<br />

Elektronická evidence tržeb (EET),<br />

která má ambici postupně zasáhnout<br />

jakékoli prodeje čehokoli kdekoli,<br />

pošle nepochybně do propadliště dějin<br />

množství podniků, pro které bude reálná<br />

administrace prodávaného zboží<br />

natolik nepraktická, že se na takovou<br />

činnost vykašlou. Jedním z příkladů<br />

budoucího stavu je už dnes ukončení<br />

činnosti restaurace na vrcholu hory<br />

Milešovka, kde si našinec dal v minulosti<br />

rád po namáhavém výšlapu pivko,<br />

kafe nebo něco k doplnění vydané<br />

energie. Jak to bude s příležitostnými<br />

sezónními stánky kolem turistických<br />

stezek a cyklostezek, ukáže pochopitelně<br />

čas. Vše ale nasvědčuje tomu,<br />

že si kalorickou výbavu na výlety<br />

naší krajinou bude muset výletník či<br />

cyklista nosit či vozit pro jistotu sám,<br />

obdobně, jako si účastníci cyklistických<br />

závodů typu Tour de France vozí<br />

zásoby v bederních pásech kolem<br />

svých dresů. Jenže ti mají na trase<br />

jistotu servismanů a občerstvovacích<br />

stanic, což naši turisté na řadě míst<br />

mít nebudou.<br />

Foto: Jiří Felčárek<br />

Aneb vážně a převážně nevážně<br />

myšlené poznámky k událostem<br />

v českém zemědělství<br />

Sůl už není nad zlato<br />

Pamlsková vyhláška zakazující<br />

školákům (v současné první fázi, je<br />

otázka, kdy dojde na dospělé jedince)<br />

nákup potravin obsahující sůl může v<br />

budoucnosti udělat radost silničářům.<br />

Ti zatím používají k likvidaci sněhových<br />

kalamit průmyslovou, technickou<br />

nebo posypovou sůl, jejíž spotřeba<br />

postupně roste s intenzitou sněhové<br />

pokrývky. Alespoň v Evropě a alespoň<br />

letos je tak menší pravděpodobnost,<br />

že se nepotravinářská sůl dostane do<br />

potravin, protože bude zapotřebí na<br />

silnicích. Jestli to ale takhle půjde dál,<br />

mohou se karty v budoucnosti obrátit<br />

– vzhledem k tomu, že bude zřejmě<br />

posypové soli málo a kuchyňské soli<br />

bude zase díky našim zákonodárcům<br />

přebývat, může se naopak k posypům<br />

používat sůl, která byla původně vyrobena<br />

pro potravinářské účely. To by se<br />

Werich divil!<br />

106 kilometrů a dost<br />

Na první pohled chvályhodná snaha<br />

ministerstva zemědělství využívat při<br />

služebních cestách elektromobil, aby<br />

tak snížilo produkci emisí skleníkových<br />

plynů v naší zemi, může zásadně<br />

zkomplikovat chod úřadu nebo<br />

přípravu zákonů. Maximální dojezd<br />

elektromobilu totiž činí 212 kilometrů,<br />

což v praxi znamená, že je možné<br />

s vozítkem dojet jen na Moravu a ne<br />

zpět, pokud se po cestě nevyskytnou<br />

dobíjecí stanice (kterých je málo) nebo<br />

pokud si úředníci s sebou nepovezou<br />

náhradní baterie. Hrozí tak, že příslušný<br />

pracovník ministerstva (ne-li<br />

sám ministr), pojede-li dál než 106<br />

kilometrů od Těšnova, zůstane „bez<br />

šťávy“ kdesi v prostorách našeho venkova<br />

a nestihne například důležitou<br />

poradu. Nebo jednání v parlamentu.<br />

Nebo bude muset stopovat.<br />

Petr Havel<br />

8<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

POMÁHÁME<br />

UDRŽET VAŠE CHOVY<br />

VE FORMĚ<br />

POJIŠTĚNÍ<br />

HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT<br />

Pojištění všech druhů hospodářských<br />

zvířat a koní<br />

Nejširší rozsah pojišťovaných rizik<br />

Kvalitní a rychlá likvidace škod<br />

1 > 2017<br />

9

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

BEZ HNOJIV BY DNES LIDSTVO NEBYLO<br />

V PROSTORÁCH ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE PROBĚHLA 30. LISTOPADU 2016 JIŽ 22. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE<br />

RACIONÁLNÍ POUŽITÍ HNOJIV ZAMĚŘENÉ NA VLIV HNOJENÍ NA VÝŠI A KVALITU PRODUKCE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. BĚHEM DNE SE<br />

NÁVŠTĚVNÍKŮM PŘEDSTAVILO 10 ŘEČNÍKŮ, KTEŘÍ SE KROMĚ HNOJIV A JEJICH VLIVU ZAMĚŘOVALI TŘEBA I NA VZTAH KVALITY<br />

A BEZPEČNOSTI POTRAVIN, KTERÉ SE DOSTÁVAJÍ NA NÁŠ STŮL. CELÉ TÉMA HNOJIV, KVALITY PRODUKCE A VLIVU NA ŽIVOTNÍ<br />

PROSTŘEDÍ BYLO PROTKNUTO ZÁSADNÍ OTÁZKOU: JAK V BUDOUCNU UŽIVIT STRMĚ ROSTOUCÍ SVĚTOVOU POPULACI?<br />

Odborníci z oblasti zemědělství se všeobecně<br />

shodují, že potravinová situace<br />

na Zemi by v dnešní době nebyla vůbec<br />

řešitelná, pokud by se hnojiva nepoužívala.<br />

Nastal by globální hlad. Čísla totiž<br />

hovoří jasně – zatímco v minulých staletích<br />

trvalo celých 120 let, než na planetě<br />

vzrostla lidská populace o 1 miliardu<br />

osob, tak dnes lidí přibývá zhruba<br />

84 milionů ročně. K dosažení 1 miliardy<br />

tak stačí zhruba 12 let. Všichni obyvatelé<br />

přitom potřebují zasytit, a to i přesto,<br />

že se globální dostupnost potravin<br />

regionálně dosti odlišuje. Zároveň<br />

s rostoucím počtem obyvatel planety<br />

však dochází k tomu, že se zmenšuje<br />

výměra zemědělských ploch. V roce<br />

2050 poklesne plocha zemědělské půdy<br />

dokonce pod 0,1 hektaru na 1 obyvatele<br />

Země.<br />

Jak tedy uživit lidstvo? Jedinou šancí<br />

jsou vyšší výnosy produkce v zemědělství,<br />

což pomáhají zajistit mimo jiné<br />

Foto: shutterstock.com<br />

stále kvalitnější hnojiva. V porovnání<br />

s 19. stoletím, kdy výnosy pšenice<br />

dosahovaly zhruba 1 tuny na hektar,<br />

se díky moderním odrůdám obilovin<br />

a pomocí efektivního hnojení dostáváme<br />

na výnosy dosahující někdy až 9 tun<br />

z jednoho hektaru. Zatímco se tedy průměr<br />

výnosů ve vyspělých zemích, Asii<br />

či Latinské Americe pohybuje kolem<br />

SVĚTOVÁ POPULACE PŘÍMO ZÁVISÍ NA MOŽNOSTECH MODERNÍHO<br />

ZEMĚDĚLSTVÍ, PŘITOM TENTO ZDROJ POTRAVIN MÁ SVÉ LIMITY<br />

A OMEZENÍ.<br />

4 tun na hektar, zůstává příkladně<br />

subsaharská Afrika stále na úrovni<br />

19. století se svými průměrnými výnosy<br />

obilovin zhruba 1 tuna na hektar.<br />

V reálu to pak znamená, že v globální<br />

populaci zhruba každý desátý člověk<br />

trpí podvýživou, resp. denně zemře hlady<br />

až 30 tisíc lidí. K tomu je nutné zdůraznit<br />

i to, že celých 600 milionů obyvatel<br />

Země nemá přístup ke kvalitním<br />

zdrojům vody.<br />

I přes tato známá a dostupná fakta se<br />

v médiích i jinde objevují hlasy bojující<br />

proti hnojení. V takovém případě se však<br />

jedná o nepochopení minerální podstaty<br />

výživy rostlin. Ty, aby mohly růst a přinášet<br />

obživu lidem, potřebují z něčeho<br />

žít. Půda sama o sobě by hospodářské<br />

plodiny zkrátka neuživila. Podobně je<br />

třeba odmítnout nařčení, že se hnojivy<br />

plýtvá. V době ostré tržní konkurence by<br />

to nedávalo ekonomický smysl, jelikož<br />

hnojiva jsou pro zemědělce znatelným<br />

nákladem, který musí uhradit.<br />

Na zemědělce po celé planetě čeká<br />

v budoucnosti řada výzev. Mezi ně patří<br />

tolikrát zmiňované klimatické změny,<br />

nerovnoměrné rozdělení potravin, ale<br />

hlavně problematika dostatku vody. Bez<br />

ní totiž zemědělství nemůže existovat.<br />

Bio nebio<br />

Konference se zaměřila také na<br />

zkoumání odlišnosti potravin z různých<br />

produkčních systémů, o čemž promluvila<br />

docentka Lenka Kouřimská z ČZU<br />

v Praze. Veřejnost se totiž často zajímá<br />

o to, jaký je vlastně rozdíl mezi bio<br />

potravinami a integrovanou produkcí.<br />

Docentka Kouřimská během přednášky<br />

upozornila zejména na to, že je třeba<br />

porovnávat srovnatelné, což se mnohdy<br />

neděje. Výsledky si pak díky takové<br />

chybě mohou protiřečit. Zajímavostí<br />

plynoucí z výzkumů v případě srovnání<br />

bio a integrované produkce je jistě to,<br />

že existuje senzoricky pozorovatelný rozdíl<br />

mezi těmito dvěma druhy produktů,<br />

nicméně výzkum nepřinesl zjištění, že<br />

by docházelo k jednoznačným chuťovým<br />

preferencím.<br />

Uživíme se?<br />

Různé produkční vzorce s sebou nesou<br />

také různé metody hnojení a ochrany<br />

životního prostředí před negativními dopady<br />

zemědělské produkce. Podmínkou<br />

přežití lidstva i v budoucích staletích se<br />

tak stává nutnost efektivního používání<br />

hnojiv, což společně s novými odrůdami<br />

rostlin pomůže uživit světovou populaci.<br />

V minulosti se sázka na hnojiva již vyplatila<br />

– od roku 1960, kdy výrazně vzrostlo<br />

využití těchto prostředků, došlo též<br />

k strmému nárůstu výnosů produkce.<br />

Samozřejmě i zde platí, že je třeba používat<br />

hnojiva s rozumem a s vědomím,<br />

jak může jejich aplikace dále ovlivňovat<br />

naše okolí. Zcela zřejmou se však stává<br />

myšlenka, že bez hnojiv se lidstvo<br />

v budoucnu neuživí. Také proto je třeba<br />

si přiznat, že tak často skloňovaný trvale<br />

udržitelný rozvoj není možný. Místo něj<br />

se lidstvo musí zaměřit na dlouhodobě<br />

udržitelný rozvoj. To v praxi znamená<br />

udržet půdní úrodnost, neorientovat se<br />

pouze na maximalizaci zisku a efektivně<br />

využívat zdroje, které máme k dispozici.<br />

Zda se lidstvo tímto přístupem bude<br />

řídit, to je otázkou. Jedno je však jasné:<br />

o zemědělství, hnojivech a vodě bude<br />

v příštích letech mnohem víc slyšet.<br />

Jan Pavlů<br />

10<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

NOVÝ KONCEPT A TERMÍN NÁRODNÍ VÝSTAVY<br />

HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT SE U VYSTAVOVATELŮ UJAL<br />

OD 11. DO 14. KVĚTNA 2017 PROBĚHNOU NA BRNĚNSKÉM VÝSTAVIŠTI VELETRHY PRO CHOV, MYSLIVOST A KRAJINU. TENTO<br />

KOMPLEX ZAHRNUJE NÁRODNÍ VÝSTAVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, MEZINÁRODNÍ VELETRH PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU ANIMAL<br />

TECH, NÁRODNÍ VÝSTAVU MYSLIVOSTI A VELETRH UDRŽITELNÉHO ŽIVOTA V KRAJINĚ NATUR EXPO BRNO.<br />

je pro pořadatele důvodem k radosti.<br />

Zaměření na živočišnou výrobu uvítaly<br />

desítky firem, a to i těch, které dříve<br />

na brněnském výstavišti nevystavovaly.<br />

Nečekaně velký zájem projevily i zahraniční<br />

firmy, návštěvníci se tedy mohou<br />

těšit na širokou přehlídku výrobců krmiv,<br />

potřeb pro chovatele a technologií pro<br />

živočišnou výrobu.<br />

Foto: archiv BVV<br />

Projekt veletrhů pro chov, myslivost<br />

a krajinu je mimo jiné reakcí pořadatele<br />

na zájem vystavovatelů prezentovat se<br />

na veletrhu, který bude více zaměřen na<br />

živočišnou výrobu. Proto vznikl veletrh<br />

ANIMAL TECH, který se koná souběžně<br />

s tradiční Národní výstavou hospodářských<br />

zvířat. V roce 2015 úspěšně proběhla<br />

s Národní výstavou hospodářských<br />

zvířat také Národní výstava myslivosti<br />

a letos se zmíněná trojice rozšiřuje o expozici<br />

NATUR EXPO BRNO, která bude<br />

prezentovat především informace a exponáty<br />

pomáhající zemědělcům a obcím<br />

v boji proti následkům klimatických<br />

změn a sucha. K vyšší odbornosti pak<br />

přispělo oddělení zmíněných veletrhů<br />

od červnové výstavy potřeb pro domácí<br />

mazlíčky. Po první uzávěrce přihlášek<br />

vystavovatelů v polovině ledna lze jednoznačně<br />

říct, že tento koncept oslovil<br />

širší spektrum vystavovatelů z oblasti<br />

živočišné výroby a rovněž chovatele<br />

zvířat. Můžeme se proto těšit na novou<br />

tradici, která bude na brněnské výstaviště<br />

ve dvouletém cyklu přinášet vše pro<br />

chovatele hospodářských zvířat.<br />

Bohatý program Národní výstavy<br />

hospodářských zvířat<br />

Národní výstavu hospodářských zvířat<br />

a veletrh ANIMAL TECH najdou návštěvníci<br />

tradičně v pavilonu P, v pavilonu G1<br />

a na přilehlých volných plochách. Hala<br />

G1 je vyhrazena koním, ostatní zvířata<br />

budou ustájena v pavilonu P. Členění<br />

doprovodného programu vychází<br />

z vyzkoušených scénářů minulých<br />

ročníků, každý ze čtyř dnů bude věnován<br />

konkrétní skupině hospodářských zvířat.<br />

Programy v jednotlivých dnech se tedy<br />

zaměří na masný skot, holštýnský skot,<br />

český strakatý skot, ovce a kozy a koně.<br />

Během Národní výstavy hospodářských<br />

zvířat proběhne Národní šampionát<br />

holštýnského skotu, Národní šampionáty<br />

masných plemen skotu, Národní<br />

šampionát skotu plemene brown swiss,<br />

Národní šampionát skotu jersey. Zvýšený<br />

zájem chovatelů českého strakatého<br />

skotu o prezentaci plemene vyvrcholí<br />

v neděli soutěžní přehlídkou českého<br />

strakatého skotu. Kromě zmíněných<br />

soutěží a šampionátů budou na všech<br />

předvadištích probíhat další ukázky,<br />

prezentace a soutěže, kromě skotu<br />

a koní uvidí návštěvníci také kolekci<br />

prasat a různá plemena ovcí a koz.<br />

Obsah „koňácké G jedničky“ se průběžně<br />

upřesňuje, několik měsíců před výstavou<br />

jsou potvrzena plemena hafling, minihorse<br />

a muránský norik. Celkově bude<br />

prezentováno okolo 100 kusů koní.<br />

V doprovodném programu souvisejícím<br />

s koňmi uvidí návštěvníci například<br />

vozatajství, ukázky práce chladnokrevníků<br />

nebo westernové ježdění. K Národní<br />

výstavě hospodářských zvířat bude patřit<br />

i včelařská výstava v pavilonu F s včelími<br />

produkty, potřebami pro včelaře a programem<br />

pro začínající i zkušené chovatele<br />

včel. Připravuje se i soutěž medovin a program<br />

pro děti, a samozřejmě také prodej<br />

včelích produktů. Prodávat se ostatně<br />

budou i farmářské a regionální potraviny.<br />

ANIMAL TECH představí na dvě stovky<br />

firem<br />

První ročník Mezinárodního veletrhu<br />

pro živočišnou výrobu ANIMAL TECH<br />

Boj proti suchu a dalším následkům<br />

klimatické změny<br />

V termínu Veletrhů pro chov, myslivost<br />

a krajinu absolvuje svou premiéru<br />

Veletrh udržitelného života v krajině<br />

NATUR EXPO BRNO. Vysychání<br />

krajiny je doslova den ode dne<br />

palčivějším problémem a zejména<br />

zemědělci, ale také obce, potřebují<br />

co nejvíce informací o jeho řešení.<br />

Proto byl tento veletrh zařazen právě<br />

k chovatelským akcím. Expozice vystavovatelů<br />

NATUR EXPO BRNO najdou<br />

návštěvníci v pavilonu F, kde bude umístěno<br />

také pódium pro odborný doprovodný<br />

program a centrální expozice. Cílem<br />

akce je soustředit na jedno místo osvětu,<br />

prezentaci řešení, možnosti financování i<br />

fórum pro odborné přednášky a diskuze.<br />

Hlavní výhodou akce je pak to, že sama<br />

přichází za zemědělci a že adaptační<br />

opatření prezentuje především jako<br />

praktická a vyzkoušená řešení.<br />

Na akci spolupracují odborné instituce<br />

a vysoké školy.<br />

Národní svátek myslivců<br />

Myslivost je zálibou mnoha zemědělců<br />

a patří k činnostem, které pečují o život<br />

v krajině. Proto Národní výstava myslivosti<br />

patří jak k výstavě hospodářských<br />

zvířat a veletrhu ANIMAL TECH, tak<br />

k veletrhu NATUR EXPO BRNO. Na<br />

návštěvníky bude čekat široký sortiment<br />

od potřeb pro myslivost po pobyt<br />

v přírodě, trofeje, preparáty, pódiový<br />

program a nejrůznější ukázky.<br />

Myslivost se bude prezentovat také jako<br />

péče o volně žijící zvěř.<br />

Výhodné vstupné pro autobusové<br />

zájezdy<br />

Stejně jako v minulých ročnících přicházejí<br />

organizátoři s výhodnými podmínkami<br />

pro organizované autobusové zájezdy.<br />

Hlavním benefitem je především snížené<br />

vstupné, které je pro letošek stanoveno<br />

na 60 korun.<br />

Aktuální informace na<br />

www.vystavazvirat.cz<br />

1 > 2017<br />

11

---

KOMODITY<br />

ZPRAVODAJ<br />

EKONOMIKA ČESKÝCH EKOFAREM<br />

A SROVNÁNÍ SE SITUACÍ V NĚMECKU<br />

ZÁKLADNÍM NÁSTROJEM K HODNOCENÍ EKONOMIKY ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE JE ZEMĚDĚLSKÁ<br />

ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN. JDE O SYSTÉM KAŽDOROČNÍCH ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ZALOŽENÝ JIŽ V ROCE<br />

1965. VÝSTUPY FADN VYUŽÍVÁ EVROPSKÁ KOMISE K VYHODNOCOVÁNÍ DOPADŮ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY.<br />

DATABÁZE FADN V RÁMCI EU ZAHRNUJE ÚDAJE PŘIBLIŽNĚ 85 000 ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ, Z TOHO 1 400 Z ČR.<br />

EKONOMIKA ČESKÝCH EKOFAREM JE V RÁMCI FADN ČR SLEDOVÁNA OD ROKU 2012 A V ŠETŘENÍ JE ZAPOJENO OKOLO<br />

260 EKOLOGICKÝCH PODNIKŮ.<br />

Foto: Sylva Horáková, PRO-BIO svaz<br />

V ČR je síť FADN (Farm Accountancy<br />

Data Network) budována již od roku<br />

1994. Od roku 2003 zodpovídá za provoz<br />

sítě v ČR, sběr dat, jejich kontrolu<br />

a následné předávání dat do Evropské<br />

komise Kontaktní pracoviště FADN ČR<br />

fungující nyní při Ústavu zemědělské<br />

ekonomiky a informací (ÚZEI). Jeho<br />

významným úkolem je i rozšiřování<br />

a využívání výsledků šetření v rámci ČR.<br />

V současné době data velmi intenzivně<br />

využívá Ministerstvo zemědělství<br />

a Český statistický úřad, rostoucí je<br />

využití databáze FADN ve výzkumných<br />

projektech nejen ÚZEI, ale i dalších<br />

institucí a vysokých škol. Výstupy jsou<br />

dále cenným zdrojem informací pro<br />

řízení zemědělských podniků i pro poradenské<br />

služby.<br />

Ekonomické srovnání v rámci FADN se provádí jak za ekologické podniky<br />

celkem, tak dle jednotlivých výrobních zaměření (VZ), což je mnohem přesnější.<br />

Samostatně jsou vyčísleny výsledky podniků s chovem zvířat zkrmujících<br />

objemnou píci (ZOP) zahrnující chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP;<br />

podniků s polní a smíšenou výrobou a producentů mléka, kterých je sice<br />

v EZ poměrně málo, ale mají zajímavé ekonomické výsledky.<br />

Výsledky jsou prezentovány ve vyjádření na jednotku plochy (1 ha zemědělské<br />

půdy) a pracovníka (AWU Annual Work Unit – počet pracovníků přepočtených<br />

na plný úvazek), které má největší vypovídací schopnost.<br />

Pro srovnání ekonomických ukazatelů bylo vybráno Německo, kde jsou ekofarmy<br />

v síti FADN dostatečně reprezentativně zastoupeny a existují data pro EZ<br />

a KZ v obdobném třídění dle výrobního zaměření. Při srovnání s údaji Německa<br />

je třeba pamatovat na to, že reprezentuje vysoce efektivní formu zemědělství,<br />

a to i v případě EZ. V Německu je dostatečně rozvinutý trh a vysoká poptávka<br />

po biopotravinách, jedná se o druhý největší trh s biopotravinami na světě<br />

s obratem zhruba 100krát větším než v ČR (7,9 mld. eur).<br />

Výsledky srovnání ekonomiky<br />

ekologického a konvenčního systému<br />

hospodaření<br />

Struktura ekologického zemědělství<br />

v ČR se výrazně liší od struktury<br />

konvenčního zemědělství (KZ), což se<br />

logicky promítá i do výběrového vzorku<br />

farem v šetření FADN. Mezi hlavní odlišnosti<br />

patří:<br />

• Odlišné cíle – cílem EZ není maximalizace<br />

produkce a zisku. EZ se snaží o tzv.<br />

ekologickou intenzifikaci, tj. optimální<br />

produkci s ohledem na přirozené možnosti<br />

prostředí, spojenou s dodatečným<br />

poskytováním veřejných statků, jež<br />

zatím neumíme kvantifikovat a včlenit<br />

do hodnocení ekonomiky podniků.<br />

• Odlišné výrobní zaměření – v českém<br />

EZ dominuje chov přežvýkavců (70 %).<br />

Následuje zaměření na polní výrobu<br />

(13 %), zahradnictví a trvalé kultury<br />

(10 %), smíšenou výrobu bez dominance<br />

RV nebo ŽV (5 %) a pouhé 2 %<br />

farem mají chov dojnic jako hlavní zdroj<br />

příjmů. V KZ je naopak rozhodujícím<br />

výrobním zaměřením polní výroba, dále<br />

smíšená výroba a produkce mléka.<br />

• Odlišná ekonomická velikost - více<br />

než 50 % zástupců ekologických<br />

zemědělců představuje malé a velmi<br />

malé podniky (třídy I až V). Společně<br />

se středními podniky (třída VI a VII)<br />

tvoří 83 % produkce. V konvenci<br />

naopak dominují podniky velké<br />

(třída X až XIV), třídy nižší než IV<br />

nejsou u konvence vůbec vyhodnocovány.<br />

(Pozn.: Ekonomická velikost<br />

farem je členěna na 14 tříd: od třídy I<br />

představující hodnotu produkce nižší<br />

než 2 000 EUR po třídu XIV s příjmem<br />

nad 3 mil. EUR).<br />

• Odlišné klimatické podmínky<br />

– více než 80 % ekofarem<br />

hospodaří v méně příznivých<br />

oblastech (37 % v horské<br />

a 45 % v ostatní LFA), což úzce<br />

souvisí s výrobním zaměřením. Naopak<br />

většina podniků KZ hospodaří<br />

mimo LFA (61 %).<br />

• Odlišné vybavení výrobními faktory<br />

(zejména výměra půdy) – v souboru<br />

ekologických podniků převažují<br />

podniky fyzických osob převážně malé<br />

velikosti, zatímco v KZ mají rozhodující<br />

roli velké podniky právnických osob.<br />

12<br />

1 > 2017

---

KOMODITY<br />

ZPRAVODAJ<br />

Struktura podniků v EZ je tedy velmi<br />

odlišná od konvence, což je třeba mít<br />

na paměti při vyhodnocování ekonomických<br />

výsledků ekofarem a srovnávání<br />

s konvencí.<br />

Příjmy ze zemědělské produkce<br />

V roce 2014 vykázaly podniky<br />

hospodařící v EZ průměrnou hodnotu<br />

celkové zemědělské produkce<br />

13 496 Kč/ha. Tato hodnota je ovlivněna<br />

především zemědělskou produkcí podniků<br />

dominantního výrobního zaměření<br />

v EZ, chovu zvířat ZOP, které dosáhly<br />

příjmu 11 117 Kč/ha, což představuje<br />

56 % produkce konvenčních podniků<br />

stejného VZ (viz graf 1). Nejvyšší celkovou<br />

produkci na hektar vykazují ekofarmy<br />

zaměřené na produkci mléka<br />

(33 724 Kč/ha) a dosažená úroveň<br />

představuje 64 % produkce konvenčních<br />

podniků. Ekofarmy s výrobním zaměřením<br />

polní a smíšená výroba dosáhly<br />

hodnoty produkce 22 048 Kč/ha a 53 %<br />

úrovně této výroby v konvenci.<br />

Výrazný rozdíl v intenzitě produkce<br />

u jednotlivých VZ se projevuje i u konvenčních<br />

zemědělců, kdy podniky chovu<br />

zvířat ZOP dosáhly produkce 19 915 Kč/<br />

ha, zatímco podniky s produkcí mléka<br />

52 296 Kč/ha. Průměrná hodnota celkové<br />

zemědělské produkce konvenčních<br />

podniků ve výši 42 626 Kč/ha je nejvíce<br />

ovlivněna VZ polní a smíšená výroba.<br />

Nižší, zhruba poloviční, intenzita produkce<br />

na hektar v EZ vyplývá z mnoha faktorů.<br />

Většina hodnocených konvenčních<br />

podniků hospodaří mimo méně příznivé<br />

oblasti, zatímco ekofarmy se nachází<br />

převážně v horských a ostatních LFA.<br />

Patrný je velký rozdíl v hodnotě rostlinné<br />

produkce, a to i v rámci stejného VZ.<br />

Dáno je to odlišným způsobem využití<br />

orné půdy, kdy v konvenci je jednak vyšší<br />

podíl výměry orné půdy (v EZ je až 95 %<br />

zemědělské půdy v TTP) a současně je<br />

výrazně větší podíl půdy věnován pěstování<br />

obilnin, olejnin a dalších plodin. Naopak<br />

v EZ jsou na orné půdě pěstovány<br />

v drtivé většině krmné plodiny. V živočišné<br />

výrobě prakticky všechny konvenční<br />

podniky vykazují produkci mléka, tedy<br />

i v jiných VZ. V rámci produkce mléka<br />

dosahují ekofarmy velmi zajímavých<br />

výsledků, které jsou zcela srovnatelné<br />

s konvencí. U konvenčních zemědělců<br />

je zaznamenán poměrně velký podíl tzv.<br />

ostatní produkce. Tato kategorie zahrnuje<br />

zpracování produktů, agroturistiku,<br />

poskytování zemědělských služeb,<br />

pronájem budov a produkci<br />

z bioplynových stanic.<br />

Ekologické podniky vykazují tedy ve<br />

srovnání s konvenčními podniky odlišnou<br />

skladbu zemědělské produkce.<br />

U ekologických podniků jsou<br />

nejvýznamnější složkou krmné plodiny<br />

a hovězí a telecí maso. V rámci<br />

konvenčního zemědělství převládá<br />

Graf 1: Hodnota zemědělské produkce – podniky EZ a KZ v ČR a DE (2014)<br />

Celková zemědělská produkce (Kč/ha)<br />

70 000<br />

60 000<br />

50 000<br />

40 000<br />

30 000<br />

20 000<br />

10 000<br />

0<br />

622<br />

13 496<br />

1 573<br />

42 626<br />

Zdroj: FADN CZ a FADN DE<br />

2 063<br />

41 254<br />

2 847<br />

45 549<br />

produkce obilovin, olejnin a kravského<br />

mléka. Odlišná skladba produkce v EZ<br />

(méně intenzivní) souvisí také s jeho<br />

druhým, stejně důležitým výstupem –<br />

ochranou životního prostředí. Z ekonomického<br />

hlediska je velmi těžké změřit<br />

pozitivní externality, které EZ přináší,<br />

což se následně nepříznivě promítá do<br />

ekonomiky podniku.<br />

Celková produkce (Kč/ha)<br />

737<br />

22 048<br />

1 679<br />

41 802<br />

1 764<br />

38 818<br />

3 484<br />

945<br />

52 255<br />

Celková produkce (tis. Kč/AWU)<br />

CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ<br />

33 724<br />

1 344<br />

52 296<br />

2 171<br />

60 785<br />

V Německu ekofarmy v průměru<br />

dosahují 90 % příjmů konvenčních<br />

podniků (94 % u produkce mléka,<br />

83 % u chovu zvířat ZOP a 74 %<br />

u polní a smíšené výroby), přičemž<br />

v EZ dominuje jednoznačně zaměření<br />

na produkci mléka. Pokles intenzity<br />

produkce vůči konvenčnímu hospodaření<br />

je tedy v ČR výraznější, než je běžné<br />

v Německu.<br />

Produktivita práce, měřeno celkovou<br />

zemědělskou produkcí přepočtenou na<br />

AWU, dosáhla v průměru u EZ 622 tis.<br />

Kč oproti 1 573 tis. Kč v KZ. Podniky EZ<br />

celkem tudíž dosahují jen 40 % produktivity<br />

práce KZ (resp. 44 % u polní<br />

a smíšené výroby, 62 % u chovu zvířat<br />

ZOP a 70 % u produkce mléka).<br />

V Německu je pokles produktivity práce<br />

v EZ nižší, ekofarmy dosahují v průměru<br />

70 % produktivity práce v konvenci<br />

(resp. 51 % u polní a smíšené výroby,<br />

67 % u chovu zvířat ZOP a 87 %<br />

u produkce mléka).<br />

2 489<br />

64 714<br />

570<br />

11 117<br />

918<br />

19 915<br />

1 127<br />

Celkem Polní a smíšená výroba Produkce mléka Chov zvířat ZOP<br />

Graf 2: Náklady zemědělské produkce – podniky EZ a KZ v ČR a DE (2014)<br />

Náklady zemědělské produkce (Kč/ha)<br />

70 000<br />

60 000<br />

50 000<br />

40 000<br />

30 000<br />

20 000<br />

10 000<br />

0<br />

1,36<br />

21 939<br />

Zdroj: FADN CZ a FADN DE<br />

Celkové náklady (Kč/ha)<br />

0,88<br />

45 623<br />

1,05<br />

49 137<br />

0,98 0,99<br />

48 435<br />

24 848<br />

0,88<br />

44 417<br />

1,05<br />

52 499<br />

0,96<br />

56 183<br />

CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ<br />

Hodnocení ekonomické efektivnosti<br />

ekofarem a srovnávání s konvenčními<br />

podniky je z mnoha aspektů<br />

složitou záležitostí.<br />

Základem je vždy porovnání dvou<br />

skupin srovnatelných farem,<br />

tj. ideálně farem se obdobnými<br />

výrobními faktory (např. podobnou<br />

výměrou zemědělské půdy, podílem<br />

orné půdy vůči travním porostům),<br />

hospodařících v přibližně stejných<br />

produkčních oblastech a klimatických<br />

podmínkách i výrobním<br />

zaměřením.<br />

Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci<br />

0,87<br />

37 656<br />

Celkem Polní a smíšená výroba Produkce mléka Chov zvířat ZOP<br />

0,90<br />

58 826<br />

0,97<br />

63 523<br />

0,93<br />

64 449<br />

1,54<br />

20 469<br />

1,18<br />

27 117<br />

18 039<br />

1,50<br />

30 272<br />

1 680<br />

21 845<br />

1,29<br />

30 319<br />

3 500<br />

3 000<br />

2 500<br />

2 000<br />

1 500<br />

1 000<br />

500<br />

Z grafu 1 je dále patrný výrazný rozdíl<br />

v produktivitě práce v ČR a Německu<br />

v rámci obou systémů hospodaření.<br />

České farmy, ekologické i konvenční,<br />

dosahují zhruba poloviční produktivity<br />

práce farem v Německu.<br />

Náklady zemědělské produkce<br />

V ČR jsou v ekologickém zemědělství<br />

vynakládány nižší celkové náklady než<br />

v konvenci. V roce 2014 vykázaly podniky<br />

hospodařící v EZ průměrnou hodnotu<br />

celkových nákladů 21 939 Kč/ha. Tato<br />

hodnota je opět ovlivněna výší nákladů<br />

vynaložených podniky dominantního VZ,<br />

chovu zvířat ZOP, které činily 20 469 Kč/<br />

ha a představují 75 % nákladů daného<br />

VZ v konvenci. Ekologické podniky specializované<br />

na polní a smíšenou výrobu<br />

dosahují výše nákladovosti 24 848 Kč/ha<br />

(56 % konvence) a nejvyšší úroveň nákladovosti<br />

(37 656 Kč/ha, 64 % konvence)<br />

vykazuje VZ produkce mléka (viz graf 2).<br />

V Německu se výše celkových nákladů<br />

v EZ a KZ u všech sledovaných VZ téměř<br />

0<br />

1,60<br />

1,40<br />

1,20<br />

1,00<br />

0,80<br />

0,60<br />

0,40<br />

0,20<br />

0,00<br />

Celková zemědělská produkce (tis. Kč/AWU)<br />

Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci<br />

1 > 2017<br />

13

---

KOMODITY<br />

ZPRAVODAJ<br />

Graf 3: Čistá přidaná hodnota a dotace – podniky EZ a KZ v ČR a DE (2014)<br />

ČPH a výše dotací (Kč/ha)<br />

30 000<br />

25 000<br />

20 000<br />

15 000<br />

10 000<br />

5 000<br />

556<br />

12 050<br />

15 689<br />

17 879<br />

10 564<br />

Zdroj: FADN CZ a FADN DE<br />

Foto: Jana Vybíralová<br />

0<br />

661<br />

956<br />

19 128<br />

15 272<br />

16 731<br />

10 767<br />

neliší. Z grafu 2 je také patrné, že celkové<br />

náklady v EZ jsou dokonce vyšší než<br />

náklady konvence v ČR.<br />

K porovnání nákladové náročnosti produkce<br />

je využíván koeficient vyjadřující<br />

poměr nákladů a produkce, přičemž<br />

ČPH (Kč/ha) Dotace (Kč/ha) ČPH na pracovníka (tis. Kč/AWU)<br />

1 046<br />

470<br />

14 045<br />

12 562<br />

704<br />

17 539<br />

10 087<br />

765<br />

16 840<br />

16 617<br />

1 069<br />

16 032<br />

9 589<br />

585<br />

20 599<br />

14 475<br />

548<br />

21 288<br />

13 986<br />

937 918<br />

26 231<br />

16 492<br />

v celkových nákladech nejsou zahrnuty<br />

mzdové náklady z důvodu vysokého<br />

zastoupení podniků fyzických osob v EZ<br />

s vysokým podílem neplacené práce.<br />

Obecně lze konstatovat, že ekologické<br />

podniky vykazují vyšší náklady na jednotku<br />

produkce než konvenční podniky, a to<br />

23 878<br />

11 341<br />

11 045<br />

15 830<br />

10 719<br />

12 877<br />

10 704<br />

14 643<br />

9 688<br />

12 698<br />

CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ CZ_EZ CZ_KZ DE_EZ DE_KZ<br />

Celkem Polní a smíšená výroba Produkce mléka Chov zvířat ZOP<br />

566<br />

493<br />

669<br />

745<br />

1 200<br />

1 000<br />

800<br />

600<br />

400<br />

200<br />

jak v ČR tak Německu. V případě VZ chov<br />

zvířat ZOP jsou v EZ náklady o polovinu<br />

vyšší než příjmy neboli příjmy z produkce<br />

pokrývají pouze 50 % celkových nákladů<br />

a zbylou část nákladů je nutno uhradit<br />

z dotací. Ekologické podniky zaměřené<br />

na produkci mléka vykázaly naproti tomu<br />

příznivější hodnotu koeficientu (0,87),<br />

což je hodnota nižší než u tohoto VZ<br />

v konvenci. Lze podotknout, že poměr<br />

produkce a nákladovosti ekologických<br />

podniků v ČR se každoročně zlepšuje.<br />

Výsledek hospodaření<br />

Za hlavní indikátor efektivnosti výroby,<br />

stability a důchodové situace podniků je<br />

považována čistá přidaná hodnota (ČPH).<br />

Jde o rozdíl mezi produkcí a výrobní<br />

spotřebou po přičtení provozních dotací<br />

a po odečtení odpisů, neboli jde o zdroje<br />

podniku na krytí tzv. externích faktorů<br />

(práce, půdy, úroků) a na případný zisk.<br />

Úroveň ČPH vyjádřená na jednotku<br />

plochy dosahuje u EZ 67 % úrovně<br />

konvenčních podniků. Tato relace je<br />

ovlivněna především skupinou ekologických<br />

podniků VZ chov zvířat ZOP<br />

(ČPH 11 045 Kč/ha). U tohoto VZ je<br />

také patrné, že kladná hodnota ČPH je<br />

podmíněna provozními podporami, a to<br />

platí jak pro ekologické, tak konvenční<br />

hospodaření (viz graf 3). Nejvyšší hodnota<br />

ČPH/ha byla dosažena u VZ produkce<br />

mléka (20 599 Kč/ha), které je však<br />

u EZ marginální.<br />

Úroveň dotací dosáhla u EZ 1,5 násobku<br />

výše dotací konvenčních podniků. U<br />

nejvýznamnějšího VZ chov zvířat ZOP šlo<br />

o 15 830 Kč/ha a ve srovnání se stejným<br />

VZ v konvenci byla podpora 1,2krát vyšší.<br />

Také ostatní sledovaná výrobní zaměření<br />

EZ vykázala vyšší úroveň dotací ve<br />

srovnání s KZ, avšak rozdíl se snižuje.<br />

U produkce mléka dosahují konvenční<br />

podniky již srovnatelné úrovně jako<br />

v EZ. Podobně v Německu je výše dotací<br />

u ekofarem vyšší v rámci všech VZ,<br />

zejména u produkce mléka a polní<br />

a smíšené výroby, kde dosahuje<br />

1,5 násobku úrovně dotace konvenčních<br />

0<br />

ČPH na pracovníka (tis. Kč/AWU)<br />

podniků. Je třeba zmínit, že vyšší úroveň<br />

dotací u ekofarem souvisí s vyšším<br />

zastoupením environmentálních podpor<br />

a podpor pro oblasti LFA.<br />

Důchodová stabilita neboli ČPH přepočtená<br />

na jednoho pracovníka (AWU) dosahuje<br />

v EZ 84 % úrovně konvence (556<br />

tis. Kč/AWU). Nejvýznamnější výrobní<br />

zaměření EZ, chov zvířat ZOP, vykazuje<br />

ČPH ve výši 566 tis. Kč/AWU, čímž dosahuje<br />

lepšího výsledku než skupina stejně<br />

zaměřených konvenčních podniků.<br />

Výjimkou je VZ polní a smíšená výroba,<br />

které dlouhodobě mírně zaostává za<br />

situací v konvenci.<br />

Stejně jako u produktivity práce existuje<br />

i u příjmu na pracovníka významný rozdíl<br />

mezi podniky v ČR a Německu. Hodnota<br />

ČPH na pracovníka dosahuje v ČR pouze 60<br />

% hodnoty v Německu, a to jak v konvenci,<br />

tak v EZ. Výjimkou je ekologický chov zvířat<br />

ZOP, kde byl dosažen vyšší 85 % podíl.<br />

Shrnutí<br />

Ze srovnání ekonomických ukazatelů<br />

EZ vyplývá, že situace v ČR není zcela<br />

ideální. Je dosahována nízká hodnota<br />

produkce na hektar (13 496 Kč oproti<br />

37 805 Kč průměru EU) a s tím související<br />

nízká produktivita práce. Přes nižší<br />

vynaložené náklady a přijaté dotace<br />

zůstává hodnota ČPH na hektar<br />

(12 050 Kč) jednou z nejnižších v EU<br />

a jako v jedné z mála zemí jsou dotace<br />

na hektar vyšší než hodnota ČPH.<br />

Z toho plyne, že produkce z EZ nepokrývá<br />

výrobní náklady a část dotací musí být<br />

použita k úhradě ztráty sektoru.<br />

Z výše prezentovaných údajů je také<br />

patrné, že nelze předpokládat zlepšení,<br />

pokud se výrazně nezmění struktura EZ<br />

v ČR a nezvýší se podíl dalších výrobních<br />

zaměření, zejména produkce mléka,<br />

produkce na orné půdě a speciálních<br />

plodin (ovoce, zelenina a víno), jež jsou<br />

hlavními tahouny v ostatních zemích EU.<br />

V ČR dominantní VZ chov zvířat ZOP má<br />

nejmenší prostor ke zlepšení ekonomiky<br />

EZ jako celku. Produkce v chovu zvířat<br />

ZOP je nejnižší ze srovnávaných VZ,<br />

dlouhodobě nepokrývá náklady a dotace<br />

jsou rozhodujícím faktorem, který činí<br />

podnikání v tomto VZ ziskové. Podobná<br />

situace panuje u tohoto výrobního zaměření<br />

v konvenčním zemědělství a neliší<br />

se ani za hranicemi ČR.<br />

Zpracovala Andrea Hrabalová v rámci<br />

projektu Propagace ekologického<br />

zemědělství na podkladě konference<br />

Biosummit 2016, realizovaného<br />

Bioinstitutem, o.p.s. za finanční<br />

podpory MZe.<br />

14<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />

ZPRAVODAJ<br />

V ROCE 2016 MĚLI ZEMĚDĚLCI REKORDNÍ<br />

ZÁJEM O PROGRAMY PODPORY Z PGRLF<br />

PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND (PGRLF) PŘIJAL V ROCE 2016 VÍCE NEŽ 14,5 TISÍCE ŽÁDOSTÍ<br />

O VYUŽITÍ NĚKTERÉHO Z JEHO PROGRAMŮ. SCHVÁLENO JICH PŘITOM LONI BYLO TÉMĚŘ 11,5 TISÍC. „VE SROVNÁNÍ<br />

S LOŇSKÝM ROKEM JDE SKUTEČNĚ O VELKÝ NÁRŮST ZÁJMU ZEMĚDĚLCŮ, JE TO O TÉMĚŘ 40 PROCENT,“ KOMENTUJE<br />

LOŇSKÉ VÝSLEDKY PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA PGRLF ZDENĚK NEKULA. VĚTŠÍ ZÁJEM SE PROJEVUJE I VE VÝŠI<br />

VYPLACENÉ PODPORY. TA DOSÁHLA VÝŠE 1,560 MILIARDY KORUN (V ROCE 2015 TO BYLO 935 MILIONŮ KORUN).<br />

Přijaté žádosti<br />

Schválené žádosti<br />

10 988<br />

9 652<br />

10 514 10 633<br />

14 627<br />

10 713<br />

9 521<br />

10 300<br />

8 526<br />

11 443<br />

2012 2013 2014 2015 2016<br />

2012 2013 2014 2015 2016<br />

Vývoj průměrných úrokových sazeb v programu Zemědělec<br />

5,35%<br />

Průměrná úroková<br />

sazba bankovního<br />

úvěru<br />

4,23%<br />

4,02%<br />

3,57%<br />

3,29%<br />

3,56%<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Největší zájem byl tradičně o program<br />

Zemědělec a o Finanční podporu pojištění.<br />

U programu Zemědělec PGRLF<br />

pomáhá především vytvořit předpoklady<br />

pro rozvoj zemědělských prvovýrobců,<br />

kdy příjemce podpory investuje zejména<br />

do strojního zařízení, vybavení, technologických<br />

celků, výstavby, pořízení nebo vylepšení<br />

nemovitého majetku. Jde dlouhodobě<br />

o nejvyužívanější program z nabídky<br />

PGRLF. Forma podpory u tohoto programu<br />

spočívá v poskytnutí dotace části úroků<br />

z komerčního úvěru. V roce 2016 PGRLF<br />

schválil u tohoto programu přes 3200<br />

žádostí zemědělců, což představuje nárůst<br />

o cca 114 % oproti roku 2015.<br />

K velkému nárůstu došlo také u žádostí<br />

o snížení jistiny úvěru na nákup půdy<br />

u komerčních úvěrů. „V roce 2015<br />

požádalo o využití tohoto programu 55<br />

zemědělců, loni to bylo 680 žadatelů.<br />

Téměř dvě třetiny těchto žádostí přitom<br />

už PGRLF schválil,“ doplňuje Zdeněk<br />

Nekula a upozorňuje na fakt, že právě<br />

podpora nákupu zemědělské půdy byla<br />

jednou z priorit loňského roku.<br />

Téměř 7000 přijatých žádostí se týká<br />

programů na finanční podporu pojištění<br />

v rámci stávajících tří programů PGRLF.<br />

Cílem této podpory je zpřístupnění<br />

pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců<br />

a tím dosažení vyššího<br />

zajištění podnikatelských aktivit proti<br />

nepředvídatelným škodám. Účelem podpory<br />

je částečná kompenzace pojistného<br />

vynaloženého na zemědělské pojištění.<br />

PGRLF v tomto případě zemědělským<br />

subjektům hradí část nákladů prokazatelně<br />

vynaložených na platbu pojistného<br />

u pojištění plodin a hospodářských zvířat.<br />

Příjem žádostí v rámci uvedeného<br />

programu byl ukončen k 30. 10. 2016<br />

a ke konci roku bylo na bankovních<br />

účtech žadatelů o Finanční podporu<br />

pojištění více než 320 mil. Kč. Příjem<br />

žádostí do uvedeného programu<br />

byl opět zahájen k 1. 1. 2017.<br />

Neli Vesselinova, tisková mluvčí<br />

Průměrné procento<br />

dotace úroku<br />

2,54% 2,57%<br />

Multiplikační efekt programu Zemědělec<br />

2,42%<br />

2,17%<br />

2012 2013 2014 2015 2016<br />

Koeficiant bez<br />

mladého zemědělce<br />

10,7<br />

10,4<br />

15,1<br />

14,8<br />

14,2<br />

14,0<br />

13,6<br />

15,6<br />

15,2<br />

14,6<br />

2012 2013 2014 2015 2016<br />

Právnické osoby<br />

11,1<br />

9,5<br />

16,0<br />

13,7<br />

15,4 15,1 15,3<br />

13,2 13,4 13,7<br />

2012 2013 2014 2015 2016<br />

Celkový koeficient<br />

Fyzické osoby<br />

1 > 2017<br />

15

---

SVAZY A SPOLEČENSTVA<br />

ZPRAVODAJ<br />

ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ HODNOTÍ ROK 2016<br />

NEJVĚTŠÍ PROBLÉM BYLA NÍZKÁ CENA MLÉKA A VEPŘOVÉHO MASA, DOVOZ ZAHRANIČNÍCH PRODUKTŮ A NEDOSTATEK<br />

MLADÝCH PRACOVNÍKŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ<br />

z části vnímá význam zemědělství<br />

zkresleně,“ zdůrazňuje Martin Pýcha.<br />

Projekt Zemědělství žije! má za sebou<br />

nejvytíženější období v tomto roce, kdy se<br />

týdně pracovníci Svazu účastnili tří<br />

až pěti akcí. „Tento obrovský zájem<br />

o naše činnosti ukázal, jak je osvětový<br />

projekt populární, a to nejen mezi členy<br />

Svazu. „V roce 2016 jsme se účastnili<br />

nejen osvědčených akcí, ale i několika<br />

nových. Jednalo se především o dožínky,<br />

slavnosti, výstavy, chovatelské dny<br />

a přehlídky hospodářských zvířat či dny<br />

otevřených dveří, kterých bohužel ubývá,“<br />

přibližuje koordinátorka projektu Soňa Jelínková.<br />

Celkem jsme se aktivně účastnili<br />

16 dnů otevřených dveří, 10 chovatelských<br />

přehlídek či 10 dožínek a dalších výstav.<br />

Na základních školách se uskutečnily<br />

besedy, přičemž na podzim školního roku<br />

2016/2017 jich bylo jedenáct. „Překvapivý<br />

zájem žáků i pedagogů nás přesvědčil<br />

v tom, že je nezbytné v těchto aktivitách<br />

dál pokračovat. Besedy se konají formou<br />

prezentace o zemědělství všeobecně<br />

a o rostlinné či živočišné výrobě. Součástí<br />

jsou také praktické ukázky a poznávání<br />

plodin, zvířat, či dalších zajímavostí ze<br />

zemědělství,“ popisuje Soňa Jelínková.<br />

Den otevřených dveří Pooslaví Nová ves, družstvo. Foto: Ing. Soňa Jelínková<br />

Zemědělský svaz ČR zhodnotil situaci<br />

v českém zemědělství v roce 2016 a také<br />

svoji vlastní práci. „Cena mléka a jatečných<br />

prasat u nás i v EU mírně vzrostla,<br />

ale stále nepokrývá výrobní náklady a tak<br />

nadále usilujeme o řešení krize v těchto<br />

odvětvích. Cena mléka je v současnosti<br />

u nás dokonce nejnižší v celé EU. Podporovali<br />

jsme rozvoj zemědělských odbytových<br />

organizací, snažili jsme se přispět ke<br />

snahám o nastavení objektivního zjišťování<br />

ceny mléka, aby zahrnovala doplatky<br />

k ceně mléka za minulá období. Komplexně<br />

jsme zabezpečovali informovanost<br />

členské základny, hájili zájmy zaměstnavatelů<br />

a pokračovali v zajišťování spektra<br />

aktivit a služeb pro členskou základnu,“<br />

vysvětluje předseda Zemědělského svazu<br />

ČR Martin Pýcha. Svaz také pokračoval<br />

v osvětové, vzdělávací a vědecké činností.<br />

„Za tím účelem jsme iniciovali založení<br />

České technologické platformy pro zemědělství,<br />

v jejímž rámci usilujeme<br />

o rychlejší uplatňování vědeckých<br />

poznatků do praxe,“ přibližuje předseda<br />

Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.<br />

Mléko je u nás nejlevnější<br />

Propad cen mléka se na podzim 2016<br />

zastavil a cena začala mírně růst.<br />

Bohužel ale růst ceny je u nás velmi<br />

pomalý a tak se v listopadu cena mléka<br />

v ČR propadla na nejnižší úroveň ze<br />

všech zemí EU. V průměru roku 2014<br />

i roku 2015 jsme byli v ceně mléka na<br />

cca 89 % váženého průměru ceny<br />

v zemích EU-28. Za leden - září 2016 to<br />

bylo o něco horší – byli jsme na cca 86 %.<br />

Podnákladová cena mléka za leden až září<br />

byla dle ČSÚ 6,67 Kč/l, což je méně<br />

než v roce 1996 (období před 20 lety).<br />

Obtížná situace byla i vepřového masa.<br />

Průměrná cena jatečných prasat v EU za<br />

leden až září 2016 činila po přepočtu 30,33<br />

Kč/kg. Z dlouhodobých přehledů cen ČSÚ<br />

vyplývá, že v průběhu roku 2016 je u nás<br />

cena jatečných prasat na nižší úrovni, než<br />

jak byla v roce 1994 (31,75 Kč/kg). U nás<br />

je cena jatečných prasat (28,12 Kč/kg živé<br />

hmotnosti) pod průměrem Evropské unie<br />

a nedosahuje výrobních nákladů.<br />

Smutný fakt: České potraviny jsou<br />

nahrazovány těmi z dovozu<br />

Obchodníci u nás ve velkém prodávají<br />

nejenom přebytky ze svých mateřských<br />

zemí, ale cíleně realizují svůj produkční<br />

a obchodní potenciál. Pádným ukazatelem<br />

je to, že podíl českých výrobků<br />

v obchodní síti se snižuje. Podíl některých<br />

výrobků tuzemského původu v ČR<br />

se podle odhadu v průměru propadl již<br />

pod 50 %. V komoditě mléka jsme zatím<br />

soběstační, ale podíl tuzemských producentů<br />

na spotřebě mléka a mléčných<br />

výrobků se snižuje. Zatímco podíl dovozů<br />

roste, a to od vstupu ČR do EU na téměř<br />

trojnásobek. V soběstačnosti ve vepřovém<br />

mase zaostáváme za průměrem<br />

EU, ale budeme zaostávat dokonce i za<br />

Ruskem, neboť Rusko zainvestovalo do<br />

produkce vepřového masa a očekává, že<br />

se tam v příštím roce soběstačnost ve<br />

vepřovém zvýší na 85 %. Podíl tuzemských<br />

producentů na zajištění spotřeby<br />

vepřového masa se v ČR snižuje. Přičemž<br />

podíl dovozů roste, a to od vstupu<br />

ČR do EU na téměř čtyřnásobek.<br />

Zemědělství potřebuje mladou<br />

krev. O osvětu se stará projekt<br />

Zemědělství žije<br />

Počet absolventů zemědělských oborů<br />

je nízký a nepostačuje na pokrytí volných<br />

pozic, které zůstanou po těch, kteří<br />

odcházejí do důchodu. Podíl pracovníků<br />

v českém zemědělství nad 45 let podle<br />

svazového šetření u právnických osob<br />

činí většinu (63 %). Přitom v celé ekonomice<br />

ČR je tento podíl 40 %. „Snažíme<br />

se proto zejména mladé generaci ukazovat,<br />

že zemědělství je perspektivním<br />

oborem, jakož i celé veřejnosti, která<br />

České potraviny do školních jídelen<br />

a zemědělské kroužky ve školách<br />

I v roce 2016 pokračovala spolupráce<br />

s iniciativou Skutečně zdravá škola,<br />

která si klade za cíl nejen informovat<br />

žáky o kvalitní zdravé stravě a odkud<br />

pochází či co za ní stojí. Skutečně zdravá<br />

škola si mimo jiné klade za cíl, aby se<br />

ve školních jídelnách podávaly převážně<br />

české produkty pocházející od místních<br />

zemědělců. Na středních zemědělských<br />

školách debatoval předseda Svazu<br />

Martina Pýcha se studenty. „Je velmi<br />

důležité u studentů zemědělských škol<br />

vzbudit zájem o práci v oboru, neboť navzdory<br />

volbě střední školy z oboru často<br />

odcházejí,“ popisuje situaci Pýcha.<br />

Druhým rokem se rozjely agroenvironmentální<br />

kroužky na základních<br />

školách, které mají dětem ukázat práci<br />

v zemědělství atraktivní a zábavnou<br />

formou. „Pro vyučující jsme jako inspiraci<br />

uspořádali také pracovní workshop. Součástí<br />

výuky musí totiž být nejen teoretická<br />

nauka a hry, ale hlavně praktická ukázka<br />

v zemědělských provozech,“ říká Pýcha.<br />

V současné době Svaz pracuje na tvorbě<br />

naučných videí o zemědělské výrobě, konkrétně<br />

o tématech chov skotu, chov prasat,<br />

pěstování okopanin, obilovin a olejnin.<br />

Informace o aktivitách jsou na webu www.<br />

zscr.cz a www.zemedelstvizije.cz. Aktivní<br />

komunikace probíhá také na Facebooku.<br />

Eva Fruhwirtová<br />

16<br />

1 > 2017

---

SVAZY A SPOLEČENSTVA<br />

ZPRAVODAJ<br />

JAK ZEMĚDĚLCI ŠKODÍ KRAJINĚ,<br />

ANEB JDE TO I JINAK<br />

ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO KLAPÝ HOSPODAŘÍ V OKOLÍ HRADU HAZMBURKU NA OKRAJI ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ NA VÝMĚŘE<br />

ZHRUBA 2000 HA ORNÉ PŮDY. CELÁ OBLAST SE NACHÁZÍ V DEŠŤOVÉM STÍNU KRUŠNÝCH HOR. PRŮMĚRNÁ VELIKOST HONU JE<br />

17 HA, CHOVÁME 800 KUSŮ HOVĚZÍHO DOBYTKA A NA ZHRUBA 90 HA PĚSTUJEME OVOCE.<br />

Jsme konzervativní zemědělci, pěstujeme<br />

cukrovku, víceleté pícniny na orné<br />

půdě, kukuřici pro živočišnou výrobu<br />

a vlastní bioplynovou stanici. Dále luštěniny,<br />

obiloviny a řepku asi na 7 % orné<br />

půdy. Začínáme provozovat kompostárnu<br />

a snažíme se tak vracet organický materiál<br />

do půdy i tímto způsobem. Mnohé z<br />

námi obhospodařovaných pozemků byly<br />

v minulosti postiženy větrnou erozí, proti<br />

které jsme začali bojovat již v roce 1995.<br />

V první etapě jsme obnovili původní tok<br />

potoka Modla a vybudovali vodní nádrž<br />

o výměře 0,3 ha na místě bývalé divoké<br />

skládky a vysázeli doprovodnou zeleň na<br />

ploše asi 2,5 ha. Zásadní pro toto opatření<br />

je vždy souhlas vlastníků dotčených<br />

pozemků. Nám se touto akcí podařilo<br />

ukázat, že péče o krajinu za to stojí.<br />

Následně jsme pokračovali v dalších<br />

katastrech. Nabízeli jsme výměnu<br />

z vlastních pozemků a za dotčené části<br />

pozemků dál platíme nájem jako za<br />

ornou půdu. Do roku 2004 jsme vysázeli<br />

větrolamy na výměře zhruba 15 ha orné<br />

půdy o celkové délce 15 km. Převážná<br />

část je vysázena podél stávajících polních<br />

cest. Některé větrolamy dělí větší<br />

půdní bloky. Vše probíhalo ve spolupráci<br />

s tehdejší Státní meliorační správou.<br />

Současně s touto výsadbou se budovaly<br />

vodní nádrže na klapském potoce. Nádrž<br />

Slatina o výměře 9 ha, nádrž Klapý<br />

8 ha a menší nádrž v Podsedicích.<br />

V roce 2004 jsme tuto snahu ukončili<br />

díky nesouhlasnému stanovisku tehdejšího<br />

Pozemkového fondu, a to kvůli<br />

neudělení souhlasu s výsadbou, která by<br />

zasáhla pozemky v jeho správě. Dotčené<br />

pozemky jsme měli pronajaté a zavázali<br />

jsme se na ně v případě prodeje uplatnit<br />

předkupní právo. Stanovisko Pozemkového<br />

fondu zůstalo negativní, stejně jako<br />

snaha zapojit do této činnosti soukromé<br />

zemědělce v dotčených katastrálních<br />

územích. Veškerá tato opatření na ploše<br />

cca 35 ha představuje 2 % námi obhospodařované<br />

půdy.<br />

Co jsme tím získali???<br />

Kromě dobrého pocitu také výraznou<br />

změnu naší krajiny, zdroj vody pro kapkovou<br />

závlahu zhruba na 40 ha našich<br />

sadů, úkryt pro drobnou zvěř a vědomí,<br />

že zemědělce nelze dělit na malé a velké,<br />

ale méně či více zodpovědné ke krajině.<br />

K našemu překvapení jsme zjistili, že<br />

Jak to bylo v roce 2004 a jak je to v roce 2016. Foto: archiv ZD Klapý<br />

díky Nařízení vlády č. 50/2015 Sb. § 13<br />

– Krajinný prvek v ekologickém zájmu,<br />

nelze na tento krajinný prvek (větrolamy)<br />

pobírat dotace na plochu, a to z důvodu,<br />

že prvek není součástí daného půdního<br />

bloku.<br />

Těch, kteří vidí v zemědělcích škůdce<br />

krajiny je dost, a je jim neustále nasloucháno.<br />

Osobně neznám nikoho, kdo by<br />

chtěl snížit výměru obhospodařovaných<br />

pozemků. Argumentace o špatné péči<br />

o pronajaté pozemky je motivovaná<br />

snahou o to, aby malí byli většími a velcí<br />

menšími. Na vlastních pozemcích,<br />

až na výjimky, nehospodaří téměř nikdo.<br />

Stačí se podívat na katastrální mapu<br />

a porovnat vlastnické a uživatelské nároky.<br />

Bez institutu „náhradního užívání“<br />

je zemědělské využití pozemků prakticky<br />

nemožné. Změnu v této situaci nepřinesou<br />

ani pozemkové úpravy.<br />

V současné době začíná být také problém<br />

se vstupem soukromých investorů<br />

do nákupu zemědělské půdy. Jimi následně<br />

požadované pachtovné jde proti<br />

struktuře pěstovaných plodin a zejména<br />

proti veškeré živočišné výrobě.<br />

Chci věřit tomu, že snaha současného<br />

vedení Ministerstva zemědělství<br />

a dalších nevládních institucí k podpoře<br />

živočišné výroby, přístupu ke krajinotvorbě<br />

a zadržování vody v ní, struktuře<br />

pěstovaných plodin (citlivé komodity),<br />

přinese očekávané ovoce. To jak bude<br />

pohlíženo na nás, zemědělce,<br />

máme ve finále ve svých rukou.<br />

A to bez ohledu na velikost či právní<br />

formu hospodaření.<br />

Ing. Otakar Šašek, předseda ZD Klapý<br />

1 > 2017<br />

17

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

RENOMIA AGRO<br />

– VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ<br />

Skupina RENOMIA GROUP je největším pojišťovacím poradcem v České republice, celkové spravované pojistné přesahuje 8 miliard<br />

korun, z toho je 420 milionů za pojištění plodin a zvířat. V oblasti zemědělského pojištění jsme jedničkou na trhu a staráme se o třetinu zemědělců<br />

u nás. Důvěru, kterou nám zemědělci dali, vnímáme zároveň jako odpovědnost a závazek poskytovat jim kvalitní a komplexní<br />

služby. Získáváme stále nové klienty a důležitou skutečností je pro nás i to, že nám ti stávající zůstávají věrni. Naši spolupráci se zemědělci<br />

bereme jako „běh na dlouhou trať“ a o mnoho našich partnerů se staráme již desítky let. Jsme také tradičním, dlouholetým a exkluzivním<br />

partnerem Agrární komory ČR. RENOMIA má na pojistném trhu vedoucí roli také při spolupráci se státní administrativou – např. v rámci<br />

pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství vedené ministrem Jurečkou spolupracujeme na budování Fondu těžko pojistitelných rizik, jednáme<br />

aktivně na PGRLF ve věci dotační politiky nebo zastupujeme Českou republiku při Evropské komisi a Copa-Cogeca v Bruselu ve<br />

skupině pro zemědělské pojištění.<br />

Naše dlouholeté zkušenosti i velikost nám umožňují efektivně jednat se všemi pojistiteli na trhu a získat pro naše klienty naprosto exkluzivní<br />

podmínky. Dlouhodobě tak máme výhodné ceny a ve smluvních ujednáních našich klientů je odstraněno více než 150 výluk z pojištění.<br />

Neodmyslitelnou součástí činnosti RENOMIA jsou služby spojené s řešením škod. Oddělení likvidace škod je zastoupeno na každé pobočce<br />

a každý klient má svého likvidátora. Likvidátor se stará o vyřešení škody od jejího oznámení klientem až po uzavření pojistné události<br />

pojišťovnou. V souvislosti s řešením škod našich klientů můžeme zajistit znalecké posudky pro určení příčiny nebo výše škody. Také<br />

zajišťujeme právní poradenství nebo vyjádření k právní problematice řešeného případu. Samozřejmostí je poskytování naší asistenční služby<br />

24 hodin denně 7 dní v týdnu.<br />

Do budoucna chceme dále rozšiřovat služby RENOMIA GROUP a propojovat pojištění s poradenstvím i v dalších oblastech – např.<br />

ve finančním poradenství či v oblasti poskytování dotací.<br />

Jiří Havelka, ředitel RENOMIA AGRO<br />

Sucho již není nepojistitelné riziko<br />

Agra pojišťovna, která pojišťuje přibližně čtvrtinu pojištěné zemědělské půdy<br />

v ČR, již dříve nabízela možnost pojištění rizika sucha během vegetace, a to<br />

pro kukuřici, slunečnici a sóju. O produkt v tomto rozsahu projevil zájem<br />

omezený počet zemědělců a Agra pojišťovna přichází proto s novou, rozšířenou<br />

nabídkou. Nový model – tzv. indexový, pracuje s meteorologickými<br />

daty (zejména s údaji o srážkách a teplotách vzduchu). Případné škody na<br />

plodinách se budou počítat dle rozdílu mezi průměrnými srážkami v dané<br />

oblasti a srážkovým deficitem v hodnoceném období. Pojistné plnění bude<br />

počítáno na základě matematických modelů a tzv. „od stolu“. Tímto pojištěním<br />

bude možno pojistit kukuřici, slunečnici a pšenici.<br />

I na pojištění sucha se vztahuje dotace. Ministerstvo zemědělství přitom<br />

uvažuje o možnosti, kdy by dotaci poskytované prostřednictvím PGRLF na<br />

pojištění sucha navýšila až k hranici 70 % ze zaplaceného pojistného, což<br />

umožňuje i legislativa EU.<br />

Dotace na pojištění plodin a zvířat<br />

Významnou podporou pojištění od státu je poskytování dotací na pojištění<br />

plodin a zvířat, zemědělci mají možnost čerpat státní podporu<br />

poskytovanou prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického<br />

a lesnického fondu (PGRLF) v rámci programu Finanční podpora pojištění.<br />

Účelem této podpory je částečná kompenzace vynaloženého pojistného.<br />

Výše podpory pro loňský rok byla stanovena na 50 %<br />

uhrazeného pojistného za hospodářská zvířata a speciální plodiny, pro<br />

ostatní polní plodiny 37 %. Důležitou a pozitivní informací je i to, že pro<br />

letošní rok by měl rozsah podpory zůstat v obdobné výši. Samostatným<br />

problémem je skutečnost, že dotace tak trochu nespravedlivě nedostávají<br />

tzv. „velké podniky“, což má samozřejmě vliv na jejich ochotu uzavírat<br />

komerční pojištění. Dotování pojistného je standardním nástrojem ve<br />

všech vyspělých zemích světa.<br />

18<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

AKTUALITY Z TRHU ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ<br />

Fond těžko pojistitelných rizik<br />

O vybudování systémového řešení v oblasti řízení rizik v zemědělství u nás se<br />

jedná již od 90. let. Poskytování ad hoc státní pomoci není stabilní a navíc není<br />

ani jisté, kdy a zda vůbec zemědělci nějakou náhradu za vzniklou škodu dostanou.<br />

Vloni na podzim se např. realizovalo ad hoc odškodnění sucha z roku<br />

2015 a aktuálně se řeší refundace loňských mrazů na ovoci.<br />

Ve většině vyspělých zemí světa na této problematice spolupracuje stát, zemědělci<br />

i pojistný trh. Česká republika je jednou z mála zemí, kde systémové<br />

řešení (mimo dotací na pojištění plodin a zvířat) prozatím příliš nefunguje.<br />

Nosným pilířem navrhovaného systému by měl být tzv. Fond těžko pojistitelných<br />

rizik, který bude fungovat jako nadstavba nad komerčním pojištěním.<br />

Vloni v létě byl Evropskou komisí náš Fond notifikován, což je důležitý předpoklad<br />

pro jeho spuštění. Významným problémem se nyní jeví naplnění Fondu<br />

financemi, zdroje by měl tvořit stát i samotní zemědělci.<br />

Nejen pojištění, ale i dotační poradenství<br />

Jestliže např. plánujete rekonstrukci svého hospodářství, rozšíření výroby,<br />

realizaci protikroupového systému, nebo třeba nákup strojů, je především<br />

potřeba zanalyzovat každý projekt z pohledu dotační příležitosti.<br />

RENOMIA spolupracuje s dotačními agenturami, každý náš klient tak má<br />

možnost využít odborné poradenství a nezávazně se informovat o možnosti získání<br />

dotace i jejího financování. Je důležité si předem zmapovat a připravit jak<br />

konkrétní limity možných výdajů včetně pojištění dotovaného majetku, tak<br />

i bezproblémový průběh investičního projektu.<br />

Využitím služeb dotačního poradenství získáte kompletní balíček odborných<br />

služeb celého projektového cyklu. Všechny důležité informace zjistíte na jednom<br />

místě. Ušetříte čas a nemusíte se zatěžovat studiem složitých dotačních<br />

příruček a formulářů. Lze tak využít know-how získané ze stovek realizovaných<br />

dotačních programů.<br />

Arktické mrazy a jejich vliv na pěstování pšenice – spolupráce<br />

mezi SELGEN a RENOMIA<br />

Průběh několika posledních zim u nás, kdy teploty dosahovaly nadprůměrných<br />

hodnot s minimem sněhové pokrývky, nás možná tak trochu ukolébal. Ale<br />

ta letošní zima se prozatím jeví, co se teplot i srážek týká, jako ta „tradiční“.<br />

Např. od začátku ledna začala prostor střední Evropy ovlivňovat rozsáhlá tlaková<br />

výše „Angelika“. Díky průniku arktického vzduchu od severu, uklidnění<br />

větru a vyjasnění došlo k výraznému radiačnímu ochlazování povrchu, jenž<br />

v místech se sněhovou pokrývkou vedlo k velmi hlubokým poklesům teplot.<br />

Zatím nejnižší teplota v ČR pak byla naměřena na stanici Modrava -<br />

Rokytská slať, a to -34,6°C.<br />

Poslední roky potvrzují, že minimálně jednou za sedm až deset let je nutné<br />

počítat s vymrzáním odrůd pšenice rizikových z hlediska odolnosti k mrazu<br />

a lze jen připomenout kalamitní poškození v zimě 2002/03 a 2011/12. Největší<br />

riziko se projevuje zejména v oblastech s tradičně nízkou sněhovou pokrývkou,<br />

což jsou nyní např. oblasti v Polabí, Hané a jižní Moravy.<br />

Západní Evropa mívá zimy přímořského charakteru, kde je nebezpečí vymrzání<br />

výrazně nižší než v České republice. Většina firem ze západní Evropy proto ani<br />

netestuje ve svých šlechtitelských programech mrazuvzdornost, tyto testy jsou<br />

pracovně velmi náročné. Naopak výraznější požadavek na pěstování mrazuvzdorných<br />

odrůd je ve východní Evropě, kde je kontinentální charakter zim<br />

spojen s velkými mrazy.<br />

Jednou ze základních podmínek pro pěstování pšenice v oblastech s rizikem<br />

vymrzání je dostatečná mrazuvzdornost pěstovaných odrůd. Mrazuvzdornost<br />

odrůd, které jsou povolovány v České republice, je sledována v průběhu registračních<br />

zkoušek nejen u ÚKZUZ v Brně, ale i ve Výzkumném ústavu rostlinné<br />

výroby v Praze-Ruzyni, takže pěstitelé najdou v publikacích "Přehled<br />

odrůd obilnin" uvedené stupně zimovzdornosti všech registrovaných odrůd.<br />

U nás se střídají zimy mírné a zimy s teplotami způsobujícími vymrzání. Je nutné<br />

stanovit minimální stupeň mrazuvzdornosti odrůd pěstovaných v ČR a tak minimalizovat<br />

riziko vymrzání velkých ploch pšenice. V procesu šlechtění i zkoušení<br />

pro registraci jsou u ozimé pšenice nezbytné provokační testy<br />

mrazuvzdornosti. Jejich metodiky jsou prozkoušené a obecně známé a v ČR<br />

se provádějí v průběhu šlechtění, což je patrné na průměrné úrovni mrazuvzdornosti<br />

domácích odrůd v porovnání se západoevropskými.<br />

Mrazuvzdornost má sezonní charakter. Bez procesu otužování by nízké teploty<br />

nepřežily ani nejmrazuvzdornější odrůdy, ale je známo, že mrazuvzdorné odrůdy<br />

se otužují rychleji a pomaleji i dosažený stupeň otužení ztrácejí. U odrůd citlivých<br />

na poškození mrazem je tomu právě naopak. Odolnost odrůd k nízkým<br />

teplotám se během podzimu a zimy mění v interakci odrůdy s klimatickými<br />

podmínkami a odolnost k mrazům v určitém období se nazývá aktuální mrazuvzdorností.<br />

Při šlechtění pšenice se nemůžeme opírat o přirozenou selekci v polních podmínkách,<br />

protože vzhledem k nepříznivým vazbám mrazuvzdornosti k výnosu<br />

zrna a často i k odolnostem k chorobám by se nahromadil pouze šlechtitelský<br />

materiál s nízkou mrazuvzdorností. Součástí šlechtitelských programů<br />

u pšenice ve společnosti SELGEN a.s. jsou proto umělé testy mrazuvzdornosti,<br />

aby odrůdy této firmy zaručovaly pěstitelům i záruku dobrého přezimování<br />

odrůd. Ne vždy se nám to ve šlechtění pšenice plně podaří skloubit s ostatními<br />

potřebnými vlastnostmi.<br />

Šlechtění ozimé pšenice má tradičně rozhodující místo na šlechtitelské stanici<br />

Stupice a Úhřetice. V posledních letech byly odrůdy společnosti SELGEN<br />

pěstovány na více než 25% ploch ozimé pšenice. V pěstitelské praxi byly<br />

a jsou velmi úspěšné odrůdy Regina, Samanta, Alana, Sulamit, Elly a Bohemia,<br />

která je v posledních letech nejpěstovanější odrůdou v ČR. Tyto odrůdy stejně<br />

jako novinky z posledních let (Turandot, Tosca, Annie, Julie) spojuje významná<br />

vlastnost a tou je velmi dobrá odolnost vymrzání.<br />

Vymrznutí je pojistitelné riziko u dobrých pojištoven, SELGEN pro zemědělce<br />

toto zahrnul do certifikovaných osiv v programu " Pšenice s jistotou" s Českou<br />

pojištovnou.<br />

RENOMIA – SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ<br />

Společnost RENOMIA se při poskytování služeb klientům řídí svým posláním:<br />

Sloužíme lidem a firmám a přispíváme k lepšímu životu. O tom se můžete<br />

přesvědčit i Vy. Neváhejte nás oslovit a my Vám připravíme kvalitní<br />

pojistný program šitý na míru za nejlepší cenu na trhu.<br />

Těšíme se na spolupráci s Vámi.<br />

Kontaktujte nás na www.renomiaagro.cz nebo info@renomiaagro.cz.<br />

SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ<br />

www.renomia.cz<br />

1 > 2017<br />

19

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

LIMITY VYUŽITÍ PŮDY<br />

INTERAKTIVNÍ NÁSTROJ NA PODPORU ROZHODOVÁNÍ PŘI HODNOCENÍ<br />

DOSTUPNOSTI PLOCH ZAŘAZENÝCH DO NIŽŠÍCH TŘÍD OCHRANY ZPF<br />

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ (MZE) V RÁMCI STRATEGIE RESORTU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY<br />

S VÝHLEDEM DO ROKU 2030 V TEMATICKÉ OBLASTI PŮDA ŘEŠÍ PALČIVOU OTÁZKU VÝRAZNÉHO ZRYCHLENÍ ZÁBORŮ ZPF<br />

ZA POSLEDNÍCH 15 LET A HLEDÁ ÚČINNÉ NÁSTROJE NA ŘEŠENÍ TOHOTO PROBLÉMU.<br />

V souvislosti s nedávným schvalováním<br />

záměru Ministerstva průmyslu<br />

a obchodu, který se týkal přípravy<br />

konkrétních lokalit zvýhodněných<br />

průmyslových zón, představil Výzkumný<br />

ústav meliorací a ochrany půdy MZe<br />

interaktivní nástroj Limity využití půdy,<br />

který vyvinul v rámci své výzkumné činnosti.<br />

I díky využití tohoto nástroje<br />

se MZe podařilo prosadit svůj návrh<br />

a státem tak nebude podpořeno<br />

zastavění té nejkvalitnější půdy. MZe<br />

považuje za nezbytné tento nástroj<br />

neprodleně začít používat pro uvedené<br />

účely a dále jej rozvíjet tak, aby<br />

přispěl k řešení požadavků Strategie<br />

a objektivizoval řešení celého komplexu<br />

problematiky vyjímání půdy ze ZPF.<br />

Na základě tohoto rozhodnutí probíhají<br />

jednání s dalšími resorty a dotčenými<br />

institucemi, kterým jsou interaktivní<br />

nástroj a jeho možnosti postupně<br />

představovány.<br />

Obr. 1 – Komponenty aplikace<br />

Obr. 2 – Nastavení parametrizace dostupných ploch<br />

Výzkumný ústav meliorací a ochrany<br />

půdy je veřejnou výzkumnou institucí,<br />

které byla zřizovací listinou dána<br />

odpovědnost za rozvoj poznání a přenos<br />

poznatků vědních oborů komplexních<br />

meliorací, pedologie, tvorby a využití<br />

krajiny a informatiky k těmto oborům<br />

se vztahující. Předmětem hlavní<br />

výzkumné činnosti je základní a aplikovaný<br />

výzkum a vývoj zejména v oblasti<br />

metod průzkumu, mapování, monitoringu,<br />

hodnocení půdy, využití a ochrany<br />

půdy včetně vývoje metod geografických<br />

informačních systémů vztahujících se<br />

k oborům meliorací a pedologie.<br />

Výzkumný ústav meliorací a ochrany<br />

půdy se zásadním způsobem podílel na<br />

tvorbě systému tříd ochrany zemědělského<br />

půdního fondu (ZPF) a dlouhodobě<br />

se zabývá otázkou podmínek pro vynětí<br />

půdy ze ZPF.<br />

V rámci své výzkumné činnosti, týkající<br />

se objektivizace oblasti hodnocení<br />

investičních záměrů a analýz dostupnosti<br />

alternativních ploch zařazených<br />

do nižších tříd ochrany ZPF, vyvinul<br />

interaktivní softwarový nástroj „Limity<br />

využití půdy“ na podporu rozhodování při<br />

hodnocení dostupnosti ploch zařazených<br />

do nižších tříd ochrany ZPF, který<br />

umožňuje uživatelům změnu nastavení<br />

20<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

vstupních parametrů hodnocených ploch<br />

a jednotlivých ORP. Pomocí interaktivního<br />

nástroje bude moci uživatel (investor,<br />

municipality, odborné útvary příslušných<br />

ministerstev) analyzovat schvalované<br />

záměry objektivně a srovnávat je<br />

s dostupnými alternativami.<br />

Popis aplikace<br />

Interaktivní nástroj Limity využití půdy<br />

je dostupný na adrese: www.limitypudy.<br />

vumop.cz. Pro vstup do aplikace<br />

se nejprve zobrazí její titulní stránka,<br />

kde je umístěn ke stažení návod, jak<br />

s aplikací pracovat. Interaktivní nástroj<br />

nevyžaduje na straně uživatele instalaci<br />

žádných dodatečných programů<br />

nebo speciálních nastavení. Pro zdárné<br />

spuštění potřebuje pouze běžný webový<br />

prohlížeč se zapnutou podporou cookies<br />

a javascriptu.<br />

Aplikace se skládá z jednotlivých<br />

komponent, jak je zobrazeno na<br />

obrázku č. 1. Po vstupu do aplikace<br />

se zobrazí mapové okno (komponenta<br />

č. 1), mapový panel (komponenta č. 2)<br />

pro práci s mapovými vrstvami,<br />

možností zobrazit legendu a také panel<br />

pro výpis informací uživatelského<br />

dotazu na mapové vrstvy. Nad mapou je<br />

umístěn nástrojový panel (komponenta<br />

č. 3) pro výběr lokality, dotazování<br />

na vrstvu, měření délky a plochy,<br />

zoom a úpravu měřítka mapy. Vpravo<br />

od mapy se zobrazují výstupy analýzy<br />

dostupných ploch pro zvolené ORP<br />

(komponenta č. 4). V pravém horním<br />

rohu celé aplikace je možnost se registrovat,<br />

přihlásit a spravovat uživatelský<br />

účet (komponenta č. 5).<br />

Nástroj analyzuje dostupnosti ploch<br />

zařazených do nižších tříd ochrany ZPF<br />

s možností změny nastavení vstupních<br />

parametrů hodnocených ploch<br />

a jednotlivých obcí III. stupně, neboli<br />

obcí s rozšířenou působností (ORP),<br />

a umožňuje je parametrizovat do<br />

různých scénářů. Při analýze je tak<br />

možné parametrizovat požadované třídy<br />

ochrany ZPF, vzdálenost od zastavěné<br />

plochy obce III. stupně, vzdálenosti od<br />

komunikací jednotlivých tříd, sklon<br />

vyhledávané plochy, vzdálenosti od<br />

chráněného území a vyjmout z analýzy<br />

plochy v záplavovém území pro různé<br />

úrovně ochrany (obr. 2a). Všechny<br />

tyto vstupní parametry je možné<br />

měnit dle potřeb uživatele (obr. 2b),<br />

analýza se ihned automaticky<br />

přepočítá a zobrazí nové hodnoty jak<br />

v mapovém okně, tak v okně výstupů<br />

analýzy (obr. 2c).<br />

Obr. 3 – Zobrazení vrstev z nabídky mapového panelu<br />

Při výběru vhodných ploch pro<br />

požadované záměry je nutné zohlednit<br />

i stav území z hlediska demografických<br />

a ekonomických ukazatelů, jako<br />

jsou hospodářsky problémové regiony,<br />

hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti<br />

a struktura vzdělání. V sekci Parametrizace<br />

ORP lze uživatelsky nastavit míru<br />

nezaměstnanosti v rozmezí od 2 do 15 %<br />

a hustotu zalidnění od 30 – 1000 obyvatel/km<br />

2 .<br />

Mapový panel dále nabízí k zobrazení<br />

velké množství odborných i podkladových<br />

vrstev, jako jsou třídy ochrany<br />

ZPF, vybrané areály účelové zástavby<br />

ze základní báze geografických dat<br />

(ZABAGED), dopravní infrastruktura,<br />

záplavová a chráněná území, správní<br />

hranice obcí a ORP a další, náhled je<br />

znázorněn na obr. 3.<br />

SOFTWAROVÝ NÁSTROJ „LIMITY VYUŽITÍ PŮDY“ SLOUŽÍ ZEJMÉNA<br />

K ROZHODOVÁNÍ PŘI HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI PLOCH ZAŘAZENÝCH<br />

DO NIŽŠÍCH TŘÍD OCHRANY V RÁMCI ROZHODOVÁNÍ O VYJMUTÍ<br />

TĚCHTO PLOCH ZE ZPF.<br />

Interaktivní nástroj je dotazovatelný,<br />

vlastnosti vybraných ploch je možné<br />

zjistit z libovolného území. Přímo v mapovém<br />

okně tak uživatel zjistí jednotlivé<br />

parametry dostupných ploch, typ rozvojové<br />

plochy nebo typ MZCHÚ. U jednotlivých<br />

vrstev je také možnost uživatelsky<br />

nastavit jejich průhlednost, což uživateli<br />

umožní kombinovat jednotlivé vrstvy do<br />

mapových kompozic. V neposlední řadě<br />

je nástroj propojen s veřejnou databází<br />

katastru nemovitostí ČÚZK pro zjištění<br />

vlastnické struktury vybrané plochy.<br />

Vzhledem k tomu, že jedním z dalších<br />

cílů interaktivního nástroje je snaha<br />

pomoci řešit problematiku využití zemědělských<br />

brownfieldů, je pro registrované<br />

uživatele k dispozici právě vznikající,<br />

respektive právě aktualizovaná a doplňovaná,<br />

databáze zemědělských ploch<br />

potenciálně vhodných pro investice.<br />

Registrovaným uživatelům jsou dále<br />

k dispozici i ostatní plochy brownfields<br />

z databází MPO a MMR.<br />

Příkladem vhodného využití interaktivního<br />

nástroje bylo posouzení záměru<br />

Ministerstva průmyslu a obchodu na<br />

vybudování zvýhodněné průmyslové zóny<br />

ve Veselí nad Lužnicí. Cílem analýzy bylo<br />

posouzení případných dopadů navrhované<br />

průmyslové zóny na zemědělskou<br />

půdu a vytipování jiných potenciálně<br />

vhodných lokalit v okolí. Z analýzy<br />

vyplynulo, že navržená průmyslová zóna<br />

o velikosti přes 130 ha leží z 88 % na II.<br />

třídě ochrany zemědělského půdního<br />

fondu, tedy na půdě s nadprůměrnou<br />

produkční schopností, což bylo z pohledu<br />

MZe nepřijatelné.<br />

Do analýzy byla dále zahrnuta i dostupná<br />

data pro posouzení lokalit z hlediska<br />

ochrany přírody a krajiny a ochrany<br />

podzemních a povrchových vod. Tímto<br />

krokem bylo zjištěno, že navržená<br />

průmyslová zóna leží v chráněné oblasti<br />

přirozené akumulace vod (CHOPAV)<br />

a na hranici CHKO Třeboňsko. Na<br />

základě těchto faktů bylo prokázáno, že<br />

zvolená lokalita je pro jmenovaný záměr<br />

nevhodná. V okolí města byly identifikovány<br />

jiné, alternativně využitelné<br />

plochy, které jsou z pohledu ochrany ZPF<br />

přijatelnější, ne však vhodné pro záměr<br />

takového rozsahu.<br />

Vhodnost lokalit by měla být dále posuzována<br />

i na základě dalších limitů využití<br />

území, jako je například územní systém<br />

ekologické stability nebo záměry v území<br />

řešené na úrovni krajů. Se zařazením<br />

dalších limitů je počítáno v rámci budoucího<br />

rozvoje aplikace.<br />

Následný vývoj aplikace bude<br />

zaměřen především na zpracování<br />

metodiky posuzování dostupnosti<br />

ploch zařazených do nižších tříd<br />

ochrany ZPF pro konkrétní investiční<br />

záměry založené na interaktivním<br />

nástroji, a to i na základě analýzy<br />

Zásad územního rozvoje krajů a územních<br />

plánů obcí s rozšířenou působností.<br />

Zároveň bude probíhat ověření této metodiky<br />

v porovnání s dalšími konkrétními<br />

pilotními studiemi.<br />

Ing. Ivan Novotný, Ing. Michaela Palacká,<br />

Ing. Vladimír Papaj, Ph.D.,<br />

Ing. Jiří Holub, Mgr. Jiří Brázda<br />

1 > 2017<br />

21

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

VE VEJPRNICÍCH U PLZNĚ BYLA UVEDENA<br />

DO PROVOZU NOVÁ TŘÍDÍRNA VAJEC<br />

SPOLEČNOST ČESKÁ VEJCE CZ PLÁNUJE ROČNÍ KAPACITU AŽ 200 MILIONŮ KUSŮ<br />

SPOLEČNOST ČESKÁ VEJCE FARMS, S.R.O., OTEVÍRÁ NOVOU CENTRÁLNÍ TŘÍDÍRNU VAJEC VE VEJPRNICÍCH U PLZNĚ.<br />

TENTO PROVOZ MÁ PŘINÉST SNAZŠÍ, BEZPEČNĚJŠÍ A MODERNĚJŠÍ ZACHÁZENÍ S VEJCI. ROČNÍ KAPACITA ZAŘÍZENÍ DOSAHUJE<br />

AŽ 200 MILIONŮ KUSŮ VAJEC. DODAVATELI BUDOU VLASTNÍ, ČESKÉ FARMY PRODÁVAJÍCÍ VEJCE PROSTŘEDNICTVÍM<br />

SPOLEČNOSTI ČESKÁ VEJCE CZ, A.S.<br />

„Novou třídírnou ve Vejprnicích se snažíme<br />

dále modernizovat celkovou produkci<br />

vajec v koncernu AGROFERT. Z českých<br />

farem se vejce dostanou bez kontaktu<br />

s lidskou rukou až k zákazníkovi, protože<br />

vejce jsou dovážena na paletách, kde<br />

je za pomocí moderní techniky roztřídíme,<br />

zkontrolujeme jejich kvalitu a<br />

bezpečnost a následně je můžeme s<br />

označením a v obalech expedovat přímo<br />

do obchodů. Tím je zaručena čerstvost,<br />

maximální hygiena, ale i vhodné zacházení<br />

a dohledatelný původ produkce.<br />

Zákazník má díky tomu jistotu, co kupuje,“<br />

uvádí Jindřich Macháček, ředitel<br />

zemědělské divize AGROFERT. Výstavba<br />

centrální třídírny vajec trvala 9 měsíců<br />

a celková investice dosáhla 135 milionů<br />

korun. „Pracovní uplatnění zde najde<br />

25 zaměstnanců. Provoz je z většiny<br />

automatizován, což mimochodem zajistí<br />

například správné uložení vajec špičkou<br />

dolů a při teplotě mezi +5°C až +18°C.<br />

Nový provoz je výjimečný zejména vysokým<br />

standardem hygieny a produktivitou<br />

práce. Hodinová kapacita třídírny činí až<br />

126 tisíc kusů, přičemž vejce putují do<br />

různých obalů dle požadavku zákazníků.<br />

Naprostá většina produkce je určena pro<br />

tuzemské obchodní řetězce,“ dodává<br />

Lucie Kobiánová, ředitelka společnosti<br />

ČESKÁ VEJCE CZ.<br />

Vejce centrální třídírnou prochází<br />

prakticky bez dotyku lidské ruky<br />

Množstevním i hygienickým nárokům se<br />

dá v současnosti vyhovět prakticky jen<br />

za použití nejmodernějších technologií,<br />

které značně snižují zapojení lidské<br />

práce do celého nakládání s vejci. Ta<br />

když jsou do třídírny přivezena, tak je<br />

obsluha na paletách pouze přesune<br />

z příjmového skladu do prostoru, kde<br />

se nachází robotický nakladač. Pomocí<br />

techniky jsou vejce přemístěna do třídicího<br />

stroje. Lidský faktor se tu projevuje<br />

jen v podobě odebírání prázdných obalů,<br />

které pracovníci přemisťují do oddělení<br />

myček. Samotná vejce následně ve stroji<br />

prochází kontrolou na jednotlivých detekčních<br />

stanovištích. Sledován je povrch<br />

vajec, ale i vaječný obsah či hmotnost<br />

suroviny. Z hlediska povrchu se sleduje<br />

celistvost skořápky, její barva i čistota,<br />

u vaječného obsahu se sleduje například<br />

přítomnost krevních skvrn a probíhá<br />

Automatické balící dráhy umožňují balit vytříděná a označená vejce do proložek<br />

nebo do malospotřebitelských obalů. Foto: autor<br />

i detekce zkažených vajec. Po kontrole<br />

jsou vejce opět za pomocí techniky<br />

individuálně přetříděna podle zadaných<br />

kritérií a označena. Značení probíhá<br />

pomocí ink-jet technologie propojené<br />

s řídicím systémem třídičky, což<br />

umožňuje každý kus umístit buď pod<br />

společný znak, nebo pod zcela individuální<br />

označení.<br />

Podle operátorem zadaného programu<br />

jsou definované typy vajec přemístěny<br />

na zvolené balicí dráhy, kde jsou vejce<br />

ukládána přímo z unášečů stroje do<br />

vybraných typů obalů. Každé vejce má<br />

od počátku do konce nezaměnitelnou<br />

pozici, je zcela odděleně zaevidováno<br />

a je zabaleno, aniž by došlo ke kontaktu<br />

s jiným vejcem. Tento způsob práce<br />

přináší jednak výrazně vyšší výtěžnost<br />

prvojakostních vajec, na druhé straně to<br />

umožňuje 100% statistiku a evidenci pro<br />

adresnost původu či následného určení.<br />

Personál v nové třídírně vajec vykonává<br />

pouze omezené spektrum činností.<br />

Týká se to zejména nastavení<br />

požadovaného programu výroby,<br />

kdy pracovníci musí manuálně zadat<br />

dodavatele, specifikaci odběratele<br />

a jeho požadavek na množství,<br />

dále typ vajec či typ obalu atd. Následně<br />

se pracovníci účastní zakládání<br />

obalového materiálu, odebírání zabalených<br />

proložek, malospotřebitelských<br />

obalů a jejich ukládání do přepravních<br />

kartonů.<br />

Fakta o nové centrální třídírně<br />

Vejprnice:<br />

• kapacita až 200 milionů vajec ročně,<br />

• centrální třídírna lépe splňuje požadavky<br />

na distribuci vajec odběratelům<br />

přes logistická centra,<br />

• dodavateli budou především vlastní<br />

farmy (Vejprnice, Střížov, Strakonice,<br />

Trnová, Plesná) – česká vejce poputují<br />

na tuzemský trh,<br />

• investice dosáhla 135 milionů Kč,<br />

výstavba areálu trvala 9 měsíců,<br />

• nedojde k výraznému dopravnímu zatížení<br />

– denně pouze příjezd 3 kamionů<br />

a rozvoz zhruba 10 dodávkami,<br />

• celý provoz splňuje všechny aktuální<br />

legislativní i hygienické normy.<br />

Značení vajec – jak se v něm vyznat<br />

Vejce, která zákazník kupuje v obchodech,<br />

musí být povinně označena kvůli<br />

dohledatelnosti původu produktu. Na<br />

vejci najdete např. značení 1 CZ 1234.<br />

Jak se v kódu vyznat? První číslice označuje<br />

metodu chovu nosnic:1 – vejce nosnic<br />

ve volném výběhu, 2 – vejce nosnic<br />

v halách (na podestýlce), 3 – vejce nosnic<br />

v klecích, 0 – vejce nosnic v ekologickém<br />

zemědělství (BIO). Následuje kód producenta,<br />

pomocí nějž zjistíte skutečný<br />

původ vajec: CZ – Česká republika, SK<br />

– Slovensko, PL – Polsko atd. Poslední<br />

čtyřčíslí znamená registrační číslo hospodářství<br />

(chovu). Více informací<br />

o značení vajec a obalů najdete na webu<br />

společnosti ČESKÁ VEJCE CZ.<br />

O společnosti ČESKÁ VEJCE CZ<br />

Společnost ČESKÁ VEJCE CZ byla založena<br />

v roce 1999 aktivitou několika<br />

z největších producentů vajec v ČR. Jejím<br />

hlavním úkolem je centrálně zajistit<br />

odbyt většiny produkce těch výrobců<br />

vajec, kteří jsou její součástí. Vytvořením<br />

odbytové společnosti reagovali výrobci<br />

na vývoj situace na trhu. V době, kdy<br />

se na našem trhu etablovaly jednotlivé<br />

zahraniční i tuzemské maloobchodní<br />

řetězce, bylo nutností vytvořit subjekt,<br />

který by těmto uskupením byl odpovídajícím<br />

partnerem při vyjednávání obchodní<br />

spolupráce. Subjekt s jednotnou<br />

obchodní politikou, disponující dostatečným<br />

výrobním zázemím, s dlouholetými<br />

zkušenostmi z výroby, zpracování<br />

a distribuce čerstvých vajec.<br />

Dodavateli vajec jsou produkční farmy<br />

rozmístěné tak, že je firma schopna<br />

zabezpečit v případě potřeby zásobování<br />

ve všech částech republiky. Jmenovitě<br />

se jedná o AGPI, a.s., BOHEMIA VITAE<br />

Jindřichův Hradec, a.s., DŽV Rychnov<br />

nad Kněžnou, a.s., ZEVOS, a.s., AGRO-<br />

PODNIK HODONÍN, a.s., Česká vejce<br />

farms, s.r.o., a Druko Střížov s.r.o. Tento<br />

fakt měl velkou důležitost v době, kdy se<br />

maloobchodním řetězcům zaváželo zboží<br />

přímo do jednotlivých prodejen. Dnes<br />

většina odběratelů disponuje vlastními<br />

distribučními centry, tedy rozhodnutí investovat<br />

do výstavby centrální třídírny je<br />

logickým krokem v reakci na vývoj trhu.<br />

Zároveň ponechání rozmístění jednotlivých<br />

chovů napříč republikou má také<br />

svou důležitost s ohledem na zdravotní<br />

situaci jednotlivých chovů.<br />

Společnost ČESKÁ VEJCE CZ zobchoduje<br />

300 000 000 kusů vajec ročně a řadí<br />

se mezi špičku ve svém oboru. Centrální<br />

třídírna je další velmi výrazný krok, který<br />

bude nápomocen k upevnění pozice společnosti<br />

na trhu a zároveň povede k ještě<br />

dokonalejšímu servisu pro odběratele<br />

společnosti.<br />

Jan Pavlů<br />

22<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

INVAZNÍ NEPŮVODNÍ DRUHY<br />

NOVÝ FENOMÉN, KTERÝ SE OBJEVIL NA NAŠÍ PŘÍRODOVĚDNÉ SCÉNĚ, JE TZV. „SEZNAM INVAZNÍCH DRUHŮ“. BYL VYTVOŘEN<br />

PRACOVNÍKY OCHRANY PŘÍRODY A UVEŘEJNĚN V POČÁTKU TOHOTO ROKU V ČASOPISE OCHRANA PŘÍRODY.<br />

Tento dlouhý seznam rostlin a živočichů<br />

definuje organizmy, které jsou v naší<br />

přírodě nepůvodní a mohly by tak způsobovat<br />

poškození původní fauny a flory.<br />

Reálná situace je ovšem daleko komplikovanější.<br />

Do zmiňovaného seznamu<br />

jsou zařazeny i druhy, které jsou běžně<br />

hospodářsky využívány a dnes již tvoří<br />

neoddělitelnou součást krajiny.<br />

Co ale předcházelo vytvoření seznamu?<br />

Evropská komise předložila návrh nařízení,<br />

kterým chtěla zabránit rozšiřování<br />

nepůvodních invazních druhů na<br />

evropský kontinent. V první řadě měla<br />

na mysli ty organismy, které vytlačují<br />

původní populace a působí devastujícím<br />

způsobem na životní prostředí. Myšlenka,<br />

která stojí za tímto záměrem je sice<br />

chvályhodná, ale jen do doby, kdy se mají<br />

vybrat konkrétní druhy, které by negativně<br />

působily po celém území EU.<br />

V průběhu několika let vzniklo mnoho<br />

seznamů různě se prolínajících, ale<br />

mnohdy protichůdných. Z tohoto důvodu<br />

nakonec EU schválila nařízení<br />

č. 1143/2014 o prevenci a regulaci<br />

zavlékání či vysazování a šíření invazních<br />

nepůvodních druhů, s pouze 37 organismy.<br />

V textu nařízení pak ponechala<br />

možnost vytvořit si národní seznam pro<br />

jednotlivé členské státy. Na základě<br />

tohoto zmocnění chce Ministerstvo životního<br />

prostředí České republiky vytvořit<br />

národní seznam a příslušnou novelu<br />

zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody<br />

a krajiny. Zarážející je skutečnost, že<br />

MŽP zároveň popírá jakoukoli spojitost<br />

se seznamem, který nechalo vypracovat,<br />

a vyšel v jejich resortním časopise.<br />

Ochranáři vytvořili celkově dokonce tři<br />

seznamy. Černý seznam čítá na 116<br />

druhů, šedý seznam (méně nebezpečný)<br />

66 druhů a varovný seznam 52 druhů.<br />

V současné době se v této souvislosti<br />

opakovaně schází iniciativa subjektů,<br />

která si říká „Hospodáři v krajině“. Tato<br />

iniciativa připravila memorandum, ve<br />

kterém vyzývá vládu a MŽP ke spolupráci<br />

při definování nového seznamu.<br />

Hospodáři v krajině, tedy zástupci<br />

lesníků, zemědělců, myslivců, rybářů,<br />

včelařů, zahradníků a dalších ve výše<br />

Foto: shutterstock.com<br />

jmenovaných seznamech nalezli poměrně<br />

velký podíl organizmů, které z mnoha<br />

pohledů již nelze označit za nepůvodní<br />

nebo invazivní. Tyto organizmy jsou totiž<br />

v naší zemi dlouhodobě hospodářsky<br />

využívány a nepůsobí žádné ekologické<br />

ohrožení krajiny. Například se jedná<br />

o borovici černou, borovici vejmutovku,<br />

javor jasanolistý, trnovník akát, kamzíka<br />

horského, sivena amerického,<br />

amura bílého nebo pstruha duhového.<br />

MŽP by mělo předložit novelu zákona<br />

o ochraně přírody i se seznamem<br />

nepůvodních organizmů do vlády<br />

v březnu tohoto roku.<br />

Jiří Pondělíček,<br />

Agrární komora České republiky<br />

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JE ZÁVISLÉ NA<br />

PODPORÁCH A DOVOZECH POTRAVIN<br />

OBĚ SNĚMOVNY AGRÁRNÍ KOMORY NA SVÉM SETKÁNÍ DNE 11. 1. 2017 KONSTATOVALY, ŽE ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ NEJVÍCE TÍŽÍ<br />

ZÁVISLOST NA DOTACÍCH, ALE TAKÉ ZNAČNÁ ZÁVISLOST NA VÝVOZECH, KDY SE DO ZAHRANIČÍ VYVÁŽÍ ZEMĚDĚLSKÉ SUROVINY<br />

A ZPĚT SE DOVÁŽÍ ZPRACOVANÉ POTRAVINY. TO MÁ ZA NÁSLEDEK I KLESAJÍCÍ POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST ČESKÉ REPUBLIKY.<br />

Zhruba devět týdnů před nadcházejícím<br />

volebním sněmem se Větrném Jeníkově<br />

sešly sněmovny Agrární komory České<br />

republiky. Představitelé sněmovny<br />

společenstev, která sdružuje jednotlivé<br />

odborové organizace, jako jsou například<br />

chovatelé hospodářských zvířat a také<br />

pěstitelské a další svazy, se společně se<br />

sněmovnou všeobecnou, která zastupuje<br />

zemědělce v jednotlivých okresech,<br />

shodli na tom, že největší krize<br />

v zemědělství od roku 1990, která začala<br />

před více než dvěma lety v souvislosti<br />

s vyhlášením ruského embarga a ukončením<br />

mléčných kvót, ještě není u konce.<br />

Kromě aktuálních tržních výkyvů další<br />

růst sektoru totiž ohrožují vážné systémové<br />

nedostatky, které se v letošním<br />

roce v souvislosti s posílením koruny<br />

vůči euru citelně projeví. Podle prezidenta<br />

Agrární komory ČR Miroslava Tomana<br />

stále přetrvává závislost zemědělství<br />

na provozních podporách, bez kterých<br />

by zemědělský účet končil každoročně<br />

v záporných číslech. Vzhledem k tomu,<br />

že obálky pro přímé platby stejně jako<br />

pro investiční dotace z Programu rozvoje<br />

venkova jsou stanoveny v eurech, dojde<br />

s posílením koruny s největší pravděpodobností<br />

ke snížení jejich celkového objemu<br />

v tuzemské měně. V tomto směru<br />

je také potřeba zohlednit naše posilování<br />

konkurenceschopnosti u intenzivních<br />

podniků, které drží zaměstnanost ve venkovských<br />

oblastech a zhodnocují výrobu.<br />

Sektor zemědělství trápí také trvalá<br />

závislost na vývozech, kdy jsou vyváženy<br />

primární suroviny, a naopak dováženy<br />

zpracované potraviny. Ztrátou přidané<br />

hodnoty tak státní rozpočet přichází<br />

o daňové příjmy a venkovský prostor<br />

o pracovní místa. Posílení koruny vůči<br />

euru navíc bude znamenat zdražení<br />

vývozů z České republiky, a naopak zlevnění<br />

dovozů. Ty přitom trvale narůstají.<br />

Jen v posledních dvou letech se zvýšily<br />

dovozy v průměru o 10 %. Ministerstvo<br />

zemědělství se sice ve strategii rozvoje<br />

sektoru zavázalo tento negativní trend<br />

zvrátit, nicméně naplnění této vize<br />

v praxi zatím poněkud pokulhává.<br />

Podle zástupců sněmoven Agrární<br />

komory je důležité, aby rezort plnil<br />

svoji primární roli, což je podpora<br />

produkce bezpečných tuzemských<br />

potravin včetně jejich odbytu.<br />

K tomu je nutné podpořit především<br />

tzv. citlivé komodity s vysokým podílem<br />

přidané hodnoty a také zpracovatelský<br />

sektor formou investicí do modernizace<br />

a posílit vyjednávací pozici zemědělců<br />

při vyjednávání o ceně podporou<br />

odbytových organizací producentů. Sněmovny<br />

rozhodně odmítly také narušování<br />

podnikatelského prostředí zásahy státu<br />

do záležitosti v oblasti lesního hospodářství.<br />

Důležitost komunikace se spotřebitelem<br />

ukázala nynější epidemie ptačí<br />

chřipky, která by mohla ještě zvýšit tlak<br />

dovozů, ačkoli zasaženy byly i všechny<br />

okolní členské země Evropské unie. Prezident<br />

Agrární komory Miroslav Toman<br />

v této souvislosti ocenil profesionální<br />

přístup Státní veterinární správy, která<br />

jednala rychle a efektivně. Spotřebitelům,<br />

a tady by mělo ministerstvo zemědělství<br />

sehrát svou roli, je zároveň třeba<br />

vysvětlit rozdíl mezi neprofesionálními<br />

malochovy a většími chovy, které jsou<br />

provozovány v uzavřených halách s přísnými<br />

hygienickými standardy. Tuzemská<br />

produkce drůbeže a vajec je proto díky<br />

struktuře producentů a poměrně vysoké<br />

koncentraci v tomto ohledu naprosto<br />

bezpečná.<br />

Dana Večeřová<br />

1 > 2017<br />

23

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

NEČEKÁME, KDO CO NAŘÍDÍ<br />

POKUD JDE O ZEMĚDĚLSTVÍ, PŘETRVÁVÁ V ČESKÉ VEŘEJNOSTI DOSTI ROZŠÍŘENÝ NÁZOR, ŽE ZEMĚDĚLCI JEN ČEKAJÍ, NA CO<br />

BUDOU V PŘÍSLUŠNÉM ROCE DOTACE A PODLE TOHO SMĚŘUJÍ VÝROBU ČI RŮZNÉ ÚPRAVY. AČKOLIV V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH<br />

TO MŮŽE BÝT I PRAVDA, V DRTIVÉ VĚTŠINĚ ZEMĚDĚLCI ROZHODUJÍ O SVÉ ČINNOSTI PŘEDEVŠÍM PODLE TOHO, CO PŮDA<br />

POTŘEBUJE. I KDYŽ EKONOMIKA A POŽADAVKY TRHU HRAJÍ SAMOZŘEJMĚ TAKÉ SVOJI ROLI.<br />

nebudeme,“ vysvětluje filozofii podniku<br />

Mikoláš.<br />

Děláme, co je potřeba<br />

Chrášťanská společnost je ale zajímavá<br />

i z jiných důvodů. Kromě toho, že je<br />

jedním z největších pěstitelů a propagátorů<br />

českého modrého máku (tomu se<br />

budeme věnovat v některém z příštích<br />

článků), razí i názor, že hospodařit<br />

a udržovat půda se dá i bez živočišné výroby.<br />

A o pravdivosti tohoto tvrzení svědčí<br />

i výsledky podniku. Výnosy plodin jsou<br />

každoročně vyšší, než je průměr okresu,<br />

ale často i ve srovnání se zbytkem republiky.<br />

Přitom, jak už bylo zmíněno, se<br />

jedná o oblast ležící ve srážkovém stínu,<br />

kdy například v roce 2015 spadlo celkem<br />

385 mm srážek a dlouhodobý průměr<br />

je 516 mm, když dlouhodobý srážkový<br />

normál v ČR je 674 mm. Nedostatek<br />

srážek je ale částečně vyvážen vysoce<br />

přebytkovou bilancí organické hmoty<br />

v půdě. Jak se ale toho dá docílit, když<br />

není hnůj? „Klíč je v řepce,“ usmívá se<br />

Jaroslav Mikoláš a vysvětluje: „z řepky<br />

odvezeme 3 až 4 tuny semene a ten<br />

„zelený zbytek“ zůstane na poli. Když si<br />

uvědomíte, že řepka koření do dvou metrů,<br />

tak máme obrovský kořenový systém<br />

a ten jednoduše zaoráváme. Nikdy jsme<br />

neprodali ani slámu, vše využíváme na<br />

pole, protože se slámou bychom odvezli<br />

z pole strašně moc živin – fosfor nebo<br />

draslo, a to by nám nikdy nikdo nemohl<br />

zaplatit.“<br />

Foto: Jiří Felčárek<br />

Pro názorný příklad takového podniku<br />

nemusíme chodit daleko od Prahy.<br />

Přibližně 70 kilometrů od Václavského<br />

náměstí uprostřed tradiční rakovnické<br />

chmelařské oblasti leží obec Chrášťany<br />

a v ní sídlo společnosti Lupofyt, s. r. o.<br />

Společnost hospodaří celkem na 1831<br />

hektarech orné půdy a 75 hektarů tvoří<br />

chmelnice. Od svého vzniku, tedy od<br />

roku 1992, je orientována výhradně na<br />

rostlinnou výrobu a pěstování chmele.<br />

Tedy pro spoustu škarohlídů přesně typ<br />

zemědělců, kteří „zamořují“ přírodu<br />

řepkou a podobnými plodinami. Ano,<br />

i zde je podíl olejnin na úrovni 60 %<br />

z celkové oseté plochy, z čehož řepka<br />

činí 620 hektarů. Přesto je zde, v oblasti<br />

velmi suché, ležící ve srážkovém stínu,<br />

kvalita půdy přímo ukázková a výnosy<br />

nadprůměrné.<br />

Každé pole potřebuje něco jiného<br />

A v čem tkví takové hospodaření? „Ke<br />

každému poli přistupujeme zcela<br />

individuálně. Všichni mluví o precizním<br />

zemědělství, my ho ale skutečné děláme,“<br />

říká jednatel společnosti Jaroslav<br />

Mikoláš a vysvětluje: „Všechny kombajny<br />

musí mít výnosové mapy ze všech polí,<br />

ale také mapy hnojení, takže víme, jaký<br />

je asi výnosový potenciál z jednotlivých<br />

polí. A jestli zjistíme, že na některých<br />

polích takový výnosový potenciál není,<br />

tak tam určitě nebudeme dávat nákladné<br />

přípravky, protože je to vlastně k ničemu.<br />

Je s tím hrozně práce, ale funguje<br />

to, díky tomu se nepřehnojuje a nedává<br />

se do půdy zbytečně chemie.“<br />

V Lupofytu ale pro krajinu a půdu dělají<br />

mnohem více. Na polích se používá<br />

mechanizace s co nejšetrnějším „obutím“,<br />

dokonce i s pásovými podvozky,<br />

aby nedocházelo díky polním pracím<br />

k utužení, a tedy neprostupnosti půdy.<br />

Podle jednatele Jaroslava Mikoláše je<br />

potřeba stále pracovat se strukturou<br />

půdy. „V praxi to vypadá tak, že agronom<br />

má penetrometr a pravidelně zjišťuje,<br />

jaká je utuženost půdy. To má souvislost<br />

i s orbou, kdy není možné říci, že<br />

pole plošně podryju pole do hloubky<br />

40 nebo 80 cm. Každé pole je jiné a je<br />

potřeba mít na ně jiné nástroje, každý<br />

rok je jiný, nemůžeme přece podrývat<br />

v mokru. Je potřeba zvolit optimální<br />

dobu a agrotechnická opatření dělat<br />

v době, kdy je to pro půdu vhodné a ne,<br />

kdy se to hodí nám. Jestli je potřeba, tak<br />

budeme pracovat ve dne v noci, a když<br />

je nevhodné počasí, tak to prostě dělat<br />

Přístup opravdového hospodáře k půdě<br />

se projevuje ale i v jiných činnostech.<br />

Jedním z dotovaných agroenvironmentálních<br />

opatření je i tvorba zatravňovacích<br />

pásu. Ty by ale v Lupofytu vytvářeli<br />

i bez dotačního pokrytí. „Zkrátka víme,<br />

že na některém poli je smyv ornice,<br />

nepotřebujeme na to ani tabulky, ani<br />

vědomí, že se na to dostanou dotace,<br />

a zatravňovací pás uděláme,“<br />

zdůrazňuje jednatel společnosti.<br />

„Je to jednou naše půda, takže problémy<br />

musíme řešit bez ohledu na to, zda<br />

nám činnost stát zaplatí nebo ne. Nám<br />

to odvádí půdu z pole, nám to komplikuje<br />

hospodaření, my se o to musíme<br />

postarat – to je jednoduchá úvaha.“<br />

Zkrátka a dobře, na příklad chrášťanských<br />

je vidět, že správné hospodaření<br />

s půdou je pro krajinu a především pro<br />

lidi v ní tím největším přínosem.<br />

Dana Večeřová, AK ČR<br />

24<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

Kdo nezaseje,<br />

nesklidí.<br />

S námi<br />

dosáhnete<br />

lepších výsledků.<br />

Pomůžeme vám<br />

dobře hospodařit.<br />

Nabízíme předfinancování přímých plateb<br />

bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu,<br />

modernizaci výroby či zemědělské techniky<br />

a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně<br />

volných finančních prostředků.<br />

Pro více informací nás kontaktujte:<br />

Martin Potůček, +420 602 328 676,<br />

martin.potucek@unicreditgroup.cz<br />

Michal Červinka, +420 601 572 338,<br />

michal.cervinka@unicreditgroup.cz<br />

www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi<br />

1 > 2017<br />

25

---

SLOVENSKÉ OKÉNKO<br />

ZPRAVODAJ<br />

PÔDOHOSPODÁRSKA<br />

PODPLATENÁ AGENTÚRA?<br />

KRÁTKO PRED VIANOCAMI 2016 ZVEREJNIL NÁRODNÝ KONTROLNÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY VÝSLEDKY KONTROLY<br />

NA PÔDOHOSPODÁRSKEJ PLATOBNEJ AGENTÚRE PRI HODNOTENÍ PROJEKTOV ZA ROKY 2014 A 2015.<br />

Kriticky sa v nej vyjadruje k systému<br />

vnútorných kontrol, ale aj k hodnoteniu<br />

projektov. Riaditeľ NKÚ SR, Karol Mitrík,<br />

tak prejavil nemalú odvahu, keď nahlas<br />

vyslovil to, čo si odborná verejnosť roky<br />

trúfala len šepkať. V rámci kontrol NKÚ SR<br />

upozornil na fakt, že k ich hodnoteniu nebol<br />

jednotný, odborný, objektívny a transparentný<br />

prístup v súlade s európskymi princípmi.<br />

Vyzerá to tak, že na kontrolu takých dokumentov,<br />

ktorých vypracovanie stojí žiadateľa<br />

nemalé prostriedky, čas, aj nervy, angažovala<br />

PPA nezaškolených a subjektívnych<br />

„hodnotiteľov“. No nech už sú títo externí<br />

hodnotitelia akýkoľvek, ako je možné, že<br />

PPA nemá ani po toľkých rokoch fungovania<br />

(od roku 2003) zavedené riadne, funkčné<br />

a „nepriestreľné“ kontrolné mechanizmy?<br />

Navyše, NKÚ SR upozornilo aj na nedostatky<br />

z hľadiska riadenia a nastavenia<br />

procesov vnútorných kontrol v štátnej<br />

správe. Ministerstvo pôdohospodárstva<br />

a rozvoja vidieka Slovenskej republiky,<br />

ktoré je finančne prepojené so svojou rozpočtovou<br />

organizáciou Pôdohospodárskou<br />

platobnou agentúrou, totiž plánuje vnútorné<br />

kontroly a poveruje nimi vybrané osoby.<br />

Aj keď išlo o obdobie rokov 2014-2015,<br />

vyjadrenia súčasného vedenia ministerstva<br />

o „veľkej nevôli nad riadením agentúry v<br />

predchádzajúcom období,“ ktoré odzneli<br />

od súčasného vedenia agrorezortu, prinajmenšom<br />

prekvapujú. Hovoríme o stovkách<br />

miliónoch eur, ktoré sa prelievajú cez PPA<br />

z európskych zdrojov na slovenský vidiek,<br />

takže by bolo na mieste aspoň vyčíslenie<br />

finančnej škody, ktorá sa netransparentným<br />

riadením agentúry spôsobila<br />

a následne vyvodenie zodpovednosti na<br />

konkrétne osoby. Výmena postáv vo vedení<br />

PPA, ktoré ministerka po nástupe do funkcie<br />

vykonala, zrejme nebude adekvátnou<br />

odpoveďou na zistené nedostatky. Ani<br />

slová, že „v prípade potreby podá MPRV SR<br />

trestné oznámenia a bude vymáhať škody,“<br />

nevyzneli ako slovo do bitky s klientelizmom,<br />

ku ktorej sa pani ministerka hlási.<br />

Bude iste zaujímavé sledovať, ako sa výsledky<br />

kontroly NKÚ SR dotknú exministra<br />

Ľubomíra Jahnátka, súčasného poslanca<br />

NR SR za stranu SMER. Najmä ak si spomenieme<br />

na nedávny súd s exministrom<br />

školstva, Lászlom Szigetim, obvineným<br />

zo subvenčného podvodu. Okresný súd ho<br />

oslobodil so záverom, že „žalovaný skutok<br />

sa síce podľa vykonaného dokazovania<br />

stal, ale nespáchal ho obžalovaný.“ Podľa<br />

súdu sú zodpovední generálni riaditelia<br />

sekcií, a nie minister, ktorý rozhodnutia<br />

podpisoval. To všetko by však nebolo nič<br />

proti tomu, čo hrozí, ak by na základe<br />

výsledkov kontrol NKÚ SR začala konať<br />

a prijímať opatrenia Európska komisia.<br />

Je div, že po prevalení možnej úplatkovej<br />

aféry s exriaditeľom PPA, Ľubomírom Partikom<br />

v júli 2016, sa tak nestalo už vtedy.<br />

Pretože toto nie je po prvý raz, čo PPA hrozí<br />

odobratie akreditácie. A to iste nikto nechce.<br />

Najmenej slovenskí poľnohospodári,<br />

ktorí by tak prišli o podpory na ktovieakú<br />

dlhú dobu. Že by preto sa po decembrovej<br />

správe (mimochodom ukončenej koncom<br />

septembra) NKÚ SR akoby zavrela voda<br />

a ani po mesiaci od jej zverejnenia v médiách<br />

nie sú verejnosti známe návrhy účinných<br />

opatrení rezortného ministerstva?<br />

Ešte začiatkom decembra 2016 sa generálny<br />

riaditeľ PPA, Juraj Kožuch,<br />

v týždenníku Trend vyjadril, že „na vidiek<br />

sa vracia slušnosť“. Pritom jedným<br />

dychom odsúdil „príživnícke“ poradenské<br />

agentúry a zároveň priznal, že tie boli<br />

napojené na štátnych úradníkov, ktorí<br />

prideľovali podpory a za to brali aj desiatky<br />

percent hodnoty projektu. Tento štátny<br />

úradník odsudzuje chyby predošlého vedenia<br />

PPA, hoci sám bol členom jej vedenia,<br />

ako riaditeľ Odboru priamych platieb.<br />

Áno, všetci sme len ľudia a Slovensko<br />

je malé. Každý má niekde známeho,<br />

priateľa. Klientelizmus a korupcia je, žiaľ,<br />

jeden z našich kardinálnych slovenských<br />

problémov. Ak tento neduh v spoločnosti<br />

nevyhubíme a svoj „Augiášov chliev“<br />

riadne nevyčistíme, bude celkom jedno,<br />

aké mená budú na zodpovedných postoch<br />

v štátnej správe. Nehovoríme totiž o žiadnych<br />

novinkách, už dávno sami poľnohospodári<br />

upozorňovali na prítomnosť tohto<br />

„korupčného systému“ na PPA, no zatiaľ<br />

bez výsledku. V každom prípade je treba<br />

od PPA vyžadovať, aby ľudský faktor mohol<br />

zasahovať do spravodlivého rozdeľovania<br />

finančných prostriedkov čo najmenej.<br />

A o to by malo ísť agrorezortu predovšetkým.<br />

Čo sa tu dá očakávať? Podľa riaditeľa<br />

NKÚ SR, Karola Mitríka, by kontroly na<br />

štátnych orgánoch, ako je ministerstvo, či<br />

PPA, mal vykonávať nezávislý, prípadne aj<br />

súkromný orgán. Aktuálne robí NKÚ SR<br />

kontrolu hospodárenia na PPA, po ktorej<br />

sa rozhodne, či a aké právne kroky podnikne,<br />

ako sme dostali informáciu od Lukáša<br />

Jasenca z tlačového odboru NKÚ SR. Ako<br />

uviedol, začiatkom decembra 2016, v týždenníku<br />

Trend Juraj Kožuch, je pravdepodobné,<br />

že Európska únia v ďalšom programovom<br />

období (po roku 2020) úplne zmení<br />

prístup v prerozdeľovaní fondov. Podnikateľské<br />

subjekty by sa k peniazom mohli<br />

dostať len prostredníctvom bánk, formou<br />

zvýhodnených finančných mechanizmov na<br />

podporu investícií do inovatívnych projektov.<br />

Určitým spôsobom im to poskytne viac<br />

slobody v rozhodovaní sa a nasmerovaní<br />

prostriedkov tam, kde to potrebujú.<br />

Lada Debnárová – spracované<br />

pre poľnoinfo.sk<br />

AGROREZORT ZHODNOTIL SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO<br />

MEDZI NAJVÄČŠIE PRIORITY MINISTERSTVA PÔDOHOSPODÁRSTVA A ROZVOJA VIDIEKA (MPRV) SR POČAS SLOVENSKÉHO<br />

PREDSEDNÍCTVA V RADE EÚ PATRILA SNAHA O POSILNENIE POSTAVENIA POĽNOHOSPODÁRA V POTRAVINOVOM<br />

DODÁVATEĽSKOM REŤAZCI, BOJ PROTI NEKALÝM OBCHODNÝM PRAKTIKÁM A TAKTIEŽ RYBÁRSKA POLITIKA. TASR O TOM<br />

INFORMOVALA ZUZANA PEIGER AČJAKOVÁ Z ODBORU KOMUNIKÁCIE A MARKETINGU REZORTU.<br />

Ministerstvo venovalo značné úsilie<br />

posilneniu postavenia poľnohospodárov<br />

v potravinovom dodávateľskom reťazci.<br />

„V Bratislave sme zorganizovali začiatkom<br />

predsedníctva konferenciu, ktorej<br />

výsledok viedol k následnej diskusii na<br />

neformálnom zasadnutí ministrov pre<br />

poľnohospodárstvo a rybné hospodárstvo.<br />

Slovenskej agrárnej diplomacii<br />

sa pod vedením ministerky Gabriely<br />

Matečnej (nom. SNS) na poslednom<br />

zasadnutí Rady pre poľnohospodárstvo<br />

a rybárstvo (AGRIFISH) v decembri podarilo<br />

dosiahnuť prijatie záverov Rady<br />

o posilnení postavenia poľnohospodárov<br />

v potravinovom dodávateľskom reťazci<br />

a boji proti nekalým obchodným praktikám,“<br />

uviedla, pričom zdôraznila, že<br />

členské štáty sa po prvý raz jednohlasne<br />

prihlásili k potrebe riešenia nekalých<br />

obchodných praktík prostredníctvom legislatívnych<br />

a nelegislatívnych opatrení<br />

na európskej úrovni.<br />

Peiger Ačjaková taktiež informovala o<br />

tom, že aj zásluhou slovenského predsedníctva<br />

Rada ministrov pre poľnohospodárstvo<br />

a rybné hospodárstvo prvýkrát<br />

po šiestich rokoch schválila kvóty pre<br />

hlbokomorský rybolov jednohlasne.<br />

Zámerom predsedníctva bolo sledovať aj<br />

situáciu na trhu s poľnohospodárskymi<br />

komoditami.<br />

„Na zasadnutí Rady AGRIFISH v júli<br />

predstavila Európska komisia nový<br />

balík pomoci pre sektor mäsa, mlieka a<br />

mliečnych výrobkov formou podpory na<br />

súkromné skladovanie, úpravy verejnej<br />

intervencie a formou priamej pomoci.<br />

Balík bol na jeseň implementovaný<br />

delegovanými aktmi. Situácia sa aj vďaka<br />

podpore stabilizovala,“ konštatovala.<br />

Agrorezortu sa podľa nej podarilo<br />

pripraviť a prijať spoločné pozície EÚ na<br />

zasadnutia medzivládnych multilaterálnych<br />

organizácií a zaujať jednoznačný<br />

postoj k aktuálnemu vývoju v medzinárodnom<br />

dialógu o lesoch. V oblasti zjednodušenia<br />

spoločnej poľnohospodárskej<br />

politiky v nadväznosti na aktivity predsedníctva<br />

Európska komisia prehodnotila<br />

účinnosť uplatňovania ekologizačných<br />

opatrení od roku 2018.<br />

Podle TASR redakce Agrobase<br />

26<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA K VYDÁNÍ ZPRAVODAJE AGROBASE<br />

ŽIJEME<br />

na venkově<br />

ZPRAVODAJ<br />

14. ÚNOR 2017<br />

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI,<br />

ČEHO SE NÁM NEDOSTÁVALO (ALESPOŇ NA VĚTŠINĚ ÚZEMÍ ČR) O VÁNOČNÍCH SVÁTCÍCH, TOHO NÁM LEDEN I ZAČÁTEK<br />

ÚNORA PŘINESL NEJVÍCE ZA POSLEDNÍCH NĚKOLIK LET. MÁM NA MYSLI HALDY SNĚHU A SILNÝ MRÁZ, KTERÝ PANOVAL<br />

PRAKTICKY PO VĚTŠINU ZAČÁTKU ROKU 2017. A MYSLÍM, ŽE PRÁVĚ SNÍH PŘINESL RADOST SKUTEČNĚ SKORO VŠEM.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Počínaje dětmi, které mohly vytáhnout<br />

sáňky, boby či ježdíky (to není vymyšlené<br />

slovo, to je skutečný název pro různé<br />

lopaty, na kterých se také dá klouzat<br />

po svahu) a užívat zimních radovánek<br />

i v parcích velkých měst, přes lyžaře,<br />

kteří nepochybně ocenili velmi kvalitní<br />

sněhové podmínky na našich horách<br />

a nemuseli tak cestovat za sněhem<br />

do zahraničí. A v neposlední řadě také<br />

zemědělci a zahrádkáři, kterým sníh přikryl<br />

pole a zahrádky a chránil tak půdu,<br />

eventuálně zaseté ozimy před vymrznutím,<br />

ale také vodohospodáři, kteří si od<br />

bohaté sněhové nadílky slibují zlepšení<br />

stavu spodních vod. Problémy s mrazy,<br />

byly snad jen na jižní Moravě, kde uhodil<br />

silný mráz dříve než sníh, takže půda<br />

promrzla až do hloubky půl metru.<br />

Mrazy v této podobě, a především bez,<br />

anebo s minimální sněhovou pokrývkou<br />

jsou tak problémem jak pro ozimy, tak<br />

pro trvalé kultury, doufejme tedy, že vše<br />

napraví jaro, které poskytne rostlinám<br />

dostatek prostoru k regeneraci.<br />

Koneckonců i pranostika praví:<br />

„Únor bílý, pole sílí“ a „V únoru sníh<br />

a led - v létě nanesou včely med“.<br />

Užívejme tedy zimy a zimních radovánek,<br />

prodlužujícího se dne a vůbec jakéhosi<br />

zimního poklidu, do kterého se příroda<br />

uložila. Čekání na jaro vám určitě kromě<br />

plesové sezóny či masopustních průvodů<br />

a radovánek určitě zpříjemní také čtení<br />

Agrobase a její přílohy, kde se mimo<br />

jiné zabýváme třeba zimní a podzimní<br />

zeleninou v kuchyni.<br />

Krásný zbytek zimy přeje za redakci<br />

Dana Večeřová

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

PŘEHRADY PILSKÁ A LÁZ – PAMÁTKY<br />

NA TĚŽBU STŘÍBRA NA PŘÍBRAMSKU<br />

STEJNĚ JAKO JE V SOUČASNÉ DOBĚ VODA KLÍČOVOU SUROVINOU PŘI TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN, BYLO TOMU TAK<br />

I V MINULOSTI. TEDY I PŘI NĚKDEJŠÍ TĚŽBĚ STŘÍBRA NA PŘÍBRAMSKU.<br />

O něco větší a mladší je pak přehrada<br />

Pilská, která byla propojena s níže položenou<br />

Lázskou nádrží korytem, které od<br />

Lázu dále pokračovalo velkým obloukem<br />

až na Březové Hory v Příbrami. Tudy byla<br />

vedena voda pro důlní a hutní provozy<br />

povrchovými kanály, tzv. Struhy. Jsou to<br />

kanály, které byly opevněny kamennými<br />

stěnami uloženými do jílového lože.<br />

Kanály využívaly pro odvod vody rozdíl<br />

v nadmořské výšce, který mezi nádržemi<br />

a Příbramí činí cca 100 výškových metrů.<br />

Struhy o délce cca 17,5 kilometru jsou<br />

u nás zcela ojedinělou technickou památkou.<br />

Jejich provoz a údržba skončila<br />

pravděpodobně v roce 1960 nebo 1961,<br />

spolu s ukončením činnosti vodního kola<br />

dolu Drkolnov, které přestalo plnit svou<br />

poslední úlohu: čerpat z hlubin pitnou<br />

vodu pro Příbram. V dalších desetiletích<br />

následovalo v hůře přístupných úsecích<br />

pozvolné zarůstání kamenného koryta<br />

vegetací a docházelo tak k pomalému<br />

rozpadu. Naproti tomu jinde byly struhy<br />

degradovány na pouhý příkop u silnice,<br />

přičemž na jejich osobitost nebyl brán<br />

při později prováděných pracích zřetel.<br />

Zamrzlý výchoz bývalé povrchové stoky. Foto: Nina Havlová<br />

V podstatě zapomenutou památkou, spíše<br />

však souborem památek na doby těžby je<br />

soustava vodních děl v Chráněné krajinné<br />

oblasti Brdy (CHKO), sestávající se z povrchových<br />

stok, rybníků a dvou přehrad.<br />

Starší z nich – přehrada Láz, je přitom<br />

v současné době nejstarší přehradou<br />

v působnosti Povodí Vltavy - její výstavba<br />

začala již v roce 1818, takže v příštím<br />

roce oslaví jubileum 200 let. Láz je také<br />

jedním z mála děl, kde je dodneška zachováno<br />

60 metrů původní štoly ražené ve<br />

skále (je to oficiální technická památka),<br />

která není zpevněna betonem a v níž<br />

tak lze vidět na vlastní oči žíly různých<br />

nerostů, z nichž se skalní masiv skládá,<br />

například manganu. Celkový objem nádrže<br />

Láz je téměř milion kubíků (0,958 mil. m 3 ),<br />

zatopená plocha pak činí 17,38 hektaru.<br />

K přehradě nebyl po řadu let možný<br />

přístup, neboť se nacházela ve vojenském<br />

prostoru. Díky tomu je její okolí kompletně<br />

zalesněno a opět díky tomu je voda v nádrži<br />

kyselá s velkým obsahem humusových<br />

látek, s minimální přítomností ryb.<br />

Přehrada Pilská. Foto: Nina Havlová<br />

Přehrada Pilská se začala stavět v roce<br />

1849 a její původní název byl Sofiin<br />

rybník (známý také jako Žofínský po<br />

arcivévodkyni Žofii). Se stavbou je přitom<br />

spojen fenomén takzvaných „dusacích<br />

písní“. Stavba se totiž prováděla ručně,<br />

stovky lidí přitom takzvanými „tlouky“<br />

zatloukali přivážený jíl a do rytmu jim při<br />

práci vyhrával flašinet, aby všichni měli<br />

stejný rytmus. Podle kronik ale nebyly<br />

„dusací písně“ použity poprvé při stavbě<br />

Pilské, ale již dříve při stavbě vodního<br />

díla Láz. Zdá se však, že ani rytmické<br />

dusání nepomohlo. Poté, co začala být<br />

přehrada v únoru 1854 napouštěna,<br />

došlo k jejímu protržení s katastrofickými<br />

následky pro obec Bohutín ležící pod přehradou.<br />

Od té doby prošla Pilská celou<br />

řadou rekonstrukcí, poslední významná<br />

proběhla v letech 1983 – 1984. Dne 31.<br />

prosince 1985 byla nádrž poprvé v historii<br />

naplněna a voda začala přepadat přelivem.<br />

Původní účel - dodávat v soustavě<br />

s Lázským rybníkem užitkovou vodu do<br />

stříbrných dolů v Březových Horách ale<br />

mezitím pominul, takže dnes je vodní dílo<br />

Pilská spolu s okolními brdskými nádržemi<br />

vodárenskou nádrží pro Příbram. Její<br />

celkový objem činí 1,87 milionu kubíků<br />

a zatopená plocha 22,55 hektaru.<br />

Petr Havel<br />

2<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

I V SOUČASNÉ DOBĚ VZNIKAJÍ NOVÉ<br />

PROFESNÍ RODINNÉ TRADICE<br />

AŽ ODEJDE JITKA ŘÍHOVÁ, V SOUČASNÉ DOBĚ HRÁZNÁ NA VODNÍM DÍLE PILSKÁ (COŽ JE JEDNA Z NEJSTARŠÍCH PŘEHRAD<br />

V BÝVALÉM VOJENSKÉM ÚJEZDU – DNES CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BRDY) DO DŮCHODU, MÁLOKDO POZNÁ,<br />

ŽE SE NA PŘEHRADĚ PERSONÁLNĚ NĚCO ZMĚNILO. NA UVOLNĚNÉ MÍSTO TOTIŽ VELMI PRAVDĚPODOBNĚ NASTOUPÍ<br />

JEJÍ DCERA – JITKA ŘÍHOVÁ MLADŠÍ.<br />

Jitka Říhová a Jitka Říhová ml. Foto: Nina Havlová<br />

Známý slogan přitom praví, že „řemeslo<br />

se dědí z otce na syna“. Jak je ale vidět,<br />

u rodiny Říhů platí poněkud jiná verze<br />

– totiž že řemeslo se dědí z matky na<br />

dceru. A s ním i sepjetí s přírodou, které<br />

tmelí komplet celou rodinu, neboť všichni<br />

Říhovi jsou zaměstnáni u Povodí Vltavy.<br />

Nebylo tomu tak ale vždy – Jitka Říhová<br />

je totiž původní profesí dámská krejčová,<br />

po mateřské však už zamířila do Vojenských<br />

lesů a statků, což je státní podnik,<br />

který spravuje lesní porosty ve vojenských<br />

újezdech. Tím byl i Vojenský újezd<br />

Brdy, který se stal od počátku roku 2016<br />

Chráněnou krajinnou oblastí a tedy více<br />

otevřený veřejnosti. Změnu vnímá – a ne<br />

zrovna pozitivně, i paní hrázná s dcerou.<br />

„Od té doby je ve zdejších lesích mnohem<br />

větší nepořádek, který musíme neustále<br />

likvidovat,“ říká Jitka Říhová.<br />

Přesto by profesi hrázné neměnila,<br />

a stejně to vidí i Jitka Říhová mladší.<br />

„Pokud to bude možné, nechci se odtud<br />

hnout do konce života,“ konstatuje budoucí<br />

hrázná, Jitka Říhová mladší. A to,<br />

i když profese hrázných není žádný med.<br />

Hned po ránu, za každého počasí včetně<br />

nedávných mrazů, je třeba změřit teplotu<br />

vzduchu, vody, množství dešťových či<br />

sněhových srážek, výšku vodní hladiny<br />

a veškerá data nahlásit na dispečink<br />

Povodí Vltavy. Každodenní činností je také<br />

kontrola vrtů a průsaků nebo udržování<br />

přístupových cest, obvykle bez mechanizace,<br />

jen vlastními silami. Především<br />

v době extrémních projeví počasí, jako je<br />

sucho nebo naopak přívalové deště, je<br />

nutné operativně sledovat stav přítoků<br />

a odtoků vody, a podle potřeby v kooperaci<br />

s dispečinkem regulovat vypouštění<br />

vody z přehrady nebo její zadržování<br />

v přehradě. To například obnáší v období<br />

sucha udržovat takzvaný minimální<br />

zůstatkový průtok, aby měli lidé v obcích<br />

pod přehradou na Pilském potoce třeba<br />

možnost zalévat své zahrádky. Naopak při<br />

velké vodě se upouští vody podstatně více,<br />

k tomu je zase třeba oznamovat takovou<br />

skutečnost obecnímu úřadu v Bohutíně,<br />

kam voda z přehrady doteče zhruba za tři<br />

až čtyři hodiny. Vzhledem k tomu, že potok<br />

Pilský se vlévá do řeky Litavky, která<br />

v minulosti při povodních docela „zlobila“,<br />

je regulace toku docela věda a profese<br />

hrázné je především v nestandardních<br />

situacích důležitá a odpovědná.<br />

Profesi hrázné na přehradě Pilská vykonává<br />

Jitka Říhová už 30 let, za tu dobu<br />

tak samozřejmě do detailů poznala okolí<br />

přehrady. Ví tak, že v lokalitě roste řada<br />

zajímavých rostlin a že se v ní vyskytuje<br />

také například vzácný hřib královský,<br />

konkrétní místo ale (správně) nehodlá<br />

prozradit. Hlavním koníčkem je logicky<br />

příroda, ale také z její znalosti vycházející<br />

kumšt například při zavařování hub nebo<br />

přípravě různých tradičních či méně<br />

tradičních pochoutek, jako je domácí<br />

rybí salát. Bohužel, nefalšovaný vztah<br />

k místu a zároveň k profesi, kterou člověk<br />

vykonává, se ve společnosti stále více<br />

ztrácí. Ne však zcela – jedním z příkladů<br />

je rodina Říhova, kde se podle všeho<br />

neztratí ani v nastupující generaci.<br />

Petr Havel<br />

1 > 2017<br />

3

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

VITAMÍNY V ZIMĚ – ČERVENÁ ŘEPA A ZELÍ<br />

TRADUJE SE, ŽE POKUD BYLY V MINULOSTI V HOSPODÁŘSTVÍ PŘED ZIMNÍM OBDOBÍM DOSTATEČNÉ ZÁSOBY ZELÍ A ČERVENÉ<br />

ŘEPY, BYL TÍM PRO JEHO ČLENY ZAJIŠTĚN DOSTATEČNÝ PŘÍSUN VITAMÍNŮ A PRO TĚLO PROSPĚŠNÝCH LÁTEK AŽ DO JARA.<br />

OSOBNĚ BYCH PŘIDAL JEŠTĚ CIBULI A ČESNEK, ALE JINAK JDE O JEDNU Z HISTORICKÝCH PRAVD, KTERÁ PLATÍ DODNES.<br />

řepě jeden handicap – tak dlouho jako<br />

červená řepa i při správném skladování<br />

nevydrží. S tím si však naši předkové<br />

– a to už docela dávní předkové,<br />

skvělým způsobem poradili, neboť jeho<br />

trvanlivost prodloužili kysáním. Dlužno<br />

podotknout, že to byl geniální tah, neboť<br />

prodloužení trvanlivosti zelí jeho zpracováním<br />

na kysané zelí je pro člověka ještě<br />

lepší volbou, než konzumace zelí čerstvého.<br />

Zpracováním na kysané zelí totiž<br />

roste významně jeho nutriční hodnota,<br />

především díky kvasným procesům, které<br />

při kysání zelí probíhají. Nutriční hodnota<br />

kysaného zelí je ve výsledku oproti<br />

čerstvému zelí zhruba dvojnásobná, neboť<br />

v něm procesem mléčného kvašení<br />

vzniká celá řada látek a mikroorganismů<br />

s příznivým vlivem na střevní mikroflóru<br />

a tedy zažívací ústrojí. Věděli to právě už<br />

naši zmínění předkové – podle některých<br />

historiků je zelí nejdéle člověkem cíleně<br />

pěstovaná zelenina, a to více než 4000<br />

let. Zcela prokazatelně věděli o příznivých<br />

účincích zelí na lidský organismus<br />

již staří Řekové, kteří jej stejně jako my<br />

konzervovali, stejně tak jako středověcí<br />

námořníci, pro které představovalo zelí<br />

dobře uchovatelný zdroj vitamínu C<br />

a prevenci proti kurdějím.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Bohužel, především červená řepa je jako<br />

někdejší poměrně pravidelná součást ne<br />

zrovna chutných, ale jinak často zdravých<br />

školních obědů v minulosti, v myslích<br />

spotřebitelů částečně degradována.<br />

To se ale postupně mění, což je dobře.<br />

Je to totiž právě červená řepa, z níž lze<br />

připravit množství pokrmů a může být<br />

tak surovinovým zdrojem předkrmů,<br />

polévek, salátů, příloh i hlavních jídel.<br />

Důležité je, že jde o jeden z nejtvrdších<br />

druhů naší zeleniny, který bez problémů<br />

vydrží v teplotách mírně nad nulou a<br />

vlhkosti kolem 90 procent po celé zimní<br />

období.<br />

Červená řepa obsahuje neskutečně<br />

velké množství zdraví prospěšných látek<br />

zvyšujících imunitu (odolnost) organismu,<br />

která právě v zimním období potřebuje<br />

podpořit. Konzumace červené řepy<br />

však také funguje jako prevence řady<br />

často se vyskytujících zdravotních potíží<br />

a nemocí. Z jejich výčtu má přitom člověk<br />

dojem, že jde doslova o všelék, což<br />

není zas tak daleko od pravdy. Pravidelná<br />

konzumace červené řepy například<br />

pomáhá při zánětech dýchacích cest<br />

a obecně při respiračních chorobách,<br />

jejichž zvýšený výskyt byl i historicky<br />

vždy spojen se zimním obdobím, plískanicemi<br />

a celkově nepříznivým počasím.<br />

Kromě toho, jako ostatně každý druh<br />

zeleniny, příznivě ovlivňuje činnost střev<br />

a představuje tak přirozený lék na zácpy<br />

nebo naopak průjmy. Zejména pro starší<br />

populaci je důležitá schopnost červené<br />

řepy snižovat hladinu cholesterolu<br />

a bránit v problémech s krvetvorbou.<br />

Blahodárně působí také na činnost jater,<br />

žlučníku či sleziny.<br />

Červená řepa je však také barvivo, což<br />

může u někoho vyvolat paniku, neboť<br />

po konzumaci většího množství této<br />

zeleniny se dotyčnému spotřebiteli může<br />

zbarvit jeho stolice nebo moč do červena<br />

nebo do růžova. Lékaři přitom lidem<br />

často doporučují vyhledání pomoci<br />

v případech červeného zbarvení<br />

produktů metabolismu, neboť jej spojují<br />

s příměsí krve. V případě červené řepy<br />

ale nejde o krev, ale o přírodní barvivo<br />

způsobené skupinou látek zvaných betalainy.<br />

Tyto látky nejenže nejsou<br />

pro člověka škodlivé, ale mají naopak<br />

antioxidační, protizánětlivé, antibakteriální<br />

a protirakovinné účinky. Podílí se<br />

tak na dalším z mnoha pozitiv červené<br />

řepy, jejíž konzumace se považuje za<br />

prevenci rakoviny.<br />

Tím však výčet pozitivních důsledků<br />

konzumace řepy zdaleka nekončí. Mezi<br />

další patří například vhodnost červené<br />

řepy při rekonvalescenci po prodělané<br />

borelióze a klíšťové encefalitidě. Řepa<br />

totiž podporuje látkovou výměnu, takže<br />

vyplavuje z těla škodlivé látky a má tudíž<br />

detoxikační účinky. Pro svůj obsah kyseliny<br />

listové se doporučuje těhotným ženám<br />

a při přípravě na těhotenství. Látky<br />

přítomné v červené řepě pak podporují<br />

růst vlasů a nehtů a zpomalují stárnutí<br />

organismu. Nespornou výhodou je pak<br />

při dnešním „bezpohybovém“ životním<br />

stylu skutečnost, že je červená řepa<br />

nízkokalorická, byť sladká. I díky tomu<br />

je vhodnou volbou také pro nejmladší<br />

generaci.<br />

V zásadě stejné příznivé účinky jako<br />

červená řepa má pro člověka konzumace<br />

hlávkového zelí, které má však oproti<br />

Častější využívání zelí, zejména<br />

kysaného, při přípravě jídel, je vhodné<br />

i v současné době. Jediná potíž tkví<br />

v tom, že se z kysaného zelí ztrácí tepelnou<br />

úpravou více než polovina zmiňovaného<br />

obsahu vitamínu C, což nás ale<br />

na rozdíl od středověkých námořníků<br />

nemusí zase tak trápit, protože zdrojů<br />

právě tohoto vitamínu je bezpočet.<br />

Ten je totiž přítomný ve všech druzích<br />

ovoce a zeleniny a v celé řadě dalších<br />

surovin a potravinových zdrojích.<br />

V případě zelí je spíše důležitý obsah<br />

vitamínů skupiny B jako betakaroten<br />

či vitamín B12, který příznivě ovlivňuje<br />

psychiku a pomáhá tak proti stresu.<br />

V zelí najdeme i vitamín E a provitamin<br />

A, a především poměrně vzácný<br />

vitamín K pomáhající například při<br />

hojení ran. Další zajímavou látkou<br />

v zelí je inositol, který se podílí na látkové<br />

přeměně cholesterolu a tuků a také<br />

pomáhá posilovat svalovou a mozkovou<br />

činnost a konečně i kyselina listová,<br />

která je důležitá především pro těhotné<br />

a kojící ženy. Zelí pochopitelně obsahuje<br />

i důležité minerální látky, včetně vápníku<br />

na obnovu kostí, jak je ale známo, pro<br />

lidský organismus je vápník využitelný<br />

především z mlékárenských výrobků.<br />

Petr Havel<br />

4<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

POLÉVKA – JÍDLO, KTERÉ JE<br />

ZDRAVÉ, NASYTÍ I NAPOJÍ<br />

MŮŽEME-LI NĚJAKÝ TYP STRAVY POVAŽOVAT ZA TYPICKÝ ČESKÝ FENOMÉN, JSOU TO BEZESPORU NAŠE POLÉVKY. PŘESTO<br />

JE NĚKTEŘÍ LIDÉ ZE SVÝCH JÍDELNÍČKŮ POSTUPNĚ VYTĚSŇUJÍ, NEBO JE – TY KLASICKÉ PŮVODNÍ – NAHRAZUJÍ RŮZNÝMI<br />

PRÁŠKOVÝMI SMĚSMI, KTERÉ ZALÉVAJÍ VODOU. TÍM OVŠEM JINAK ROZSÁHLÁ POZITIVA POLÉVEK ZNAČNĚ ZUŽUJÍ.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Největším přínosem (a rozdílem oproti<br />

práškovým alternativám) klasických polévek<br />

je skutečnost, že veškeré příznivé<br />

látky, které při vaření vznikají, zůstávají<br />

v polévkové tekutině. To platí především<br />

pro různé těkavé látky, které při sušení<br />

při výrobě polévkových směsí odcházejí<br />

s odpařující se vodou nenávratně pryč.<br />

Klíčovým pozitivem je také vaření jako<br />

ideální forma tepelného opracování<br />

masa, které je všeobecně považována<br />

za nejzdravější úpravu masa vůbec.<br />

Vařením se dokonce můžeme zbavit přebytečného<br />

tuku, pokud polévku necháme<br />

zchladnout, a odebereme část tukové<br />

vrstvy z povrchu pokrmu. Obecně je to<br />

ale škoda, tuk je nositelem chuti. Jsme-<br />

-li u masa, pak je vhodné vědět, že příliš<br />

dlouhé vaření není zcela nejvhodnějším<br />

řešením. S postupující dobou roste totiž<br />

riziko reakcí, při nichž se jednotlivé<br />

složky masných surovin rozkládají na<br />

další látky, z nichž některé nemusí být<br />

pro lidský organismus vhodné. To samozřejmě<br />

neznamená, že bychom se po<br />

dlouze vařených polévkách otrávili – jen<br />

bude mít výsledný produkt o něco málo<br />

dieteticky horší složení.<br />

Doba, a zejména teplota vaření má<br />

nicméně daleko větší vliv v případě zeleniny.<br />

Již při 60 stupních Celsia se začíná<br />

výrazně ztrácet vitamín C, ten je ale<br />

skutečně velmi nestabilní, a není funkcí<br />

polévek tento vitamín do těla dodávat.<br />

Povařením zeleniny v polévce nicméně<br />

spíše získáme. Především se zvýší stravitelnost<br />

těchto surovin. Navíc –<br />

v zelenině je řada pro zdraví prospěšných<br />

látek pevně vázána na vlákninu<br />

a v syrovém stavu se uvolňují jen omezeně.<br />

Optimální pro využití těchto látek tak<br />

může být právě vaření. Někdy je to zcela<br />

nezbytné. Například brambory jsou v syrovém<br />

stavu nestravitelné, brokolice zase<br />

ztrácí při vaření část své hořké příchuti.<br />

Naopak při vaření mrkve nebo rajčat se<br />

uvolňují karotenoidy a lykopeny a tělo je<br />

může mnohem lépe přijímat. Pokud se<br />

týká odolnosti vitamínů vůči teplu, pak<br />

nejodolnějším je vitamín A, jeho ztráty<br />

tepelným zpracováním nepřesahují<br />

deset procent, jsou tedy nižší, než při<br />

sušení (15 až 30 procent). Také vitamíny<br />

skupiny B jsou vůči teplu odolné, zejména<br />

při intenzivním a krátkém působení.<br />

To se projevuje třeba i při sterilizaci, kdy<br />

ztráty vitamínu B1 za teploty 115 stupňů<br />

Celsia po dobu 35 minut činí u fazolky<br />

40 procent, při sterilizaci po dobu 15<br />

minut teplotou 119 stupňů Celsia ale<br />

jen devět procent. Nejvyšší riziko ztrát<br />

hrozí, jak již bylo řečeno, u vitamínu C.<br />

Ty můžeme buď snížit, nebo ještě zvýšit<br />

podle kyselosti tekutiny. Platí přitom, že<br />

tento vitamín je stabilnější v kyselejším<br />

prostředí, proto se například nemá zelenina<br />

a ovoce vařit ve vodě s přídavkem<br />

zásad, zejména sody. Použití sody sice<br />

uchovává barvu a plody se rychleji uvaří,<br />

avšak ztráta vitamínu C je vyšší.<br />

Jsme-li u ztrát vitamínů, pak je dobré<br />

vědět, že vznikají již za pár hodin při<br />

skladování v pokojových teplotách. Právě<br />

obsah vitamínu C se jen v průběhu<br />

jednoho dne sníží o 50 procent, kapusta<br />

nebo špenát mohou pak za tři dny ztratit<br />

veškerý obsah této látky. Nejen pro přípravu<br />

polévek tedy platí připravovat jídlo<br />

z co nejčerstvějších surovin.<br />

Svoji roli hraje také struktura polévek.<br />

V současné době se stále více prosazují<br />

rozmixované „řídké kaše“, což má<br />

ale svůj význam spíš pro děti, která by<br />

nedokázaly větší kousky zeleniny nebo<br />

masa rozkousat. Jenže rozmixováním se<br />

zvyšuje plocha původních zeleninových<br />

složek, a roste tak riziko oxidace, což<br />

opět vede k poklesu obsahu některých<br />

látek, jako je třeba právě vitamín C. Část<br />

odborníků nicméně tvrdí, že rozmixováním<br />

se kvalita polévek nijak zvlášť nesníží.<br />

Změní se ale vizuální dojem, kdy se<br />

z pestré škály barev jednotlivých složek<br />

polévky stane jednobarevná tekutina,<br />

která nemusí být pro některé jedince<br />

motivující ke konzumaci. Vizuálně (ale<br />

i zdravotně) se dá (a má) polévka zlepšit<br />

„pokropením“ jemně nasekanými, v zásadě<br />

jakýmikoli – podle možností a vlastního<br />

výběru – bylinkami. Kromě klasické<br />

petržele lze použít skutečně cokoli, včetně<br />

mladých cibulek, zeleninových natí,<br />

medvědího česneku až třeba po nasekané<br />

kopřivy. Naopak solit není v některých případech<br />

třeba vůbec – řada složek polévek<br />

sůl již sama v sobě obsahuje.<br />

Možná největším přínosem jsou polévky<br />

pro starší generaci, která ale právě často<br />

polévky ve skladbě pokrmů vynechává,<br />

neboť se jim pak „do žaludku nevejde“<br />

hlavní jídlo. Lepší by ale bylo, kdyby se<br />

jim tam vešla právě spíše ta polévka. Ta<br />

se totiž započítává do pitného režimu,<br />

přičemž zejména starší lidé ztrácejí vnímavost<br />

na pocit žízně. Kromě toho jsou<br />

v polévce povařené suroviny měkčí.<br />

A jsou-li mezi nimi dokonce takové,<br />

které obsahují již zmiňovaný lykopen<br />

(zejména rajčata, ale i mrkev, fazole,<br />

chřest či červené zelí), je taková polévka<br />

přirozenou prevencí proti problémům<br />

s prostatou.<br />

Na závěr ještě alespoň jeden recept na<br />

typicky českou (a moravskou) polévku<br />

– zelňačku, hlavně proto, že se v tomto<br />

čísle AGRObase věnujeme mimo jiné<br />

nutričnímu přínosu zelí.<br />

Petr Havel<br />

ZELŇAČKA – 4 PORCE<br />

Potřebné suroviny:<br />

máslo nebo sádlo, jedna větší cibule,<br />

mouka, kysané zelí, brambory, mléko<br />

nebo smetana, klobása, mletý kmín<br />

a pepř, dvě lžičky sladké papriky, sůl,<br />

vývar (nebo polévkové koření)<br />

Na másle osmažíme cibuli do růžova,<br />

zaprášíme moukou a připravíme si<br />

cibulovou zásmažku. Zalijeme studenou<br />

vodou nebo vývarem a řádně<br />

rozmícháme. Kysané zelí pokrájíme<br />

a vložíme do vody. Pokud se nám zdá<br />

hodně kyselé, můžeme ho předtím<br />

krátce propláchnout vodou. Přidáme<br />

pepř, kmín a povaříme za občasného<br />

míchání asi 15-20 minut. Pokud jsme<br />

neměli vývar, přidáme polévkové<br />

koření a případně dosolíme podle<br />

chuti. Brambory uvaříme zvlášť<br />

v jiném hrnci, společně se zelím by<br />

totiž nezměkly a v kyselém prostředí<br />

by zůstaly tvrdé.<br />

V malém kastrůlku rozpustíme máslo,<br />

přidáme sladkou mletou papriku<br />

a na mírném ohni trochu osmahneme.<br />

Jakmile paprika začne vonět<br />

(nesmí se připálit) vmícháme do<br />

polévky. Nakonec přidáme na malé<br />

kostičky nakrájenou uzeninu, zalijeme<br />

mlékem nebo smetanou a přidáme<br />

uvařené brambory a vše krátce<br />

povaříme. Na talíři můžeme polévku<br />

ozdobit nakrájenou petrželkou.<br />

1 > 2017 5

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

KLASA SE BUDE UDĚLOVAT PODLE NOVÝCH PRAVIDEL,<br />

ZÍSKAT ZNAČKU BUDE ADMINISTRATIVNĚ JEDNODUŠŠÍ<br />

OD 1. ÚNORA SE MĚNÍ METODIKA PRO UDĚLOVÁNÍ ZNAČKY KVALITY KLASA. ZJEDNODUŠENÍ ADMINISTRATIVY POMŮŽE<br />

PŘEDEVŠÍM MALÝM VÝROBCŮM, ODPADNE NAPŘÍKLAD POVINNOST DOKLÁDAT CERTIFIKÁT SYSTÉMU MANAGEMENTU<br />

JAKOSTI A PRODLOUŽÍ SE DOBY PLATNOSTI LABORATORNÍCH PROTOKOLŮ.<br />

Tisková konference na MZe.<br />

Přehlednější a výrazně jednodušší metodika<br />

pomůže především malým výrobcům,<br />

pro které bylo doposud obtížné<br />

značku Klasa získat. Přitom jim může<br />

výrazně pomoci v propagaci, jde<br />

o nejznámější značku kvalitních potravin<br />

v České republice,“ řekl ministr zemědělství<br />

Marian Jurečka. Od 1. února,<br />

kdy začne platit nová metodika pro<br />

udělování Klasy, už nebudou výrobci<br />

muset dokládat certifikát systému<br />

managementu jakosti (prokazující kvalitu<br />

firemních procesů, poskytovaných<br />

služeb i nabízených výrobků) nebo<br />

bezpečnosti potravin. Benevolentnější<br />

budou i pravidla pro předkládané<br />

laboratorní protokoly z akreditovaných<br />

laboratoří. „Zatímco doposud nesměly<br />

být protokoly starší 3 měsíců a u masných<br />

výrobků dokonce 1,5 měsíce, nově<br />

se tato doba prodlužuje až na 4 měsíce.<br />

Sníží se i celková administrativa, místo<br />

současných čtyř formulářů postačí nově<br />

žadatelům vyplnit jen dva,“uvedl ministr<br />

Jurečka. Nová metodika je přehlednější,<br />

obsahuje vysvětlivky a také<br />

upřesňuje pojem výjimečné kvalitativní<br />

charakteristiky výrobku. Pro držitele<br />

České cechovní normy pak nabízí<br />

zjednodušenou žádost.<br />

Klasa patří k nejznámějším českým<br />

značkám, je mezi TOP 10 značkami,<br />

které nejvíce zaujaly zákazníky. Výzkum<br />

společnosti GfK v obchodním řetězci<br />

Tesco zjistil, že 86 procent zákazníků<br />

značku Klasa zná, je pro ně zárukou<br />

kvality a mají k ní důvěru, což dokazuje<br />

i rostoucí trend nákupu výrobků proti<br />

předchozímu roku. Zatímco v roce 2015<br />

si koupilo výrobek Klasa 26 procent<br />

zákazníků, v loňském roce to bylo už<br />

o 10 procent víc. Ministr zemědělství<br />

Marian Jurečka dnes rovněž vylosoval<br />

deset výherců velké spotřebitelské<br />

soutěže „Střihněte si naše výhry!“.<br />

Tu pořádal Státní zemědělský intervenční<br />

fond od 26. září 2016 do 1. ledna<br />

2017. Lidé za tu dobu poslali 102 tisíc<br />

herních karet s téměř 3 miliony log kvality.<br />

Nejvíce lidé vystřihovali logo Klasa<br />

(2 miliony log), druhou příčku obsadila<br />

značka Český výrobek – garantováno<br />

Potravinářskou komorou (580 tisíc)<br />

a třetí v pořadí bylo Chráněné zeměpisné<br />

označení (187 tisíc). V anketě<br />

o nejoblíbenější výrobek se značkou<br />

Klasa zvítězilo Jihočeské máslo,<br />

Lipánek, oba výrobky společnosti<br />

Madeta a.s., a Strážnické brambůrky<br />

od Petra Hobži.<br />

Markéta Ježková<br />

tisková mluvčí Ministerstva zemědělství<br />

SOUTĚŽ „STŘIHNĚTE SI NAŠE VÝHRY!“<br />

byla součástí vzdělávací kampaně Akademie<br />

kvality, jejímž cílem je zvýšit povědomí<br />

českých spotřebitelů o kvalitě<br />

výrobků. U potravin označených známkami<br />

kvality Klasa, Regionální potravina,<br />

Český výrobek, BIO a Chráněné označení<br />

stačilo vystřihovat loga a lepit je na herní<br />

karty. Soutěžící mohli vyhrát například<br />

jízdní kola, kuchyňské roboty, poukazy<br />

na nákup elektrospotřebičů nebo<br />

prodloužený víkend na farmě. Výhru<br />

pro nejrychlejší v podobě kuchyňského<br />

náčiní a magnetek s Klasáčkem získalo<br />

prvních 70 tisíc soutěžících. Každý týden<br />

po dobu konání soutěže se také losoval<br />

jeden účastník, který si mohl vybrat<br />

kuchyňské spotřebiče v hodnotě 5 tisíc<br />

korun. Za nejvíce odeslaných platných<br />

herních karet získalo 10 nejpilnějších<br />

účastníků ceny za celkem 150 tisíc korun.<br />

Jeden z mnoha šťastných výherců,<br />

Losování hlavních cen.<br />

6<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

DVANÁCT OCENĚNÝCH VÝROBKŮ SE MŮŽE<br />

PYŠNIT NA OBALECH ZNAČKOU KLASA<br />

NA ZAČÁTKU TOHOTO ROKU VÁM PŘEDSTAVÍME POSLEDNÍ VÝROBKY, KTERÝM SE V LOŇSKÉM ROCE UDĚLOVALY CERTIFIKÁTY<br />

KLASA. OCENĚNO BYLO DVANÁCT VÝROBKŮ OD SEDMI VÝROBCŮ. NOVĚ SE TAK NA JEJICH OBALECH OBJEVÍ LOGO KLASA,<br />

KTERÉ POMÁHÁ ZÁKAZNÍKŮM V ORIENTACI NA TRHU PŘI NÁKUPU KVALITNÍCH POTRAVIN.<br />

NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU:<br />

Makovky<br />

Výrobce: Jana Večerková<br />

Pšeničná mouka hladká pekařská<br />

speciál<br />

Výrobce: MLÝN PERNER SVIJANY,<br />

spol. s r.o.<br />

• Kvalitní pšeničná mouka, u které jsou<br />

přísně hlídané vstupní suroviny a také<br />

výstupní parametry, je hladká mouka<br />

pekařská speciál. V technologii výroby<br />

je použit optický třídič, který je schopný<br />

odseparovat plesnivá zrna před<br />

začátkem mletí.<br />

• MLÝN PERNER SVIJANY je nejmoderněji<br />

vybaveným mlýnem na území<br />

ČR. Výroba je zde rozdělena do dvou<br />

samostatných moderních mlýnských<br />

provozů.<br />

Kotvičník s meduňkou, Klidná hlava<br />

Výrobce: OXALIS, spol. s r.o.<br />

• Společnost si vytvořila vlastní variaci<br />

této tak oblíbené klasiky. Připravila mix<br />

z římského a ledového salátu, sýru Grana<br />

Padano, pečeného kuřecího masa<br />

a doplnila jej o křupavé krutony, lehkou<br />

zálivku s ančovičkou a česnekem.<br />

• Společnost TITBIT má několikaletou<br />

tradici. Jejich hlavní specializací je<br />

dovoz exotického ovoce, bylin a chilli<br />

z celého světa. Kromě dovozu ovoce<br />

a zeleniny se zabývá také výrobou čerstvých<br />

zeleninových salátů, salátů<br />

s těstovinami, kuskusem a dalších.<br />

Chia kaše maliny a jogurt, Chia kaše<br />

jahody a smetana, Ovesná kaše -80%,<br />

Vícezrnná kaše -80%<br />

Výrobce: SEMIX PLUSO, spol. s r.o.<br />

• Jeden z nově oceněných výrobků<br />

této společnosti je Sýrový Bakus<br />

salát. Jedná se o nudličky českého<br />

eidamu a měkkého salámu spolu<br />

s vysokoprocentní majonézou<br />

vlastní výroby. Feferonový salát je<br />

vyráběn z českého sýra, který je doplněn<br />

o pečlivě vybranou zeleninu<br />

a feferonky.<br />

• Společnost Lahůdky u Cábů je čistě<br />

rodinná firma z jihočeské Křemže,<br />

položené v podhůří Blanského lesa pod<br />

horou Kleť. Výrobky se značkou Cábů<br />

jsou díky široké distribuční sítí známé<br />

jak v jihočeském regionu, tak po celé<br />

České republice.<br />

• Makovky jsou extra makové krekry,<br />

které mají mák vmíchaný přímo do<br />

těsta a před pečením je spolu s jemnou<br />

solí použitý jako posyp.<br />

• Rodinná společnost Jana Večerková<br />

– VEST vyrábí ve Zlíně trvanlivé slané<br />

tyčinky, preclíky a krekry různých tvarů<br />

a příchutí již 20 let. Obchodní název<br />

VEST vznikl spojením slov VEčerkovy<br />

Slané Tyčinky.<br />

Vepřová žebra na grilování<br />

Výrobce: K M S, spol. s r.o.<br />

• Nově oceněný výrobek Vepřová žebra<br />

na grilování je zpracován jedinečnou<br />

technologií za vysoké teploty a tlaku,<br />

což prodlouží jeho trvanlivost až na 3<br />

měsíce. Jedinečnou chuť produktu dodává<br />

pouze pečlivě vybrané koření a sůl.<br />

• Firma K M S se specializuje<br />

na výrobu tepelně upravených<br />

vepřových kolen vhodných zejména<br />

pro gastroprovozy. Velké oblibě se také<br />

těší u malospotřebitelů.<br />

• Nálev z kotvičníku s meduňkou má<br />

vyváženou bylinnou a sladce citrónovou<br />

chuť. Druhým nově oceněným výrobkem<br />

je sypaný bylinný čaj Klidná hlava, jehož<br />

součástí jsou sušené byliny, vhodné<br />

k relaxaci a podporující kvalitní spánek.<br />

• Společnost OXALIS je ryze česká<br />

společnost s více než dvacetiletou zkušeností.<br />

Řadí se mezi přední evropské<br />

výrobce a distributory sypaného čaje<br />

a plantážní kávy.<br />

Salát Caesar s pečeným kuřetem<br />

a krutony<br />

Výrobce: TITBIT, s.r.o.<br />

• Oceněné Chia kaše maliny a jogurt,<br />

jahody a smetana jsou díky chia<br />

semínkům zdrojem omega-3 mastných<br />

kyselin. Ovesná kaše a Vícezrnná<br />

kaše mají snížený obsah cukru<br />

o 80 % a velké zastoupení vlákniny.<br />

Příprava všech nově oceněných<br />

kaší je bez vaření.<br />

• Společnost SEMIX PLUSO je ryze česká<br />

společnost. Orientuje se na výrobu<br />

a prodej potravinářského sortimentu<br />

především v BIO kvalitě.<br />

Sýrový Bakus salát, Feferonový salát<br />

Výrobce: Lahůdky u Cábů s.r.o.<br />

Text a foto na dvoustránce: SZIF<br />

NÁRODNÍ ZNAČKU<br />

KVALITY KLASA<br />

uděluje mimořádně kvalitním<br />

potravinářským a zemědělským<br />

výrobkům ministr zemědělství od<br />

roku 2003. Administraci značky<br />

provádí Státní zemědělský intervenční<br />

fond. Národní značku kvality<br />

získává výrobce na tři roky. Logo<br />

KLASA slouží spotřebitelům k lepší<br />

orientaci na trhu při rozeznání<br />

výjimečně kvalitních produktů<br />

v porovnání s běžně dostupnými<br />

potravinami. V současnosti mohou<br />

spotřebitelé nalézt značku KLASA<br />

na obalech celkem 1042 produktů<br />

od 219 českých a moravských<br />

výrobců. Další informace<br />

a kompletní seznam všech oceněných<br />

produktů jsou dostupné<br />

na stránkách www.eklasa.cz.<br />

1 > 2017 7

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

PRIMULA, PRIMULKA, PRVOSENKA, PETRKLÍČ<br />

SNAD KAŽDÝ ZNÁ KVĚTINU, KTERÁ JAKO JEDNA Z PRVNÍCH VÍTÁ JARO. STAL SE Z NÍ NEJEN POSEL JARA, ALE TAKÉ<br />

NEODMYSLITELNÝ ČLEN NA SEZNAMU HRNKOVÝCH KVĚTIN ZIMNÍCH A RANNĚ JARNÍCH DNŮ. PRIMULA JE CENOVĚ<br />

DOSTUPNÝ MILOVNÍK NÍZKÝCH TEPLOT, VLHKOSTI A SVĚTLA.<br />

Pokud nehrozí mrazy, můžeme petrklíč<br />

použít k výsadbě truhlíků v exteriéru.<br />

Minulé zimy by nám takový kousek<br />

umožnily. Letos to asi nepůjde.<br />

Takže se soustředíme na interiér.<br />

Současným trendem jejího použití, je<br />

krátkodobá dekorace v interiéru i při<br />

pokojových teplotách. Nahrazuje tak<br />

květinové dekorace z řezaných květin.<br />

Sice je označována jako krátkodobá, ale<br />

rozhodně vám na stole vydrží déle než<br />

řezaná květina. Je kouzelným dárkem,<br />

pozorností, nebo poděkováním<br />

v chladném období začátku roku. Pokud<br />

se nechcete spokojit jen s jednoduchou<br />

květináčovou úpravou, lze petrklíč<br />

v zajímavém obalu doplnit přírodním<br />

materiálem, který je v zimním období<br />

k mání (listy, větvičky, lišejník, mech). Na<br />

stole nám pak vznikne malý, leč výrazný,<br />

zdroj energie, vůně a pozitivního ladění.<br />

Nechte se inspirovat....<br />

SKF ČR<br />

8<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

1 > 2017 9

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

ŠUNKY NEJVYŠŠÍ JAKOSTI:<br />

NEURAZÍ, NENADCHNOU<br />

ŠUNKY NEJVYŠŠÍ JAKOSTI? PLEJÁDA PRŮMĚRNOSTI JESTLI SI JEŠTĚ VZPOMENETE NA LOŇSKÉ TESTOVÁNÍ ŠUNEK NEJVYŠŠÍ<br />

JAKOSTI, MOŽNÁ SE VÁM VYBAVÍ NEPŘÍLIŠ USPOKOJIVÉ VÝSLEDKY. TENKRÁT SE JEDNALO O ŠUNKY VCELKU A HNED DVĚ Z NICH<br />

NEDODRŽELY ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ PARAMETR UDÁVAJÍCÍ JAKOST TOHOTO DRUHU ŠUNKY – MINIMÁLNÍ 16% OBSAH ČISTÉ<br />

SVALOVÉ BÍLKOVINY. LETOS JSME SICE ŽÁDNÉHO NEPOCTIVCE NENACHYTALI, ZATO CHUŤOVĚ SE CELÉ TESTOVÁNÍ NESLO<br />

V DUCHU PRŮMĚRNOSTI A Z CELÉ DVANÁCTKY JSME VYBRALI JEN DVA VZORKY, KTERÉ SVÝMI VLASTNOSTMI VYNIKALY.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Jestli je něčeho na českém trhu velký<br />

výběr, jsou to právě šunky. Podle toho,<br />

kolik procent masa obsahují, se dělí na<br />

jakostní třídy. Ty nejkvalitnější, šunky<br />

nejvyšší jakosti, jsou zárukou nejen<br />

vyššího obsahu masa, ale také absence<br />

přidaných surovin, které standardní<br />

šunky naopak obsahují zcela běžně.<br />

VÁHY ZNÁMEK<br />

Senzorické vlastnosti 50 %<br />

Hodnota čisté svalové bílkoviny 20 %<br />

Hodnota obsahu masa 20 %<br />

Hodnota obsahu soli 10 %<br />

Kromě vyššího obsahu vody to mohou<br />

být barviva, vláknina, škrob, přidané<br />

bílkoviny, tedy takové látky, které hotovému<br />

produktu propůjčují lepší strukturu,<br />

soudržnost nebo barvu, a tím pádem<br />

zvyšují sympatie kupujících. Šunky<br />

nejvyšší jakosti se musejí spolehnout jen<br />

na kvalitu vstupní suroviny a vytříbenou<br />

kvalitu zpracování. Mezi českými spotřebiteli<br />

pro svou „čistou“ stránku dostávají<br />

poměrně dost plusových bodů. Ostatně<br />

díky nim se stírá i mýtus o negativním<br />

vlivu na zdraví a veřejnost už ví, že šunka<br />

nejvyšší jakosti je díky vysokému obsahu<br />

bílkovin a poměrně nízkému obsahu<br />

soli a tuku jednou z nejchutnějších<br />

a nejzdravějších uzenin. Ruku v ruce<br />

s těmito benefity jde ale i vyšší pořizovací<br />

cena. A to, jestli se vyplatí si za kvalitní<br />

šunku opravdu připlatit, byla otázka pro<br />

laboratoř Vysoké školy chemicko-technologické<br />

a tým specialistů na senzorické<br />

hodnocení. Jak obstálo 12 balených<br />

vzorků, které byly do testu zařazeny?<br />

O tom, že šunky nejvyšší jakosti mají<br />

trochu jiné vlastnosti, jsme se přesvědčili<br />

už při samotném průzkumu trhu.<br />

Když si totiž do jedné ruky vezmete vysokojakostní<br />

vzorek a do druhé nějakého<br />

kandidáta ze standardních řad, barva je<br />

o poznání světlejší a tmavě růžové<br />

mapky jsou tak patrnější. Když si pak porovnáte<br />

etikety, zjistíte, že hodnoty obsahu<br />

mase se mohou lišit až o 30 %. Šunky<br />

nejvyšší jakosti mívají zpravidla okolo<br />

90 %, ty standardní jen něco okolo 60 %.<br />

Patrně si všimnete i ceny. Za kilo šunky<br />

nejvyšší jakosti v průměru zaplatíte kolem<br />

tří set, což je hodnota dvojnásobná, někde<br />

až trojnásobná oproti šunce standardní.<br />

Obsah masa byl často na hraně, čisté<br />

svalové bílkoviny byly v pořádku<br />

První, co nás při testu proto zajímalo,<br />

byla naměřená hodnota masa. Na<br />

10<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

etiketách jsme se sice přesvědčili, že se<br />

čísla drží nad 90 % (většina vzorků nesla<br />

hodnotu 92 %), ale ne všude výrobce<br />

deklaroval hodnotu jednoznačně. Tam,<br />

kde jsme zjistili, že je masa ještě více,<br />

než bylo uváděno na obale, jako tomu<br />

bylo u vzorku Poctivá šunka nejvyšší<br />

jakosti, jsme byli mile překvapeni. Dost<br />

vzorků na tom bohužel bylo i opačně,<br />

tedy výrobce u nich deklaroval masa<br />

o něco více, než bylo naměřeno v laboratoři.<br />

Patřila k nim Viktorie šunka<br />

nejvyšší jakosti, LE&CO Pražská šunka<br />

nejvyšší jakosti, Poctivá pražská šunka<br />

z Kostelce, Fine Life Dušená šunka,<br />

Chodura Excelent Dušená šunka nejvyšší<br />

jakosti, Amálka šunka nejvyšší jakosti<br />

i vysokojakostí šunka od Schneidera. Zde<br />

ale musíme upozornit, že přestože se<br />

naměřená hodnota reálně blíží skutečnému<br />

stavu, i tak je nutno brát v potaz,<br />

že se při laboratorním stanovení počítá<br />

s nejistotou měření. U tohoto parametru<br />

poměrně vysokou, stanovenou na 10<br />

%. Po započtení této nejistoty označený<br />

obsah masa splnily i uvedené vzorky.<br />

Správně se obsah masa a jakost šunek<br />

proto hodnotí dle obsahu čisté svalové<br />

bílkoviny (ČSB). Pro šunky nejvyšší<br />

jakosti je předepsaná minimální hodnota<br />

16 %. Ta byla ve všech případech dodržena.<br />

Sice by se zde dalo polemizovat<br />

o vzorku Poctivá pražská šunka od<br />

Kosteleckých uzenin (hodnota 15,7 %),<br />

ale nakonec se porota shodla na tom, že<br />

s přihlédnutím k 7% nejistotě měření se<br />

ani tento výrobce chyby nedopustil.<br />

Tuku málo, ale co ta sůl?<br />

Kdybychom se podívali jen na hodnoty<br />

tuku, dalo by se říct, že šunka nejvyšší<br />

jakosti opravdu myslí na linii a zdraví.<br />

Za nejnižší hodnotu 1,03 % musíme pochválit<br />

šunku Amálku. Ostatní vzorky se<br />

drží v rozmezí 2 až 3 %, což je míra, za<br />

kterou by mohla být ráda i řada odborníků<br />

na zdravou výživu. Výjimku tvoří jen<br />

Fine Life Dušená šunka, která se dostala<br />

přes hranici 4 %.<br />

CO BY MĚLA MÍT ŠUNKA PRO DĚTI?<br />

Mnozí z rodičů při nákupu šunky upřednostňují ty s označením „pro děti“. Proč<br />

je dobré je volit, shrnuje Jan Katina, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa.<br />

Snížená slanost na nejnižší technologickou hranici, tj. cca 1,7 - 1,9 %:<br />

Výrobce ovšem musí počítat s tím, že slanost se laboratorně určuje pomocí<br />

stanovení sodíkových iontů. Sodík přitom kromě kuchyňské soli často bývá<br />

součástí některých přídatných látek a také je v malém množství přirozeně<br />

obsažen v samotném mase. Výrobce se musí do nejvyšší možné míry vyvarovat<br />

přídavku složek (zejména přídatných látek) obsahujících sodík (např. část NaCl<br />

lze nahradit chloridem draselným, namísto askorbanu sodného lze použít vitamin<br />

C - kyselinu askorbovou, z receptury lze zcela vyloučit glutaman sodný, atd.).<br />

Snížený obsah konzervantů: Zajišťuje se použitím dusitanové solicí směsi<br />

s polovičním obsahem dusitanu. Obsah dusitanu je v takové solicí směsi jen<br />

0,3 %, namísto běžných 0,6 % (u ostatních šunek a dalších masných výrobků)<br />

nebo 0,9 % (u některých trvanlivých výrobků). Zbytkový obsah dusitanu<br />

v hotovém výrobku je při použití 0,3% směsi skutečně velmi nízký.<br />

Absence některých běžně používaných přídatných látek: Nejčastěji jde<br />

o fosfáty, zvýrazňovače chuti a v případě jiných masných výrobků pro děti (např.<br />

párků apod.) též o barviva. Výrobce však musí počítat s tím, že výrobek nebude<br />

schopen udržet standardní jakostní parametry během dlouhé doby údržnosti.<br />

V případě absence fosfátů bude výrobek podstatně dříve uvolňovat vodu,<br />

v případě absence barviv nebo některých účinných antioxidantů bude častěji<br />

a dříve docházet k barevným změnám – např. šednutí výrobku atd. Výrobce na<br />

tyto technologické vlivy musí reagovat např. velmi pečlivým výběrem masné<br />

suroviny, zkrácením údržnosti (data spotřeby), využitím náročných balicích<br />

technologií, atd.<br />

konzistence a soudržnost i struktura.<br />

Známkovalo se od jedničky do pětky jako<br />

ve škole a dle metodického dokumentu,<br />

který vypracovali odborníci z Českého<br />

svazu zpracovatelů masa.<br />

Překvapivě se zde ukázala velká<br />

shoda hodnotitelů. Známky u jednotlivých<br />

vzorků byly velmi podobné<br />

a o pořadí rozhodovaly nakonec<br />

opravdu desetiny. Největší počet<br />

vzorků se pohyboval mezi známkami<br />

2,3 až 2,9. Z řady bylo velmi jednoduché<br />

vyzvednout 4 vzorky – dva vynikaly tím,<br />

že byly výrazně nejlepší (Šunka<br />

dušená v páře, Poctivá šunka<br />

nejvyšší jakosti) dva, protože dostaly<br />

zaslouženě nejhorší známku<br />

(Pražská šunka nejvyšší jakosti,<br />

Schneider šunka). I tak se ale nedá<br />

říct, že by byly vyloženě špatné.<br />

Obhájily totiž stále slušnou<br />

hodnotu 3,1.<br />

Pořadí se výrazně nezměnilo ani po<br />

započtení známek z analytické části<br />

testu. Se známkou 1,25 zvítězila Šunka<br />

dušená v páře od LE&CO. Nejhorší byl<br />

s celkovou známkou 2,65 vzorek šunky<br />

Schneider, který porotu neoslovil barvou<br />

ani vůní.<br />

To se však nedá říct o soli.<br />

„Únosná hodnota obsahu soli je<br />

pro šunky tohoto typu do 2,5 %,“<br />

říká Jan Katina, ředitel Českého<br />

svazu zpracovatelů masa. A stejně jako<br />

jsme našli v této kategorii naprosté<br />

premianty (Tesco finest Pražská šunka<br />

s naměřenou hodnotou 1,94 % a LE&CO<br />

Šunka dušená v páře s 1,9 % soli), byly<br />

tu i takové, které by měly uvažovat<br />

o snížení slanosti. Fine Life Dušená šunka<br />

a Chodura Excelent Dušená šunka<br />

mají nad 2,5 % a zároveň laboratorně<br />

stanovený obsah soli u nich významně<br />

překročil obsah deklarovaný v tabulce<br />

výživových hodnot. Tudíž jsme jim za sůl<br />

museli udělit nedostatečnou.<br />

O vítězích rozhodly desetiny<br />

U senzorického hodnocení šunek nejvyšší<br />

jakosti se hodnotila barva, chuť, vůně,<br />

Foto: shutterstock.com<br />

1 > 2017 11

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

Šunka dušená v páře<br />

Výrobce: LE&CO<br />

Zakoupeno:<br />

Tesco<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

46,90 Kč/150 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

312,70 Kč<br />

Poctivá šunka<br />

nejvyšší jakosti<br />

Výrobce: Kostelecké<br />

uzeniny a.s.<br />

Zakoupeno:<br />

Tesco<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

31,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

319 Kč<br />

Amálka šunka<br />

nejvyšší jakosti<br />

Výrobce:<br />

MP Krásno, a.s.<br />

Zakoupeno: Coop<br />

Obsah masa: 92 %<br />

Cena:<br />

16,90/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

169 Kč<br />

Tesco Finest Pražská šunka<br />

Výrobce: MP Krásno, a.s.<br />

Zakoupeno:<br />

Coop<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

29,90/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

299 Kč<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, 5 % pitná voda, ‚<br />

jedlá sůl, konzervant (E 250), dextróza,<br />

glukózový sirup, stabilizátory (E 450, 451),<br />

antioxidant (E 316)<br />

Ze senzoriky: V celkovém hodnocení bezkonkurenčně<br />

nejlepší vzorek. Vynikal skvělými<br />

známkami ve všech hodnocených parametrech<br />

- všemi stanovený „jedničkář“ za chuť.<br />

Z laboratoře: Šunka zvítězila ve všech směrech.<br />

Nejenže obstála senzoricky, ale i jedněmi<br />

z nějvyšších hodnot masa a čisté svalové<br />

bílkoviny (17,5 %). Zároveň má ale nízký obsah<br />

soli (1,90 %), což jí přidává další plusové body.<br />

Senzorická známka: 1,5. Celková známka: 1,25<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, pitná voda, jedlá<br />

sůl, stabilizátory E 251, E 451, antioxidant E 301,<br />

cukr, extraky koření<br />

Ze senzoriky: Vzorek ze „stáje“ Kosteleckých<br />

uzenin byl hodnocen velmi kladně za svou<br />

příjemně slanou chuť, skvělou soudržnost,<br />

strukturu i barvu. Plusem pak bylo i výrazné<br />

šunkové aroma.<br />

Z laboratoře: I laboratoř byla spokojená<br />

při měření hodnot. Prokázalo se nejvyšší<br />

zastoupení svalové bílkoviny (17, 8 %), nejvyšší<br />

obsah masa a poměrně nízký obsah soli.<br />

Senzorická známka: 2. Celková známka: 1,6<br />

Složení: 92 % vepřové maso, pitná voda, jedlá<br />

sůl, stabilizátor E 451, dextróza, antioxidant E<br />

301, konzervant E 250<br />

Ze senzoriky: Šunka Amálka oslnila více<br />

názvem a etiketou než chuťovými vlastnostmi.<br />

Chuť byla mdlá, spíše průměrná. Není co<br />

vytknout, ale ani ocenit.<br />

Z laboratoře: Šunka má nejnižší podíl tuku<br />

ze všech vzorků. S ohledem na dětského<br />

konzumenta se dá chválit, že jej bylo naměřeno<br />

jen 1,03 %, což je o 1 až 2 % méně než u jiných<br />

vzorků. Obsahem soli (2,09 %) však dětem na<br />

ruku moc nejde.<br />

Senzorická známka: 2,4. Celková známka: 2<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, pitná voda, jedlá<br />

sůl, konzervant (dusitan sodný), destróza,<br />

glukózový sirup, stabilizátory (trifosforečnan,<br />

polyfosforečnany), antioxidant (erythorban sodný)<br />

Ze senzoriky: K Pražské šunce Finest neměl<br />

nikdo z porotců zásadní výhrady. Známky, které<br />

byly za jednotlivé parametry udělovány, se zcela<br />

držely průměrných hodnot.<br />

Z laboratoře: Zde naopak musíme obsah soli<br />

pochválit. Jedná se o vzorek, kterému byla<br />

naměřena hodnota 1,94 %, tedy druhá nejlepší<br />

z celé dvanáctky. Čisté svalové bílkovině ani<br />

obsahu masa není co vytknout.<br />

Senzorická známka: 2,6. Celková známka: 2<br />

Vocílka Česká šunka<br />

nejvyšší jakosti<br />

Výrobce:<br />

Billa spol. s.r.o<br />

Zakoupeno:<br />

Billa<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

31,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

319 Kč<br />

Šunka nejvyšší jakosti<br />

exclusive inspiration<br />

Výrobce: LE & CO<br />

Zakoupeno:<br />

Tesco<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

35,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

359 Kč<br />

Viktorie šunka<br />

nejvyšší jakosti<br />

Výrobce:<br />

MP Krásno, a.s.<br />

Zakoupeno:<br />

Makro<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

21,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

219 Kč<br />

Poctivá pražská šunka<br />

Výrobce:<br />

Kostelecké<br />

uzeniny a.s.<br />

Zakoupeno:<br />

Kolonial<br />

Obsah masa:<br />

90 %<br />

Cena:<br />

33,90 Kč/ 100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

339 Kč<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, pitná voda, jedlá sůl,<br />

konzervant: dusitan sodný, dextróza, glukózový<br />

sirup, stabilizátory: E 451, E 452, antioxidant E 316<br />

Ze senzoriky: Porotci kladně hodnotili výraznou<br />

šunkovou chuť. V ostatních parametrech<br />

vůně, barva, struktura si vzorek vysloužil zcela<br />

průměrné známky.<br />

Z laboratoře: Procentem čisté svalové bílkvony<br />

splnil vyhlášku, deklarovaný obsah masa<br />

odpovídá naměřenému. Se svým naměřeným<br />

obsahem soli 2,14 % se řadí k těm méně<br />

slaným vzorkům.<br />

Senzorická známka: 2,5. Celková známka: 2,05<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, 5 % pitná voda, jedlá<br />

sůl, konzervant (E 250), dextróza, glukózový sirup,<br />

stabilizátory (E 451, E 452), antioxidant (E 316)<br />

Ze senzoriky: Po senzorické stránce šunka<br />

příliš neuspěla. Porotci zde vytýkali příliš mdllou<br />

barvu. Chuť dle hodnocení byla málo výrazná,<br />

málo šunková.<br />

Z laboratoře: Vzorek patřil k těm, kde byla čistá<br />

svalová bílkovina zastoupena velmi uspokjivě,<br />

dokonce o osm desetin procenta vyšší, než<br />

udává zákon. Vyhovoval pak i obsahem masa<br />

a soli.<br />

Senzorická známka: 2,9. Celková známka: 2,25<br />

Složení: 92 % vepřové maso, pitná voda, jedlá<br />

sůl s jodem (jodičnan draselný), stabilizátor<br />

E 451, dextróza, antioxidant E 301, konzervant<br />

E 250<br />

Ze senzoriky: Chuť, barva i vůně byly hodnoceny<br />

zcela průměrně. Nikdo z porotců k vzorku nic<br />

zásadního nenamítal. Nikoho neoslovil, ale ani<br />

zásadně nezklamal.<br />

Z laboratoře: Viktorie šunka nejvyšší jakosti<br />

splnila normy s dobrými známkami. Obsah čisté<br />

svalové bílkoviny je v pořádku, obsah masa je<br />

uspokojivý po započtení chyby.<br />

Senzorická známka: 2,4. Celková známka: 2,3<br />

Složení: 90 % vepřová kýta, pitná voda, jedlá<br />

sůl a stabilizátor E 250, antioxidant erythorban<br />

sodný, stabilizátor E 451, cukr<br />

Ze senzoriky: Jeden z nevyšších obsahů soli<br />

se projevil i na chuti. Porotci vzorek hodnotili<br />

kladně pro barvu a strukturu, nicméně body<br />

dolů pak padaly právě za přílišnou slanost.<br />

Z laboratoře: Z laboratorních výsledků je<br />

patrné, že je zde nižší obsah čísté svalové<br />

bílkoviny. Byla naměřena hodnota 15,7.<br />

S přihlédnutím k chybě měření stanovené na<br />

7 % parametr ještě plní. Masem vzorek nijak<br />

nevyniká, obsahem soli zklamal.<br />

Senzorická známka: 2,3. Celková známka: 2,45<br />

Pražská šunka nejvyšší<br />

jakosti<br />

Výrobce:<br />

LE & CO<br />

Zakoupeno:<br />

Kolonial<br />

Obsah masa:<br />

92 %<br />

Cena:<br />

29,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

299 Kč<br />

Excelent dušená šunka<br />

nejvyšší jakosti<br />

Výrobce:<br />

Beskydské uzeniny<br />

a.s. (Chodura)<br />

Zakoupeno:<br />

Tesco<br />

Obsah masa: 93 %<br />

Cena:<br />

24,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

249 Kč<br />

Fine Life<br />

Dušená šunka shaved<br />

Výrobce: LE & CO, Zakoupeno: Makro<br />

Obsah masa: 92 %. Cena: 39,80 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg: 398 Kč<br />

Schneider šunka<br />

Výrobce:<br />

Masokombinát<br />

Plzeň s.r.o.<br />

Zakoupeno:<br />

Globus<br />

Obsah masa:<br />

90 %<br />

Cena:<br />

32,90 Kč/100 g<br />

Cena za 1 kg:<br />

329 Kč<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, 5 % pitná voda,<br />

jedlá sůl, konzervant (E 250), dextróza,<br />

glukózový sirup, stabilizátory (E 451, E 452),<br />

antioxidant (E 316)<br />

Ze senzoriky: Pražská šunka nejvyšší jakosti<br />

chuťově moc neobstála. Šunka byla přesolená,<br />

dokonce tak moc, že ji někteří hodnotitelé<br />

i vyplivli.<br />

Z laboratoře: Zajímavým faktem je, že<br />

naměřený obsah soli se analyticky příliš<br />

nepotvrdil. Hodnota je 2,08 %, což patří na škále<br />

k těm lepším. Obsah masa je ve vztahu<br />

k deklaraci uznán po započtení chyby.<br />

Senzorická známka: 3,1. Celková známka: 2,45<br />

Složení: min. 93 % vepřová kýta, pitná voda,<br />

jedlá sůl, cukry, stabilizátor (trifosforečnan),<br />

antioxidant (askorban sodný), konzervant<br />

(dusitan sodný), aroma<br />

Ze senzoriky: Vzorek zcela propadl, co se<br />

textury a šťavnatosti týče. Na šunku nejvyšší<br />

jakosti dle porotců velmi slabé ve všech<br />

ohledech. Vše korunovala průměrná chuť.<br />

Z laboratoře: Za hodnotu soli 2,9 % byla vzorku<br />

přidělena pětka. Dle odborníků je slanost daleko<br />

za hranicí únosné míry. Svalová bílkovina je<br />

vyhovující, obsah masa po započtení nejistoty<br />

měření také.<br />

Senzorická známka: 2,9. Celková známka: 2,55<br />

Složení: 92 % vepřová kýta, 5 % pitná voda,<br />

jedlá sůl, konzervant: E 250, dextróza, glukózový<br />

sirup, stabilizátory: E 451, E 452, antioxidant:<br />

E 316<br />

Ze senzoriky: V celkovém hodnocení<br />

se jednalo o vzorek, který posbíral průměrné<br />

známky. Některým porotcům přišla chuť<br />

málo výrazná.<br />

Z laboratoře: Jeden ze dvou vzorků, který si<br />

zasloužil nejhorší hodnocení „pět“ za obsah soli.<br />

Přesahuje horní hranici stanovenou odborníky<br />

i po započetní chyby. Má také nejvyšší obsah<br />

tuku (4,15 %).<br />

Senzorická známka: 2,5. Celková známka: 2,65<br />

Složení: 90 % vepřová kýta, voda, jedlá sůl,<br />

stabilizátor (E 451), maltodextrin, dextróza,<br />

antioxidant (E 301), extrakty koření, aroma,<br />

jodičnan draselný, konzervant (E 250)<br />

Ze senzoriky: Šunka Schneider porotu<br />

neoslovila vůbec. Jednalo se o nejhůře<br />

hodnocený vzorek. Mnoho bodů jí<br />

ubral parametr příjemnosti vzhledu, barvy<br />

a aroma.<br />

Z laboratoře: Vzorek splnil obsah čisté svalové<br />

bílkoviny, slanost je zde přiměřená, obsah masa<br />

výrobce též plní se započtením chyby měření<br />

stanovené na 10 %.<br />

Senzorická známka: 3,1. Celková známka: 2,65<br />

12<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

PŘI OBNOVĚ RYBNÍKŮ JE UŽ MOŽNÉ<br />

VYCHÁZET Z HISTORICKÝCH PODKLADŮ<br />

SKUTEČNOST, ŽE SE VE SPOLEČNOSTI A PŘEDEVŠÍM U NAŠICH POLITIKŮ PROSADILA MYŠLENKA PODPORY OBNOVY<br />

A BUDOVÁNÍ RYBNÍKŮ V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ A KRAJINĚ JAKO TAKOVÉ, VYÚSTILA V DOTAČNÍ TITULY, KTERÉ PODLE TYPU<br />

A ÚČELU RYBNÍKŮ VYPISUJE JAK MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, TAK MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. NEJEN KVŮLI<br />

TOMU, ALE I PROTO, ŽE SE NACHÁZÍME V OBDOBÍ VÝROČÍ ÚMRTÍ SYMBOLU NAŠEHO RYBNÍKÁŘSTVÍ – JAKUBA KRČÍNA<br />

Z JELČAN, JE NA MÍSTĚ KRÁTKÁ VZPOMÍNKA NA TOHOTO VÝZNAMNÉHO RYBNÍKÁŘE.<br />

hospodaření s vodními a půdními<br />

zdroji v ČR“. Předmětem projektu se<br />

stala nejen inventarizace ploch po<br />

bývalých rybničních soustavách<br />

a hodnocení současné krajiny v těchto<br />

plochách, ale i návrh na změny směrem<br />

k posílení udržitelného hospodaření<br />

s vodními a půdními zdroji. Na tříletém<br />

projektu spolupracoval tým Výzkumného<br />

ústavu vodohospodářského<br />

T.G. Masaryka s týmem Fakulty životního<br />

prostředí Univerzity Palackého v Olomouci<br />

(příjemce a koordinátor projektu),<br />

Fakulty stavební Českého vysokého<br />

učení technického v Praze a pracovníky<br />

společnosti Ecological Consulting, a.s..<br />

Výsledkem je vytvoření zcela nového<br />

mapového podkladu zaniklých<br />

rybničních soustav a rybníků -<br />

digitální mapová aplikace a databáze<br />

zaniklých rybníků na území ČR, která<br />

vychází z historických a archivních<br />

pramenů dostupných v ČR.<br />

Foto: Nina Havlová<br />

S výročím úmrtí Krčína je to tak trochu<br />

jako s narozením Járy Cimrmana – není<br />

totiž přesně znám ani konkrétní datum<br />

úmrtí, ani přesné místo, kde je pohřben.<br />

Možná proto tak není výročí nijak<br />

slaveno, i když by se vlastně mohlo slavit<br />

zhruba po dobu tří týdnů. Jakub Krčín<br />

z Jelčan (1535 – 1604) totiž zemřel někdy<br />

mezi 19. lednem a 15. únorem roku 1604,<br />

kdy byla jeho smrt oficiálně potvrzena.<br />

Navíc se jistě neví, kde je pochován,<br />

i když se nejčastěji zmiňuje obec<br />

Obděnice, kde má Krčín hrobku – ale<br />

prázdnou. Krčín je znám především jako<br />

regent Viléma z Rožmberka, pro kterého<br />

vybudoval celkem 44 vodních nádrží,<br />

a tedy je spojen hlavně s regionem<br />

jižních Čech. Značnou část svého života<br />

ale Krčín strávil ve středních Čechách na<br />

sedlčanském panství. Svá nejznámější<br />

díla – rybníky Svět (původním názvem<br />

Nevděk) a především Rožmberk, stavěl<br />

již v době, kdy sídlil na Sedlčansku.<br />

Zajímavostí je, že současný Rožmberk<br />

je jen torzem Krčínem vybudovaného<br />

rybníku, který měl původně rozlohu asi<br />

1060 ha a zaplavoval louky až k okraji<br />

Foto: Nina Havlová<br />

Třeboně. Postupně ale bylo rozhodnuto<br />

snížit plochu Rožmberka na současných<br />

489 hektarů. Také na Sedlčansku vytvořil<br />

Krčín řadu děl, zdaleka nejen vodních.<br />

Asi nejznámější je Nový hrádek Krčínov<br />

zmiňovaný také jako tvrz Křepenice<br />

(před tvrzí roste nedávno zasazená<br />

Krčínova lípa) a okolní rybníky Nepřízeň<br />

a Návesník. Krčínovi je přisuzováno také<br />

založení rybníku Musík, což je největší<br />

vodní plocha Sedlčanska, a stojí také<br />

podle všeho i za stavbou větrného mlýna<br />

v nedalekých Příčovech.<br />

Zmapovat nejen Krčínovy rybníky si kladl<br />

za cíl projekt NAZV „Hodnocení území na<br />

bývalých rybničních soustavách (vodních<br />

plochách) s cílem posílení udržitelného<br />

Tento podklad může podle autorů projektu<br />

sloužit státní správě a samosprávě<br />

při územním a vodohospodářském<br />

plánování, včetně alokace při nastavení<br />

podmínek využití finančních prostředků<br />

z operačních programů (Operační<br />

program Životní prostředí, programy<br />

AGROENVI opatření), případně nástrojů<br />

finanční podpory EU vzniklých po roce<br />

2013. Škála potenciálních odběratelů<br />

uvedených dat je ale mnohem širší a zahrnuje<br />

i veřejnost, u které se v poslední<br />

době znatelně zvyšuje zájem o krajinu<br />

a její funkci, včetně rybářských producentů<br />

jak ze sféry profesionálního<br />

(rybníkářské subjekty), tak rekreačního<br />

(rybářské svazy) rybářství. Vrátíme-li se<br />

na začátek, tedy k možnostem obnovit,<br />

založit či revitalizovat rybníky v naší<br />

krajině, bylo by pro všechny, kdo chtějí<br />

takové záměry uskutečnit, dobré se<br />

s výsledky projektu seznámit. To je možné<br />

na adrese: http://heis.vuv.cz/data/<br />

webmap/datovesady/projekty/Historicke<br />

Rybniky/default.asp.<br />

Když už nic jiného, lze i tímto způsobem<br />

vzdát hold rybníkáři Krčínovi a dozvědět<br />

se, co vše pro naší krajinu a rybníkářství<br />

udělal on i jeho rybníkářští souputníci<br />

a následovníci.<br />

Petr Havel<br />

1 > 2017 13

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

PLECHOVKY PRO TATRU<br />

A DOBOVÁ CENZURA<br />

MLÉČNÉ VÝROBKY V BÝVALÉM ČESKOSLOVENSKU MĚLY VŽDY DOBROU KVALITU. KAMENEM ÚRAZU VŠAK BYLY JEJICH OBALY.<br />

A TAK SE STÁVALO, ŽE Z BĚŽNĚ DOSTUPNÝCH POTRAVIN BYLY ZE DNE NA DEN POTRAVINY NEDOSTATKOVÉ. TO BYL I PŘÍPAD<br />

KONDENZOVANÉHO (ZAHUŠTĚNÉHO) NESLAZENÉHO MLÉKA TATRA.<br />

Dobová reklama na neslazené kondenzované mléko Tatra je z poloviny sedmdesátých<br />

let minulého století. Ilustrace dokládá, že použití Tatry bylo skutečně široké...<br />

Foto archiv autorky<br />

Čas od času listuji doma při vaření<br />

starou kuchařskou knihou s názvem<br />

„Vaříme zdravě, chutně a hospodárně“.<br />

Jde o 13. vydání kdysi velmi oblíbené<br />

kuchařky, které pochází z roku 1975<br />

(Avicenum, Praha) a má na zadní straně<br />

obálky dobovou reklamu na tehdy<br />

velmi oblíbené kondenzované neslazené<br />

mléko Tatra. „Tatra – mléko pro<br />

náročné“, zní dobový reklamní slogan.<br />

Kdykoli se na reklamu s plechovkovým<br />

Tatra mlékem podívám, vzpomenu si na<br />

své novinářské začátky v deníku Práce.<br />

S výrobkem, který se prodával v malých<br />

plechovkách (170 gramů), se pojí i<br />

vzpomínka na jednu moji nezveřejněnou<br />

reportáž. Všechno začalo tím, že řadu<br />

let zcela běžný výrobek náhle ze dne na<br />

den zmizel z pultů. A já jsem se rozhodla<br />

zjistit, proč. Podnětem k mému pátrání<br />

byly rozhořčené dopisy čtenářů, které<br />

se na přelomu let 1984 až 1985 začaly<br />

vršit na mém redakčním stole. Z nářků<br />

čtenářů vyplývalo, jak široké uplatnění<br />

v československých domácnostech<br />

a také v kancelářích poloviny osmdesátých<br />

let mléko Tatra mělo.<br />

Do kávy i do batohu<br />

Bez Tatry se neobešel žádný pořádný<br />

„turek“, což byl tehdy nejběžnější<br />

způsob vaření kávy. A protože Tatra měla<br />

přirozeně nasládlou chuť, nemusel se do<br />

kávy přidávat cukr. Hospodyňky dávaly<br />

Tatra mléko do krémů, omáček či polev<br />

a dokonce z něj dokázaly vytvořit i šlehačku,<br />

když bylo mléko náležitě vychlazené.<br />

Po zředění vodou byla pohotově<br />

k dispozici alternativa běžného mléka,<br />

což využívali chalupáři, chataři a turisté.<br />

Připomeňme, že o víkendech a svátcích<br />

byly obchody zavřené a čerstvé mléko<br />

v láhvích nebo igelitových pytlících mělo<br />

jenom krátkou trvanlivost. S trvanlivým<br />

mlékem v krabicích se u nás v té době<br />

teprve začínalo experimentovat a na<br />

pultech se objevovalo sporadicky. To vše<br />

dělalo z kondenzovaného neslazeného<br />

mléka populární potravinu v československých<br />

spížích.<br />

Definitivním impulsem k napsání článku<br />

bylo vystoupení jedné poslankyně, které<br />

jsem vyslechla ve Federálním shromáždění,<br />

když jsem tam zaskakovala<br />

za kolegu parlamentního zpravodaje.<br />

Poslankyně, jejíž jméno si s odstupem<br />

let nedokážu vybavit, se zlobila, jak je<br />

možné, že kondenzované mléko není<br />

k dostání, i když zemědělci produkují<br />

mléka dost.<br />

Trable s plechovkami<br />

Nedostatkem mléčné suroviny to<br />

skutečně nebylo, jak jsem zjistila přímo<br />

na místě v Mlékárně v Hlinsku. Mlékaře<br />

však trápil nedostatek jiný, a to plechovek.<br />

Porouchala se jim plnicí linka, která<br />

byla už tak opotřebená, že závadu nedokázali<br />

svépomocně opravit. Jediným<br />

řešením bylo pořízení linky nové. Ta se<br />

v Československu nevyráběla, museli by<br />

ji koupit za devizy na Západě.<br />

V centrálně plánovaném hospodářství,<br />

kde byly devizové prostředky na příděl,<br />

to byla záležitost na dlouhé lokty. Pravdou<br />

je, že vývoz mléčných výrobků do zahraničí<br />

devizy produkoval, jenže uvolnit<br />

devizové prostředky na nákup techniky<br />

nebylo tak jednoduché. Nesměle se už<br />

sice začínalo hovořit o tom, aby devizy<br />

dostával přednostně ten výrobce, který<br />

je také produkuje, jenže v očích mého<br />

šéfredaktora bylo takové tvrzení stále<br />

ještě příliš odvážné. A tak článek prostě<br />

zakázal.<br />

Faktem je, že po nějaké době se neslazené<br />

kondenzované mléko Tatra opět<br />

objevilo v obchodech, jen ty plechovky<br />

už byly o něco větší a tím pádem méně<br />

praktické z hlediska spotřeby.<br />

„Velikost plechovky byla tehdy zvolena<br />

na základě exportních požadavků a také<br />

na základě kapacity nového výrobního<br />

zařízení“ uvedl pro časopis AgroBase<br />

Jiří Tvrdík, nynější generální ředitel Mlé-<br />

S CUKREM I BEZ<br />

Kondenzované (zahuštěné) mléko<br />

se získává zahříváním mléka za<br />

sníženého tlaku při teplotě 50 až 55<br />

stupňů Celsia tak dlouho, až se jeho<br />

objem zmenší na třetinu. Mlékárenský<br />

průmysl vyrábí dva druhy<br />

zahuštěného mléka: slazené a neslazené.<br />

Slazené má hustotu nezralého<br />

medu, má bílou barvu s odstínem<br />

do hněda a je bez vůně. Zředíme-li<br />

ho dvojnásobným až trojnásobným<br />

množstvím vody, získáme tekutinu,<br />

jejíž součástky jsou v témž poměru<br />

jako v původním mléce. Protože<br />

je však příliš sladké, zřeďujeme je<br />

před upotřebením pětinásobným až<br />

sedminásobným množstvím vody.<br />

Neslazené kondenzované mléko má<br />

vzhled smetany a před upotřebením<br />

jej zahušťujeme dvojnásobným<br />

množstvím vody. Tak charakterizoval<br />

oba výrobky Jindřich Brodil v učebnici<br />

pro střední zemědělské školy<br />

s názvem Technologie, která byla<br />

vydána v Praze roku 1960. Stručná<br />

charakteristika je natolik výstižná, že<br />

nic neztratila za své aktuálnosti ani<br />

po bezmála 60 letech.<br />

14<br />

1 > 2017

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

NOSTALGICKÉ<br />

OKÉNKO<br />

Piknik – kondenzované plnotučné<br />

mléko slazené s obsahem 9,1<br />

procenta tuku v sušině, plněné<br />

do hliníkových tub<br />

Jesenka – kondenzovaná smetana<br />

s obsahem 25 procent tuku v sušině,<br />

40 procenty cukru a 4 procenty vody,<br />

plněná do hliníkových tub<br />

Karmil – zahuštěné slazené mléko<br />

s přídavkem karamelu, plněný do<br />

plechovek<br />

Zdroj: Josef Winter, Jiří Čejp; Mléko,<br />

mléčné výrobky, máslo (Merkur,<br />

Praha 1978)<br />

kárny Hlinsko. Sám Jiří Tvrdík v té době<br />

v mlékárně Hlinsko ještě nepůsobil,<br />

našel však pamětníky a přetlumočil nám<br />

jejich vzpomínky.<br />

Svědectví pamětníků z Hlinska<br />

Ze vzpomínek hlinských mlékařů vyplývá,<br />

že tolik oblíbená Tatra se prodávala<br />

v plechovkách s obsahem 170 gramů,<br />

měla 31 % sušiny a v obchodech stála<br />

2,70 Kčs. Pro tuzemský trh byl určen<br />

výrobek s obrázkem tří modrých květů<br />

hořce a názvem Tatra, pro exportní trh<br />

pak obrázek kravičky s nápisem Tatra.<br />

Občas se výrobky určené na export<br />

objevily i na domácím trhu. Se zkušební<br />

výrobou se podle pamětníků z Hlinska<br />

začalo v prosinci 1969, od roku 1970<br />

se výroba rozjela naplno. Automatická<br />

plnící a balící linka FMC belgické výroby<br />

vyprodukovala kolem jednoho tisíce tun<br />

za rok. Tato kapacita však brzy nestačila<br />

pokrýt zvyšující se potřeby tuzemského<br />

i exportního trhu. Linka stárla, opotřebovávala<br />

se, až nakonec po 15 letech<br />

provozu v roce 1984 definitivně dosloužila.<br />

Nahrazena byla modernější linkou<br />

na plnění a balení plechových obalů od<br />

firmy Krupp a Stork. Už to však nebyly<br />

plechovky na 170 gramů mléka, jejich<br />

obsah byl 410 nebo 310 gramů. Etikety<br />

získaly nový vzhled s nápisem Tatra<br />

Grand. Velikost plechovek byla zvolena<br />

na základě exportních požadavků. Po<br />

úplném zprovoznění byla výrobní kapacita<br />

linky pět tisíc tun za rok, tedy pětkrát<br />

vyšší než původní v roce 1970.<br />

Tatranské štíty inspirací<br />

České čtenáře bude jistě zajímat, proč<br />

mlékárna zvolila pro svůj výrobek název<br />

Tatra. Ředitel Jiří Tvrdík krčí rameny:<br />

„Tohle dnes v Hlinsku už nikdo přesně<br />

neví. Pamětníci mi říkali, že se kdysi<br />

zamýšlelo, že by značka měla vyjadřovat<br />

čistotu prostředí Vysočiny. Někoho<br />

tenkrát napadlo, že takovým prostředím<br />

jsou Tatry a z toho vznikla Tatra.<br />

Je pravděpodobné, že to tak skutečně<br />

mohlo být, protože dříve se na našich<br />

výrobcích objevovaly siluety hor.“ Že<br />

Foto: shutterstock.com<br />

v Hlinsku zvolili jako symbol čisté přírody<br />

Tatry a ne Vysočinu, zní vcelku logicky.<br />

Pro cizinu, kam mléčné výrobky také<br />

směřovaly, byly Tatry rozhodně známější<br />

než Vysočina, byť je tam také krásně.<br />

Dodejme, že existuje ještě jiné vysvětlení.<br />

Za někdejšího společného státu<br />

byly Tatry jako jediné československé<br />

velehory symbolem náročného terénu<br />

a fyzické zdatnosti, která byla nutná<br />

k jejich zdolání. Slovo Tatra přešlo do<br />

názvu automobilů či turistické obuvi<br />

tatranek. Tatranky jsou i oplatky, které<br />

si nosíme na výlety, a tak i plechovkové<br />

mléko Tatra našlo místo v ruksaku<br />

nejednoho turisty.<br />

Kritizovali i poslanci<br />

Mlékárna Hlinsko nebyla jediným potravinářským<br />

podnikem, který měl trampoty<br />

s obalovým materiálem a balicími<br />

stroji. Z toho důvodu často chyběly<br />

v obchodech mléčné výrobky, které<br />

byly nejvíce žádané. V polovině<br />

osmdesátých let to bylo třeba pomazánkové<br />

máslo. I to se dostalo na půdu<br />

Federálního shromáždění. Poslanec<br />

Jaroslav Kalkus v březnu 1987 uvedl<br />

ve svém vystoupení, že obalového materiálu<br />

durofol dostaly mlékárny jen<br />

57 procent z plánovaného množství,<br />

takže nebylo možné vyexpedovat požadované<br />

množství pomazánkového másla.<br />

Nedostatek hliníkové fólie pro mlékárenský<br />

průmysl měl za následek výpadky ve<br />

výrobě jogurtů a zakysaných mléčných<br />

výrobků. Přitom se, jak poslanec<br />

Kalkus poukázal, některé z těchto<br />

nedostatkových obalových materiálů<br />

místo v potravinářství běžně používají<br />

například pro balení WC deodorantů.<br />

Potravinářům byly prostředky na obalovou<br />

techniku pro rok 1987 kryty jen<br />

z osmdesáti procent.<br />

Uplynulo třicet let<br />

Třicet let poté, v dnešní době, nám již<br />

zmíněné projevy poslanců někdejšího<br />

Federálního shromáždění ČSSR připadají<br />

jako z jiného světa. Nedostatek obalů<br />

je to poslední, co potravináře i spotřebitele<br />

trápí. Neslazené kondenzované (zahuštěné)<br />

mléko Tatra - nyní se prodává<br />

v tetrapackových krabičkách - je běžně<br />

k mání v každé samoobsluze. Jenom to<br />

složení už není, co bývalo. Sice se stejně<br />

jako dřív prodává Tatra s devíti procenty<br />

mléčného tuku, avšak podíl sušiny už<br />

není 31 procent, ale pouze 26,5 procenta.<br />

S nižším podílem sušiny souvisí i nižší<br />

obsah bílkovin. Těch je v současném<br />

výrobku 7,9 procenta, zatímco dříve jich<br />

Tatra měla 8,4 procenta, jak vyplývá<br />

z československé státní normy<br />

ČSN 57 0702 z roku 1980.<br />

Alice Olbrichová<br />

1 > 2017 15

---

PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />

ZPRAVODAJ<br />

FOTOREPORTÁŽ: PŘEHRADY<br />

PILSKÁ A LÁZ V ZIMĚ<br />

Většina milovníků naší přírody<br />

do ní vyráží hlavně v letních měsících,<br />

zatímco v zimě vyráží hlavně za sněhem<br />

do hor. Naše krajina je ale krásná<br />

i v zimě, zvláště když jde o lokality<br />

donedávna ještě nepřístupné,<br />

jako je vojenský újezd Brdy,<br />

v němž se nachází i řada památek<br />

na středověkou těžbu stříbra na<br />

Příbramsku.<br />

Petr Havel, foto Nina Havlová<br />

Přehrada Pilská byla v minulosti jedním ze zdrojů vody pro příbramské doly<br />

Vchod do štoly a štola samotná je technickou památkou<br />

Dobová rytina z výstavby hráze, kterou lidé pěchovali za zvuku rytmických písní<br />

Plocha nejstarší naší přehrady Láz, které bude příští rok 200 let<br />

Brdské lesy jsou zdrojem vody i v současné době, zvláště v zimě<br />

Tohle skoro nikde neuvidíte – vnitřek původní štoly vylámaný přímo do skály<br />

16<br />

1 > 2017

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

16. AGRÁRNÍ PLES VE SLAVNOSTNÍM<br />

DUCHU A PŘÁTELSKÉ ATMOSFÉŘE<br />

AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY USPOŘÁDALA DNE 3. ÚNORA 2017 VE SPOLUPRÁCI SE SVÝMI PARTNERY JIŽ<br />

16. AGRÁRNÍ PLES, KTERÝ SE TRADIČNĚ KONAL V REPREZENTAČNÍCH PROSTORÁCH PALÁCE ŽOFÍN V PRAZE. TOTO VÝZNAMNÉ<br />

SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ SE USKUTEČNILO ZA VYSOKÉHO ZÁJMU TAKŘKA JEDENÁCTI SET HOSTŮ, KTEŘÍ SI V PŘÍJEMNÉ<br />

A PŘÁTELSKÉ ATMOSFÉŘE UŽILI PESTRÝ PROGRAM, BOHATÉ OBČERSTVENÍ I ZAJÍMAVOU TOMBOLU. PLES SE KONAL<br />

POD ZÁŠTITOU PANA MARIANA JUREČKY, MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY.<br />

Foto: archiv AK ČR<br />

Mezi významné čestné hosty, kteří ples<br />

navštívili, patřil jmenovitě například<br />

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu<br />

ČR, Marian Jurečka, ministr<br />

zemědělství ČR, Jaroslav Faltýnek,<br />

předseda Zemědělského výboru PSP ČR,<br />

či Milan Semančík, předseda Slovenské<br />

potravinářské a agrární komory a mnoho<br />

dalších, jako byli senátoři a poslanci,<br />

představitelé státních institucí, zástupci<br />

podnikatelské a akademické sféry, diplomatického<br />

sboru, společností, svazů,<br />

krajských, regionálních a okresních<br />

komor a dalších organizací z domova<br />

i ze zahraničí, včetně jejich vzácného<br />

doprovodu.<br />

Úřad Agrární komory ČR tímto děkuje<br />

všem členům představenstva a dozorčí<br />

rady Agrární komory a dále regionálním<br />

komorám a členským organizacím, kteří<br />

společně pomohli k zajištění financování<br />

této akce. Děkujeme samozřejmě také<br />

všem níže jmenovaným partnerům, kteří<br />

svým významným finančním vkladem,<br />

věcným darem do tomboly, či příspěvkem<br />

k výzdobě sálů a dalšími aktivitami<br />

přispěli ke konání tohoto svátečního<br />

večera.<br />

PODĚKOVÁNÍ TAK PATŘÍ<br />

NÁSLEDUJÍCÍM PARTNERŮM<br />

16. AGRÁRNÍHO PLESU:<br />

Generální partner:<br />

• Agrofert Holding, a.s.<br />

• Česká pojišťovna, a.s.<br />

Hlavní partner:<br />

• Ministerstvo zemědělství ČR<br />

• Rozhodčí soud při Hospodářské<br />

komoře ČR a Agrární komoře ČR<br />

Mediální partner:<br />

• ProfiPress, s.r.o.<br />

• Magazín Agrobase<br />

Dalšími partnery plesu byly:<br />

• Bohemilk, a.s. Mlékárna Opočno<br />

• Renomia, a.s.<br />

• Moneta, Money Bank, a.s.<br />

• Uniles, a.s.<br />

• Agrotec, a.s. Hustopeče<br />

• MACH DRŮBEŽ, a.s. Litomyšl<br />

• PGRLF, a.s.<br />

• Potravinářská komora ČR<br />

• Lyckeby Amylex, a.s.<br />

• Adama CZ, s.r.o.<br />

• FARMTEC, a.s.<br />

• SANO Moderní výživa zvířat, spol. s r.o.<br />

• Regionální agrární komora<br />

Královéhradeckého kraje<br />

• Regionální agrární komora<br />

Pardubického kraje<br />

• Tereos TTD, a.s.<br />

• Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin<br />

• Svaz chovatelů holštýnského<br />

skotu ČR<br />

• Zemědělský svaz ČR<br />

• Svaz chovatelů prasat<br />

• RABBIT Trhový Štěpánov, a.s.<br />

• Mlékařské a hospodářské družstvo JIH<br />

Tábor<br />

• WOTAN Forest, a.s.<br />

• Lesnicko-dřevařská komora ČR<br />

• Státní zemědělský intervenční fond<br />

• Regionální agrární rada Libereckého<br />

kraje<br />

• Agrární komora Olomouckého kraje<br />

• Svaz chovatelů českého strakatého<br />

skotu<br />

• Regionální agrární komora Ostravsko<br />

• Česká asociace ochrany rostlin<br />

• Unie chovatelů hospodářských zvířat<br />

ČR<br />

• ZD Krásná Hora, a.s.<br />

• Mikrop Čebín, a.s.<br />

• DAGROS, s.r.o.<br />

• Zemědělská společnost Dobříš,<br />

spol. s r.o.<br />

• Agrospol Czech spol. s r.o.<br />

• GenAgro Říčany, a.s.<br />

• Českomoravská drůbežářská unie, z.s.<br />

• UniCredit Bank Czech Republic<br />

and Slovakia, a.s.<br />

• Faurecia Exhaust Systems s.r.o.<br />

• LUPOFYT, s.r.o.<br />

• Veletrhy Brno, a.s.<br />

• Komerční banka, a.s.<br />

• Okresní agrární komora Kroměříž<br />

• Okresní agrární komora<br />

Uherské Hradiště<br />

• Agrární komora Valašska<br />

• Agrární komora Zlín<br />

• Agrární komora Litoměřicka<br />

• Okresní agrární komora Louny<br />

• Okresní agrární komora Děčín<br />

a Ústí nad Labem<br />

• Okresní agrární komora Chomutov<br />

• Okresní agrární komora Most<br />

• Chmelařství, Družstvo Žatec<br />

• CARLA spol. s r.o.<br />

• Ovocnářská unie ČR<br />

• Emil Bureš Hop Servis s.r.o.<br />

• Okresní agrární komora<br />

Havlíčkův Brod<br />

• Okresní agrární komora Jihlava<br />

• Okresní agrární komora<br />

Žďár nad Sázavou<br />

• Agrární komora Pelhřimov<br />

• Okresní agrární komora Třebíč<br />

• Chmelařský institut s.r.o.<br />

• Svaz pěstitelů chmele České republiky<br />

• Krajská agrární komora Plzeň<br />

• Regionální agrární komora<br />

Karlovy Vary<br />

• Asociace zahradnických společenstev<br />

• Svaz květinářů a floristů ČR<br />

• Floraservis Praha<br />

• Azalea Chlumec<br />

• SELGEN, a.s.<br />

• Lnářský svaz<br />

• Agritec Šumperk<br />

• Zelinářská unie Čech a Moravy<br />

• Petr Hanka<br />

• Agrokomplex Bohušovice<br />

Všem partnerům, kteří se podíleli na<br />

zdárném průběhu 16. Agrárního plesu,<br />

jménem Agrární komory ČR a samozřejmě<br />

jménem i všech zúčastněných hostů<br />

touto cestou mnohokrát děkujeme!<br />

Úřad AK ČR Praha<br />

1 > 2017<br />

27

---

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA<br />

ZPRAVODAJ<br />

DŘEVO NENÍ SUROVINOU PRO BIOPALIVA,<br />

ALE NA DŘEVĚNÉ VÝROBKY<br />

STEJNĚ TAK, JAKO JSOU ZEMĚDĚLSKÉ KOMODITY PRIMÁRNĚ URČENY K PŘÍMÉ KONZUMACI NEBO K VÝROBĚ POTRAVIN,<br />

JE NA TOM TAKÉ DŘEVNÍ HMOTA. TA BYLA HISTORICKY VŽDY VYUŽÍVÁNA PŘÍMO JAKO OTOP NEBO JAKO IZOLAČNÍ MATERIÁL,<br />

NEBO SE ZE DŘEVA VYRÁBĚLY DŘEVĚNÉ PŘEDMĚTY VŠECH MOŽNÝCH DRUHŮ, TYPŮ A ÚČELŮ. MĚLO BY TO TAK ZŮSTAT<br />

I V BUDOUCNOSTI.<br />

v případě využití zemědělských potravinářských<br />

komodit. I takové cílené využití<br />

mořských řas, o nichž se uvažuje jako<br />

o třetí generaci surovinových zdrojů pro<br />

biopaliva, by neskončilo jinak, než průmyslovým<br />

pěstováním řas, takže zatímco<br />

u první generace přichází společnost<br />

o část zemědělsky využitelné zemědělské<br />

půdy, u druhé by přišla o lesy<br />

a u třetí o biodiverzitu moří, což by<br />

možná bylo ze všeho nejhorší.<br />

Foto: Nina Havlová<br />

Foto: Nina Havlová<br />

Bohužel tomu tak být nemusí. Poté, co<br />

se ve společnosti zvedla vlna odporu<br />

proti takzvané první generaci biopaliv<br />

vyráběných z potravinářských komodit,<br />

hledají obhájci biopaliv další možnosti<br />

produkce těchto alternativních pohonných<br />

hmot, přičemž jejich zdrojem má<br />

být v obecné rovině biomasa a v rámci<br />

takzvané druhé generace odpadní dřevní<br />

hmota. I když v poslední době diskuse<br />

o možných surovinových zdrojích pro<br />

biopaliva utichly, lze důvodně předpokládat,<br />

že budou i z pozice využití dřevní<br />

hmoty opětně otevřeny. A podle všeho<br />

ještě letos, neboť se k tomu připravují<br />

minimálně dva doslova globální impulzy.<br />

Prvním z nich je snaha amerického<br />

Kongresu zařadit biomasu mezi zelené<br />

zdroje energie, kterou do současné doby<br />

brzdil prezident Barack Obama. Nové<br />

vedení USA by ale podle všeho mělo mít<br />

k takovému návrhu vstřícnější postoj,<br />

což by bylo jistě znamením podpory<br />

zastánců biomasy a jejího využití v rámci<br />

EU. Evropská komise totiž také již – a to<br />

je ten druhý impulz – v závěru loňského<br />

roku prezentovala takzvaný „zimní<br />

balíček“ k plánované transformaci<br />

energetické politiky EU do roku 2030 ve<br />

snaze snížit emise prostřednictvím vyššího<br />

využití obnovitelných zdrojů energie,<br />

především biomasy. Jenže využití biomasy<br />

k tomuto účelu nejenže emise oxidu<br />

uhličitého nesníží (stejně jako tomu<br />

bylo a je u biopaliv první generace), ale<br />

důsledkem bude, v případě masivního<br />

využití dřevní hmoty, cílené odlesňování<br />

a v zásadě až drancování lesů, které ve<br />

finále skončí v nádržích aut.<br />

Návrh Evropské komise také hned<br />

sklidil kritiku ochránců přírody a ekologických<br />

organizací, které se zřejmě<br />

poučily z původně nekritické podpory biopaliv<br />

první generace, a v tomto případě<br />

je třeba říci, že kritika ekologů je oprávněná.<br />

Velmi stručně řečeno by důsledky<br />

využití nějakých surovin druhé, ale i třetí,<br />

čtvrté a další generace na výrobu biopaliv<br />

v případě, že surovinových zdrojem<br />

bude biomasa, byly zcela stejné, jako<br />

Naše země má přitom dřeva dost,<br />

dokonce patří k nejvíce zalesněným<br />

zemím v rámci EU, ale naproti tomu<br />

k zemím, kde je v průmyslu, ve stavebnictví<br />

a dalších vhodných oborech dřevo<br />

velmi málo využíváno. Před lesnictvím<br />

ČR a dřevozpracujícím průmyslem je<br />

tak v oblasti užití dřeva zcela jiná výzva<br />

než využití dřevní biomasy na biopaliva<br />

– zásadně posílit marketing prezentující<br />

výhody dřeva, a to českého dřeva z českých<br />

lesů, stejně jako je cílené posilování<br />

odbytu českých potravin z českých<br />

surovin. Ty tam jsou přitom doby, kdy<br />

naši houslařští mistři vyráběli světově<br />

proslulé nástroje z našich stromů. Dnes<br />

se stejně jako v případě zemědělských<br />

surovin vyváží zbytečně velké objemy<br />

naší dřevní suroviny do zahraničí,<br />

a pomyslné housle vyrobené z něj zase<br />

k nám. Samozřejmě nejde zdaleka jen<br />

o housle – přidanou hodnotu k dřevní<br />

surovině představuje využití dřeva ve<br />

stavebnictví, k výrobě nábytku, kdysi<br />

oblíbených a do obliby opět se vracejících<br />

dřevěných hraček nebo dekoračních<br />

předmětů. V tom je primární role dřeva<br />

a také tuzemského zpracovatelského<br />

průmyslu. Stejně jako u potravin pak<br />

platí i pro tuzemské dřevo zpracované<br />

v tuzemsku obdobné argumenty – možnost<br />

tvorby pracovních míst či příznivější<br />

vliv na životní prostředí nižší spotřebou<br />

pohonných hmot při přepravě suroviny<br />

a finálních výrobků na kratší vzdálenosti.<br />

A také možnost mít ve svém vlastnictví<br />

prostřednictvím výrobku ze dřeva kousek<br />

naší přírody, který – a v tom je rozdíl<br />

od potravin – vydrží v domácnosti,<br />

ve firmě nebo v obydlí desítky či stovky<br />

let, zatímco dřevo transformované do<br />

náplně benzínových nádrží vydrží jen<br />

několik dní – a nic po něm kromě<br />

kouře z výfuku nezůstane.<br />

Petr Havel<br />

28<br />

1 > 2017

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

POHÁDKA O ŠTÍHLEJŠÍCH DĚTECH<br />

ZPOČÁTKU TO VYPADALO JAKO POHÁDKA SE ŠŤASTNÝM KONCEM – JEDNA HODNÁ PANÍ MINISTRYNĚ NA JEDNÉ STRANĚ VLTAVY<br />

UVEDE V ŽIVOT PRAVIDLA PRO ZDRAVĚJŠÍ STRAVOVÁNÍ DĚTÍ VE ŠKOLÁCH TÍM, ŽE V NICH ZAKÁŽE DISTRIBUCI NEZDRAVÝCH<br />

POTRAVIN. ŠKOLY JSOU TOTIŽ PLNÉ TLOUŠTÍKŮ A NA VINĚ JSOU POTRAVINY, KTERÉ SI V NICH DĚTI KUPUJÍ.<br />

S formulací toho, jaké potraviny jsou<br />

vlastně nezdravé, hodné paní ministryni<br />

vydatně pomáhal jeden hodný pan ministr<br />

z druhého břehu Vltavy. A jak už to<br />

v životě bývá, ani jeden z nich toho<br />

o potravinách moc nevěděl, ale protože<br />

měli poměrně volnou ruku, přišel na<br />

svět z jejich pera paskvil, díky němuž<br />

jsou v mnohých školách zavírány bufety,<br />

mizí z nich automaty a děti, které si<br />

doma zapomněly svačinu, si ji už ve<br />

škole nekoupí. Zkusme se realisticky<br />

podívat na to, proč…<br />

Řada rodičů zaplesala, když zjistila, že<br />

díky tzv. pamlskové vyhlášce už si děti<br />

ve školách nebudou moci koupit chipsy,<br />

čokoládové tyčinky nebo přeslazené<br />

nápoje. Bohulibý záměr zákonodárce se<br />

však zvrtnul v něco, co zřejmě nikdo –<br />

ani z nejzarputilejších zastánců vyhlášky<br />

– nečekal. Ve školách totiž nelze de facto<br />

dětem nabízet téměř nic a i z léta vnímaných<br />

„zdravých“ potravin se v mžiku<br />

staly potraviny z „blacklistu“.<br />

Vezměme to ale popořádku. Vše způsobila<br />

vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích<br />

na potraviny, pro které je přípustná<br />

reklama a které lze nabízet k prodeji<br />

a prodávat ve školách a školských zařízeních,<br />

která stanoví podmínky, za nichž<br />

lze dětem nabízet potraviny ve školách.<br />

Přitom nejde pouze o prodej potravin,<br />

ale kompletně o veškeré činnosti<br />

schované pod slovo „nabízení“ – reklamními<br />

předměty počínaje, přes jakýkoli<br />

prodej a sponzorskými dary konče.<br />

Zkrátka dětem není možné „přispět“<br />

ani zdarma věnovat výrobky třeba na<br />

školu v přírodě… Zcela nepochopitelně<br />

se tento zákaz kromě základních škol<br />

vztahuje i na víceletá gymnázia, která<br />

navštěvují starší děti a teenageři, kteří si<br />

své stravovací návyky již dávno vytvořili<br />

a nenechají si „diktovat“, co by měli jíst<br />

a co nikoliv. A jak už bylo uvedeno výše,<br />

neomezuje se pouze na prostory škol,<br />

ale i na jakákoli školská zařízení včetně<br />

těch sportovních. Naprostým paradoxem<br />

je, že se vyhláška nevztahuje na školní<br />

stravování.<br />

I když je docela pochopitelná snaha<br />

dětem určitým způsobem regulovat<br />

energetické nebo povzbuzující nápoje,<br />

je stejně tak důležité se ale zeptat, ve<br />

které škole si je děti vlastně mohly koupit?<br />

Který ředitel by to dopustil? Navíc<br />

sami výrobci již dlouhou dobu formou<br />

samoregulace omezují prodej těchto<br />

výrobků dětem do 12 let. A jestli si děti<br />

tyto nápoje koupí cestou do školy a ve<br />

škole vytáhnou z aktovky, to už vyhláška<br />

jaksi neovlivní…<br />

Mami, na svačinu chci ten zdravý rohlík<br />

Možná jste v médiích zaznamenali informaci,<br />

že se v řadě škol ruší bufety, protože<br />

jejich provozovatelé v nich vlastně<br />

dětem ani nemají co nabídnout. Situace<br />

je skutečně tristní. Limity pro jednotlivé<br />

živiny, které hodná paní ministryně<br />

s hodným panem ministrem nastavili<br />

pro jednotlivé potraviny, jsou tak přísné,<br />

že je ve skutečnosti velmi těžké najít na<br />

trhu potravinu, která je splní. A vypadá<br />

to, že se tvůrci vyhlášky vůbec nezamysleli<br />

nad tím, že čistě technologicky<br />

potraviny, které mají vyhovovat jejich<br />

požadavkům, vlastně ani nelze vyrobit.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

1 > 2017<br />

29

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Přímo ideálním příkladem je pečivo.<br />

Zřejmě všichni máme obyčejný bílý<br />

rohlík zafixovaný jako něco když už ne<br />

nezdravého, tak alespoň nevyhovujícího<br />

požadavkům na zdravou stravu. Kupodivu,<br />

bílý tukový rohlík a houska raženka<br />

limity pamlskové vyhlášky „s odřenýma<br />

ušima“ splňují. Pro pečivo je totiž nastavené<br />

maximální přípustné množství tuku<br />

na 5,0 g na 100 g (kromě limitu pro sůl:<br />

1,5 g a pro cukr: 8,0 g), což s přimhouřenýma<br />

očima běžné bílé pečivo splní<br />

(překračují povolený obsah tuku řádově<br />

v desetinách gramů na 100 g výrobku –<br />

tuk ve výrobku je nutný kvůli vláčnosti).<br />

Pokud vás zajímá, jak dopadly „zdravější“<br />

varianty, připravte se na smutnou<br />

skutečnost. Pamlsková vyhláška je ze<br />

škol úplně „vyautovala“.<br />

Běžné pečivo jako rohlíky a housky<br />

překračují povolený obsah tuku řádově<br />

v desetinách gramů na 100 g výrobku<br />

(jenom připomínáme - tuk ve výrobku<br />

je nutný kvůli vláčnosti výrobku – obsah<br />

tuku v rohlíkách 5,1 až 5,6 g na 100 g<br />

výrobku, obsah tuku v houskách 5,1 až<br />

6,1 g na 100 g výrobku), ale ty další?<br />

Pozor, teď ty „zdravé“: různé vícezrnné<br />

bagety, kornpečivo, rustikální pečivo<br />

nebo cereální kaiserky „nezdravě“<br />

limity tuku překračují. Jedná se totiž<br />

o výrobky s obsahem olejnatých semen,<br />

která již sama o sobě obsahují hodně<br />

tuku – u těchto výrobků se celkový obsah<br />

tuku pohybuje mezi 6 až 10 g na 100 g<br />

výrobku. Pokud jsou výrobky olejnatými<br />

semeny výrazně posypané a obsahují<br />

olejnatá semena i v těstě, obsah tuku ve<br />

výrobku se pohybuje okolo 16 g na 100 g<br />

výrobku (to už vypadá skoro na „smrtelnou“<br />

dávku).<br />

Ministerské rady k nezaplacení<br />

A jak je na tom jemné pečivo? Zkraťme<br />

to: nevalně. U jemného pečiva, pro něž<br />

jsou stanoveny limity sůl: max. 1,3 g na<br />

100 g, tuk: max. 10 g na 100 g, cukry:<br />

max. 15 g na 100 g, obvykle parametry<br />

splňují pouze výrobky bez náplně nebo<br />

s tvarohovou náplní. Ve valné většině<br />

však alespoň jeden limit překračují<br />

a platí pravidlo: vyhovím-li obsahu<br />

cukrů, nevyhovím tukům a opačně.<br />

Kynuté výrobky s makovou a ořechovou<br />

náplní nebo s ovocnými náplněmi mají<br />

již z pohledu vyhlášky vysoký obsah<br />

cukrů (v rozmezí 15 až 20 g na 100 g<br />

výrobku). Plundrové výrobky obecně<br />

(např. plundry, hřebeny, croissanty) mají<br />

vysoký obsah tuků (v rozmezí 15 až 20 g<br />

na 100 g výrobku).<br />

Paradoxně vyhovují například vánočky.<br />

Je zde ale velké ALE: hmotnost vánoček<br />

je obvykle 400 g, proto se nehodí<br />

k prodeji ve školních kantýnách a pokud<br />

by se vyráběly v menších gramážích,<br />

bylo by pravděpodobně nutné upravit<br />

recepturu, ALE menší výrobky rychleji<br />

vysychají a stárnou a bylo by nutné zvýšit<br />

obsah tuku! Pokud tedy chceme dětem<br />

nabízet kvalitní a chutné pečivo, je<br />

třeba při stanovování limitů trochu přemýšlet<br />

a alespoň trochu znát technologii<br />

výroby. Zároveň nelze předpokládat, že<br />

by si děti v kantýně šly koupit chleba<br />

(ten by eventuálním limitům vyhověl),<br />

který je obvykle ve větších baleních,<br />

a proto se samostatně ke svačině<br />

nehodí. Navíc, jak uvedl před nedávnem<br />

pro Lidové noviny ředitel Základní školy<br />

Dubeč Jan Mareš, pokud dojde k výrazné<br />

nutnosti omezit sortiment zboží, které<br />

se ve školním bufetu nabízí, je více než<br />

pravděpodobné, že ho nájemce<br />

přestane provozovat. To ovšem podle<br />

pana ředitele Mareše povede k tomu, že<br />

děti, které dostávají peníze na svačinu,<br />

si před vyučováním zajdou do večerky<br />

a koupí si, co chtějí. Takže vyhláška<br />

z pohledu zdravějšího stravování dětí<br />

neřeší vlastně vůbec nic. Z pohledu<br />

příslušných úředníků ministerstva<br />

zdravotnictví na tom ale nic absurdního<br />

není. Vždyť konec konců škola žádný<br />

bufet provozovat nemusí a může podle<br />

slov nejmenované úřednice ze Sekce<br />

ochrany a podpory veřejného zdraví<br />

využít například služeb dovozu zdarma,<br />

kterou mnohé velké řetězce již dnes<br />

nabízí. Takže místo zdravé, chutné<br />

a v pravdě domácí stravy připravované<br />

v drtivé většině školních bufetů, budeme<br />

dětem vozit nabídku supermarketů. To<br />

už snad ale není možně ani v tom vyhlášeném<br />

Absurdistánu…<br />

Mléčné výrobky? Na ty raději úplně<br />

zapomeňte…<br />

U mléčných výrobků je situace ještě<br />

zoufalejší. Ať se bavíme o ochucených<br />

mléčných nápojích, zakysaných<br />

mléčných výrobcích nebo smetanových<br />

krémech, nevyhoví téměř žádný. Buď<br />

splní limity pro obsah cukru, ale nevejdou<br />

se do limitu pro obsah tuku, nebo<br />

naopak. Paradoxně zdravě vychází třeba<br />

pudinkový krém se šlehačkou…<br />

Podle tvůrců vyhlášky jsou mléčné<br />

výrobky přeslazené a pro děti je třeba<br />

ubrat cukr. Parametrům vyhlášky vyhoví<br />

neochucené (bílé) jogurty, ale kolik dětí<br />

z deseti si takový jogurt dobrovolně ve<br />

školní kantýně koupí? Absurdní je<br />

30<br />

1 > 2017

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

přitom to, že tvůrci vyhlášky vůbec nebrali<br />

v potaz, že v mléčných výrobcích je<br />

přirozeně obsažen mléčný cukr laktóza,<br />

který se ale významným způsobem také<br />

podílí na celkovém obsahu cukru ve<br />

výrobku. Toto tvůrci absolutně ignorovali.<br />

V případě fermentovaných mléčných<br />

výrobků se totiž obsah laktózy běžně<br />

pohybuje v rozmezí 4,2 až 7,2 g na 100<br />

g výrobku. U tvarohů a tvarohových<br />

výrobků pak v rozmezí 3,2 až 4,7 g na<br />

100 g výrobku. Vyhláškou jsou ale limity<br />

stanoveny pouze na 11 g (všech) cukrů<br />

na 100 g výrobku, jako kdyby tvůrci skutečně<br />

chtěli, aby děti nejedly žádné jiné<br />

než neochucené výrobky. Samotní tvůrci<br />

vyhlášky se netají myšlenkou odnaučit<br />

děti sladké chuti. Přitom Státní zdravotní<br />

ústav ve svých doporučeních pro zdravou<br />

školní svačinu připouští, že „celkový<br />

nutriční přínos ochucených mléčných<br />

nápojů předčí negativa plynoucí z mírně<br />

vyššího příjmu cukru, některé děti navíc<br />

jiné nebo ochucené mléčné nápoje<br />

nekonzumují“. Bohužel, v této souvislosti<br />

je ale potřeba počítat i s tím, že díky<br />

pamlskové vyhlášce zbydou v programu<br />

„Mléko do škol“ obrazně řečeno pouze<br />

bílé jogurty a mléko. Že by se zrovna po<br />

těchto výrobcích mohli děti utlouct, to se<br />

ale patrně říci nedá. Přitom kolize výrobků<br />

zařazených do programu „Mléko<br />

do škol“ s limity nastavenými pamlskovou<br />

vyhláškou byla od počátku zřejmá.<br />

Ze sortimentu schválených výrobků<br />

zařazených do programu plně vyhovuje<br />

skupina tekutých mlék, a to jak ochucených,<br />

tak neochucených. Z fermentovaných<br />

mléčných výrobků splňují všechny<br />

nastavené limity neochucené jogurty,<br />

zatímco v případě ochucených jogurtů<br />

jsou splněny limity pouze pro sůl a tuk,<br />

přičemž limity pro cukry splňuje pouze<br />

15 % produktů. Jediný sýr, který je<br />

v rámci programu dodáván, je čerstvý<br />

sýr žervé, který nastavené limity splňuje.<br />

Velký problém představují dětmi pozitivně<br />

přijímané smetanové a tvarohové<br />

krémy, které sice splňují limity pro sůl,<br />

ale výrazně překračují limity pro tuk<br />

a cukry. Jedná se zhruba o 25 % produktů<br />

z celkového sortimentu poptávaného<br />

žáky škol. Pamlsková vyhláška navíc<br />

naprosto nereflektuje diskuse probíhající<br />

na evropské úrovni týkající se tohoto<br />

programu. Mlékárenské podniky<br />

mají sice snahu se přiblížit limitům stanoveným<br />

vyhláškou a v současné době<br />

hledají cesty, jak vhodně zkombinovat<br />

chutnost inovovaných výrobků s jejich<br />

výživovou hodnotou. Je však zřejmé, že<br />

u sortimentu tvarohových a smetanových<br />

krémů tyto limity nelze naplnit, protože<br />

možnosti snižování podílu tuku a cukru<br />

jsou z hlediska výsledné chuti nereálné.<br />

Co si neobložíš, to nemáš!<br />

Spousta školních kantýn je založená na<br />

vlastní výrobě – provozovatel nakoupí<br />

pečivo, naplní a dětem prodává ke<br />

svačině. A mohl by tak vlastně pokračovat<br />

i nadále. Ale nemůže. Vyhláška<br />

totiž stanoví limity i pro takovéto „školní<br />

tvoření“. Pomineme-li fakt, že pro<br />

obyčejné namazání nelze použít běžně<br />

používané potraviny, jako jsou majonézy,<br />

dresinky, hořčice nebo kečup (pokud<br />

jste to nevěděli, po nich se totiž strašně<br />

tloustne, zvláště jsou-li použity v tenké<br />

vrstvě, jen aby nic tzv. neodpadlo), jsou<br />

také stanoveny limity pro celkový obsah<br />

soli, tuku a cukrů. Asi jste se už dovtípili,<br />

že se ani tyto limity nedají reálně splnit.<br />

Vezměme si jenom pečivo – pokud už<br />

nyní víme, že se do limitu pro tuk vejde<br />

s odřenýma ušima bílý rohlík, pak i se<br />

sýrem, který by byl v povoleném limitu<br />

30 g tuku na 100 g sýra (vyhláška totiž<br />

vtipně nerozlišuje mezi tukem v sušině<br />

a jiným tukem), není reálné se do<br />

nastavených limitů vejít. Nedej bože,<br />

kdybychom chtěli přidat třeba šunku…<br />

Ano, je pravda, že v takové kantýně může<br />

provozovatel začít připravovat ovocné<br />

nebo zeleninové saláty, ale pro kolik dětí<br />

a s jakou rentabilitou? I toho se obává<br />

například Karolína Nováková, která pro<br />

děti připravovala v Neratovicích zdravé<br />

školní svačinky, a její zdravé dobroty<br />

patří skutečně k těm, které byste rádi<br />

pravidelně viděli v jídelníčku svých dětí.<br />

„Nepřipadá vám absurdní, že nelze<br />

dětem ani zaměstnancům školy (a chodí<br />

jich spousty) nabídnout třeba ochucenou<br />

minerální vodu a teplý toast nebo<br />

čerstvě vyrobenou obloženou housku se<br />

spoustou zeleniny, jen proto, že se obsah<br />

sýru nebo šunky nevejde do tabulek,“<br />

ptá se Karolína Nováková. Inu, připadá,<br />

ale ministerstva školství a zdravotnictví<br />

na tom patrně nic zvláštního nevidí. Že<br />

pamlsková vyhláška zlepší stravování<br />

dětí, tomu nevěří ani ředitel Malostranského<br />

gymnázia Tomáš Ledvinka. I proto<br />

se obává o osud „svého“ bufetu. „Za<br />

rohem máme McDonald’s, o pár kroků<br />

dál kebab, pizzu nebo Starbucks. V době,<br />

kdy občerstvení ve škole ještě nebylo,<br />

jsme každou chvíli řešili nepovolené<br />

opuštění školy. Vyskočit oknem v přízemí<br />

a doběhnout za roh pro hamburger<br />

či hranolky se za přestávku pohodlně<br />

stihne,“ říká. Je tedy snad záměrem<br />

pamlskové vyhlášky podpora provozoven<br />

rychlého občerstvení v blízkosti škol?<br />

Zatím to tak vypadá.<br />

Čím tu zdravou svačinku zapijeme?<br />

Nejspíš čistou vodou z kohoutku.<br />

Je přece čerstvá a přírodní… Nic jiného<br />

nám totiž nezbyde. Limitům pro obsah<br />

přidaných cukrů (4 g) sice vyhoví<br />

poměrně vysoké procento ochucených<br />

přírodních minerálních vod, ale budou-li<br />

školní kantýny dále uzavírány, nebude<br />

možné si je ve školách vlastně ani koupit.<br />

Navíc, jsou známé případy mateřských<br />

školek, ve kterých dětem nabízejí<br />

v rámci pitného režimu pouze vodu<br />

z kohoutku. Některé děti ve školce ani<br />

nepijí a napijí se za celý den až doma.<br />

Mají snad mlsné jazýčky? Vzhledem<br />

k tomu, že při průzkumech stravovacích<br />

zvyklostí u dětí je opakovaně zjišťován<br />

nedostatečný pitný režim, je velmi<br />

potřebné příjem vhodných nápojů<br />

u dětí a dospívajících podporovat,<br />

a to co nejpestřejší nabídkou. Nesmyslnými<br />

restrikcemi však dostatečný pitný<br />

režim podpořen nebude.<br />

Paradox školních jídelen<br />

Jistě jste zaznamenali zprávu, že se<br />

limity pamlskové vyhlášky nevztahují<br />

na školní obědy. Tam platí tzv. spotřební<br />

koš. Spotřební koš stanovuje, jaké<br />

výživové požadavky mají splňovat jídla<br />

podávaná ve školní jídelně. Legislativně<br />

jsou stanoveny určité skupiny potravin<br />

(brambory, maso, ovoce, zelenina atd.)<br />

a jejich doporučená spotřeba na žáka<br />

a den. Výpočtem spotřebního koše pak<br />

jídelna dokumentuje, jak tato doporučení<br />

plní. Spotřební koš se počítá za měsíční<br />

období v hodnotách „jak nakoupeno“.<br />

Podrobnosti k výpočtu spotřebního koše<br />

jsou uvedeny ve zvláštní vyhlášce.<br />

Spotřební koš však není o limitech na<br />

konkrétní potraviny tak jako v pamlskové<br />

vyhlášce… Je to porovnání doporučených<br />

dávek vybraných skupin potravin, které<br />

jsou dané vyhláškou, oproti skutečné<br />

spotřebě potravin na jídelně. Doporučené<br />

dávky potravin jsou stanoveny<br />

s ohledem na zdravou výživu, která je<br />

u školních dětí obzvlášť důležitá.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Dar řečený sponzorský<br />

Pamlsková vyhláška svojí dikcí nepřipouští<br />

školám dokonce ani darovat formou<br />

sponzorských darů potraviny, které<br />

limitům vyhlášky nevyhovují. Hovoří se<br />

v ní totiž o tzv. nabízení, v rámci něhož<br />

nesmějí být nezdravé potraviny dodány<br />

do škol právě ani formou sponzorského<br />

daru. A nejen to. Do škol nelze dodat ani<br />

reklamní předměty, které by k takovým<br />

nezdravým potravinám měli vztah.<br />

Takže po skvělém sportovním výkonu<br />

děti nečeká žádná čokoládová tyčinka od<br />

tradičního výrobce nebo polárkový dort.<br />

Do škol v přírodě není možné darovat<br />

sirupy ani jiné nealkoholické nápoje,<br />

které limitům vyhlášky nevyhoví. Zcela<br />

neprávem to ale mají ředitelé škol za zlé<br />

právě výrobcům potravin a obviňují je<br />

z lakoty…<br />

Zazvonil zvonec a pohádky je konec<br />

Už vás také napadlo, co se stane, když<br />

vaše dítě vyrazí ráno z domu bez svačiny<br />

a ví, že ve škole si už nic nekoupí? Může<br />

buď až do oběda hladovět anebo se<br />

zastavit cestou do školy u první prodejny<br />

a něco zaručeně „zdravého“ si koupit.<br />

Hlavním přínosem pamlskové vyhlášky<br />

mělo být přizpůsobení sortimentu nabízeného<br />

v rámci prodeje zdravotním<br />

a výživovým potřebám dětí a dospívajících.<br />

Hodná paní ministryně s hodným<br />

panem ministrem chtěli „snížit obezito-<br />

1 > 2017<br />

31

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

genní prostředí, které na děti v současné<br />

době intenzívně ve škole působí“ (takto<br />

je to napsáno přímo v důvodové zprávě),<br />

a proto takové prostředí raději nepřímo<br />

vytvořili kolem ní… „Dobře zavedené školní<br />

bufety zavřeme a děti si budou kupovat<br />

chipsy a limonádu cestou do školy. Je to<br />

celé nesmysl,“ sdělila ředitelka Gymnázia<br />

Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů<br />

gymnázií Renata Schejbalová.<br />

Nikdo nemá v úmyslu obhajovat tučné<br />

nebo přeslazené potraviny, nicméně je<br />

třeba skutečně přemýšlet a nastavovat<br />

limity tak, aby byly samy o sobě reálné<br />

a vyhovující potraviny aby pak byly pro<br />

děti skutečně vhodné a zároveň chutné.<br />

A aby děti mohly volit ze široké nabídky,<br />

protože jejich strava by měla být pestrá<br />

a vyvážená a měla by zajistit dostatek<br />

kvalitní energie tolik potřebné zejména<br />

v době růstu. A upřímně. Co si dítě do<br />

školy přinese, už žádná vyhláška neovlivní,<br />

natož aby ovlivnila to, co zkonzumuje<br />

mimo školu. Lepší by tak možná bylo,<br />

chceme-li děti štíhlejší a školy bez otesánků<br />

a otylek, dětem přidat pohyb<br />

a hlavně je adekvátně vzdělávat ke zdravému<br />

životnímu stylu.. Co jsme totiž nedohnali<br />

u generace rodičů, možná nedoženeme<br />

ani u jejich dětí. Jen se bojíme,<br />

aby v dalším kroku nestála u vchodových<br />

dveří do školy potravinová ostraha a nekontrolovala<br />

žákům svačiny. Nadsázka?<br />

Fikce? Doufejme, protože za současného<br />

dění si asi nikdo netroufne ani pomyslet<br />

na to, co dalšího nesmyslného se vylíhne<br />

v hlavách našich úředníků.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Markéta Chýlková,<br />

Potravinářská komora ČR<br />

KOMERČNÍ BANKA PODPOŘÍ INVESTICE<br />

DO ZEMĚDĚLSTVÍ I AGRÁRNÍ EXPORT<br />

KOMERČNÍ BANKA PRODLOUŽILA SPOLUPRÁCI S AGRÁRNÍ KOMOROU ČR A POTRAVINÁŘSKOU KOMOROU ČR.<br />

PRIORITAMI SPOLUPRÁCE PRO NADCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ BUDE ZEJMÉNA PODPORA ROZVOJE EXPORTU ČESKÝCH POTRAVIN<br />

A ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT A PODPORA INVESTIC DO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ S EFEKTIVNÍM VYUŽITÍM ČERPÁNÍ<br />

DOTAČNÍCH ZDROJŮ Z ČR A EU VČETNĚ ZVÝHODNĚNÝCH PROGRAMŮ PŘIPRAVENÝCH VE SPOLUPRÁCI S EVROPSKÝMI<br />

FINANČNÍMI INSTITUCEMI.<br />

„Chceme potravináře a zemědělce<br />

podpořit při jejich exportních aktivitách.<br />

Synergie, kterou nabízí kombinace<br />

kvalitních, konkurenceschopných produktů<br />

a služeb KB a vynikající znalosti<br />

lokálních prostředí plynoucí ze zázemí<br />

skupiny Société Générale, může členům<br />

komor výrazně pomoct prosadit se<br />

i na vzdálených mezinárodních trzích,“<br />

uvedl Leoš Souček, zástupce výkonného<br />

ředitele pro Marketing, Komunikaci<br />

a Business Development v KB.<br />

Komerční banka se aktuálně zaměřuje<br />

mimo jiné také na poradenství<br />

a partnerství v oblasti čerpání dotací i na<br />

podporu rozvojových investic. KB totiž<br />

dlouhodobě patří k nejvýznamnějším<br />

finančním partnerům podnikatelů v zemědělském<br />

a potravinářském sektoru.<br />

„Dlouholeté zkušenosti Komerční banky<br />

v přípravě projektů a spolufinancování<br />

při čerpání subvenčních zdrojů z EU, ale<br />

také z ČR, chceme nyní intenzivněji aplikovat<br />

právě v těchto oblastech tak, aby<br />

čeští zemědělci a potravináři maximálně<br />

využili všech dostupných možností<br />

a zvýšili svoji konkurenceschopnost,“<br />

dodává Leoš Souček. Od prodloužení<br />

stávajících smluv očekávají zúčastněné<br />

strany další kvalitativní rozvoj<br />

vzájemné komunikace a informovanosti.<br />

Současně budou spolupracovat také<br />

na dalších společných aktivitách,<br />

jako je například cílený průzkum zaměřený<br />

na zmapování reálných potřeb<br />

farmářů v oblasti bankovních služeb.<br />

„Pokračování spolupráce Agrární<br />

komory ČR a Potravinářské komory ČR<br />

s tak významnou finanční institucí, jako<br />

je Komerční banka, nás velice těší.<br />

Projekty a investice do zemědělství<br />

a potravinářství Komerční banka<br />

tradičně dlouhodobě podporuje, přičemž<br />

zohledňuje návaznost obou odvětví.<br />

Věřím, že se spolupráce KB s oběma<br />

komorami ještě více zintenzivní a povede<br />

k nalézání dalších cest rozvoje celého<br />

agro-potravinářského sektoru,“ uvedl<br />

Miroslav Toman, prezident Agrární komory<br />

ČR a Potravinářské komory ČR.<br />

Pavel Zúbek, komunikace KB<br />

32<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

1 > 2017<br />

33

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

POMOZME AKTIVNÍM,<br />

ONI POMOHOU <strong>DALŠÍM</strong><br />

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE NAŠICH LESNÍKŮ V MONGOLSKU<br />

V ROCE 2014 SCHVÁLILA ČESKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA MONGOLSKOU ŽÁDOST O PROJEKT, KTERÝ JE ZAMĚŘEN NA<br />

DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE LESŮ, PROBLEMATIKU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN, ŠKOLKAŘSTVÍ<br />

I VZDĚLÁVÁNÍ A PRÁCI S VEŘEJNOSTÍ. REALIZACÍ PROJEKTU BYL POVĚŘEN ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ (ÚHÚL).<br />

ZE ZAMĚŘENÍ PROJEKTU VYPLÝVÁ, ŽE SE NA JEHO REALIZACI PODÍLEJÍ NEJEN ZAMĚSTNANCI ÚHÚL, ALE I DALŠÍ ODBORNÍCI<br />

Z LESNICKÉ BRANŽE. PROJEKT MÁ JAK TEORETICKÉ, TAK RYZE PRAKTICKÉ ČÁSTI, KTERÉ SE SAMOZŘEJMĚ ČASTO PROLÍNAJÍ.<br />

V RÁMCI TÉTO SPOLUPRÁCE BYL V ROCE 2016 REALIZOVÁN I TZV. „MALÝ ROZVOJOVÝ PROJEKT“, JEHOŽ PARTNEREM BYLA NA<br />

ČESKÉ STRANĚ LESNICKO-DŘEVAŘSKÁ KOMORA ČR.<br />

Foto: R. Slabý, Údolí základny projektu za Sharyn Golem.<br />

Historie rozvojové pomoci<br />

– spolupráce<br />

Bývalé Československo mělo dlouhodobou<br />

a bohatou tradici v rozvojové<br />

pomoci. I v lesnictví byla řada projektů,<br />

které v sedmdesátých a osmdesátých<br />

letech pomohly mnoha rozvojovým<br />

zemím. Jedním z impulsů pro navázání<br />

na tradice z minulého období bylo v roce<br />

1995 přijetí naší země do Organizace<br />

pro ekonomickou spolupráci a rozvoj<br />

(OECD). U členů tohoto „výběrového“<br />

globálního sdružení nejrozvinutějších<br />

zemí se předpokládá, že část svého HDP<br />

věnují na rozvojovou spolupráci. Prvním<br />

projektem v rezortu ministerstva zemědělství<br />

v nových podmínkách se stal<br />

projekt „GIS pro Kamčatku“, který řešil<br />

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů<br />

v letech 1996–1999. Dnes má systém<br />

zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) již<br />

svá pevně stanovená pravidla a jejím řízením<br />

a financováním je pověřena Česká<br />

rozvojová agentura (ČRA). Rozvojová pomoc<br />

se změnila v rozvojovou spolupráci,<br />

což v praxi znamená, že tok prostředků<br />

není jednostranný, a i přijímající země se<br />

musí na projektu finančně spolupodílet.<br />

Dlouhodobé plánování rozvoje lesů<br />

Lesy se v Mongolsku nacházejí v severní<br />

části země. Hlavní dřevinou je modřín<br />

sibiřský (Larix sibirica), dále borovice<br />

lesní (Pinus sylvestris), smrk sibiřský<br />

(Picea obovata) a borovice sibiřská (Pinus<br />

sibirica). Vzácně se vyskytuje jedle<br />

sibiřská (Abies sibirica). Z listnáčů je to<br />

jilm sibiřský (Ulmus pumila), dále břízy,<br />

topoly a vrby. Některé lokality daleko od<br />

civilizace jsou mnohdy nedotčené a existuje<br />

zde původní biodiverzita „stepní“<br />

tajgy. Na většině navštívených lokalit jde<br />

však o místa silně poznamenaná působením<br />

člověka. Často jsou to rozsáhlé<br />

oblasti po těžbě bez následné obnovy<br />

nebo kalamitní holiny po požáru či<br />

biologickém škůdci. Přirozenou obnovu<br />

znemožňují volně se pasoucí stáda<br />

ovcí, koz, skotu a koní. V osmdesátých<br />

letech bylo v Mongolsku přibližně 15<br />

milionů kusů domácích zvířat, dnes je<br />

jich tam údajně přes 60 milionů! Na<br />

mnohých místech jsme si říkali, že takto<br />

asi vypadaly „lesy“ ve střední Evropě za<br />

Marie Terezie, než tehdejší panovnice<br />

rozhodla, že je nutné prosadit zákony,<br />

které by zabránily další devastaci původních<br />

lesů. Základem terénních prací<br />

je vždy průzkum přírodních podmínek<br />

(lesnická typologie), šetření škod<br />

a dopravní průzkum, abychom alespoň<br />

na malém území mohli ukázat zásady<br />

pro plánování rozvoje lesů. V mongolských<br />

podmínkách jde zejména o rozdělení<br />

lesů na oblasti, kde se nevyplatí<br />

vzhledem k nedostupnosti „hospodařit“,<br />

a naopak o místa, na která by se místní<br />

měli zaměřit a kde by se nějaký typ hospodaření,<br />

tak jak jej známe ze střední<br />

Evropy, mohl uplatnit.<br />

Genetika lesních dřevin<br />

Cílem této části projektu je pomoci<br />

mongolské straně nastavit principy výběru<br />

kvalitních jedinců a porostů pro sběr genetického<br />

materiálu lesních dřevin, včetně<br />

jeho testování a uchování. Na určené lokalitě<br />

projektu vznikne také jádrový semenný<br />

sad modřínu sibiřského. Semenná laboratoř<br />

lesnického centra v Ulánbátaru byla<br />

dovybavena moderním klíčícím stolem<br />

a jsou v ní nastavovány evropské standardy.<br />

Velký úspěch u místních měl<br />

v prvním roce projektu trénink v lezení do<br />

korun stromů bezeškodnou metodou.<br />

Lesní školky a základna projektu<br />

Mongolové si mohou lesy od státu<br />

pronajmout a hospodařit na nich. Pro<br />

toto území musí mít jednoduchý lesní<br />

hospodářský plán, ale nemohou podle<br />

něj hospodařit tak, jak jsme zvyklí<br />

u nás. Les chrání před zloději a mohou<br />

odstraňovat ležící souše. Jednou za rok<br />

mohou dostat povolení od státní správy<br />

a jimi vyznačené stromy vykácet. Výchova<br />

lesních porostů neexistuje. Když se<br />

o pronajaté lesy dobře starají 40 let, stát<br />

jim pronájem prodlouží. Po 80 letech je<br />

mohou dostat do užívání, což je však pro<br />

ně velmi vzdálená perspektiva…<br />

Vedle partnerů ze státní správy, jako<br />

je Ministerstvo životního prostředí,<br />

Lesnické rozvojové a výzkumné<br />

centrum, univerzita v Darchanu, učiliště<br />

v Suchbátaru, provincie Darchan-Uul<br />

a okresy Khongor a Sharyn Gol, jsme<br />

hlavní část projektu postavili na spolupráci<br />

se soukromým subjektem.<br />

Hlavní základnu má projekt v údolí<br />

u Sharyn Golu (v překladu Žlutá řeka),<br />

přibližně v polovině vzdálenosti mezi<br />

Ulánbátarem a ruskou hranicí, asi<br />

300 km vzdušnou čarou na jih od<br />

34<br />

1 > 2017

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

Bajkalu, kde má rodinné lesnicko-pastevecké<br />

družstvo Domogt Sharyn Gol<br />

pronajato 3000 ha lesa. Podle zásady<br />

„pomozme aktivním, oni pomohou<br />

dalším“, jsme si pro spolupráci vybrali<br />

aktivní podnikavou rodinu, která již<br />

získala mnohá ocenění na místní<br />

i celostátní úrovni. O tom, že to byla<br />

dobrá volba, jsme se přesvědčili hned<br />

na začátku. Hlavní spoluúčast na<br />

projektu, která spočívala v postavení<br />

„domu“ jako správní budovy pro školku<br />

a pro náš tým, totiž převzalo od státu<br />

právě toto družstvo. Pronajaté lesy<br />

družstva se stávají „školním polesím“<br />

darchanské univerzity. Družstvo má od<br />

roku 2015 podepsanou spolupráci<br />

s univerzitou a studenti do tamní školky<br />

letos začali jezdit na praxe. Jde o krásný<br />

příklad spolupráce státu se soukromým<br />

subjektem. Družstvo vedou manželé,<br />

Arvin a Oyuntuya, kteří provozují v 30 km<br />

vzdáleném Sharyn Golu i malou pilu<br />

a truhlárnu. Rodina pana Arvina žije<br />

v údolí za Sharyn Golem již přes 300 let.<br />

Společně s místními zaměstnanci<br />

družstva jsme zde vybudovali školku na<br />

obalované sazenice s českou technologií<br />

„Patrik“. Na jaře 2017 proběhnou<br />

v okolních lesích první výsadby. Školka je<br />

pro náš tým základnou i pro další aktivity<br />

projektu. Druhá obdobná školka se<br />

buduje v areálu univerzity v Darchanu.<br />

Každá školka se skládá ze šesti fóliovníků,<br />

venkovních prostor pro aklimatizaci<br />

a přezimování sazenic a ze závlahového<br />

systému. Školky mají modelovou produkci<br />

100 tisíc kusů sazenic za rok.<br />

Vzdělávání a práce s veřejností<br />

Tím, že jsou partnery projektu také učiliště<br />

a univerzita, zasahuje náš projekt<br />

i do sféry vzdělávání. V posledním roce<br />

projektu se tři členové našeho týmu<br />

zapojí do výuky na darchanské univerzitě<br />

a odborníci ze společnosti Agora CZ se<br />

zaměří na práci s veřejností. V Mongolsku<br />

není všeobecnou tradicí do lesa<br />

investovat. Pokud to místní politici myslí<br />

vážně s rozšířením rozlohy lesů do roku<br />

2030 o 15 000 km 2 , k čemuž se mezinárodně<br />

zavázali, tak se musí ve vztahu<br />

veřejnosti k lesu něco zásadního změnit.<br />

Rozloha lesů v Mongolsku je podle právě<br />

uveřejněných výsledků národní inventarizace<br />

lesů 91 000 km 2 (9,1 mil. ha).<br />

Pro podporu vzdělávání budou výstupy<br />

našeho projektu obsaženy v textových,<br />

powerpointových a video dokumentech.<br />

Ze všech částí projektu již dnes existují<br />

bohaté archivy fotografií. Vše bude přístupné<br />

na webových stránkách projektu.<br />

Foto: A. Pondělíčková, Realizační česko-mongolský tým<br />

Rozšíření projektu<br />

K dalšímu rozšíření aktivit projektu<br />

došlo, tak říkajíc, za běhu. Z impulzu gubernátorů<br />

okresů Khongor a Sharyn Gol<br />

vzešla žádost o vybudování modelových<br />

ploch v okolí školky, aby i zástupci ostatních<br />

družstev, podobných jako Domogt<br />

Sharyn Gol, kterých mají ve své správě<br />

60, mohli ukázat, jak by se středoevropský<br />

lesník staral o místní porosty.<br />

ČRA s rozšířením souhlasila a my začali<br />

přemýšlet, jak to provést. Postupně jsme<br />

v okolí naší základny vybrali modelové<br />

plochy, na kterých se budeme snažit<br />

ukázat středoevropský systém trvale<br />

udržitelného hospodaření s lesem. Velký<br />

potenciál vidíme v přirozené obnově,<br />

v prvních výchovných zásazích, ale také<br />

v péči o výsadby atd. Chceme ukázat<br />

postupnou přeměnu dřevinné skladby<br />

z dnes v naší oblasti dominantní břízy<br />

na původní porosty borovic a modřínu.<br />

Naše základna se tak mění ve „výcvikové<br />

středisko“, které by mohlo sloužit nejen<br />

pro pracovníky družstev, ale samozřejmě<br />

i pro studenty a také jako místo, kde se<br />

mohou školit pracovníci státní správy.<br />

Podobné centrum Mongolsko dnes nemá.<br />

Bylo by dobré, kdyby se do vybavování<br />

centra postupně zapojili i čeští výrobci<br />

lesnické a dřevozpracující techniky.<br />

Za velmi prospěšnou v této souvislosti<br />

vidíme spolupráci univerzity s Českou<br />

lesnickou akademií v Trutnově, která je<br />

partnerem projektu a bude se letos podílet<br />

na projektu právě v oblasti vzdělávání.<br />

Malý rozvojový projekt pod patronací<br />

Lesnicko-dřevařské komory ČR<br />

V loňském roce byl ve spolupráci Národní<br />

asociace mongolských zemědělských<br />

družstev a Lesnicko-dřevařské komory<br />

ČR realizován tzv. malý projekt v rámci<br />

rozvojové pomoci, který navázal na<br />

rozvíjející se spolupráci obou zemí a byl<br />

podpořen velvyslanectvím ČR v Mongolsku.<br />

Na odbornou exkurzi mongolských<br />

lesníků, která se uskutečnila v ČR<br />

v dubnu 2016, navázal ve dnech 2. – 4.<br />

září 2016 seminář, kterého se zúčastnilo<br />

více než 100 zástupců lesních družstev,<br />

přední představitelé státní správy,<br />

místní samosprávy, univerzity<br />

v Darghanu i výzkumného ústavu FRDC<br />

z Ulaanbaataru. Zázemí pro uspořádání<br />

prezentací i praktických ukázek v nově<br />

vybudované lesní školce i na pokusných<br />

plochách v okolních lesích poskytlo lesní<br />

družstvo Domogt Sharyn Gol. Potvrdilo<br />

se známé „Lépe jednou vidět …..“<br />

a všichni účastníci semináře ocenili<br />

především ukázky lesnických činností<br />

přímo v terénu a předvedení navržených<br />

postupů ve srovnání se stávajícím<br />

způsobem péče o lesní porosty. V praktickém<br />

programu třídenního semináře<br />

byla účastníkům předvedena selektivní<br />

probírka, ukázka půdní sondy, příklad<br />

ochrany přirozeného náletu před okusem<br />

zvířaty při pastvení i stromolezení<br />

a sběr semen z vybraných geneticky<br />

vhodných dřevin.Tento malý rozvojový<br />

projekt lze jednoznačně hodnotit jako<br />

velmi úspěšný, z mongolské strany<br />

zazněla řada pochvalných vyjádření<br />

a ocenění zejména praktického dopadu<br />

a komplexního přístupu českých lesníků<br />

a příkladné podpory ze strany obchodního<br />

úseku české ambasády.<br />

Budoucnost a potenciál další<br />

spolupráce<br />

Pro ekonomickou udržitelnost projektu<br />

a centra je nutno upřít pozornost<br />

k efektivnímu zpracování dřeva s vysokou<br />

přidanou hodnotou včetně většího<br />

využití nedřevních produktů – lesní plody,<br />

houby, lov atd. Na mnoha navštívených<br />

lokalitách již není z hlediska perspektivního<br />

pilařského zpracování (modřín,<br />

borovice, smrk) co těžit. Do budoucna<br />

by bylo vhodné přinést do Mongolska<br />

nápady na technické zpracování břízy.<br />

V letošním roce se v naší lokalitě začne<br />

ukázkově pálit dřevěné uhlí. Pokud se<br />

mají zdevastované lokality včas zalesnit<br />

a má se tak zabránit jejich postupné<br />

degradaci, bude na to ale nutný dostatek<br />

finančních prostředků. Na mongolské<br />

státní peníze se moc spoléhat nedá. Po<br />

letech vysokých cen surovin, na jejichž<br />

exportu je Mongolsko závislé, nastaly<br />

horší roky a země má velké ekonomické<br />

problémy. Je škoda, že Mongolsko, kde<br />

2 % obyvatel umí česky a je zde dlouhá<br />

tradice spolupráce, nebude od roku<br />

2018 prioritní zemí naší ZRS. EU oproti<br />

tomu svou podporu Mongolsku navyšuje.<br />

Právě lesnictví je obor, který je z principu<br />

postaven na dlouhodobé spolupráci….<br />

Do budoucna by bylo dobré získat<br />

finanční prostředky z mezinárodních<br />

zdrojů a projekt rozšířit o celkovou péči<br />

o krajinu, tedy přizvat ve větší míře<br />

jak dodavatele technologií a strojů do<br />

lesa a do oblasti zpracování dřeva, tak<br />

zemědělce, potravináře, odborníky na<br />

rekultivace (údolí je částečně zničené<br />

hlubinným dolem na uhlí a zlato),<br />

vodohospodáře a další. Zapojit by se<br />

mohli odborníci na podporu cestovního<br />

ruchu, rybaření, zpracování živočišných<br />

produktů, štěpky, ekobriket… Takto by<br />

z údolí Sharyn Gol česká stopa již nikdy<br />

nezmizela a lokalita by byla inspirací<br />

pro ostatní.<br />

Více informací o projektu a fotogalerii<br />

naleznete na stránkách:<br />

www.forest4mongolia-cz.net/.<br />

Dokument „Zápas o mongolský les“,<br />

odvysílaný v České televizi, lze shlédnout<br />

na iVysílání ČT - www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/<br />

216562248420026-zapas-o-mongolsky-<br />

-les/<br />

Autor:<br />

Ing. Richard Slabý, ÚHÚL,<br />

e-mail: richardslaby@seznam.cz<br />

Se souhlasem autora upravila a doplnila<br />

článek (uveřejněný v časopise<br />

Lesnická práce, leden 2017)<br />

Ing. Andrea Pondělíčková<br />

1 > 2017<br />

35

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE NA PODPORU<br />

A PROPAGACI VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA<br />

A VÝROBKŮ ZE DŘEVA<br />

PROJEKT LESNICKO-DŘEVAŘSKÉ KOMORY ČR, REALIZOVANÝ Z DOTACE MZE PRO NEVLÁDNÍ A NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ROCE 2016<br />

Zlepšení komunikace nás, lesníků,<br />

směrem k odborné i laické veřejnosti je<br />

problém, který v odborných kruzích rezonuje<br />

již řadu let a vyžaduje koncepční<br />

a jednotné řešení. Dlouhodobě pojatá<br />

pravidelná komunikace a osvěta, představující<br />

dřevo jako nadčasový materiál<br />

mnohostranného užití, doposud v ČR<br />

chybí. Vyšší spotřebě dřeva brání i celá<br />

řada předsudků a dlouhodobě zažitých<br />

mýtů. Ačkoliv v posledních desetiletích<br />

významně pokročil výzkum i vlastní<br />

zpracování dřeva a produktů na bázi dřeva,<br />

do povědomí nejen laické veřejnosti<br />

ale i například architektů a projektantů<br />

se tyto informace nedostávají v dostatečné<br />

míře. LDK ČR proto stála na počátku<br />

iniciativy vzniku Lesnicko-dřevařského<br />

fondu a aktivně se podílí na diskuzích<br />

o jeho podobě. Také realizovaný projekt<br />

je veden úsilím a snahou být dobře připraveni<br />

na vlastní zaměření tohoto fondu<br />

a mít k dispozici dlouhodobě pojatou<br />

komunikační strategii, kterou by tento<br />

fond následně naplňoval.<br />

Praktickou součástí projektu, která<br />

vychází z hlavních cílů a doporučených<br />

témat zpracované Komunikační strategie,<br />

byla ukázková propagační kampaň<br />

s názvem „Doba dřevěná“. Hlavním<br />

cílem bylo ukázat, že se lesníci starají<br />

dobře o naše lesy, kterých v posledních<br />

desetiletích stále přibývá. Současně<br />

měla podpořit využívání dřeva z našich<br />

lesů jako jedinečného přírodního materiálu,<br />

kterého máme dostatek. Kampaň<br />

v její pilotní fázi probíhala zejména v on-<br />

-line médiích, byla doplněna informačními<br />

plakáty ve vozech pražského metra<br />

a tiskovou inzercí ve vybraných titulech.<br />

Proč se tématem kampaně stala právě<br />

podpora spotřeby dřeva? Lidé se stále<br />

obávají, že lesy v České republice jsou<br />

ohroženy, ubývají a jsou vystaveny<br />

nadměrnému kácení ve jménu zisku<br />

lesnicko-dřevařských firem. Tyto postoje<br />

posiluje i komunikace ekologických<br />

a ochranářských organizací a aktivistů.<br />

Tato obava je pak důvodem, proč má<br />

veřejnost často rozpolcený postoj<br />

k využívání a upřednostnění dřeva jako<br />

materiálu.<br />

Jsme si vědomi skutečnosti, že názor<br />

veřejnosti a postoj médií nelze změnit<br />

jednou kampaní za pár týdnů. Je však<br />

důležité spojit své úsilí spolu s dalšími<br />

organizacemi lesnicko-dřevařského<br />

sektoru, provázat a doplnit komunikační<br />

projekty a vše směřovat k ucelené dlouhodobé<br />

komunikaci sektoru. Připravovaný<br />

Lesnicko-dřevařský fond je proto<br />

příslibem k systémovému pojetí prezentace<br />

našeho oboru se zapojením nejen<br />

vlastníků a správců lesních majetků, ale<br />

i těch, kteří českému dřevu dávají<br />

potřebnou přidanou hodnotu a jejichž výrobky<br />

bychom měli kupovat s vědomím,<br />

že děláme dobře i našim lesům. V jejich<br />

životním cyklu se jedná o tu správnou<br />

a přirozenou „sklizeň“.<br />

Andrea Pondělíčková,<br />

koordinátorka projektu<br />

Doba<br />

dřevěná<br />

začala!<br />

facebook.com/drevenadoba<br />

www.doba-drevena.cz<br />

Cílem kampaně „Doba dřevěná“ je<br />

ukázat, že se my, lesníci, dobře staráme<br />

o naše lesy. Chceme představit dřevo<br />

jako moderní a nadčasový materiál,<br />

kterého máme v naší zemi dost a jehož<br />

zásoba nám dlouhodobě roste.<br />

Chceme přispět k rozptýlení některých<br />

zažitých mýtů a nepravd a podpořit<br />

informovanost široké veřejnosti o naší<br />

práci a stavu našich lesů.<br />

Doufáme, že se vám kampaň bude líbit<br />

a těšíme se na vaše názory, připomínky,<br />

nápady či doporučení.<br />

36<br />

1 > 2017

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

1 > 2017<br />

37

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

PROPAGACI LESNICTVÍ A VYUŽITÍ DŘEVA<br />

JE NUTNÉ KOORDINOVAT<br />

DESET LET OD DEVASTACE LESNÍCH POROSTŮ V NAŠÍ ZEMI ORKÁNEM KYRILL (V NOCI Z 18. NA 19. LEDNA 2007) KONSTATUJÍ<br />

SHODNĚ NAŠI LESNÍCI, ŽE SE LESNÍ POROSTY ZASE VESELE ZELENAJÍ. COŽ V PRAXI ZNAMENÁ, ŽE SE OBJEM VYUŽITELNÉ DŘEVNÍ<br />

HMOTY ZVYŠUJE A ZVYŠOVAT BUDE, STEJNĚ TAK, JAKO SE JIŽ DESÍTKY LET NA ÚZEMÍ ČR ZVYŠUJÍ PLOCHY LESNÍCH POROSTŮ.<br />

Foto: Nina Havlová<br />

Vzhledem k tomu, že množství kalamitních<br />

těžeb na základě událostí, jako byl<br />

Kyrill, je v současné době „v normě“<br />

a neplánovaně těžené dřevo nenarušuje<br />

v nežádoucí míře trh s dřevem a využití<br />

dřeva, nachází se ČR v relativně optimální<br />

době, kdy je vhodné od destruktivních<br />

řešení přeházet k projektům konstruktivním,<br />

například systémově uchopit<br />

propagaci a užití dřeva jako obnovitelného<br />

materiálu ve všech oblastech našeho<br />

života. Nahrává tomu i relativně stabilizovaný<br />

lesnický a dřevařský sektor,<br />

který je jistě méně než v minulosti zatížen<br />

spory o podobu a podmínky tendrů<br />

vyhlašovaných státním podnikem<br />

Lesy České republiky (Lesy ČR).<br />

Nahrává tomu ale i posun ve spotřebitelské<br />

veřejnosti, a to posun směrem<br />

k jistému „návratu ke kořenům“, v tomto<br />

případě k přírodním materiálům, jako je<br />

právě dřevo. A konečně nahrává tomu<br />

i množství, bohužel stále velmi roztříštěných<br />

osvětových aktivit jak ze strany<br />

nevládních organizací, tak společenských<br />

iniciativ, tak v oblasti výstavnictví<br />

a konečně i akcí samotného státního<br />

podniku Lesy ČR. A to se další spektrum<br />

akcí a projektů na podporu užití dřeva<br />

a osvěty o něm připravuje. Je tak nejvyšší<br />

čas dát pokud možno co nejširšímu<br />

počtu takových aktivit nějaký všeobecně<br />

uznávaný rámec a spojit jednotlivá úsilí,<br />

která mají společný jmenovatel.<br />

Za průkopníka v propagaci dřeva v ČR by<br />

bylo zřejmě možné označit Nadaci dřevo<br />

pro život, která se v oblasti angažuje<br />

i v současné době celou řadou aktivit,<br />

jako je soutěž „Dřevěná stavba roku“<br />

nebo novějším projektem „Do lesa<br />

s lesníkem“. Je však třeba konstatovat,<br />

že do současné doby neměly tyto projekty<br />

žádoucí odezvu v laické veřejnosti, což<br />

mimo jiné dokazuje potřebu osvětu<br />

a propagaci uchopit skutečně systémově<br />

a v široké koalici dalších propagátorů<br />

dřeva. Kromě „klasických“ tištěných<br />

médií, jejichž význam pro informování<br />

veřejnosti postupně stále klesá, je přitom<br />

nutné využít zejména interaktivních<br />

a pravidelně (minimálně jednou týdně)<br />

aktualizovaných webových stránek<br />

a také sociálních sítí, jejichž role naopak<br />

dramaticky roste, a tento trend musí<br />

propagace dřeva a jeho užití zachytit.<br />

Rezervy jsou velké, bohužel i na stránkách<br />

zmiňované Nadace dřevo pro život,<br />

které sice před časem získaly nový moderní<br />

design, na rozdíl od původní verze<br />

se ale z nich při prvním otevření laický<br />

návštěvník nic nedozví, kromě nicneříkajících<br />

obecných hesel. Na druhou stranu<br />

má Nadace dřevo pro život velmi akční<br />

facebookovou stránku s množstvím<br />

fotografií z akcí a fotografií vůbec, což je<br />

právě jedna z cest k prezentaci lesnictví.<br />

Nadace je tak opět jistým průkopníkem,<br />

neboť s facebookem většina webových<br />

stránek zaměřených na lesnictví<br />

a dřevařství vůbec nepracuje. Platí to<br />

i o relativně novém projektu Les<br />

Aktuálně.cz, který se o osvětu – bohužel<br />

jen na klasické webové stránce, také<br />

poměrně úspěšně snaží, stejně tak jako<br />

Výzkumný ústav lesního hospodářství<br />

38<br />

1 > 2017

---

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

a myslivosti, který nedávno prezentoval<br />

záslužný projekt týkající se důležitosti<br />

mrtvého dřeva v lesních porostech bořící<br />

stále ještě přetrvávající představy o tom,<br />

že ze všeho nejlepší je „uklizený les“. Asi<br />

nejvíc aktivní je, i díky své pozici na trhu,<br />

státní podnik Lesy České republiky pořádající<br />

množství akcí pro děti i dospělé,<br />

revitalizující lesní vodní toky a prezentující<br />

dřevo jako takové na řadě výstav<br />

a společenských akcích, a také prostřednictvím<br />

dynamické facebookové stránky.<br />

Také Národní zemědělské muzeum loni<br />

přispělo k osvětě laické veřejnosti originální<br />

výstavou „Les – příběhy stromů<br />

a lidí“, pro kterou byly kulisy vyrobeny<br />

z celkem 15 kilometrů čtverečních<br />

papíru a byla společným dílem divadelníka<br />

Tomáše Žižky a lesníka Václava<br />

Kinského.<br />

Všechny uvedené aktivity se nicméně<br />

soustředí především – zemědělsky řečeno<br />

– na oblast prvovýroby, tedy na vlastní<br />

dřevní surovinu, aniž by byly nějak zvlášť<br />

prezentovány – s výjimkou „Dřevěné<br />

stavby roku“ – možnosti zpracování<br />

dřeva a výhody a benefity konkrétních<br />

produktů. Pokud už přitom k prezentaci<br />

zpracovaného dřeva dochází, jsou<br />

takové aktivity věcí komerční propagace<br />

konkrétních výrobců, případně prodejců<br />

dřevěných výrobků, což je ovšem jen<br />

a pouze byznys a téměř nulová osvěta.<br />

„Společensky“ sice pojímá právě na facebooku<br />

své aktivity významný zpracovatel<br />

– Stora Enzo, jenže v angličtině, což<br />

v osvětě zejména starší generace v ČR<br />

příliš nepomůže.<br />

Foto: Nina Havlová<br />

Nový vítr do dřevěné osvěty by přitom<br />

mohl vnést projekt Lesnicko-dřevařské<br />

komory ČR, která koncem loňského<br />

roku spustila kampaň „Doba dřevěná“.<br />

Ambicí kampaně je podle koordinátorky<br />

projektu Andrey Pondělíčkové nejen<br />

„přispět k podpoře spotřeby dřeva, ale<br />

zejména začít měnit postoje veřejnosti<br />

k našemu oboru. Je třeba mu vrátit<br />

prestiž a pozitivní étos. Vždyť po celá<br />

staletí byl lesník váženým členem komunity,<br />

odborníkem a vzorem. Potřebujeme<br />

nové příběhy, nové pozitivní hrdiny. Musíme<br />

lépe aktivně komunikovat a mediálně<br />

dobře „prodávat“ své aktivity. Jsme si<br />

vědomi skutečnosti, že názor veřejnosti<br />

a postoj médií nelze změnit jednou<br />

kampaní za pár týdnů. Je však důležité<br />

spojit úsilí spolu s dalšími organizacemi<br />

lesnicko-dřevařského sektoru, provázat<br />

a doplnit komunikační projekty a vše<br />

směřovat k ucelené dlouhodobé komunikaci,“<br />

zdůrazňuje Pondělíčková.<br />

Svatá pravda. Otázkou je, jak toho<br />

skutečně efektivně dosáhnout, protože<br />

o reálné perspektivě oboru se rozhoduje<br />

zcela jinde než v lesích, totiž v peněženkách<br />

těch, kteří si budou produkty<br />

lesního hospodářství kupovat nebo je ke<br />

svému životu používat. Tito spotřebitelé<br />

by si přitom měli, jak také Pondělíčková<br />

Foto: Nina Havlová<br />

upozorňuje, uvědomit především skutečnost,<br />

že využívání produktů ze dřeva není<br />

nástroj k drancování lesů, ale de facto<br />

podporou jejich obnovy. Dřevěné výrobky<br />

jsou také samozřejmě mnohem<br />

šetrnější k životnímu prostředí, variantou<br />

všech možných plastových předmětů<br />

a výrobků, a ve stavebnictví alternativou<br />

k betonovým materiálům, jejichž užití je<br />

ve své podstatě daleko dramatičtějším<br />

drancováním přírody, jenže z pohledu<br />

těžby nerostů a geologie. Na rozdíl<br />

například od vápence, jehož usazeniny<br />

mají v naší krajině stáří stovky milionů<br />

let (silurské moře bylo na našem území<br />

zhruba před 350 miliony lety), dřevo<br />

doroste za pár desítek let. A dorůstá<br />

nám ho hodně, jak je vidět z bezpočtu<br />

historických fotografií a maleb, z nichž<br />

je jasně patrné, že česká krajina, včetně<br />

bájné hory Říp, nebyla v minulosti lesy<br />

pokryta tak, jak nyní. Možná právě i cílená<br />

prezentace podoby české a moravské<br />

krajiny je jedním z nástrojů, jak společnosti<br />

vysvětlit, že dřevo u nás používali<br />

lidé odjakživa a že jsme i tak nedopadli<br />

jako civilizace na Velikonočním ostrově,<br />

která skončila údajně proto, že si všechno<br />

dřevo vykácela na své pověstné, dnes<br />

turisticky atraktivní sochy. To opravdu<br />

u nás nehrozí ani náhodou.<br />

Petr Havel<br />

1 > 2017<br />

39

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

REGIONÁLNÍ POTRAVINY V PRODEJNÁCH<br />

BILLA NEPŘEHLÉDNETE<br />

SPOLEČNOST BILLA ČESKÁ REPUBLIKA DLOUHODOBĚ STAVÍ SVOU FILOZOFII NA BOHATÉ NABÍDCE KVALITNÍCH A ČERSTVÝCH<br />

POTRAVIN. TATO MYŠLENKA V SOBĚ PŘIROZENĚ NESE ZÁJEM O CO NEJŠIRŠÍ PODPORU TUZEMSKÝCH PRODUCENTŮ. KVALITNÍ<br />

DOMÁCÍ POTRAVINY, KTERÉ JIŽ NYNÍ TVOŘÍ V BILLE VĚTŠINU SORTIMENTU, DOSTÁVAJÍ NOVÝ ROZMĚR. BILLA TOTIŽ VE VETŠINĚ<br />

SVÝCH SUPERMARKETŮ NAPLNO ROZVINULA UNIKÁTNÍ PROJEKT NA PODPORU LOKÁLNÍCH VÝROBCŮ, JIMŽ NABÍZÍ MOŽNOST<br />

PREZENTOVAT SVÉ PRODUKTY VE SPECIÁLNÍM REGIONÁLNÍM KOUTKU PŘÍMO V PRODEJNÁCH.<br />

Regionální potraviny, zejména<br />

pečivo či nápoje, měly své zastoupení<br />

ve všech prodejnách BILLA již dříve.<br />

Regionální koutky však zákazníkovi<br />

nabízejí mnohem více. Nejvíce<br />

lokálních produktů nachází místo<br />

v tzv. Regionálním regálu. Jedná se<br />

o klasický čelní regál o výšce necelých<br />

dvou metrů. Regál použitými materiály<br />

evokuje český venkov a je doplněn<br />

o výrazný propagační prvek - nepřehlédnutelné<br />

čelo s motivy české krajiny. Výrobky<br />

od lokálních pekařů jsou umístěny<br />

ve speciálně označených koších a ostatní<br />

produkty jako mléčné výrobky, maso, uzeniny<br />

či nápoje lákají zákazníky k nákupu<br />

pomocí stylového značení. Nakupující vždy<br />

spolehlivě pozná, že si vybral produkt<br />

z vlastního, případně sousedního regionu.<br />

„V BILLE dbáme na přání zákazníků<br />

a rádi se jimi necháváme inspirovat.<br />

Rozšíření nabídky o lokální produkty<br />

v rámci celé republiky je nejen vyslyšením<br />

jejich preferencí, ale také dalším<br />

logickým krokem v naší dlouhodobé<br />

snaze o podporu české ekonomiky<br />

i snížení dopadů složitých dodavatelských<br />

procesů na životní prostředí,<br />

přibližuje projekt regionálních potravin<br />

v BILLE její generální ředitel Jaroslaw<br />

Szczypka, a doplňuje: „V tuto chvíli<br />

spolupracujeme s více než 200 dodavateli,<br />

od kterých odebíráme přes 1500<br />

regionálních položek. Jen v loňském roce<br />

jsme prodali více než 41 milionů regionálních<br />

specialit! V tom vidím skutečnou<br />

podporu malých lokálních prvovýrobců.“<br />

Značka BILLA regionálně je<br />

určena pro výrobky čistě českého<br />

původu a regionálního charakteru.<br />

Lokální produkty v BILLE jsou vždy<br />

místně, tradičně a historicky spjaty<br />

s daným regionem, ve kterém se<br />

prodejna nachází. Vyráběny jsou<br />

drobnými podnikateli jen v malém<br />

objemu. Často se jedná o položky s velkým<br />

podílem ruční práce, jejichž recepty se<br />

dědí v rodinách z generace na generaci.<br />

Jsou vyráběny srdcem lidí, kteří svůj život<br />

zasvětili rodinné tradici. Takový produkt<br />

zákazníkovi přináší jedinečný zážitek.<br />

Pokud se i Vy chcete stát dodavatelem<br />

regionálních produktů, dejte nám o sobě<br />

vědět na e-mail: info@billa.cz<br />

40<br />

1 > 2017

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

1 > 2017<br />

41

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

JAK POZNAT KVALITNÍ EIDAM?<br />

…DESATERO PRO SPOTŘEBITELE<br />

KDYŽ SE ŘEKNE SLOVO „SÝR“, MÁLOKOMU SE NA PRVNÍ DOBROU NEVYBAVÍ „EIDAM“. MOŽNÁ JSTE SI DOKONCE KDYSI MYSLELI,<br />

ŽE SE JEDNÁ O ČESKÝ SÝR. NEJSPÍŠE PROTO, ŽE JE U NÁS DLOUHODOBĚ NEJOBLÍBENĚJŠÍ A NEJPRODÁVANĚJŠÍ. VÍTE OVŠEM,<br />

JAKÉ JSOU JEHO BENEFITY KROMĚ TOHO, ŽE JE CHUTNÝ A VELMI DOBŘE VYUŽITELNÝ? TUŠÍTE, JAK SE VYRÁBÍ? SETKALI JSTE<br />

SE S JEHO NÁHRAŽKAMI? PODLE ČEHO JE POZNÁTE? A CO BYSTE MĚLI URČITĚ SLEDOVAT NA JEHO ETIKETĚ? PORADÍME VÁM.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Eidam pochází z holandského<br />

městečka Edam. Kde se ale v názvu<br />

vzalo navíc „i“? Převzali jsme totiž<br />

výslovnost z němčiny. Pokud chcete<br />

označovat tento oblíbený sýr správně,<br />

jako Nizozemci, vyslovujte jeho název<br />

„ejdam“(ne „ajdam“). Kořeny této pochoutky<br />

spadají do středověku. Mezi 14.<br />

a 18. stoletím byl eidam na výsluní, a to<br />

díky jeho trvanlivosti. Dlouho se nezkazil<br />

a navíc skvěle chutnal i během dlouhých<br />

plateb. U nás eidam známe zabalený<br />

ve tvaru hranolu, ale jeho původní tvar,<br />

který je zachován i dodnes, je koule<br />

v červeně voskovaném obalu.<br />

1. Podle barvy poznáte jeho kvalitu<br />

Eidam se řadí mezi polotvrdé sýry. Na<br />

řezu smetanově až sýrově žluté barvy,<br />

která by měla být stejnoměrná po celém<br />

řezu. Pokud je sýr moc světlý až bílý,<br />

znamená to, že není dostatečně vyzrálý.<br />

Bledou barvu může mít i jenom po<br />

okrajích. V tomto případě se jedná<br />

o sůl, která neměla po vysolení eidamu<br />

dostatek času na to, aby rovnoměrně<br />

prostoupila celým sýrem, je tedy méně<br />

kvalitní. Eidam chutná a voní velmi<br />

jemně a čistě mléčně nakysle. Uchovává<br />

se v chladných a dobře větratelných<br />

prostorách při teplotě od 2 do 8° C.<br />

2. Základem je kvalitní mléko<br />

Technologie výroby eidamu vyžaduje<br />

mléko o vysoké jakosti. Základním požadavkem<br />

je, aby mléko pro výrobu sýru<br />

bylo od zdravých, správně krmených<br />

a ošetřovaných krav. Dále musí být takto<br />

získané mléko po nadojení odborně<br />

ošetřeno a uchováno do doby odvozu do<br />

mlékárny. Tak schválně: uhodnete, kolik<br />

je potřeba nejkvalitnějšího mléka pro<br />

výrobu 1 kg eidamu? Celých 10,5 litru!<br />

3. Na čem všem závisí kvalita eidamu?<br />

U mléka určeného k výrobě eidamu se<br />

hodnotí chuť a vůně, chemické složení<br />

a přítomnost možných mikroorganismů.<br />

Významným faktorem pro jakost eidamu<br />

je obsah bílkovin a solí rozpustných<br />

v mléce. Kromě těchto komponent závisí<br />

výroba sýrů také na mléčném tuku<br />

42<br />

1 > 2017

---

POTRAVINY<br />

ZPRAVODAJ<br />

a cukru. Z bílkovin je nejdůležitější<br />

kasein, jednoduché bílkoviny, jako albuminy<br />

a globuliny, odcházejí do syrovátky.<br />

Od sýrařského mléka se vyžaduje dobrá<br />

kvasnost a sýřitelnost. Kvasnost mléka<br />

znamená jeho schopnost rozvíjet bakterie<br />

mléčného kysání nebo jiné užitečné<br />

mikroby. Sýřitelností zase rozumíme<br />

vlastnost mléka vytvářet působením<br />

syřidla sýřeninu.<br />

4. Jak se eidam vyrábí?<br />

Při výrobě eidamu je kromě odpovídajícího<br />

složení mléka vysoké kvality také<br />

důležitý přídavek čistých mlékařských<br />

kultur. Začíná se pasterací, kdy se mléko<br />

zahřívá na teplotu 72 – 74 °C po dobu<br />

20 – 30 sekund. Účelem pasterace je<br />

usmrcení škodlivých mikroorganismů.<br />

Následuje standardizace mléka, při<br />

které se upravuje obsah tuku v mléce.<br />

Pak probíhá sýření a následné zpracování<br />

sýřeniny na výrobníku. Odděluje<br />

se syrovátka a napouští se sýrové zrno<br />

do forem, kde se následně lisuje. Poté<br />

dochází k solení, díky němuž se eidam<br />

konzervuje. Sýry tak získávají slanou<br />

chuť a také se zpevňuje jejich tvar. Solení<br />

probíhá nejčastěji v lázni, která umožňuje<br />

mechanizaci solení, proto je spotřeba<br />

soli malá. Pak se eidam zabalí a probíhá<br />

zrání, kdy sýr získává svou charakteristickou<br />

vůni, chuť, vzhled a konzistenci.<br />

Během tohoto procesu se mění složení<br />

sýra. K největším změnám dochází<br />

u mléčného cukru a bílkovin. Zrání pak<br />

probíhá ve zracích sklepech minimálně<br />

šest týdnů. Je v nich nutné udržovat<br />

optimální teplotu a relativní vlhkost.<br />

5. Obsah sušiny a tuku<br />

Podle platné legislativy je nutné u sýrů<br />

uvádět obsah sušiny a tuku v procentech.<br />

Tuk se uvádí buď jako absolutní,<br />

popř. častěji jako tuk v sušině (t. v suš.).<br />

Obsah tuku v sušině je možné vypočítat<br />

podle jednoduchého vzorce, např.<br />

Eidamský sýr s 30 % tuku v sušině<br />

znamená:<br />

Sušina ……………. 50 % (suš.)<br />

Tuk v sušině …… 30 % (t. v suš.)<br />

Řešení:<br />

Tuk v sušině x Sušina 30 x 50<br />

% t = ----------------------- = ------- = 15 %<br />

100 100<br />

V našich zemích má eidam nejčastěji<br />

30, 40 nebo 45 % tuku v sušině, ale<br />

v Holandsku je standard alespoň 40 %.<br />

Nízkotučné varianty jsou „českou specialitou“.<br />

Díky tomu se ale například 30%<br />

eidam hodí na smažení, protože tolik<br />

neteče.<br />

6. Uzený eidam – opravdu se vždycky udí?<br />

Uzený eidam má okrově zabarvený povrch<br />

a na řezu zůstává sýrově žlutý.<br />

Na našem trhu patří k tradičním druhům<br />

přírodních sýrů. Někteří výrobci sýr<br />

přírodně udí na bukových štěpkách. Jiní<br />

Foto: shutterstock.com<br />

klasický způsob uzení nahrazují<br />

máčením sýrů v tzv. tekutém kouři<br />

anebo přidávají do sýrů kouřové<br />

aroma. Česká cechovní norma<br />

pro uzené sýry ovšem tyto alternativní<br />

způsoby dodání uzené chuti<br />

nepřipouští.<br />

7. Rostlinné náhražky sýrů<br />

V posledních letech se v obchodech<br />

objevují rostlinné alternativy<br />

k mléčným výrobkům, kdy je některá<br />

z mléčných složek nahrazena jinou.<br />

Nejčastěji se jedná o záměnu mléčného<br />

tuku tukem rostlinným, což výrobek<br />

zlevňuje. Tyto produkty se mohou vyrábět<br />

i prodávat, ale nesmějí se označovat<br />

jako mléčné výrobky a také se nemohou<br />

nazývat sýrem. Zde je opravdu potřeba<br />

rozlišovat poctivé mléčné výrobky od<br />

těch vyrobených z rostlinných alternativ.<br />

Proto sledujte etikety se složením<br />

výrobku. Složení přírodního sýru<br />

eidam je jednoduché. Je to mléko,<br />

jedlá sůl a mlékárenské kultury.<br />

Pokud sýr kromě těchto složek<br />

neobsahuje žádnou další, např.<br />

barvivo nebo ochucující přísadu, výrobce<br />

nemusí složení sýra více rozepisovat.<br />

Sýr je totiž považován za tzv. jednosložkový<br />

výrobek. Rostlinné alternativy<br />

k eidamu a obecně k sýrům nemohou<br />

mít ve svém názvu slovo „sýr“ nebo „sýrový“.<br />

Tyto analogy mívají označení např.<br />

lidový smažák, směs na pizzu, eidam<br />

alternative apod. Jejich základem tedy<br />

není mléko.<br />

8. Odlišujte zemi původu od země<br />

zpracování<br />

Všechny výrobky živočišného původu<br />

musí být opatřeny oválnou veterinární<br />

značkou zdravotní nezávadnosti. Konkrétního<br />

výrobce sýru je možné<br />

zjistit podle údajů uvedených uvnitř<br />

značky. Písmenná zkratka označuje<br />

zemi posledního zpracování výrobku,<br />

CZ tedy je Česká republika. Následující<br />

číslo je veterinární registrační číslo daného<br />

výrobního provozu, podle kterého<br />

je možné výrobce dohledat na webových<br />

stránkách Státní veterinární správy<br />

v záložce „registrované subjekty“.<br />

U některých eidamů se můžete setkat<br />

s tím, že byly vyrobeny v cizině, ale<br />

v České republice byly přebaleny a proto<br />

mají v oválné značce označení CZ. Je<br />

proto dobré sledovat na obalech ještě<br />

další označení, viz následující bod.<br />

9. Loga kvality = záruka<br />

Na obalech některých nejen mléčných<br />

výrobků se objevují různá loga se značkou<br />

kvality. Nejznámějšími jsou Klasa<br />

a Regionální potravina. Aby eidam získal<br />

toto označení, musí splňovat náročná<br />

kritéria na svou kvalitu. Značka Klasa je<br />

prestižním oceněním, které si zaslouží ty<br />

nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré<br />

logo Regionální potravina na<br />

obalech výrobků spotřebiteli zase zaručí,<br />

že pochází produkt i suroviny použité při<br />

jeho výrobě z domácí produkce. Další<br />

značkou kvality je Česká cechovní norma,<br />

která je zárukou, že je sýr vyráběn<br />

v souladu s nadstandardními požadavky<br />

ČCN pro sýr eidam. Označení Česká<br />

potravina zase garantuje, že je eidam<br />

vyroben z mléka, které pochází z ČR,<br />

a zároveň jeho výroba proběhla na našem<br />

území. Orientaci spotřebitele usnadňuje<br />

také značka „Český výrobek – garantováno<br />

Potravinářskou komorou ČR.<br />

10. Benefity přírodních sýrů<br />

Přírodní sýry patří mezi nejcennější potraviny,<br />

a to díky obsahu plnohodnotných<br />

a lehce stravitelných bílkovin živočišného<br />

původu, vysokému obsahu minerálních<br />

látek a vitamínů. Konkrétně jsou<br />

důležitým zdrojem vápníku, vitamínů<br />

A, D, E a vitamínů skupiny B. Konzumace<br />

200 gramů eidamu kryje denní potřebu<br />

bílkovin dospělého člověka a pouhých<br />

50 g 30% eidamu pokryje skoro celou<br />

denní dávku vápníku. I přes obsah tuku<br />

je v eidamu jen nepatrné množství<br />

cholesterolu. Stará lidová moudrost<br />

praví, že „sýr je dobrý na žaludek“. Má<br />

totiž příznivý vliv na střevní činnost,<br />

povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv<br />

a odstraňuje přebytečnou žaludeční<br />

kyselinu.<br />

Jak je vidět, i při nákupu obyčejného<br />

Eidamu je dobré mít v malíčku spotřebitelské<br />

minimum, díky kterému se<br />

lze v současné široké nabídce sýrů dobře<br />

orientovat a snad i vyhledávat<br />

a nacházet především ty české.<br />

šp<br />

1 > 2017<br />

43

---

ZPRAVODAJ<br />

ZHODNOCENÍ KONČÍCÍHO<br />

PROJEKTU BÍLÉ PLUS<br />

V ÚNORU PO ŠESTI LETECH KONČÍ PROJEKT AGRÁRNÍ KOMORY ČR BÍLÉ PLUS, RESPEKTIVE BÍLÉ PLUS II, JEHOŽ CÍLEM BYLO<br />

ZVÝŠIT SPOTŘEBU MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ U ČESKÉ POPULACE. PROJEKT SPOLUFINANCOVANÝ Z PROSTŘEDKŮ<br />

EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY REAGOVAL NA EVROPSKOU KRIZI V CHOVU SKOTU A ODBYTU SPOTŘEBY MLÉKA.<br />

Spotřeba mléka a mléčných výrobků<br />

začala u nás po roce 1989 v dlouhodobém<br />

horizontu klesat. Přitom mnoho<br />

vědeckých studií a výzkumů neustále<br />

prokazuje pozitivní dopad mléka a mléčných<br />

výrobků na náš organismus.<br />

„Mléko, jogurty, sýry, zákysy, tvarohy<br />

a další produkty z mléka jsou považovány<br />

za základní zdroje vitaminů a minerálů.<br />

Konkrétně se jedná o vápník, hořčík,<br />

sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď,<br />

zinek, selen, jód. Z vitaminů to jsou jak<br />

vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E,<br />

K), tak i vitaminy B skupiny a také C,“<br />

vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.,<br />

jedna z odbornic projektu Bílé plus.<br />

Důležitost kravského mléka v naší výživě<br />

potvrzuje i fakt, že je tato komodita<br />

řazena mezi součásti „udržitelné výživy“.<br />

Podle vědců je „udržitelná strava takové<br />

strava, která má malý dopad na životní<br />

prostředí a která přispívá k bezpečnosti<br />

potravin a výživy a zdravému životu současných<br />

a budoucích generací“.<br />

„Pro běžného člověka se musí jednat<br />

především o to, aby byla jeho strava<br />

nutričně vyvážená a aby potraviny, které<br />

konzumuje, byly dostupné jak z pohledu<br />

ceny, tak i z pohledu zdrojů. Základním<br />

smyslem správné výživy je to, že vede<br />

ke zdravé populaci,“ vysvětluje Ing. Jiří<br />

Kopáček, CSc., předseda Českomoravského<br />

svazu mlékárenského v rámci<br />

projektu Bílé plus. „Mléko a mléčné<br />

výrobky mají tudíž nezastupitelnou roli<br />

ve výživě a je zcela na místě, že jsou<br />

součástí udržitelné stravy i pro naše příští<br />

generace. Doporučením tedy zůstává<br />

jejich pravidelná konzumace a zařazování<br />

nejméně 2 – 3 porcí různých mléčných<br />

výrobků do naší každodenní stravy.“<br />

Protože by mohlo mít vyřazení mléka<br />

a mléčných výrobků z našeho jídelníčku<br />

dopad nejen zdravotní, ale z hlediska<br />

udržitelné výživy i globální, rozhodla se<br />

AK ČR za pomoci EU a ČR realizovat<br />

projekt Bílé plus, který měl tuto<br />

nepříznivou situaci napravit.<br />

„Ministerstvo zemědělství vítá jakoukoliv<br />

iniciativu, která podporuje živočišnou<br />

výrobu, což je jednou z jeho priorit. Projekt<br />

Bílé plus, jehož cílem byla podpora<br />

zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků,<br />

tento záměr pomáhal naplňovat.<br />

Navíc využíval evropských prostředků ke<br />

zlepšení marketingu a odbytu mlékárenských<br />

produktů,“ řekla tisková mluvčí<br />

MZe Markéta Ježková.<br />

Miroslav Toman, prezident Agrární komory<br />

ČR, k projektu Bílé plus říká: „Pro<br />

spotřebitele má mléko stále rostoucí<br />

význam, a to především jako plnohodnotná<br />

potravina vhodná pro naprostou<br />

většinu naší populace v širokém spektru<br />

výrobků využitelných pro všechny věkové<br />

kategorie. Kvalitní a pestrá nabídka<br />

tuzemských zpracovatelů dokáže pokrýt<br />

naprostou většinu dietetických i chuťových<br />

požadavků našich dětí, mládeže,<br />

dospělých i starší populace.“ Projekt<br />

Bílé plus byl realizován ve dvou tříletých<br />

etapách, a to v letech 2011-2013<br />

a 2014-2016. V druhé fázi byl rozšířen<br />

i na Slovensko. Financování bylo rozděleno<br />

v poměru 50 % EU, 30 % ČR a 20 %<br />

AK ČR z vlastních prostředků. Hlavním<br />

komunikačním pilířem Bílého plus byly<br />

webové stránky www.bileplus.eu, které<br />

se zaplňovaly informacemi získanými ve<br />

spolupráci s odborníky. Cílovou skupinou<br />

projektu byly mladé rodiny, děti, mládež<br />

i starší populace.<br />

S mléčnou osvětou pomáhali projektu<br />

Bílé plus redaktoři, kteří byli pravidelně<br />

zváni na tiskové konference s odborníky,<br />

mezi něž patřili např. Ing. Jiří Kopáček,<br />

CSc., předseda ČMSM, dále přední<br />

český imunolog a alergolog prof. RNDr.<br />

Jan Krejsek, CSc., nebo odbornice přes<br />

výživu PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.<br />

Kromě pořádání tiskových konferencí<br />

na vybraná témata týkajících se mléka<br />

a mléčných výrobků projekt Bílé plus<br />

využíval coby komunikační prostředky<br />

PR články, soutěže, prezentace a kontakt<br />

se spotřebiteli na významných výstavách<br />

a veletrzích.<br />

Ve světle odeznívající krize způsobené<br />

zrušením kvótového pořádku a ruským<br />

embargem Miroslav Toman, prezident<br />

S ČÍM VÁM POMOHOU MLÉKO<br />

A MLÉČNÉ VÝROBKY?<br />

• Mléko je prospěšné v případě cukrovky 2. typu. Průzkumy ukázaly,<br />

že pravidelnou konzumací mléčných výrobků můžeme snížit riziko rozvoje<br />

cukrovky 2. typu o 21 %.<br />

• Mléčné výrobky mohou snížit srdeční choroby i riziko infarktu. Díky pozitivnímu<br />

účinku hlavně vápníku, vitamínu D, draslíku, fosforu a bioaktivních<br />

peptidů obsažených právě v mléce a jeho pravidelné konzumaci dochází<br />

k 19% snížení výskytu srdečních chorob a konzumace mléčných výrobků<br />

může redukovat i riziko infarktu.<br />

• Tučnější mléko a mléčné výrobky zlepšují imunitu. Vitamín D, obsažený<br />

především v tukové složce, zajišťuje rovnováhu mezi bílými krvinkami, které<br />

mají na starost naši obranyschopnost. Pokud přijímáme nedostatek vitamínu<br />

D, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná<br />

imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza a mozkomíšní<br />

nebo revmatoidní artritida.<br />

• Mléčné výrobky pomáhají proti vředům. Za vznik žaludečních vředů jsou<br />

vedle uspěchaného životního stylu zodpovědné i naše stravovací zvyklosti.<br />

Řiďme se proto výsledky studií, které prokazují, že vyšší příjem zakysaných<br />

mléčných výrobků (jogurty, zákysy, kefíry) je spojen s nižším výskytem vředové<br />

choroby.<br />

• Prevence osteoporózy. Pro správný vývoj kostry je potřeba přijímat ideální<br />

poměr vápníku, fosfátů a hořčíku, což právě obsahuje mléko. Proto je<br />

z hlediska prevence osteoporózy nejdůležitější již v dětství a dospívání.<br />

Denně bychom měli sníst 2-3 porce mléka nebo mléčných výrobků.<br />

• Průjmy a špatné zažívání může vyřešit jogurt. Zakysané mléčné výrobky<br />

zkvalitňují složení „mikrobioty“ zažívacího ústrojí. Vyrábějí se zkvašováním<br />

mléka za pomoci čistých lékařských kultur, včetně probiotických, které jsou<br />

nezbytné pro správné složení mikroflóry zažívacího ústrojí.<br />

• Mléko a mléčné výrobky usnadňují hubnutí. V případě obezity se uplatňují<br />

především nízkotučné mléčné výrobky, které mají relativně málo energie<br />

a díky obsaženým bílkovinám velmi dobře zasytí. Další významnou složkou<br />

mléka je vápník, u něhož byl opakovaně prokázán pozitivní účinek na hubnutí.<br />

• Sýry v těhotenství zajistí miminku zdravější zuby. Je prokázáno, že dostatečný<br />

příjem sýrů a mléčných výrobků v těhotenství snižuje riziko vzniku<br />

zubního kazu u dětí. Doporučená denní dávka vápníku od 2. trimestru je<br />

1500 mg. Vynikajícím zdrojem dobře vstřebatelného vápníku jsou tvrdé sýry,<br />

tvaroh, jogurty, mléko, které obsahují i potřebný vitamin D.<br />

• Kakao nejlépe pomáhá regenerovat svaly. Kakao má vyvážený poměr<br />

bílkovin a sacharidů a pomáhá regeneraci svalů mnohem výrazněji než voda<br />

nebo ostatní sacharidové nápoje určené sportovcům. Po skončení sportovní<br />

činnosti velmi dobře poslouží také k doplnění bílkovin, sacharidů, vápníku ‚<br />

a sodíku.<br />

Agrární komory ČR, dodává: „Jsme rádi,<br />

že jsme k propagaci mléka mohli jako<br />

zástupci zemědělců přispět i vlastními<br />

silami a financemi a během šestiletého<br />

trvání projektu Bílé plus komunikovat<br />

přínosy a výhody mléka a mléčných<br />

výrobků. Pevně věřím, že situace na<br />

trhu výroby a zpracování mléka se i díky<br />

tomu postupně stabilizuje, a bude tak ku<br />

prospěchu zemědělců i spotřebitelů.“<br />

Úřad AK ČR<br />

44<br />

1 > 2017

---

ŠKOLSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

SOUTĚŽE ZAHRADNICKÝCH ŠKOL<br />

ZAHRADNICKÝ OBOR JE SOUČÁSTÍ NABÍDKY STÁLE VĚTŠÍHO POČTU STŘEDNÍCH ŠKOL ZAKONČENÝCH MATURITNÍ I UČŇOVSKOU<br />

ZKOUŠKOU. CELKOVÝ POČET ŠKOL, KTERÉ ZAHRADNICTVÍ JAKO OBOR VYUČUJÍ, ČÍTÁ V SOUČASNÉ JIŽ DOBĚ NĚKOLIK DESÍTEK.<br />

Těch zahradnických škol, které tento<br />

obor mají ve svém oficiálním názvu a kde<br />

se jeho výuka jako jediného či hlavního<br />

zaměření uskutečňuje bez přerušení<br />

dlouhé desítky let či dokonce více než<br />

jedno století, je v rámci celé naší země<br />

jen několik. Právě tyto školy, jako Děčín<br />

– Libverda, Mělník, Praha – Jarov, Kopidlno,<br />

Litomyšl, Ostrava či Rajhrad, jsou<br />

rovněž pravidelnými účastníky a navíc<br />

i organizátory mnohých oborových soutěží,<br />

kde žáci a tím i nepřímo pedagogové<br />

poměřují své znalosti a dovednosti<br />

v různých oblastech širokého a vnitřně<br />

diferencovaného spektra zahradnictví.<br />

V průběhu minulých dvaceti let se<br />

zejména rozšířil trend v organizování zahradnických<br />

soutěží, kterých se účastní<br />

právě žáci jednotlivých zahradnických<br />

škol. Některé soutěže pořádají oborové<br />

organizace, jiné renomovaní odborníci,<br />

řada soutěží je zaštítěna jednotlivými<br />

zahradnickými školami.<br />

Svaz květinářů a floristů pořádá spolu se<br />

Střední školou zahradnickou a zemědělskou<br />

Antonína Emanuela Komerse<br />

v Děčíně – Libverdě Děčínskou kotvu,<br />

což je současně mistrovství České<br />

republiky ve floristice, tentýž svaz je<br />

i patronem vazačské soutěže při výstavě<br />

Flora Olomouc či Otvírání jara, soutěže<br />

mladých floristů při pražské zahradnické<br />

výstavě For Garden. Svaz zakládání<br />

a údržby zeleně organizuje ve spolupráci<br />

vždy s vybraným městem prestižní<br />

soutěž v realizaci zeleně veřejného<br />

prostranství Lipová ratolest, v září 2016<br />

se uskutečnil již devátý ročník. Navržená<br />

sadovnická kompozice je v průběhu<br />

třídenní soutěže založena jednotlivými<br />

družstvy mladých zahradníků a jejich<br />

práce je hodnocena odbornou porotou,<br />

nově vytvořená úprava pak slouží občanům<br />

daného města.<br />

Lipová ratolest 2015, Plzeň - žáci ČZA Mělník v soutěži zvítězili již po třetí. Foto: archiv ČZA Mělník<br />

Některé soutěže pořádají jednotlivé zahradnické<br />

školy ve spolupráci s dalšími<br />

partnery. Například Česká zahradnická<br />

akademie Mělník participuje na organizaci<br />

soutěže O zlaté nůžky spolu<br />

s Českou zemědělskou univerzitou<br />

a firmou Bahco. Střední zahradnická<br />

škola Rajhrad organizuje spolu<br />

s floristou Slávkem Rabušicem a firmou<br />

Vonekl s. r. o. soutěž Brněnská růže. Na<br />

organizaci jiných se podílejí pouze samy<br />

školy, jde například o Kopidlenský kvítek,<br />

soutěž v zahradnických dovednostech<br />

žákovských družstev, kterou pořádá<br />

Střední škola zahradnická Kopidlno.<br />

Akci Flora pragensis pořádá Střední<br />

odborná škola stavební a zahradnická<br />

v Praze 9, Soběslavskou růži organizuje<br />

Střední škola řemeslná a základní<br />

škola Soběslav, soutěž v řezu vinné révy<br />

pořádá Střední vinařská škola Valtice<br />

či Soutěž mladých aranžérů Hejnice ve<br />

vazbách jiřinek zaštiťuje Střední škola<br />

hospodářská a lesnická Frýdlant,<br />

pracoviště Hejnice. Organizátory některých<br />

dalších soutěží jsou odborné firmy<br />

nebo jiné spolupracující instituce.<br />

VZÁJEMNÁ MĚŘENÍ SIL MOTIVUJÍ K <strong>DALŠÍM</strong>U ROZVÍJENÍ<br />

STUDIA I OSOBNÍCH DOVEDNOSTÍ A ZÁROVEŇ JSOU VIZITKOU<br />

ŽÁKŮ I ŠKOL.<br />

Například Polabský motýl je soutěž,<br />

kterou vyhlašuje výstaviště v Lysé nad<br />

Labem, kde se akce koná, časopis Profi<br />

florista organizuje soutěž Rosa pragensis,<br />

aj. Už z uvedeného výčtu je jasné, že<br />

žádná škola se nemůže zúčastnit zcela<br />

všech soutěží. Samotná příprava na každou<br />

soutěž představuje několikatýdenní<br />

náročnou a systematickou práci obvykle<br />

celého týmu, který tvoří vedle pečlivě<br />

vybraných žáků i odborní pedagogové či<br />

další pracovníci školy či školního statku.<br />

Školy si na soutěže vozí většinou část<br />

vlastních materiálů, další prostředky<br />

zajišťuje pořádající organizace ve spolupráci<br />

se sponzory či zřizovateli škol,<br />

kterými jsou obvykle jednotlivé kraje.<br />

V čem jsou tyto celostátní soutěže důležité?<br />

Dávají především prostor pro vyniknutí<br />

šikovných a vhodně motivovaných<br />

žáků, otevírají jim postupně dveře do<br />

jejich budoucího zahradnického povolání<br />

a umožňují jim navazovat první profesní<br />

kontakty. Pro pedagogy z různých škol<br />

představují soutěže nejen zpětnou<br />

vazbu, jistou možnost srovnání znalostí<br />

a dovedností jejich žáků navzájem, ale<br />

jsou i klíčovým místem k setkání zástupců<br />

škol, platformou pro sdílení zkušeností<br />

a poznatků. Soutěže mají svůj<br />

význam i v rámci prezentací jednotlivých<br />

zahradnických škol, které se obracejí se<br />

k široké veřejnosti, a jsou rovněž jedním<br />

z dalších důležitých střípků do mozaiky<br />

nezbytné spolupráce škol s odbornými<br />

zahradnickými svazy a firmami.<br />

Vedle těchto celostátních soutěží navíc<br />

každá škola organizuje vlastní klání,<br />

v nichž poměřují síly jednotliví žáci, a to<br />

často v řadě dílčích kategorií rozdělených<br />

podle ročníku studia či oborového<br />

zaměření. Většinou se jedná o soutěže<br />

ve floristických dovednostech nejednou<br />

směřovaných k tématům vánoční či velikonoční<br />

vazby, znalostech taxonů dřevin<br />

a květin či kvalitě závěrečných maturitních<br />

prací. Mnohé školy současně<br />

připravují jako příspěvek své prezentace<br />

a spolupráce s městem, kde sídlí, i soutěže<br />

pro žáky základních nebo mateřských<br />

škol. Je to způsob, jak nejmladší<br />

generaci záživnou formou zpřístupnit ve<br />

společnosti poněkud opomíjený či pouze<br />

jednostranně vnímaný zahradnický obor<br />

a současně nalézt i budoucí žáky těchto<br />

středních zahradnických škol.<br />

Veškeré zahradnické soutěže i další<br />

prezentace zahradnických škol tak přispívají<br />

k dalšímu kvalitativnímu rozvoji<br />

zahradnického oboru jako celku.<br />

Ladislav Pytloun a Blanka Plicková,<br />

Česká zahradnická akademie Mělník<br />

1 > 2017<br />

45

---

ŠKOLSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

STŘEDNÍ ŠKOLA GASTRONOMIE<br />

A FARMÁŘSTVÍ JESENÍK<br />

STŘEDNÍ ŠKOLA GASTRONOMIE A FARMÁŘSTVÍ JESENÍK MÁ DLOUHOLETOU TRADICI. ZEMĚDĚLSKÉ OBORY ZDE VZNIKLY ROKU<br />

1867, PŘÍPRAVA KVALIFIKOVANÝCH ODBORNÍKŮ V POTRAVINÁŘSTVÍ A GASTRONOMII ZAČÍNÁ ROKU 1952.<br />

číšník mohou absolvovat Barmanský<br />

nebo Baristický kurz.<br />

Žákyně oboru Cukrář reprezentovaly<br />

školu v soutěži „Čokoládové lázně aneb<br />

čokoláda v pohybu“ kde reprezentativní<br />

exponát s názvem „Turistická místa<br />

Jeseníků“ v podobě turistických známek<br />

v čokoládové zdobené krabičce byl porotou<br />

oceněn zlatým pásmem a celkově<br />

získal 1. místo. Výborných soutěžních<br />

výsledků dlouhodobě dosahují také žáci<br />

učebního oboru Řezník - uzenář.<br />

Jedná se například o 1. místo v největším<br />

žákovském řeznickém klání České<br />

republiky ve Valašském Meziříčí,<br />

mezi žáky výše jmenovaného učebního<br />

oboru v disciplíně týkající se vařené<br />

výroby, ale i krásné druhé místo<br />

za regionální výrobek.<br />

Foto: archiv Střední školy gastronomie a farmářství<br />

V současné době má škola stovky žáků<br />

v učebních oborech Kuchař - číšník, Pekař,<br />

Cukrář - cukrářka, Řezník - uzenář,<br />

Opravář zemědělských strojů, Zemědělec<br />

- farmář, Výrobce kožedělného<br />

zboží – sedlář, brašnář, Umělecký kovář<br />

zámečník - pasíř. V nabídce zájemci<br />

naleznou také obory Včelař, Lesní mechanizátor,<br />

Zahradník, Jezdec a chovatel<br />

koní. Maturitu lze získat ve čtyřletých<br />

oborech Mechanizace a služby, Gastronomie,<br />

Uměleckořemeslné zpracování<br />

kovů a dvouletém nástavbovém oboru<br />

Podnikání.<br />

Škola zajišťuje pro žáky ubytování<br />

v Domově mládeže s kapacitou téměř<br />

300 lůžek. Tato kapacita platí jak pro<br />

internát v oblasti města Jeseníku, kde<br />

se vyučují gastronomické obory, tak i pro<br />

internátní budovu v Horních Heřmanicích,<br />

kde se vyučují zemědělské obory.<br />

Dobré vlakové i autobusové spojení<br />

v blízkosti školy je velkým pozitivem pro<br />

všechny studenty. Komplex SŠ zahrnuje<br />

pavilon školy s učebnami teoretické výuky<br />

a laboratoří chemie a třemi učebnami<br />

výpočetní techniky, dvě budovy internátu,<br />

STŘEDNÍ ŠKOLA V JESENÍKU STAVÍ NA HLUBOKÉ TRADICI<br />

I SOUČASNÝCH TRENDECH S CÍLEM UMOŽNIT ABSOLVENTŮM<br />

PLNOHODNOTNÉ UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE.<br />

tělocvičnu s velmi dobře vybavenou<br />

posilovnou, dvě hřiště s umělým povrchem<br />

včetně tenisového kurtu. Horní<br />

Heřmanice nabízejí také v rámci volnočasových<br />

aktivit i členství v jezdeckém<br />

klubu s možností každodenních vyjížděk<br />

pro žáky zdarma. Velkou výhodou školy<br />

je vynikající příprava žáků na jejich<br />

budoucí profesi, které se chtějí věnovat.<br />

V gastronomických oborech se jedná<br />

o praxi přímo v restauracích, jak<br />

v oblasti studené i teplé kuchyně, tak<br />

i v rámci obsluhy. K přípravě profesionálních<br />

pracovníků pro praxi pomáhá<br />

i účast na soutěžích v České republice,<br />

ale i v zahraničí, ve kterých se studenti<br />

umisťují na dobrých pozicích, nebo možnosti<br />

získání různých druhů certifikátů.<br />

Jedná se například o složení zkoušek<br />

základního výcviku jezdce pro obor<br />

Farmář - zemědělec, který se skládá<br />

z předvedení koně před komisí, splnění<br />

drezurní úlohy pro koně i jeho jezdce<br />

a závěrečného testu. Žáci oboru Kuchař<br />

Velmi dobrým pracovištěm pro získání<br />

pracovních zkušeností jsou i světoznámé<br />

Priessnitzovy léčebné lázně, a.s<br />

v Jeseníku, které jsou již delší dobu<br />

partnerem školy. Studenti se zde<br />

setkávají nejen s novinkami v gastronomii<br />

a různými dietními pokrmy či<br />

přípravou speciálních druhů moučníků,<br />

ale také se zahraničními hosty.<br />

Možnost komunikovat v cizím jazyce<br />

je dalším faktorem, který umožňuje<br />

zdokonalování se pro trh práce<br />

a je dnes nezbytnou součástí znalostí<br />

pro většinu uchazečů o zaměstnání.<br />

Jednou z priorit školy je propojení a soulad<br />

mezi teorií a praxí. V rámci teoretické<br />

výuky je zajištěna výuka německého,<br />

ruského i anglického jazyka. Samozřejmostí<br />

jsou moderně zařízené počítačové<br />

i ostatní učebny. Střední škola patří<br />

k nejmodernějším a nejlépe vybaveným<br />

školským zařízením v okrese.<br />

Odborný výcvik žáků je zajištěn jak<br />

v provozovnách a podnicích na Jesenicku<br />

a Šumpersku, tak i přímo v areálu školy,<br />

kde probíhá odborný výcvik kuchařů,<br />

cukrářů a pekařů, řezníci mají k dispozici<br />

novou výrobnu masných lahůdek.<br />

Všechny učňovské výrobky se prodávají<br />

v žákovských prodejnách. Jedná se<br />

o SŠ a SOU strojírenské a stavební na<br />

Dukelské ulici v Jeseníku a samozřejmě<br />

v prostorách školní kantýny SŠ gastronomie<br />

a farmářství Jeseník, U Jatek 8.<br />

Organizace funguje především jako<br />

otevřený systém, který umožní nahlédnout<br />

všem zájemcům do svého procesu<br />

46<br />

1 > 2017

---

ŠKOLSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

Foto:<br />

vzdělávání. Prezentuje se na nesčetném<br />

množství různých akcí zemědělského i<br />

gastronomického rázu. Namátkou se jedná<br />

například o Vánoční trhy v centru města<br />

Jeseníku i blízkých obcí v okolí, kde můžeme<br />

zhlédnout ukázky kovářských a sedlářských<br />

prací žáků těchto oborů. K tradicím<br />

patří také Hubertova jízda, umožňující<br />

milovníkům koní rozloučení s jezdeckou<br />

sezónou, nebo Den řemesel, prezentující<br />

všechny zemědělské obory školy.<br />

V gastronomické sféře potěší zajisté<br />

ukázky a ochutnávky bohatého sortimentu<br />

výrobků ty, kteří navštíví Vánoční<br />

kapli v Průchodní ulici, nebo zavítají<br />

v lednových dnech do Kongresového sálu<br />

v Priessnitzových léčebných lázních a.s.,<br />

aby se pokochali pohledem na dorty<br />

a zákusky zařazené do soutěže<br />

Odborných dovedností cukrářů juniorů<br />

z celé České republiky. Od 1. září 2014<br />

došlo z důvodů racionalizace ke sloučení<br />

Střední odborné školy gastronomie<br />

a potravinářství Jeseník a Střední<br />

odborné školy zemědělské v Horních<br />

Heřmanicích. Z těchto důvodů nese<br />

škola nové jméno. Systémy i obory,<br />

včetně personálního obsazení, byly<br />

v obou školách zachovány. V současné<br />

době se jedná o největší školu na Jesenicku,<br />

která se snaží uspokojit potřeby<br />

žáků i rodičů a především kvalitně<br />

připravit odborníky pro praxi.<br />

Mgr. Lenka Lukešová,<br />

Střední škola gastronomie<br />

a farmářství Jeseník<br />

DEN ZELENÉ BURZY 2017<br />

TEPLOMĚR NA PALUBNÍ DESCE UKAZUJE VENKOVNÍ TEPLOTU -14 °C. JSOU 4 HODINY RÁNO. PLNĚ NALOŽENÁ NÁKLADNÍ AUTA<br />

S ROSTLINAMI ČEKAJÍ PŘED BRANOU BRNĚNSKÉHO BVV. NĚKTEŘÍ Z NÁS MAJÍ ZA SEBOU JIŽ NĚKOLIKAHODINOVOU NOČNÍ<br />

JÍZDU AUTEM. TAKTO ZAČÍNÁ ZELENÁ BURZA - JEDINÁ KONTRAKTAČNÍ VÝSTAVA TUZEMSKÉHO ŠKOLKAŘSKÉHO MATERIÁLU<br />

V ČESKÉ REPUBLICE.<br />

Než se otevřou brány pro návštěvníky,<br />

čeká nás více než 5 hodin práce. Plochy<br />

vystavovatelů jsou již rozměřeny. V hale<br />

je 10 °C, ale při najíždění dodávek teplo<br />

rychle vyprchává. Nastupuje technika,<br />

vykládání aut, instalace expozic. Každý<br />

již ví, co má dělat. Po třech měsících<br />

intenzivní práce nastává den D,<br />

11. leden 2017. Letos už je to šestý rok,<br />

co se takto potkáváme.<br />

Ptáte se, proč to všechno děláme?<br />

Chceme ukázat, že umíme u nás doma<br />

vypěstovat kvalitní rostliny, které jsou<br />

zvyklé na naše klimatické podmínky,<br />

jsou ošetřeny přípravky na ochranu<br />

rostlin povolenými v České republice<br />

NAKUPUJTE ČESKÉ<br />

ROSTLINY U SVÉHO<br />

ŠKOLKAŘE<br />

Svaz školkařů ČR sdružuje profesionální<br />

pěstitele školkařského<br />

materiálu a garantuje kvalitu našich<br />

výpěstků. Při nákupu hledejte na<br />

rostlinách naši patentovou značku<br />

a stojí za nimi konkrétní pěstitel. Zahradník<br />

– školkař, člověk vzdělaný v oboru, na kterého<br />

se můžete obrátit s jakýmkoliv problémem<br />

týkající se následného pěstování.<br />

Kdo může vystavovat?<br />

Se svými výpěstky se mohou zúčastnit<br />

výstavy pouze členové Svazu školkařů<br />

ČR. S doprovodným materiálem pro<br />

zahradnickou praxi i firmy, které nejsou<br />

v naší členské základně.<br />

Proč v lednu?<br />

Termín je vždy stanoven před začátkem<br />

jarní sezóny. Dokážeme s předstihem<br />

vyřizovat objednávky odborných návštěvníků<br />

za zvýhodněnou cenu.<br />

Kdo je to odborný návštěvník?<br />

Jsou to majitelé prodejních zahradnictví,<br />

zahradních center, realizátorských<br />

firem, správci veřejné zeleně, zaměstnanci<br />

odborů veřejné zeleně, případně<br />

jiné firmy zabývající se touto „zelenou“<br />

činností. Každý z nich je vítán a za vstup<br />

nic neplatí.<br />

Co je hlavním cílem akce?<br />

Podpora domácí produkce okrasných<br />

dřevin, zvýšení prodejnosti českých<br />

výpěstků z českých školek a zvýšení povědomí<br />

o kvalitním českém školkařském<br />

materiálu. Na výstavě tak potkáte pouze<br />

100 % českých výpěstků.<br />

vstupují do haly. U registračního stánku<br />

obdrží po vyplnění malého dotazníku<br />

katalog vystavovaných rostlin řazený po<br />

firmách. K tomu tužku na poznačení objednávek<br />

a může se začít. Ti, co se předregistrovali<br />

přes internet na stránkách<br />

www.zelena-burza.cz, dostávají navíc<br />

malou krabičku belgických pralinek<br />

a pár dní před výstavou jsme jim mailem<br />

zaslali abecední katalog vystavovaných<br />

rostlin. Řady školkařského materiálu<br />

mají 80 metrů a je jich 21. Prohlídka<br />

zabere několik hodin. Potkávají se staří<br />

známí, povykládá se. I nějaká ta zdravotní<br />

čtvrtka se vypije, aby se zima v hale<br />

dala lépe snášet. Na konci celé expozice<br />

čeká stánek pro zahřátí i občerstvení.<br />

Vše je zdarma a výběr jídel vydrží až do<br />

pozdního odpoledne. 35 vystavovatelů<br />

s rostlinným materiálem a 11 s doplňkovým<br />

pomalu končí náročný den. Poslední<br />

návštěvník odchází. Nastává balení. Cesta<br />

domů bude letos dlouhá. Hlásí sněhovou<br />

nadílku. Přemáhá nás spokojená<br />

únava. I přes tu velkou zimu jste přišli<br />

získat představu o jarní nabídce českého<br />

školkařského materiálu pro rok 2017.<br />

Děkujeme Vám za Vaši návštěvu na<br />

ZELENÉ BURZE 2017. Doufáme, že se<br />

Vám s námi líbilo a těšíme se zase<br />

v lednu na další setkání!<br />

Ing. Marie Horáková, Svaz školkařů ČR<br />

www.svaz-skolkaru.cz<br />

www.zelena-burza.cz<br />

.<br />

V 10 hodin dopoledne se otevírají brány<br />

pavilonu B. To už je vše nainstalováno,<br />

zameteno, halou voní jehličí, řízky<br />

a guláš. První návštěvníci zvědavě<br />

Foto:<br />

1 > 2017<br />

47

---

ŠKOLSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

ČZU ZVÍTĚZILA V SOUTĚŽI<br />

UNIVERZITNÍCH INKUBÁTORŮ<br />

FIRMA PALÍTO Z INKUBÁTORU POINT ONE ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE ZVÍTĚZILA V SOUTĚŽI PODNIKATELSKÝCH<br />

INKUBÁTORŮ UNITED INCUBATORS CONTEST. PODPORA PODNIKÁNÍ JE JEDNOU Z ŘADY AKTIVIT ČZU, JIMIŽ UNIVERZITA USILUJE<br />

O HLADKÝ PŘECHOD STUDENTŮ DO PRAXE.<br />

Soutěž pražských studentských firem<br />

V soutěži United Incubators Contest,<br />

která se konala koncem roku 2016<br />

v Pražském paláci v Rytířské ulici v Praze,<br />

se utkalo celkem 6 týmů spadajících<br />

pod tři podnikatelské inkubátory, které<br />

jsou spjaty se třemi vysokými školami<br />

v Praze, a to konkrétně: České vysoké<br />

učení technické a INQBAY, Česká zemědělská<br />

univerzita a POINT ONE, Vysoká<br />

škola ekonomická a xPORT.<br />

Za INQBAY se představila firma Mob-<br />

-Bars, zabývající se vývojem, výrobou<br />

a prodejem mobilních zábran na bázi<br />

betonových kompozitů a společnost<br />

Damgaard Technologies, která navrhuje<br />

inovativní řešení pro využití odpadního<br />

tepla technologií WAVE. Za POINT ONE<br />

se pak představili již zmiňovaní Palíto,<br />

firma vyrábějící domácí chilli omáčky<br />

z nejpálivějších chilli papriček světa<br />

a svůj projekt přednesli také Africahop<br />

- ti se zabývají chovem a prodejem<br />

afrických hlemýžďů rodu Achatina.<br />

Za xPORT odprezentovali svůj projekt<br />

Sens Foods, kteří vyrábějí energy a proteinové<br />

tyčinky s obsahem cvrččí mouky<br />

a online realitní kancelář Zendoro, která<br />

zprostředkuje prodej jakékoli nemovitosti.<br />

V porotě soutěže UNITED INCUBATORS CONTEST zasedli Petra Hubačová, Aleš Ducháč a Margareta Křížová. Foto: archiv ČZU<br />

Daniel Všetečka z ČZU představuje firmu Palíto. Foto: archiv ČZU<br />

Univerzitní inkubátor je stručně řečeno<br />

prostředí, kde mohou nalézt oporu<br />

studenti, kteří chtějí začít podnikat<br />

a mají už konkrétní ideu, do čeho se<br />

chtějí pustit. Inkubátory tradičně nabízejí<br />

kancelářské zázemí s kuchyňkou, ale<br />

také kurzy a individuální konzultace<br />

týkající se řízení aktivit, marketingu či<br />

účetnictví. Běžně také pořádají besedy<br />

s mladými úspěšnými podnikateli. Smyslem<br />

těchto aktivit je podpořit studentky<br />

a studenty, kteří mají odvahu pustit se do<br />

podnikání a váhavým ukázat, že to není<br />

až tak strašidelně náročné. A ukázat to<br />

třeba i hravou formou.<br />

V průběhu slavnostního večera byla<br />

hostům představena inciativa „UNITED<br />

INCUBATORS“, která vznikla s cílem<br />

většího propojení a spolupráce mezi<br />

univerzitami v oblasti podpory mladých<br />

talentů a podnikání obecně.<br />

Vítěze měli možnost zvolit diváci<br />

a odborná komise, která se skládala<br />

z Margarety Křížové (zakládající partnerka<br />

společnosti CEAG), Petry Hubačové<br />

(zakladatelka prvního českého inkubátoru<br />

pro startupy TechSquare) a Aleše<br />

Ducháče (analytik ve společnosti Credo<br />

Ventures).<br />

Vítězové obdrželi putovní pohár United<br />

Incubators Contest a také nabídku<br />

rozhovoru na portálu Tyinternety.cz,<br />

Studenta.cz, čtyři hodiny poradenství od<br />

známé konzultantky Margarety Křížové,<br />

diář Doller a balík dárkových předmětů<br />

od České spořitelny a České zemědělské<br />

univerzity v Praze. Celým večerem<br />

provázel moderátor Daniel Čech (Na<br />

stojáka) a hlavním partnerem akce byla<br />

Česká spořitelna.<br />

Podnikatelé versus zaměstnanci<br />

Na skutečnost, že kariéra se vždycky<br />

nerovná zaměstnání, upozornila i jiná<br />

soutěž. A to veselé zápolení mezi týmy<br />

složené ze členů inkubátoru Point One<br />

včetně jeho manažerky Gábiny<br />

Koláčkové a ze stážistů z Kariérního<br />

48<br />

1 > 2017

---

ŠKOLSTVÍ<br />

ZPRAVODAJ<br />

Soutěžního ducha mají na rozdávání pracovníci inkubátoru Point One (na snímku) stejně jako jejich kolegové z Kariérního centra ČZU. Foto: archiv ČZU<br />

centra a jeho vedoucího Přemysla Gubaniho.<br />

Přestože šlo o souboj nevážný, oba<br />

znepřátelené týmy se jednotlivých disciplín<br />

zhostily víc než s vervou. První kolo<br />

měřilo schopnosti týmu v prezentaci<br />

a improvizaci, které jsou nezbytně<br />

důležité jak ve firemním, tak v podnikatelském<br />

prostředí.<br />

Soutěžící dostali za úkol spontánně<br />

hovořit k publiku s pomocí slidů, které<br />

viděli prvně v životě až při soutěži na<br />

pódiu. Zde výrazně lepším projevem<br />

zabodoval tým Kariérního centra a získal<br />

první bod. Ve druhé soutěžní disciplíně,<br />

o kterou se postarala zástupkyně České<br />

spořitelny Kateřina Průchová, měly<br />

týmy tak důležitý úkol, jakým je podpis<br />

dokumentu. Cesta<br />

k němu byla ovšem klikatá, a to doslova<br />

– soutěžící museli proběhnout slalomem<br />

z kuželů s nasazenými brýlemi, které<br />

navozují pocit tří promile alkoholu v krvi.<br />

Zde své kvality projevil tým Point One<br />

a vyrovnal skóre. Další disciplínu si pro<br />

týmy a jejich kouče připravili moderátoři<br />

večera – členové kapely Vasilův Rubáš.<br />

Tato soutěž prověřovala spolupráci v<br />

týmu – každý musel vypít co nejrychleji<br />

jeden půllitrový nápoj a předat štafetu<br />

dále. Zde se opět projevil talent Point<br />

One, a tím se rázem dostal do vedení.<br />

Pro každého pracovníka, jak zaměstnance,<br />

tak podnikatele, je nezbytný<br />

odpočinek. To testovala další disciplína<br />

– opět pod taktovkou České spořitelny,<br />

která zapůjčila sedací vaky. Soutěžící<br />

dostali za úkol naplnit vaky vzduchem a<br />

lehnout si na ně. Tady o vteřinu zvítězil<br />

tým zaměstnanců. Skóre se tedy opět<br />

vyrovnalo a přešlo se na disciplínu poslední,<br />

rozhodující. O tu se postaral Olda<br />

Bradáč z dobrovolných suchdolských<br />

hasičů a jednotlivé týmy měly za úkol<br />

hasit průšvih na pracovišti.<br />

Každý ze soutěžících si musel obléct<br />

hasičský oblek včetně bot, rukavic,<br />

přilby a dýchacího přístroje, nabrat<br />

vodu do víčka od zavařovací sklenice<br />

a utíkat s ní uhasit hořící svíci.<br />

Následně přiběhl zpět a oblek předal<br />

dalšímu ze svého týmu, který měl celý<br />

proces zopakovat až do posledního<br />

člena. Vyrovnanost celého souboje se<br />

projevila i zde, kdy oba týmy dokončily<br />

soutěž nastejno. Přistoupit se tedy muselo<br />

k další disciplíně, tzv. rychlé smrti,<br />

kdy každý z týmu nasadil nejzdatnějšího<br />

člena a ti se utkali v disciplíně sociálně-<br />

-kulturní – tzv. exování piva.<br />

Přestože oba bojovníci byli profesionálové,<br />

o milisekundu byl rychlejší stážista<br />

z Kariérního centra. Zařídil tak svému<br />

týmu prvenství a krásné ceny, které<br />

do soutěže věnovala Becherovka,<br />

Česká spořitelna a Česká zemědělská<br />

univerzita v Praze.<br />

Do boje byli zapojeni i přítomní<br />

diváci. Mohli sázet na vítěze<br />

jednotlivých kol a v případě, že si<br />

správně tipli, obdrželi pivo zdarma<br />

od společnosti Hubertus Kácov.<br />

Večerem provázela kapela Vasilův<br />

Rubáš, která se zhostila nejen moderátorské<br />

role, ale zahrála i své nejlepší<br />

písně. Po skončení soutěžní části pokračovala<br />

volná zábava, kterou doprovázel<br />

Vasilův Rubáš.<br />

Gabriela Koláčková<br />

a Jana Poláková<br />

ZPRAVODAJ Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96,<br />

108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: sekretariat@akcr.cz<br />

Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident,<br />

Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník.<br />

Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 31. ledna 2017.<br />

Tisk: Triangl, a.s. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 9. května 2017.<br />

1 > 2017<br />

49

---

HISTORIE<br />

ZPRAVODAJ<br />

JAK OVLIVNILY ČESKÉ ZEMĚ<br />

EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ<br />

V ČESKÉ SPOLEČNOSTI JE POMĚRNĚ DLOUHO ZAKOŘENĚNA PŘEDSTAVA HOSPODÁŘSKÉ VYSPĚLOSTI A PROSPERITY PRVNÍ<br />

ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY, KTERÁ PATŘILA K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM SVĚTOVÝM PRŮMYSLOVÝM PRODUCENTŮM A KTERÁ BYLA<br />

V POŘADÍ NA DESÁTÉM MÍSTĚ SVĚTOVĚ HOSPODÁŘSKY NEJVYSPĚLEJŠÍCH ZEMÍ.<br />

Foto: shutterstock.com<br />

Tuto národní hrdost podporovaly dosažené<br />

výsledky, tradice „zlatých českých<br />

rukou“, ale přežívající tradice posledních<br />

padesáti let. To vše v povědomí<br />

společnosti oživovalo staré zlaté časy,<br />

kdy co do rozlohy a počtu obyvatel malé<br />

Československo, které svým hospodářským<br />

potenciálem a určitými prioritami<br />

ve výrobě získalo vážnost a ocenění<br />

v hospodářských i politických kruzích<br />

meziválečné Evropy. S ohledem na tuto<br />

utěšující historickou reminiscenci dnes<br />

mnozí vyčítavě poukazují na neuskutečněné<br />

možnosti jistého hospodářského<br />

zázraku po vzoru Německa a Rakouska<br />

s tvrzením, že jsme mohli být skoro na<br />

jejich úrovni nebýt čtyřicetileté komunistické<br />

diktatury. Nejnovější historické<br />

bádání ovšem ukazuje, že realita hospodářského<br />

úspěchu meziválečné ČSR<br />

byla v mnohem prozaičtější, složitější<br />

a v žádném případě jednoznačně neodpovídala<br />

vžitému mýtu o ekonomickém<br />

potenciálu naší země.<br />

Národní hrdost byla zde ovšem jednoznačně<br />

spojována s průmyslem, zatímco<br />

zemědělství bylo jaksi stranou, jeho<br />

úspěchy se ve srovnání s průmyslovými<br />

odvětvími vědomě či nevědomě ztrácely<br />

nebo jim z nejrůznějších důvodů nebyla<br />

věnována patřičná pozornost. V každém<br />

případě se tak stávalo neprávem, neboť<br />

zemědělství bylo nezbytnou součástí<br />

národního hospodářství a svými výsledky<br />

během staletí obohacovalo materiální<br />

výrobu a zajišťovalo výživu národa. Proto<br />

chceme stručně poukázat na to, čím<br />

jsme nejenom přispěli do pokladnice<br />

evropského zemědělství, ale i na to,<br />

k čemu jsme se dopracovali sami a pro<br />

sebe a co má smysl porovnávat s výsledky<br />

jiných zemí. Mnohé z pozitivního čeho<br />

naše zemědělství dosáhlo, přirozeně<br />

postupem doby ztratilo na významu,<br />

ale naopak jiné může nám nebo dalším<br />

generacím sloužit za příklad.<br />

Odkaz středověku<br />

První vážné úspěchy zaznamenalo české<br />

zemědělství v 15. - 16. století, tedy v období<br />

renesance. Z příslušníků šlechtických<br />

rodů (Pernštejnové, Rožmberkové,<br />

Černínové, Lobkowizcové, Šternberkové,<br />

Smiřičtí i Valdštejnové) vynikli a svými<br />

hospodářskými výsledky získali uznání<br />

ve střední Evropě Pernštejnové, ale hlavně<br />

Rožmberkové. Tak například Vilém<br />

z Pernštejna (1430-1521) veden podnikavým<br />

duchem propojil zemědělskou<br />

a lesní výrobu s jinými aktivitami, čímž<br />

dosáhl značné intenzívní produkce, která<br />

byla s uznáním a obdivem přijímána<br />

v Evropě. Jošt z Rožmberka (1488-1539)<br />

byl znám v zahraničí jako proslulý botanik,<br />

pěstitel ovocných stromů a vydal<br />

uznávanou publikaci „Knižka o štěpování“.<br />

Politicky a hospodářsky v té době<br />

byli jihočeští Rožmberkové - zejména<br />

Vilém z Rožmberka (1535-1592) a jeho<br />

bratr Petr Vok (1539-1611), který kromě<br />

stavitelských zájmů (renesenační sídla<br />

Český Krumlov, Kratochvíle, Bechyně,<br />

Třeboň) vytvořil jednu z nejbohatších<br />

knihoven ve střední Evropě. Růst pozemkového<br />

majetku, vytvoření několika<br />

nových správních center a intenzivní<br />

hospodaření ve vrchnostenské režii byly<br />

okolnosti, jež kladly zvýšené nároky na<br />

pevnou organizaci rožmberského dominia<br />

(žilo v něm asi 60 tisíc poddaných).<br />

Zmíněný Vilém z Rožmberka našel<br />

jedinečného zastánce těchto potřeb<br />

v Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan<br />

(1535-1604), který svými schopnostmi<br />

i ctižádostí ztělesňoval dravý vzestup<br />

pozdně feudálního velkostatku. Velkolepé<br />

Krčínovo hospodaření dosáhlo<br />

trvalých výsledků v budování rybníků,<br />

zvláštěv dotvoření tzv. třeboňské rybniční<br />

soustavy. Za 25 let činnosti přestavěl<br />

nebo vybudoval 30 rybníků, mezi nimi<br />

i takové velikány jako rybník Rožmberk<br />

s plochou více než 1000 ha nebo rybník<br />

Svět na Třeboňsku. Proslulý rybníkář<br />

navazoval na svého předchůdce Štěpána<br />

Netolického († 1539), jehož nejvýznamnějším<br />

dílem bylo založení Zlaté stoky.<br />

Jejím úkolem bylo napájet v délce<br />

48 km velký počet rybníků v prostoru<br />

mezi Chlumem a Veselí nad Lužnicí<br />

a vodu z nich odtékající opět sbírat.<br />

Vedle rybníkářství se v předbělohorském<br />

období začala prosazovat i další<br />

odvětví. Na prvním místě stálo pivovarnictví,<br />

které přinášelo skoro na všech<br />

panstvích největší užitek. Chmel se pro<br />

potřebu tehdejších pivovarů pěstoval<br />

téměř všude, dokonce i v podhorských<br />

oblastech. Ovšem již tehdy bylo známo,<br />

že nejvýhodnější půdní a klimatické podmínky<br />

pro pěstování chmele má Žatecko,<br />

Rakovnicko, Slánsko a Litoměřicko<br />

a že chmel z těchto oblastí má vynikající<br />

jakosti. Český chmel se v té době vyvážel<br />

ve velkém do Falcka, Lužice, Míšně<br />

a až do Hamburku. Kvalita českého<br />

chmele a tím i piva byla uznávána<br />

v Evropě po dlouhou dobu, tedy<br />

od 16. - do 20. století.<br />

Mimořádný rozkvět zaznamenalo i české<br />

ovocnářství, které úspěšně pronikalo do<br />

sousedních zemí, zejména do Saska<br />

a dále na sever a podpořilo tam pěstování<br />

ovoce. Ve 2. polovině 16. století se rovněž<br />

rozšířil zahraniční obchod s českým<br />

ovocem. Staří čeští ovocnáři znali ve své<br />

době několik způsobů štěpování.<br />

České zemědělství v předbělohorském<br />

období bylo příznivě ovlivněno humanismem<br />

jako filozofickým směrem, který<br />

u nás navázal na starší počátky tohoto<br />

hnutí v době Karla IV. Právě v době<br />

renesance a humanismu působili u nás<br />

první zemědělští odborníci, kteří byli<br />

autory zemědělských instrukcí a tištěné<br />

zemědělské literatury. Zvláště vynikl<br />

olomoucký biskup Jan Dubravius (1486-<br />

1553). Napsal vynikající průkopnický spis<br />

De piscinus (O rybnících a rybách, které<br />

v nich žijí). Kniha vyšla 5x za sebou, také<br />

anglicky a polsky (v češtině novodobé<br />

vydání zásluhou ČSAV v roce 1953).<br />

Tato práce je základním dílem českého<br />

rybnikářství a dokladem jeho evropské<br />

úrovně. Stala se na dlouhou dobu učebnicí<br />

mezinárodního významu.<br />

Po roce 1627 odešli z českých zemí také<br />

mnozí odborníci, kteří v exilu ovlivňovali<br />

zemědělství v cizích zemích (Sasko,<br />

Lužice, Švédsko) a sepsali na svoji dobu<br />

vynikající zemědělské knihy. Jedním<br />

z nich byl i Jiří Holík, který v roce 1666<br />

tajně odešel do Žitavy, kde působil jako<br />

evangelický kazatel. Vynalezl družení,<br />

sedélkování a triangulaci, šířil české<br />

odrůdy ovoce v zahraničí (například<br />

jablko Vejlímek). Působil ve Švédsku,<br />

v Německu, v pruském Královci, nakonec<br />

se usadil v Rize, kde i zemřel. Tento<br />

Čech, propagující české ovocnářství<br />

v zahraničí, napsal kromě jiného světově<br />

známou učebnici zahradnictví Der Vereinigter<br />

Lift-und ausländischer Gartenbau,<br />

Riga 1684. Tato práce vyšla ve více<br />

než dvaceti vydáních a dlouhou dobu<br />

představovala základní sumu vědomostí<br />

daného oboru.<br />

Je málo známou skutečností, že<br />

k zemědělství měl jednoznačně kladný<br />

vztah polyhistor a biskup Jednoty bratrské<br />

Jan Amos Komenský (1593-1671).<br />

Je známo, že během pobytu na Moravě<br />

mu záleželo na povznesení včelařství<br />

(sám dovezl včelstva z Uher a své žáky<br />

učil včelařství). Svým dílem rovněž šířil<br />

vyspělost českého předbělohorského<br />

zemědělství. Například ve spise Orbis<br />

50<br />

1 > 2017

---

HISTORIE<br />

ZPRAVODAJ<br />

Pictus (Svět v obrazech) z roku 1658 je<br />

ze 132 kapitol věnováno zemědělství 14<br />

(např. plody zemské, ovoce stromů, obilí,<br />

dobytek, vinobraní, lnářství, vozba). Ve<br />

spise Všenáprava nabádá hospodáře,<br />

aby „žádná část země, polí, lesů, zahrad<br />

a budov neležela ladem“. Pokud jde<br />

o poddané, stál Komenský na stanovisku<br />

své doby, i když ve spise Labyrint světa<br />

a ráj srdce uznává mnohé křivdy a lsti<br />

vůči poddanému lidu ze strany vrchnosti.<br />

V knize Praxis pietatis nabádá vrchnost<br />

k lásce ke všem a připojuje návody<br />

každodenního křesťanského života. Stojí<br />

za připomenutí přátelství Komenského<br />

s významným představitelem anglického<br />

zemědělského pokroku Samuelem<br />

Hartliebem (1599-1670) a lze vyslovit<br />

domněnku o působení malé skupiny<br />

pobělohorských exulantů v anglickém<br />

Norfolku. Je příznačné, že právě v tomto<br />

hrabství ve východní Anglii o více než<br />

sto let později vznikl a do ostatní Evropy<br />

rozšířil norfolkský osevní postup, který<br />

stál u zrodu střídavého hospodaření,<br />

jež vystřídalo klasický po staletí vžitý<br />

trojpolní systém.<br />

Pokrok nové doby<br />

V pobělohorském období v našem<br />

prostředí ještě nedošlo k výraznému<br />

zdokonalení zemědělského nářadí. Ovšem<br />

naše země ještě před rokem 1848<br />

obohatily technický pokrok v zemědělství<br />

dvěma vynálezy, respektive rozhodně<br />

zdokonalením konkrétních druhů nářadí<br />

ve středoevropském prostoru. Tak<br />

k nejpropracovanějším koncepcím řádkového<br />

secího stroje ve střední Evropě<br />

patřily řádkové secí stroje na obilí Josefa<br />

Wunderlicha (1729-1793) z Českých<br />

Budějovic. Ten v letech 1774-1778<br />

předvedl novou koncepci secího stroje.<br />

Na svoji dobu moderně koncipovaný secí<br />

stroj měl výsevní ústrojí válečkové, ale<br />

navíc měl společnou zásobovací skříň na<br />

osivo. Čtrnáctiřádkový secí stroj byl na<br />

pevném rámu na dvou kolech. Řiditelnost<br />

stroje zdokonalil Wunderlich v další<br />

konstrukční variantě podle výsledků<br />

zkoušek, když stroj opatřil čtyřmi koly.<br />

K většímu rozšíření jeho secích strojů<br />

však nedošlo zřejmě proto, že tehdy<br />

nebylo u nás možné zhotovit tak složitý<br />

stroj ze železa a stroje zhotovované<br />

ze dřeva trpěly značnou poruchovostí.<br />

Avšak vynález a konstrukce tohoto stroje<br />

jsou významným českým přínosem<br />

evropskému vývoji zemědělské techniky,<br />

protože na Wunderlicha navázali další<br />

vynálezci v Anglii a Německu, kteří jeho<br />

dílo dovedli později k plné dokonalosti.<br />

Další významný pokrok se uskutečnil ve<br />

zdokonalení hlavního orebního nářadí<br />

- pluhu. Účinky jednoduchých háků<br />

a rádel právě s nástupem střídavého<br />

hospodaření se staly nedokonalými<br />

a nemohly vyhovovat požadavkům<br />

zintenzivnění zemědělské výroby. Rolník<br />

František Veverka (1799-1849) a jeho<br />

bratranec kovář Václav Veverka (1791-<br />

Foto: shutterstock.com<br />

1849) sestrojili v letech 1824-1827<br />

v Rybitví u Pardubic nový typ pluhu,<br />

který v českém prostředí dostal název<br />

ruchadlo. Tito nadšení konstruktéři<br />

dospěli k němu tak, že stále technicky<br />

vylepšovali tzv. královehradecký hák.<br />

Nejdříve ho doplnili širokým plazem<br />

a místo rádlového tělesa upevnili šikmo<br />

na svislý rámec prohnutou plechovou<br />

desku přibližně čtvercového tvaru. Dolní<br />

hrana desky byla přiostřena a úhel, jež<br />

svíral ostří se směrem jízdy neboli úhel<br />

radliční, tvořil kolem 70 %. Nová, vhodně<br />

upevněná válcovitá radlice umožnila<br />

podstatně kvalitnější a produktivnější<br />

orbu než předcházející typy oradel.<br />

Ruchadlo kromě jiného umožnilo rozšíření<br />

systému střídavého hospodaření<br />

a přispělo k zintenzivnění zemědělství<br />

vůbec. Šířilo se velmi rychle, a to nejen<br />

v českých zemích, ale i v Rakousku-<br />

-Uhersku, v Německu, Rusku a jeho<br />

principy se ujaly i v Americe proti všem<br />

teoretickým názorům o orbě v té době.<br />

Zemědělským strojům a nářadím<br />

(pluhy, kultivační nářadí, stroje k setí<br />

a sázení) se úspěšně věnoval skoro<br />

35 let průkopník zemědělského pokroku<br />

František Horský z Horkysfeldu (1801-<br />

1877). Mnohé z jeho strojů se dostaly do<br />

Haliče, Lombardie a dokonce i do Ruska.<br />

Zemědělské stroje se v našich zemích<br />

začaly vyrábět ve srovnání s okolními zeměmi<br />

poměrně brzy a zvýšená poptávka<br />

po nich vedla k vytvoření samostatného<br />

průmyslového odvětví - zemědělského<br />

strojírenství, v němž české země<br />

a později ČSR dosahovaly velmi dobrých<br />

mezinárodních úspěchů. K nejdůležitějším<br />

a nejslavnějším výrobním firmám<br />

na zemědělské stroje v našich zemích<br />

například patřily: firma Frenzel<br />

(Praha, 1833, zemědělské stroje), firma<br />

A. Valenta (Koštice, 1845, ruční a žentourové<br />

mlátičky), firma A. Dobrý (Mladá<br />

Boleslav 1854, mlátičky), firma Carow<br />

(Praha 1863, různé druhy zemědělských<br />

strojů). Zemědělské stroje z těchto<br />

a dalších firem byly díky železnici<br />

vyváženy především do zemí rakousko-uherské<br />

monarchie, do Itálie, na<br />

Balkán, Polska, Ruska a v meziválečném<br />

období dokonce do jižní Ameriky. Naši<br />

včelaři výrazně poznamenali vývoj svého<br />

oboru zejména pak modernizaci provozu<br />

včelařství. Konkrétně Josef A. Janiš<br />

(1749-1822) v Uhříněvsi u Prahy<br />

sestrojil v roce 1789 tzv. nástavkový úl,<br />

který podstatně přispěl k racionalizaci<br />

chovu včel a řešení konstrukce úlů.<br />

Ovšem jeho hlavní zásluha spočívá<br />

v tom, že již v roce 1788 objevil partenogenezi<br />

u včel a jako první u nás zavedl<br />

tzv. rozběrné úly. Moravský včelař<br />

F. Hruška (1819-1888) na sjezdu evropských<br />

včelařů v Brně v roce 1865 předvedl<br />

jako první nový přístroj k vymetání<br />

medu (medomet), který došel svého<br />

technického zdokonalení až v zahraničí.<br />

Češi samozřejmě významně zasáhli do<br />

rozvoje pivovarnictví a sladařství. Stalo<br />

se tak díky zavádění nových vědních<br />

poznatků do výroby piva a působení některých<br />

sládků. Jedním z nich byl první<br />

český pivovarský odborník František<br />

Ondřej Poupě (1753-1805), který do<br />

sladovnictví zavedl některé novinky jako<br />

teploměr a jím vynalezené pivní vážky.<br />

Dalším odborníkem byl Karel Napoleon<br />

Balling (1805-1868), který dosáhl<br />

světového věhlasu v kvasné chemii.<br />

Zdokonalil a do výroby zavedl sachometr,<br />

vypracoval atenuační teorii při kvašení,<br />

dále se zasloužil o rozvoj cukrovarnictví<br />

a zemědělského průmyslu. Rostoucí obliba<br />

hanáckého ječmene u zahraničních<br />

způsobila vyvážení hotového sladu namísto<br />

ječmene. U zrodu tohoto nápadu<br />

nejspíše stáli moravští pivovarníci bratři<br />

Kubelkovi z Těšetic a Dolan. Na Moravě<br />

také bylo zpočátku nejvíce sladoven, ale<br />

postupně se těžiště sladovnictví přesunulo<br />

do Čech. Právě na vývozu sladu<br />

do zahraničí lze vystopovat úspěchy<br />

českého pivovarnictví ve světě. Tak již<br />

v 80. letech 19. století byl český slad<br />

prodáván do všech rakouských zemí,<br />

Německa, Itálie i Ruska, v dalším desetiletí<br />

náš slad pronikl na britské ostrovy,<br />

do Skandinávie, Bulharska a Řecka.a od<br />

začátku 20. století se uchytil v Egyptě,<br />

Jižní Africe, Argentině a Brazílii.<br />

Z bohatých českých agrárních dějin<br />

vyplývá několik charakteristik postihujících<br />

všeobecnou hospodářskou<br />

situaci našich zemí. Již v předbělohorském<br />

období dosáhla některá odvětví<br />

našeho zemědělství značného úspěchu<br />

a věhlasu v zahraničí zejména v rybnikářství,<br />

rybářství, ovocnářství, později<br />

v pivovarnictví i chovu koní. Základním<br />

technickým předpokladem modernizace<br />

zemědělství a jeho souměřitelnosti se<br />

zahraničím bylo zdokonalení zemědělského<br />

nářadí a zavádění nových strojů.<br />

A nejen to. Pro české zemědělství bylo<br />

charakteristické propojení odborného<br />

zájmu o půdu s úpravou vlastnických<br />

poměrů vztahujících se k ní, kdy příkladem<br />

může být provedení pozemkové<br />

reformy na demokratických základech<br />

po roce 1918. S ohledem na omezené<br />

možnosti článku jsme vzpomenuli pouze<br />

jedny z nejdůležitějších aktivit českého<br />

zemědělství, které posunuly jeho slávu<br />

za hranice našich zemí. Bez nadsázky<br />

lze říci, že to bylo především meziválečné<br />

období, které přineslo pozoruhodné<br />

úspěchy českého zemědělství, které se<br />

mohlo srovnávat s vyspělým zahraničím<br />

a mohlo mu zdařile konkurovat. Ovšem<br />

za těmito úspěchy stáli především lidé,<br />

vynikající jedinci, kteří zanechali inspirující<br />

odkaz dalším generacím a dílo<br />

některých z nich je vskutku nadčasové...<br />

Ale to je již jiná kapitola.<br />

ak<br />

1 > 2017<br />

51

---

INZERCE<br />

ZPRAVODAJ<br />

Řešení Vašeho sporu<br />

efektivně, rychle a odborně!<br />

O Rozhodčím soudu<br />

byl založen roku 1949<br />

řídí se zákonem, Statutem, Řádem<br />

vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení<br />

probíhajícího před Rozhodčím soudem<br />

na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí<br />

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje<br />

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu<br />

odborné znalce<br />

tlumočníky<br />

veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem<br />

Jaké spory řeší?<br />

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …)<br />

občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …)<br />

pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)<br />

Výhody rozhodčího řízení<br />

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální<br />

rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné<br />

Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa<br />

strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení<br />

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR<br />

je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.<br />

Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv:<br />

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní<br />

budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího<br />

soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi<br />

rozhodci.<br />

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní<br />

budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího<br />

soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním<br />

rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.<br />

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz<br />

Rozhodčí soud je tu pro Vás.<br />

Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu<br />

Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském.<br />

Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: praha@soud.cz<br />

52<br />

1 > 2017