SEVEROCESKOU PRIRODOU 22 LITOMERICE 1989SHEIVe er OUC Fer Sric.0) iu Pt neo sdho-u: 22, 1989 Litoméfice OCHRANA PRIRODY V IMISNE POSTIZE- NYCH OBLASTECH Materidly ze semind¥e Liberec 10.- 11. zéfit 1987 UspofAdala Jaromira KuncovéISBN 80-8&5036-06-1 OBSAH P¥edmluva ,Povolny F.: Dvacet let chrdénéné krajinné oblasti Jizerské hory 21.2.2... Samek V.: Péte o genofond lesnich drevin /se zretelem na dizerské hory/ .... Simének M OpatKeni stdtnich lest ke zmirfovdni{ &kodlivého posotenf imis{ na lesn{ porosty v Jizerskych horéch .... 13 Cita V.: Konceptni feSeni socialistické zemédélské velko- vyroby v CHKO Jizerské hory ....... Kfitkovdé J.: Strutné informace o protlematice znetéistént ovzdus . . . 33) Nevrly M.: Vysledky dlouhodobého sledovéni zimoviSt® netopyri v Jizerskych hordch .. Kulich J.: Posldni stétn{ ochrany pfirody ve vychové mladé generace ..... Cernohlévek V.: Prdéce Sprévy Krkono&ského nérodn: v imisni oblasti ....secseses Topercer J. st.: Ochrandérske problémy v podmienkach dvadsat- ro&nej CHKO Mald Fatre .eesceseec cress se cecerecescsesses 99 eaeleeeee pe eiviadoine ring « rieimeete gesieare ore sire eels ho ‘parku so eencserevecvese 49 INHALT - CONTENTS Vorwort Povolny F.: Zwanzig Jahre des Landschaftsschutzgebietes TCO DSHS MODY relia rele Oh scat ects aces opt ea nee ios 3 Samek V.: Attendance for gene-pool of forest trees /with emphasis Jizerské hory MtS./ secesercecvicercccsssecccees 7 Simének M.: Massnahmen der Staatlichen Forstwirtschaft zur Milderung der schiidlichen Auswirkung von Immissionen auf die Waldtestunde im Gebiet Jizerské hory ......s..++--++ 13 Cite V.: Die Konzeptionsl§sung der sozialistischen landwirt- schaftlichen Massenproduktion im LSC Jizerské hory ..... 25 K#itkovd J.: Kurze Information Uber die Problematik der Verunreinigung der Atmosphure ...... ccaugee case edad Nevrly M.: Ergetnisse einer lengfristigen Beobechtung des Winterquartiers der Flederm§use im Gebiet Jizerské hory 37 Kulich J,: Staatlicher Naturschutz tei der Erziehung der Jungen Generation .........eseeeeee cece cee ceee + eevee 43 Gernohlévek V.: Activity of the Administration of the Natio-— nal Park KrkonoSe on the polluted ares Topercer J.: Problem des Naturschutzes in den Bedingungen des zwanzigj4hrigen Landschaftsschutzgebietes Wald Fatre 55PREDMLUVA Predkl4dany sbornik je souborem vybranych prispavki, predne- senych na semindri "Ochrana prirody v imisné postizenych oblas- tech", ktery se konal ve dnech 10. - 11.9,1987 v Liberci. Poradatel - Krajské stredisko statni pamAtkové péte a ochrany prirody v Ust{ nad Labem - jej usporddal u prileZitosti 20. vyroti vyhlé3eni chrénéné krajinné oblasti Jizerské hory, které je prvni chraénénou krajinnou oblasti v Severo&eském kraji. Téma semindre pylo 2voleno s ohledem na skutetnost, Ze prave v této chrénené kra- jinné oblasti se v soudasné dobe nejmarkantnéji projevuji disledky plsobent imisi, které vSak ve vetS{ ti meni mfre ovliviuji i dal- Si chr4néné oblasti v USR. Jizerské hory jsou tedy v soutasné dobe jakjmsi modelovym uzemim, na kterém 1ze zkoumat disledky pisobent imis{ a% do stadia rozpadu ekosystémi a z pozorovénf vyvozovat viologické, technické a organizatn{ opatren{ ke amirnéni pisobeni imisi i v ostatnich velkoploSnych chrénénych uzemich. © zAjmu o toto téma svéedéi i ta skutetnost, Ze se semindére miéastnilo vice neZ 100 osob, 2 nich% 21 predneslo v rdmci semi- ndére refer4t. Do sborniku jsou zarazeny prispevky, je% autori pi- semné odevzdali ve stanoveném terminu. Nejsou zde zarazeny ‘diskus- ni prispevky, prednesené v diskusnich blocfch jako reakce na jed- notliva témata.Poradatelé dékuji vSem predn43ejfcim i diskutujfcim za jejich aktivni zdjem o predloZenou problematiku a veri, Ze zkuSenosti z imisné zatim nejvice postizZené chrdénéné krajinné oblasti Jizerské hory pomohou k reSeni obdobnfch problémk v dal¥ich chrénénych krajinnfch oblastech CSR. Jeronira KuncovaSeverotes, Pir, Litomé#ice 22: 3-6, 1989 FRANTISEK POVOLNY DVACET LET CHRANENE KRAJINNE OBLASTI JIZERSKE HORY Zwanzig Jahre des Landschaftsschutzgebietes Jizerské hory Ke 2iizeni CHKO Jizerské hory do3lo v roce 1967 vynosem MK sR &.j. 13853/67 ze dne 86.12.1967 podle § 8 odst. 2 z24kona &. 40/1956 Sb. o st&tni ochrané prirody. Dvacet let ve vyvoji pri- rody neznamend vétSinou mnoho, ale co toto obdobi mize znamenat v Zivote jedné CHKO, mizeme pravé videt na prikladu CHKO Jizerské hory. Vrdtime-li se v historii oblasti o 20‘let zpét, byla CHKO Ji- zerské hory zrizena zejména pro své vyznamné prirodni a krajindr- ské hodnoty, jeZ dokumentuje i 24 zde doposud zrizenych maloplo3- nych chrd4nénych izemf, zejména stA4tnich prirodnich rezervaci. Jednd se o rozlehly typicky krajimny celek, ktery je v8ak morfolo-~ gicky vyhranény a pestry, s hlubokjmi lesy, raSeliniSti, horskymi potoky, ale zdroven i s enkldvami a okrajovymi pd4sy luk a poli, S pomérné bohatou krajinnou zeleni a s rozptYlenou typickou z2d- stavbou, jejiz% velk4 Sdst je lidového charakteru, kterd vhodné do- pliuje a spoluvytvari zdejéi krajinny raz. Uzem{ oblasti je ddle pozoruhodné i z hlediska zoologického a mysliveckého, nebot je na- Si nejrozsdhlejSi jeleni oblasti v Cech4ch. Pro své bohaté srdézky v letnim i zimnim obdobi je oblast vyznamn4 téz z hlediska vodo-nae hospodérského, jak pro sousedni primyslovou Libereckou a Jablonec— kou aglomeraci, ele i pro hlevn{ mesto Prahu. Pro své dobré sne- hové podminky jsou Jizerské hory vyhledd4vanou oblasti zimnich sporti, neméne vyznamny je i letni turisticky ruch. Bohaté lesni porosty v minulosti umoZnily i rozvoj jizerské- ho sklérstvi. Prvnf sicléreké hut se rozhorela v Jablonci - Mdené pred vice jak 400 lety a skl4rsk4 tradice spolu s turnovskym umé— nim Fezan{ a brouSeni drahych kameni zrodily o 200 let pozdéji i Bperk nové doby - biZuterii, jej{Z zdarild vyroba je pro wzemi oblasti typické dodnes. Pro vSechny tyto své hodnoty, o kterych jsem se jen ve strut- nosti zminil, byla tedy v roce 1967 CHKO Jizerské hory zrizena na plode 350 Im“, za8ala pracovat i jejf odbornd Spréva v Liberci, doSlo postupné k posilovani jejiho person4lniho a materidélniho vy- bavent, k vytvoreni aktivu dobrovolnych spolupracovniki, ke zri{ze- nf navtnych stezek, k dalSimu posilovani ochrany tizem{ ve spolu- préci s nfrodnimi vybory doSlo té% vytvoren{m klidovych oblasti v nejcenéjSich 4stech CHKO. Zésluznd préce pracovniki Spraévy CHKO Jizerské hory v Liberci byla stéle vice vidét ve styku s ndrodni- mi vybory, se St4tnimi lesy, zemedelskymi organizacemi, vyrobnimi zévody a eportovnimi a jinjmi organizacemi, ale i s mistnim obyva- telstven. . Netiprosny tlak civilizace na prirodu se v3ak nevyhnul ani Ji- zerskym hordm, kde vlivem dlouhodobého pasobeni toxickych exhala- ef ze spalovani vysoce sirnatfch paliv v okolnich pramyslovych aglomeracfch u nds, ale zejména v sousednim NDR a PLR, na citlivé smrkové porosty oblasti a doSlo k jejich postupném odumirani. Tento proces byl v poslednich letech, jak je vSeobecné zndmo, ddle znAsoben nepriznivymi klimatickjmi podminkemi a d4le pak Ziry hmy- zich Skideh, kter{ napadaji oslabené lesn{ porosty. Bylo protoa zde prikrofeno k rozséhlym téZebnim pracim, aby se zachrénilo ales- pon devo pro dalSi zpracovdn{, doSlo vSak také ke zvy3ené erozi pOdy, znatné ztiZen4 je i obnova lesnich porosti, je za soutasné— ho stavu nemohou jiz dostateéné plnit ze jména vodohospodérskou a pidoochrannou funkei. Na své existenci je ‘ohro%ena nejen Yada ma— loploSnych chrénénych uizemf oblasti, ale existence lesi viibec a tim i jejich sportovn{ a rekreatni vyu%ivani. Pri nékterych pred- chizejicich jedn4nich o problematice ochrany Jizerskych hor se proto vyskytla i otdzka, zda je vibec U¥elné d&le dottené tizemt chrénit jako CHKO podle z4kona &. 40/1956 Sb. o st&tni ochrane pri- rody. Stdtni ochrana prirody k tomuto ndzoru zaujala jednoznainé stanovisko: upuSteni od ochrany Jizerskych hor by bylo rozhodné ne- spravné, kdyZ prdvé nyni toto tizem{ potrebuje zvySenou ochranu, _mutné potrebuje zastavit devastatni proces a pokud je to moiné smé— Yovat k uchovéni prirodnich hodnot tizem{. Konkrétné to pak znamend v devastovanjch lokalitaéch zajistit takovou ndhradni vysadbu, je% by ochrénila pidu a zamezila erozi, a ddle pak zajidtovat postupné glepSovani dyevinné skladby lesnfch porosti s cilem dosazen{ stavu zdejSich lesk blizkého situaci pred zhoubnym pisoben{m exhalaci. Dolo proto i postupne k dohodé mezi Stdtnimi lesy a stdtni ochra- nou prirody 0 vysadbé exot v pdsmech ohrogeni A a B na extrémich lokalitach, st&tni ochrana prirody prikrodila i k tipravdam hranic nékterfch chranenych Uzemf v CHKO na zdkladé zde provedené inven- tarizace a vyzkumnych Setreni. Prvoradou otdzkou v Fedeni slozité situace Jizerskjch hor vSak stale zistava potreba radikdlniho sni- Zen mnoistvi toxickych exhalaci jak ze zdroji u nds, tak i v za~ hraniéi, bez ného% zdchrana jizerskohorskfch lesh neni moZnd, ne- vot vSechna opatreni Stétnich les, ndrodnich vybort, dal3ich statnich organi a stdtni ochrany prirody mohou pouze zmfrnovat 3ko- dy, ale nemohou situaci vyreSit. Proto bylo také reSeni této zAvaz— né problematiky preneseno jiz na viroven vldd GSR a USSR, jez seGee zaleZitosti jiz nekolikrdt zabyvaly a prijaly radu potrebnych opa- trent, které je treba disledné plnit. Pri této prileZitosti je nutné pripomenout potrebu dalSi vz4- jemné spolupréce pri realizaci vSech potfebnych opatreni pro ozdra- vent, ochranu a d@al8i rozvoj jizerskohorské prirody, a to bez zby- tetnych vzijemnych nepochopeni a jen tizce resortnich pristupl, jez by nevedly ke kyZeném cili. Je zde naopak treba roztr{Stené sily a prostredky spojovat v soustredéné sili, jeho% cflem musi byt jediné uchovdni prirody Jizerskych hor, prekonani nepriznivého ob- dobi a urychlen4 realizace takovych opatreni, je% povedou k ozdra- vent prirody této oblasti a postupné k jejimu dal3imu rozvoji pro bleho celé naSi apoleénosti. Domnfvém se, Ze i zde bychom meli byt optimisty, ale zdroven i dislednymi ndrodohospoddri, nebot na nds vlech dnes zdleZ{, jak budou vSechna potfebnd opatrent, o nich% jsem se jiz minil, splnena. Adresa autora: Ing. FrantiSek Povolny, Ministerstvo kultury @SR, Naltézské ném. 1, 118 01 Praha 1 - Mald StranaSeveroSes. P¥ir, Litom&fice 22: 7-11, 1989 VEROSLAV SAMEK PECE O GENOFOND LESNICH DREVIN (SE Z2RETE- LEM NA JIZERSKE HORY) Attendance for gene-pool of forest trees (with emphasis Jizerské hory Mts.) Hned tivodem je treba upozornit na to, %e termin genofond je interpretovan znatné nejednotné - velmi Sasto dokonce jen intui- tivné. Proto%e neni moZno v tomto prispevku zachdzet do podrobno- sti, je treba alespon zdsadné 2diraznit, Ze zde ze dvou extrémi interpretace se pouzivA Siroké pojeti, obvyklé u geobotanikt, bic~ geografi, ochrané¥i aj. OvSem ani tento pristup nenf natolik jed- notny, aby nevyloudil nedorozuméni. Tak napr. v lesnim hospoddr- stvi se vet®inou termin genofond chdpe vizeji neZ v obecné geneko- logii. To zpravidla totiz soustreduje pozornost jen na kvalitni a rychle rostouc{ populace hospodarsky vyznamné, zatimco dpellace mélo fenotypicky atraktivni, zvl43té na extrémnich stanoviStich (tav. ekodemy) zist4vaj{ mimo pozornost. Zcela pomfjeny jsou pak i hospoddysky “nevyznamné" d¥eviny (at jejich potencidlni vyuziti maiZe byt vyznamné ). Genofondu lesnich drevin byla u nds venovdna odpovidajict pozornost - prirozené s ohledem na hospodérskou potrebu. Situa- ce se pak vyrazné zkomplikovala se vzristem poSkozeni lest imi- semi. Podcenen{ nebezpet{ imisi{ i nedocenén{ potencidlniho vy- gnamu genofondu, resp. soubeh obou momenta vedi k tomu, Ze vSse kr&tké dobé byla vyhubena rads diléich populaci autochtonnich drevin, ba populace celych lesnich oblasti (topodemy). Tato ex- tinkce populact probihd, aniz bychom Sasto poznali jejich gene- tickou strukturu, tak%e vlastné nemizZeme hodnotit ani skuteénou hospodérskou ztrdtu. Ta vSak rozhodné mohondsobne prekratuje ndklady, které je treba na reciondini zdchranu ohro%eného geno- fondu. Po genocide autochtonnich topodemi jedle a smrku v severo- vychodni %4sti KruSnych hor doch4zi k rychlému vyhuben{ téchto @fevin i v oblasti Jizerskych hor (imisn{ extinkce + téZba). Z nékolika desitek "uznanych" porosti na potétku 60tych let (je- jichZ vybér jsem osobné v této oblasti provédél) - v r. 1981 uz zbyvé jen asi 6 smrkovych populact viceméné reprodukce schop- nych (Jizera, Jezdecké, Jedlovy dil, Fojtke a Cernd jezirka). V souéasné dobe preZivéa prakticky uz zrejme jen jeden jediny frag- ment populace autochtonniho smrku s uréitou nadéji na reprodukci. Na reprodukei jedle uz zrejmé zde nelze vibec pomySlet. Do3lo te- dy i v Jizerskych hordéch k vyhubeni topodemu jedle a celé rady specifickych populaci smrku s vysokym podflem rezonanéniho dre- va a mnohych ekodemi na extrémnich stanoviStich (napr. smréiny na ra¥eliniStich apod.) Tyto ztrAty jsou jiZ ireversibilni,pro- toZe genofond je jen podminené obnovitelny prirodni zdroj. 2ZAd- nd technika, byt i ta nejrozvinutejSi, zniéené geny “nesestro- ji" - a to si zrejmée rada "technofili" neuvedomuje. Vyvatévé otdézka, pro’ zAchrana genofondu lesnich drevin - a to dokonce zAchrana v co nejvetSi Siri. Predev3im proto, Ze Si- roké genetické spektrum je zékladnim predpokladem "pruzné" re- akee na zmeny prostred{, vé. zmén vyvolanych €lovékem. Vysoky homeostaticky potencidl genofondu tak snizuje hospodarské rizi- ka tudouctch porosth i v, ekologicky nepredvidatelnych situacich.aor Z&jem o zA4chranu autochtonnich porosti je také d4n tim, Ze ph- vodni populace jscu lépe adaptoviny na mistni ekologické pome- ry, co% ovlivnuje i toleranci viti stres-pisobicim faktorim,vé. imisi. Navic: zachovéni Siroké genetické amplitudy je i zéklad- nim predpokladem Slechténi, a to véetne budouciho genového inze- nyrstvi. Pri zdchrané ovSem nejde jen o produkén{ aspekty (pro- dukee, kvalita), ale i o raciondlni vyuziti genofondu pro spe- cidlni ely (napr. pro zalesnovani extrémnich ekotopi apod. ) Jaké komplikace a dheledky mi zriven{ genofondové zékladny, je moZno dobre ilustrovat na britském lesnim hospoddretvi, kte- ré uf desetilet{ hledé "cizi" dreviny (dodnes neprodukuji sil- neji{ sortimenty) a celé ndérodni hospodérstvi je v znatné mfre odk&zdno na dovoz dreva. Lesni hospodérstvi bylo a je zaméreno predevSim na produk— énf aspekty, coz prirozene z hlediska genekologického je jedno- smern4 selekce (viz semenné plantéze, geneticky slo%ené jen 2 "y¥béerovych" strom) tizce vymezenych vlastnosti). Jak bylo uve- deno, souéasnA péte o genofond a zvl45te jeho nejzazii legitim- nf forma - totiz z&chrane genofondu,musi byt zamérena genekolo— gicky co nejSire. Jde mimo jiné i o z4chranu diléich populect na extrémnich ekotopech (tj. ekodemi), protoze préve ty mohou obsahovat geny podminujici odolnost viti suchu, mrazu apod. Navic prave tyto genetické struktury mohou byt druhotnée spraze- ny 8 vyS8i toleranci vidi imisim a jinym antropogenntm streso~ rim. Ostatné dnes zrejmé uz dochdzi v anetiSténfch oblastech ke genetickému posunu (driftu) smérem k vy8Si toleranci viti imi- sim, a to vlivem odpovidajici selekce v soudasnych populacich. Tim vet8{ vyznam m4 tedy zdchrana téchto autochtonnich populaci. Problematika imiani genekologie jako z4kladu zdchrany ge- nofondu je védecky dosud m4lo prozkoumand (zvl4Sté u drevin),= 10n= ale je mimorédné aktudlni. 0 tom svédéi i skutetnost, Ze je ji vénovéna v posledn{ dobé pozornost také na mezindrodni virovni (napr. IUFRO - 1987). U nds se poukazuje na nutnost reSen{ zé- chrany genofondu lesnich drevin ohro%eného imisemi uz radu let, ovSem postup z4chrannych akei, ale i realizace preventivnich opa- treni je velmi pomaly. V¥znatnou formou péte o genofond lesnich drevin je i ndé- vrh vytv4renf "genovych z4kladen". Takové zékladny by mely pak sehrét v¥znatnou Ulohu avldité v vizemich potencidlné imisemi ohroZenych. Predpokladem ovSem je, aby v téchto zdkladndch by- lo hospodareno podle genekologickfch, nikoliv tizce hospoddérskych principi. Takové smérnice se v soutasné dobe zpracovavaji na CHKO Krivoklétsko, protoZe v této oblasti uz dnes jsou takové genové z4kladny lesn{m provozem pine zajiSteny. V Jizerskych hor&ch by bylo ZAdouci urychlene zaloZit geno- vé zdkladny predevSim pro komplexy buéin (napr. Poledniku, Stol- pichy). Pritom hospodaren{ v nich by mélo byt zaméreno tak, aby z nich mohla kdykoliv vyjit pripadné zdchrana formou ex situ,at ji% intreregiondln{ &i extraregionAlni. Mimo jiné to znamend predevSim ochranu sovéasné prirozené obnovy. Refugidlni (intra- regiondlni) z4kladnou pro Jizerské hory by se mel stat Jedlovy ail (v polesi Josefiiv ail) a to pro smrk, tuk, klen, ale i ji- né dreviny. Jako extraregiondini refugium by pro vetSinu jizer- skohorskych drevin mohlo slouzit napr. SirSi uizemi Posdzavi, kde je imisni 2z4téz dosud pomérné mala a ekologické poméry vhod- né pro vetSinu hospodérskych drevin, véetné smrku. Je vSak treba pouk4zat na to, Ze zichrana genofondu lesnich drevin by neméla byt omezena pouze na hospoddrské dreviny, ale na celou paletu “lesnich" drevin. Prirozens, formy zdchrany "ne- hospoddfskych" drevin budou celkove extenzivne ji a budou mit== teziste predevSim v systematické podpore reprodukce in situ a v zachrané vnitrooblastni - ex situ. Proto%e lesni hospoddrstvi je, resp. by mélo byt plné vytiZeno zdchranou hospodérskych drevin, pylo by #&douci 2&chranu ostatnich drevin realizovat ve spolu- préci se Stétni ochranou prfrody, prip. dobrovolnych slo%ek. Ve- Skeré navrhované zéchranné akce, prirozené vyZaduji detailni rozpracovéni metodickych postupi i odpovidajiciho materidins— -technického zajisteni, pritemz by nebylo dobré ekonomické aspek- ty vidét jen pod zornym thlem dneSka. Dnes uSetrené ndklady se mohou obrazné Yeteno zitra proménit v mohondsobne vyS8i ekono- mické ztraty. Zéverem 1ze konstatovat, Ze koroze genofondu lesnich drevin velmi rychle pokratuje. Je proto nejen eticko-kulturn{, ale i hospod4rskou povinnosti udélat pro zdchranu genofondu co nejrych- leji vSe, co je v naSich sildch. Existence budoucich lest je z4- sadné podmf; Nesplnime-li spoletnymi silami tuto povinnost, budou se jisté 1a genofondem, ktery zanechdme priStim generacim. naSi potomei prévem ptét, prot jsme takovou genocidu dopustili, kdyZ jsme dobre vedeli, Ze genofond je jen podminené obnovitel- ny prirodni zdroj. Toté% ovSem plati i pro druhou produkéni sloz- ku - pro phdu. Summary Jizerské hory /Jizerské Mts./ represent a region, in wich a serious gene-pool corrosion of forest. trees due too industral poliution in the last 20-30 years has occured. The consequency is the extinction of topodeme of Abies alta and a number of auto- chtonous gamodemes and ecodemes of Picea abies. Other species are endangered, too /e.g. Fagus sylvetica/. There have teen made efforts to seve the last rests of autochtonous populations both in situ and ex situ. A "gene-pool refugium"/"genetic base"/ is prepared in the locality slightly protected against the polluti- on. This "refugium" serves also for testing of species preserved. Nevertheless, it will be more secure to save selected populati- ons ex situ - in regions only slightly polluted. Adresa autora: Ing. Véroslav Samek, CSc., Botenicky ustav CSAV, 252 43 PrihoniceSeveroées. Pfir. Litoméfice 22: 13-23, 1989 MILOSLAV SIMANEK OPATRENI STATNICH LESU KE ZMIRNOVANI SKODLI- VEHO PUSOBENI IMISI NA LESNI POROSTY V JIZER- SKYCH HORACH Messnahmen aer Staatlichen Forstwirtschaft zur Milderung der schddlichen Auswirkung von Immissionen auf die Waldbestande im Gebiet Jizerské hory JeSté v neddvné minulosti byly Jizerské hory oblasti s vy- véZenjm Zivotnim prostredim, zachovanymi, kompaktnimi smrkovymi porosty, na které s velkou ddvkou litosti vzpomindme predevSim my, lesdci. Bylo to rozsdhlé iizemi plné prirodniho bohatstvi a spolu s mistn{ z4stavbou lidového rézu si v r. 1967 zdkonite vyslou- ilo vyhlaSeni za CHKO. Nékteré souvislé lokality dosahovaly svymi. mimorddnjmi pri- rodnimi a zejména lesnickymi hodnotami takového vyznamu, Ze by- ly vyhldSeny maloploinymi chranénjmi tizemimi, jejich% celkové vimera na ploSe lesa dnes predstavuje 1 280 ha. Mimorddny vyznam prisluSi v oblasti i funkci vodohospodar— ské, proto prakticky’na totoZné plo3e jako CHKO byla vyhldSena CHOPAY (chranénd oblast prirozené akumulace vod) Jizerské hory, VY otlas ge vice neZ 2 400 ha lesnich porosti v PHO I. stupni, dalSich eva 5 400 ha spad4 do PHO IT. stupné.Said les jako hlavi{ krajinotvorny prvek i’ jako rezervodr vody byl hlavni ektivni slozkou pro naplnovani dal3ich vyznatnych funkef v oblasti - vodohospoddrské, pidoochranné a rekreaéni. PoZadavky na obhospodarovani lesa k zabezpecovani techto vedle produkce neméné vfznainych funkef, jsou v normdlnich pod- mink4ch plné opodstatnené, za soutasného stavu se vSak mnohdy zatinaji stévat nereAlnymi az iluzornimi. Jizerské hory jsou dnes jednou z oblasti, kde se krajné nepriznive projevuje ekologické situace vyvolané emisemi Skodli- vin z tepelngch energetickych zdroja. PoSkozované lesni porosty jsou druhotné napaddny sekunddr— nimi hmyzimi Skidei v kelamitnim rozsahu. V disledku ndsledné- ho pisobenf téchto negativnich Siniteli, podporeného navic extrémnimi klimatickymi a pidnimi podminkami, dochdzi{ zvlaste ve hrebenovych partifch hor k rozs4hlému velkoploSnému odumir4— nf lesnich porosti a k jejich likvidaci. Vznikaji tak rozsdhlé holiny, jejichz znovuzalesnéni a zabrénéni phdni erozi se std- v& postupné nejzAvaznejéim problémem lesnické Sinnosti v oblas- ae Lesni hospodarstvi se dostavd za techto podminek do pozi- ce, kdy svou Simosti miZe sice pri volbe vhodnych hospoddr- skych opatreni negativni dopady exhalaci ¢Aastetné zmfrnit, ni- koli vSak odstranit. Aby i za téchto mimorddne ztiZenych podminek probihala obnova lesa v oblasti maximAlné cilevedomé, byl v r. 1985 vypra- covén podnikovym reditelstvim Statnich lesi "Program postupu ob- novy lesnich porosti v exhelacemi zasazené oblasti Jizerské hory na obdob{ 8, PLP", Tento program konkrétnich opatieni v oblasti vychézf z "Realizaénich postupi k soutoru opatfent sméfujicichaes ke snizenf Skodlivych disledkti exhalaci na lesni hospodérstvi s respektov4nim prioritnich zéjmi leanfho hospoddéretvi v ob- lasti Jizerskfch hor", predloZenfch v r. 1982 MLVH USR a schvalenych Radou Sé ENV, V konkrétnim programy podniku byly rozpracovany z4sadni postupy tézby, priblizovani, odvozu, pripravy pidy novymi vhodnjmi technologickymi postupy a obnovy lesa néhradnimi dre- vinami, véetne pouZiti exot a zachovani genofondu. Jak byly hlavni cile tohoto program na podatku §8.PLP splnény? Ukoly v tézbé dreva byly realizovdny ve svém objemu v sou- ladu s "Programem". Za pozitivni prvek je moZno povazovat zvy- Seny podi{l uplatnéné progresivni metody stromové, Setrné jii ke pidnimu povrehu. Plénovany objem pro celé Jizers«é hory 10 000 m> byl vysoko piekroven, LZ Nisa touto technologif zpra~ eoval 10 900 nm; LZ Frydlant 13 000 m. Pro priblizovani byl vytyéen zdémer zvySovat vzhledem k terénnim a pidnim podminkém i hospodaren{ v PHO rozeah pribli- Zovani potahy a lanovkami na tikor kolovych prostredki. Tento vikol byl naplnen na obou LZ. Svedéi o tom ndsledujici tabulka. Prehled zastoupent technologif priblizovani v JH v roce 1986 (v tis. m) univ. | spec. | vyvaz. | ration | enon soupravy _ = 1 100 | 166 t 6954 aren t 153,5 | 35,5 ours eiee Na Jizerskych hordch pracuje v roce 1987 110 kon{ a 18 lanovek.1G = Vysoké ixoly v te%bdch se. priznivé projevily na zdravotnim stavu porosti. Po letech n4rfisti siln’ podkozenych zdsob dtivi @oSlo poprvé v noce 1986 k jejich poklesu zejména na LZ Frydlent. Tento pokles pokratuje iv r. 1987, Viz ndésledujici pFehled. Vjvoj stavu poskozen{ lesn{ch porosti ( tisicich m) t Stupels poBiozent cE Ite] IVa} IVb | Gerke a at ae aa meee = Canes Aan! | jesinod.y poroowg | 270] T2100 | reread | 1983 | 203,21 85,8 | 6,8 | 295,8 a | 1984 279,3 | 16544 11,8 454.3 | | 1985 {307,21} 342,0 | 47,0 | 696, | { 1986 | 297,51 345,7 ' 43,1 | 686,3 ' i 1987 | 256,11 358,8 | | eS eee a ee Dochdzi i k postupnému poklesu téZené kirovcové hmoty, a to presto, Ze na LZ Nisa zistdvd situace naddle velmi vaind a pokles lze otekdvat se zpoidenim az v letoSnim roce a pomalej- Sim tempem oproti vyhledu "Program". Ke zvlddnuti kirovcové kalamity jsou rotné v oblasti Ji- zerskych hor nasazovani pracovnici a technika z ostatnich ob~ last{ podnilu, zejména z KruSnfch hor, Trvajieim problémem obnovy les Jizerskych hor jsou ome- wené zdroje vyroby sadebniho materidlu na obou jizerskohorskych zAvodech. V roce 1986 kryl LZ Frydlant potrebu sazenic vlastni produkef jen z 56 %a LZ Nisa ze 41 %. Zbyvajici potreba saze— nic byla kryta produkei sazenic z ostatnich zAvodt podniku a Shstetns i z mezipodnikové distrituce. Tato situace trvé 4 ¥qe letoSnim roce. Vystavba Skolkarskfch provozoven xe obou leenfch gévodech vstoupila jizZ do posledni faze a lze redlns poditat s tim, Ze jiZ od r. 1991 tudou mit Jizerské hory plné zabezpete- nou vlastni produkei sazenic. Presto je nutno i do budoucna po- Ef{tat s pretrv4vanim nékterych problémi v této oblasti. Je to zejména trvaly celostétni nedostatek bukového semene i semene imisim odoldvajicich exot. I tak vSak lze jiz dnes konstatovat, Ze zAmena smrku ztepi- 1ého smrkem pichlavym probihd v oblasti iepsane, bude vSek treba ji je3te vice podporit zvySenou pééi pri oSetrovdrnf a ochrane kultur. Oproti "Programu" se vyviji prizniveji predpoklddany n4rist holin. Lze to ukdzat na nésledujiet tabulce. V¥voj holin v roce 1986 v ha tezbou a | zalesnovanim Program" Skuteénost}{ 1 182 ee 1 | { t I t { t | { { | i 1 i { | Na konci pétiletky, kdy by méla definitivné doznivat ki- roveové kalamita i na LZ Nisa, dojde i pfi sniZovént celkovych téZeb k nérfistu ploch holin. K vyrovndni vznikejict diference dojde a% potdtkem 9, p&tiletky. K nejpodstatnéjSim rozdilim doch4zi oproti "Programu" v ap- likaci technologif pro pripravu pidy. Priginou toho je skutedé- nost, Ze neni dostatek potrebné mechanizace a ne vSechny tech- nologie overené v KruSnych hordch lze pri terénni odlignosti zdej8i oblasti plné uplatnit. Rozd{l oproti phvodnima zdméru jeSte umochuje vysoky podil kirovcovych tézZeb, jejich? lokaliza-eS er ce nevytvorf predpoklady pro n&které raciondlni technologie. Proto bylo nutno program nasazeni mechanizatnich pro- stredki pro pripravu play v letonim roce prehodnotit, aby se vice bl{£il reA&lnym mozZnostem. NejvetSi pod{l mechanizo- vané préce v nem prisluSi dnes i v budoucnosti jamkovatim, které v menS{m meritku doplni na vhodnfch lokalitach lesni brany TTS. Dobr¥ch zkuSenost{ doséhl za posledni rok LZ Frydlant s pripravou pidy pomoci krétejicfho rypadla Menzi Muck. Vzhledem k tomu, Ze se jedn4 o prostredek dovateny z KS, je roz8irenf této technologie omezeno mo%nostmi ziskdni devizovych prostredki. DalSi technologie obnovného procesu stanovené v "Pro- gramu" (od shrnovéni klestu po formu zalesnen{ sadbou a si- ji) zistanou prakticky uvedenou zménou nedotéeny a stanove- né podily jsou a budou s uréitou nezbytnou toleranci dodr- Zovany. Pro celé Jizerské hory vyvstdvé do popredf nutnost ve- novat systematickou pozornost zdchrané genofondu mistnich pivodnich populact drevin a zejména pestovani sadebniho ma- teridlu z téchto populaci, treba i vegetativnim zpisobem u drevin, které jiz témer neplodi. Na této skuteénosti nic ne- meni ani soudob4 imisni kalamita, ba naopak tuto nutnost podtrhuje. Doposud vylo v Jizerskych hordch lesnimi zdvody odebré- no cea 50 000 ks Yizki phvodni populace smrku, z toho 26 000 je vysazeno na lesnich spravich Sesky Dub a Zdislava. VULHM Strnady zajistil vysadbu buku a jedle z Jizerskych hor na nékolika lokalitdch ve strednich a jiZnich Gechdch. Na zakladé zkuSenosti z KruSnych hor byl v "Program"Lae navrZen znatny rozsah prihnojovani vapencem. Pro rok 1986 by- lo poé{tdno s pouzitim ploSniki AN-2 a pozemnich rozmetadel. Prehled aplikace vapence v roce 1986 je v nasledujict tabulce. Nesplnéni tohoto tikolu v roce 1986 bylo zapridineno ne- splnénim HS ze strany Slovairu (leteckd aplikace) a nedodénim rozmetadel (zastavena jejich vyroba) pro pozemni aplikaci. Ponékud 1épe se vyviji situace v leto8nim roce. Za predpokla- du dokonéent letecké aplikace vapence podle HS Slovairem bude roéni ukol splnén. Zéroven jsou Einéna opatreni k vyrovnani manka z roku 1986 v roce 1988. Mimo vdpnéni jsou sazenice prihnojovény pri vysadbe béezZ- nymi kombinovanymi hnojivy. Byly odzkouSeny hnojivé limce a v ry. 1987 se zahajuje pou%ivani hnojivych tablet. Vodni eroze je nebezpeénym, aé nevyhnutelnym privodnim jevem teZebni tinnosti. K 31.12. 1986 provedl Lesprojekt Ja- plonec n. N. opakované zjisten{ stavu erozivnich ryh v celé oblasti CHKO Jizerské hory, mimo LS Polutny, spravovany V¥cho- doteskymi stdtnimi lesy. Studie obsahuje seznam vSech erozivnich ryh a je vycho- zim podkladem k jejich postupné likvidaci. V pribehu prvého pololeti byl letos zpracovan skupinou odborniki a za Wasti obou lesnich zdvodi program a tasovy postup asanace erozivnich ryh. V plénu roku 1987 obou LZ jsou20 zahrnuta konkrétn® asanatni opatren{ navazujici na studii. Je- jich rozsah presdhne objem vynaloZenfch prostredki v roce 1986 (8,1 mil. Kée). K tomu je treba poznamenat, Ze Zddné zpisoby téZby a dopravy driv{ nemohou pri nezbytné nutnych vyrobnich Ukolech teZby a obnovy lesa uiplné vyloutit vodni erozi, pouze ji mohou omezovat. DalSi plnéni vikoli lesnické tinnosti v ndsledujicich le- tech je bezprostredné podmineno i plnenim programy investiéni vystavby. V roce 1986 bylo v oblasti Jizerskych hor na investiénich akeich prostavéno celkem 14 243 tis. Kés. Je to priblizne 40 # rotniho objemu investitni vystavby celého podniku. Z toho na lesni cesty 4.541 tis. Kés HB + OLP 1.778 tis. Kés Skolky 3.676 tis. Kés varebarny 3.129 tis. Kés ostat. stavby 1.119 tis. Kts V roce 1986 byla napr. mimo jiné dokontena lesni cesta Pod Gernym vrchem, Skolkarské stredisko Nové Mesto TII. a 6 bytovych jednotek OKAL Hodkovice. Do uz{vani byl preddin té% manipulatni sklad BLly Potok. Na rok 1987 je plén investinich akei v oblasti Jizer- skych hor 15.169 tis. Kés, Z v¥znamnejiich akef pld4novanych k dokonéenf v tomto roce lze jmenovat: Skolkarské stredisko Hodkovice II (8.869 tis. Kés) StrediskovA oprayna Hanychov (7.668 tis. Kés) Ve vazbe na zvySeni vyrobnich kapacit pro zabezpeteni zvySenych tkoli lesniho hospoddrstvi v kalamitni{ oblastimoon Pokua nebyly v minulosti brany v tivahu vSechny tyto Sir- S{ souvislosti naSf Ginnosti, doch4zelo k tomu, Ze zdmery a postupy lesnfho hospod4rstvi v Jizerskych horach nebyly ch4- pdny vodohospoddérskymi orgdny, orgdny ochrany prirody a neékdy i orgény sprévnimi a politickymi a stévaly se tertem kritiky a vyhrad. To pochopitelné vyvoldvalo na strane lesniho hospodér- stvi odezvu, kter4 v nekterych pripadech vylistovala az v nd- zor, Ze za danych podminek naruSeného Zivotniho prostredi a podstaty lesa je dalii existence CHKO neopodstatnend. Domnivam se vSak, Ze prdce na obnové lesa i prfrodnich hodnot nabizf dostateéné Siroké pole pro obée sloZky, lesni hospod4rstvi i ochranu prirody reprezentovanou CHKO. Je tre- ba si jen vyjasnit redlné moZnosti, teho 1ze v budoucnosti v obou oblastech Sinnosti skutetné dosdhnout. Jsem presvedden, %e v z4jmu obou stran, ale i budoucnos- ti lesa i prirody v oblasti, je &elné jit ddle cestou lepS{- ho vz4jemného poznd4ni, pochopeni, licty k innosti a préci druhé slozky, cestou porozuméni, tolerance i nezbytnych kom— promis. Pro takovouto spolupraci s CHKO jsou Severoteské statni lesy pripraveny a maji o ni eminentni zdjem. V tomto duchu bychom chtéli spoleiné YeSit i nezbytnou pravu vymér nékterfch maloploSnych CHU, kterd v diisledku vyrazné zmeny prirodnich podminek ji% nelze zachovat v plném rozsahu v pivodnim stavu. Zde mdm na mysli predevSim st4le jeSté pretrvavajict neredlnou predstavu o obnove partii rezervaci smrkem ztepilym, pripadné bukem. Jedn& se vyluéné o lokality, které neskytaji ‘ne jmen3i 2druky pro uspée3nost obnovy temito drevinami.= 05 dsem presvedéen, Ze pro reSenf techto, pripadne i vSech dalSich problémi se ndm podar{ najit stejnou ret ve prospech lesa v Jizerskfch hordch i Zivotniho prostredf y celém Seve- roéeském kraji. Adresa autora: Ing. Miloslav Sim4nek, CSe., Podnikové Feditelstvi Severotes- kych st&tnich lesh, Vrbenského 2877/1, 415 33 TepliceSeveroées, Phir. LitoméFice 22: 25-32, 1989 VLADIMIR CITA KONCEPCNI RESENI SOCIALISTICKE ZEMEDELSKE VELKOVYROBY V CHKO JIZERSKE HORY Die Konzeptionslésung der sozialistischen landwirtschaftli- chen Nassenproduktion im LSG Jizerské hory Stadium sovtasné etapy spoletenského rozvoje je charak- terizovdno nejen prudkjm ndristem primyslové vyroby, vysoké urbanizace sidelnich utvari, ale i prudkym ndrastem zemedel- ské vyroby. Dynamignost tohoto technického rozvoje, kterd je charakteristickym rysem souéasné epochy, na jedné strane poméh4 spoletenskému rozvoji, na druhé strane vSak je tento rozvoj provazen mnoha nepriznivymi disledky intenzifikace vyroby. To plati zcela obeené v celé spoleénosti. Nechei ovSem uhnout na obecnou platform tohoto problé- mu. V jarnim obdobi organizdtori vaSeho odborného semindre po%4dali Krajskou zemedelskou sprévu o vystoupeni s ryze tz- kym zamérenim na otdzky koncepéniho reSeni socialistické velkovyroby v chranéné krajinné oblasti Jizerskych hor. Nemo- hu si vSak odpustit konstatovani, Ze v nejnoveji publikova- njch navrzich pravnich norem jsou zakotveny klauzule, ne né% nebyla naSe vere jnost v minulosti zvykld. Ted mdm na mys- li novy¥ navrh zdkona o zemedélském druzstevnictvi, kde v dh- vodové zprave v n4plni dinnosti JZD je krom zajiStovéni spo-wags leSenského posl4ni ve vyrobé potravin i vikol ochrany Zivotn{- ho prostredi. To je urtite novum, které si vyZ4dala spolecen- ski potreba. Ochrana prirody je vlastné ochranou prirodnich zdrojh - vody, vzduchu a pldy, tedy takovych zdroj, které poskytujit tri zdkladni Zivotni potreby Sloveka - vodu, vzduch a potra- vu, bez nich% se Glovek neobejde. Predstupuji pred vaSe shrom4Zden{ jako zAstupce stred— niho ldnku Fizent zemedélstvi, {mz moind dost4v4m od né- kterfch z vas punc barbara, ktery mA na svedom{ mnohé z ne- gativnich jevi na zdravé prirodn{ prostred{. Chtel bych vSak ujistit 2de pritomé, Ze vSichni pracovnici vyrobniho odde- lenf na KZS maji v pracovni néplni mj. zabezpetovat ochranu prirodnich zdrojt. Vyplyvé to z celkové situace v Severoteském kraji, kde je situace velmi slo%ita. % toho diivodu byl zpracovan "V¥- hled pé%e o Zivotni prostredi na tiseku zemédelsko-potravi-— narského komplexu v rémci Severoéeského kraje", ktery v ram- ci celého Agroekoprogram reSi nejzdvainejSi otazky péte o Zivotni prostredi v kraji véetne oblasti Jizerskych hor pohledu hospodareni s phdnim fondem, intenzity vyroby na dr- novém fondu a ztirodnovant orné pidy, dopadh imisnich kom- plexi na kvantitativni i kvalitativni uroven rostlinné i Zi- votisné v¥roby, zabyva se phsobenim nepriznivych vliva na zemédelstvi z hlediska zaplevelovani zemedélsky nevyuzivané piidy v okolf vysypek, ale i Polnpen prostranstvi, déle resi i otazku rozmisténi .pracovnich sil v uréitych exponovanych lokalitach a v koneéné fazi i reSeni bezodpadovych technolo- gif v zemedélské vyrobe.Seogee: Chei tim naznatit, Ze zpracovany Agroekoprogram hled4 ur- Sity kompromis, kterym chce odstranit staré neprdtelstvi mezi ochrénci prirody a n4rodohospoddri - na tomto misté zemedelci. Pokud jsem pouzZil termin kompromis, pak maém na mysli kompro- mis bez ustupkk, ktery m4 za c{l komplexne resit ochranu exis- tentnich potreb Sloveka vy Severoteském kraji od negativnich vlivi zemedélské vyroby. Jde ylastné o rozpracovani zdsad k pé$i o Zivotni pro- streai, jeZ byly vysloveny na aktivu SKV KSC dne 18. 4. 1986, a podle nich je jedmim z hlavnich tikoli vypracovat ve viech organizacich kraje programy péée o Zivotni prostredi na ob- dobi 8. pétiletky. Na zpracovani tohoto Agroekoprogramu se vyznamné podilely i organizace resortu MZVZ z Liberce - mj. Agrostav Liberec a Statni veterindrn{ ustav Vratislavice, Zduraznuji, Ze rada zemedélskych podnikh v rémci Severo- Seského kraje zpracovala své agroekoprogramy, které respek— tuji spoletenské poZadavky zemedelské velkovyroby i potadavky ochrany Zivotniho prostredi. Domnivam se, Ze pristup orgink Fizeni zemédélstvi v okre- sech liberee a Jablonec patYi v této zdlezitosti k tém z pro- gresivnejSich. Nejen, Ze byla jiz v r. 1978 zpracovéna samo- statna studie rozvoje zemedélstvi jako soutdst urbanistické studie v oblasti cestovniho ruchu Jizerské hory, ale vSechny Styri stdtni statky okresu Liberec maji upresnené koncepce rozvoje zemedelské vjroby z roku 1985. V techto koncepeich kromé uvdzZené vSelové investiéni vystavby prevainé pro skot formou rekonstrukei a modernizaci stdvajicich forem s mini- malizaci zAbori zemedélské phdy, jsou navrhovany bezodpadové technologie - napr. sendZni plata, seniky, ale i dostavby hnojist, wvudovani polnich hnojiSt, sklad& priimyslovych hnojiv.hOB es: Za pozitivni je treba povazovat v chovu skotu uplatno- vani menich koncentraci zvifat, upletnovanit stlanych pro- voz s vyloutenim bezstelivovych ustéjent. Pochopitelné je potitdno s ipravou vodniho rezim v pidé vystavbou meliorainich zarizeni, ov3em nikoliv tou for- mou, jak bylo v minulosti neuvdZene praktikovano, tedy sys- tematickym odvodnénim tam, kde staSilo odvodneni sporadické. Nejsou to jen divody ekonomické, které k tom zemedel- ce vedou. VZdyt na mnoha mistech je dodnes videt necitlivé zAsahy rekultivaci do tvare krajiny, ale zejména na kvalitu pidy, ovlivnénou erozni Sinnosti. Tento aspekt by mélo vy- lowéit budovéni pastevnich areal zvl45t v predmetné oblas- ti Jizerskych hor. K tomu je nutno podotknout, Ze vymezend oblast Jizer- skych hor, aé je nesporné nejhor3im agropedologickym obyo- dem obou okresi, m4 své neodmyslitelné postaveni v koncep- &nich z4mérech zemedelskych podniki. I pres v¥raznou svazitost je zdkladnim tkolem zemedel- skych podniki intenzivné vyuzivat zemedélsky phdni fond pri respektovéni zésad hospoddrnosti a ochrany prostredi. Ginf se tak i presto, Ze z2isk4n{ diferenciAlni renty v techto lokalitach je pro zemedélské podniky negativni a vysledek hospodarent zhorSuje. Chei ujistit pritomné, Ze ani prohlubovani pisobnosti nového hospodarského mechanismu na tom nic nemiZe zmenit a Ze JZD i staétni statky. v okrese Liberec a Jablonec budou hospodarit i na onéch 14, resp. 30 % pro Jablonec nékde i 710 % pad, nevyhovujicich zemédelské velkovyrobe. Prave tou- to extrémni svazitosti a roztristénosti phdnfho fondu jeSor d4na specifické forma vyuzivéni zemedélské pidy v katastr. vizemich Tanvaldu, Lazni Libverda, Korenova, Desné, Zlaté OleSnice, Albrechtic a BedYichova. Na predmétném tizemi hospodari v okresu Liberec Stdtni statek Liberec, Frfdlant a Nové Mesto, na Jablonecku pak JZD Iwany, ZAsada, Zlaté OleSnice, Zelezny Brod a Kokonin. VSechny tyto podniky jsou specializovany na chov skotu, od- chovavanf pastevné. Nutno podotknout, Ze pastevni odchov m4 vy této oblasti tradici a koresponduje i s po%adavky na 2dravi odchov4vanych zvifat a ekonomiku chovu. Proto se po- é{té s vystavbou pastevnich aredli v téchto lokalitdch, s vyukitim organizované pastvy v pevnych opliteich a salaSo- vanim mladého skotu. S jinjmi druhy ani kategoriemi hospo- darskych zvirat se do této horské oblasti nepocitd, dojnice ‘budou i naddle soustredovany do komunikaéne pristupné jdich center. Podle zpracované koncepce se uvazuje s budovanim pastevnich aredla v téchto lokalitach: Stétni statek Liberec - Old¥ichov-Nnisek, Kraésné Studanka Stétni statek Frydlant v 6.- Peklo, Detrichov, Frydlant, He jnice Statni statek Nové Mesto - Hajnidté JZD Iuéany - Bedrichov - Janov, Maxov, Albrechtice JZD Zlaté OleSnice - Desnd, Polutny, P#ichovice Nekteré aredly jiZ byly realizovany, jiné jsou ve fa- zi projektové pripravy. Poéita se s tim, Ze z materidld budou zcela vylouéeny ostnaté draty.=300= Chei upozornit na uréitou zménu proti pivodnim koncep- cfm, a to v tom, Ze zemédalstvi aostalo v poslednich letech pomoe ve forme vdinnejS{ horské mechanizace - m4m na mysli Horal - systém Zetor i horskou samochodnou sekatku 24S. Tim lze do budouena reSit mechanizovanou sklizen pice. AvSak s ohledem na mechanizatné nevyuzitelny podil cca 6 000 ha trvalého drnu v intravildnech v dr%be soukromnfki a neze- medélskyeh organizaci, vet3inou rekreanti, je treba prostred- nictvim ndrodnich v¥bori zabezpetit realizaci zdkona o vy- uZiti zemédélského phdniho fondu a zajistit sklizen téchto ploch traditnim zpisobem, tedy kosou. Zintenzivnent vyroby na trvalém drnu v této oblasti vyZaduje vyutit vSech nejnovejSich vedeckotechnickych vy- moZenosti. Proto je jiz dnes vyu%ivana leteckd technika, zejména vrtulnikovA, k aplikaci kapalnych forem hnojiv. Tezistem zemedélské vyroby bude s ohledem na vyrobni typ plné vyuziti trvalyeh travnich porosti, které tvori vice neZ 60 % celkové vymery zemedélské phdy. Na 14 % pidy, tj. na cca 2 300 ha budou provedeny meliorace podle zdsad, © nich% jsem se jiz zmfnil. Vyrobni zaméreni v rostlinné vyrobe je ddno pozadav- ky spoletnosti na obiloviny, brambory a technickou repku, rozhodujict plochy jsou vSak urteny pro potreby Zivo&isné produkce - tedy pro vyrobu picnin pro skot. Podil obilovin nedosahuje v této oblasti 45 %, produkce brambor je reSena 8 ohledem na vyskyt karanténnich Skodlivych Siniteli, ze- jména hédétka - stoprocentni otménou sadby. Vybudovani bramboréren jak v okrese Jablonec na 5 000 tun, tak i na Liberecku, sleduje zkvalitneni konzumni hodnoty a zlepSen{ distribuce na trh.aes PoZadavek na reSen{ energetického deficitu se projevil v poslednich letech v ndristu podflu repky olejné ve struk- ture osevnich postuph stdtnich statki Liberecka. © strukture Zivotisné vyroby jiz zaminka byla. V okrese Jablonec jsou saméi potomei odsouvani do specializovanych vykrmen v niZinnfch polohdch 6SR, na statcich Liberecka je {st byékk vykrmovana. Nosnjm programem je odchov telat, ja- lovic a chov dojnic pastevni technologif. Budovani velkoka- pacitnich objekth je prizpisobeno z hlediska kapacitniho da- nym podminkdm. Neuvazuje se o vystavté st4j{ pro dojnice nad 400 ks, u jalovic nepresdhne koncentrace’1 000 Chov prasat a dribeZe je otazkou vhodnosti dopliku ohovu skotu, neuvazuje se s vystavbou novych zarizeni potravindrského pri- myslu v dané lokalite, program potita pouze s rozSirenim objektu na tiprava a skladovaéni obili v Plavech a skladem hno- jiv a vdpenatych hmot ve Velkych Hamrech. V nAvaznosti na zpracovany agroekoprogram v zemedélstvi Severodeského kraje, ale i s ohledem na pripravovand usnese- ni stranickych organk kraje k ochrané Zivotniho prostredi, ‘budou i v okresech Jablonec a liberec detailné reSeny otazky prirodnich zdroji. r konzeptionellen L&sung sozialisti- her hassenproduktion im LSG Jizerské vebirge/ ist ein untrennbarer Bestandteil der dynami- U ung des ganzen Volkswirtschaftszweiges. feue Gesetze ber das landwirtschaftliche Genossenschafts- und &ber den staatlichen Betriet stellen vor uns ausser selischaftiichen Aufgaten auf dem Gebiet der Lebensnit— aktion euch die L8sung von Fragen des Unweltschutzes. i sind diese Aufgaben in der Studie "Aus- Cetiet des Umweltschutzes sowie der Umweltge- 5 Lendwirtschaft- und Nahrungsgtterkou— " verankert. a handelt sich um des sich auf folgende Protlem- scher lanawirtsena! tli hory / sche: Agroekopregramm, riert:ugo) - Bewirtschaftung der landwirtscheftlichen Nutzfldche - Intensité&t in der landwirtschaftlichen Nutzfldche - Urtarmachung des Ackertodens = Auswirkungen von Immissionen auf die landwirtschaftliche Produktion - Verunkrautung des Bodens - Arbeitskrafteverteilung - Abfallfreie Technologien in der Landwirtschaft Es wird also ein Kompromiss zwischen den Neturbeschiitzern und den Volkswirtschaftlern gesucht. Es wurden Beschliisse der parteilichen und staatlichen Or- gane des NordtUhmischen Bezirkes gefasst, die die sozialisti- schen Landwirtschaftsbetriete in ihre Produktionsprogramme fir den Zeitraum des 8 Ftinfjahrplanes eintezogen haben. Die sozialistischen Landwirtscheftsorganisationen, die im Jizerské hory /Isergebirge/ wirtschaften /4 Staatsglter, 12 LPG und 1 Agrochemischer Betriet/, praézisieren die honzeptio- nen der Entwicklung von 1985 und bereiten Rekonstruktionen und Modernisierung von Rinderst&llen wit einer minimalen Bodente- schlagnahme, abfallfreie Technologien /Heuplatten, Heulagerungs- anlegen, feste Dungstellen, Lageranlagen fur Industriedtngemit- tel/, zweckm&ssige Rinderkonzentrationen, Streubetrietsstdtten, rationelle Bodenentw&sserung durch sporadische leliorationen, achtsame Durchftinrung von Ackertodenrekultivierungserteiten, L&sungen von Weidegel4nden in den Standorten von Cldfichov,Mni- Sek, Krdésné Studdénka, Peklo, Détichov, Frydlant, Hejnice, Haj- nisté, BedPichov, Janov, Mexov, Altrechtice, Desnd, Polubny, Pfichovice vor. Es wird weder mit der Stiermast noch uit der Schweinemast gerechnet. Es werden nur die Kategorien von KUhe! Kaltern und Kalten geztichtet. Fine wirksamere Berglandtechnik [tr die Ernte von abfellen- den Wiesen und #eiden - Horal - System Zetor - wird eingefthrt. Ein Hubschrauter ftir die Zusatzdtingung mit fltssigen Diingemit- teln wird dabei eingesetzt. Aus den auf dem Ackerboden angebauten Fruchtpflanzen wird grosse Aufmerksamkeit der Kartoffelproduktion und dem Olraps gewidmet. Als Ziel ist eine effektive tzung von F keiten des Jizerské hory /Isergetirges/ vor. St2 rtliche Produkt Naturquellen auch ftr die lendwirtse Sstzt. Adresa autora: Ing. Vladimir Cita, kra, 19/275, 400 O1 Usti un. L. - BukovSeveroées. Phir. Litoméfice 22; 33-36, 1989 JAROSLAVA KRICKOVA STRUCNA INFORMACE O PROBLEMATICE ZNECIS- TENI OvZDUSI Kurze Information fiber die Probtlematik der Verunreinigung der Atmosphire Hlavnim posldnim Seské technické inspekee ochrany ovzdu- S{ je kontrolnf a inspekén{ tinnost - sledovin{ provoz a Sinnosti zarizeni na spalovani paliv a zarizeni na zachyco- vant ldtek, unikajicich do ovzduSi jak ze spalovacich, tak i z technologickych provozi. Vedle této Sinnosti je inspekce spravcem Registru emisi a zdroji znetistovéni ovzdusi od po- loviny sedmdesdtych let, kdy tento registr byl zalozen. Geld informatni soustava oboru ochrany ovzduSi je sou- éAsti Integrovaného informatniho systému o wzemi (ISU), ktera vychazi 2 usnesent vlddy OSSR &. 20/1973. V tomto sys- 4ému existuji dva registry informaci a dat 0 ovzduSi - o gnetiStovani ovzduSi a o stavu ovaduSi. Prvni z nich je REZ20, jeho% sprévou a vedenim byla povérena Ceskdé technické inspek- ce ochrany ovzdusi - pracovisté Usti n.L., druhy registr se zabyvaé Stavem ovzduSi - Imisni informatni systém,-jeho% spra- you byl poveren CHMU v Praze. Oba registry obsahuji Udaje tizemné-technického charak- ter a vredstavuji zikladni datovou bdzi pro rizeni v oborua5 ochrany ovzdudi. V dalSim textu budu informovat jen 0 REZZO a nakonec uvedu neékolik hodnot o emisich Severoteského kraje a oblastech Liberecka a Jablonecka. Predpokladem provddéni wtinnych opatren{ na ochranu ovzdusi je znalost skuteénych hodnot emisi zneéiStujicich ldtek, vypouSténych do ovzduSi nejen z hlediska kvantitativ- i skupin niho, ale i kvalitativniho, z jednotlivych zdroj zdroji uréité oblasti. Tyto tidaje registr poskytuje. Shro- mazZduje technické, provozni i tizemni tidaje o zdroj{ch zne- SiStovani ovzdusi. V rémci registru jsou zdroje zneéiStovani ovzduSi za- Fazeny do étyr typh soubori podle druhu, povahy a velikosti zdroje. V1. typu souboru jsou velké, primyslové zdroje, které obsahuji zarizen{ na spalovani paliv o tepelném vyko- nu SMW a vy3Sim a vybrané technologie (chem. primysl, vyro- ba skla, porcelanu, huté apod.). Ve 2. typu jsou stredni zdroje s vykonem mezi 0,2-5 MW a vybrané technologie (suSdr- ny zemédélskych produkti), ve 3. typu jsou zahrnuty zdroje malé - lokélni a ustredni vytapeni, které se sleduji jako plodné zdroje, hromadne. Zdroje prvnich dvou typi se sledu- ji jednotlivé. Tyto za@roje jsou zdroje stabilni, posledni typ, Stvrty, jsou 2droje mobilni, motorova silniéni a Zelez- niéni vozidla - vidaje o nich prebird inspekce ovzduSi od Ustavu silniéni a méstské dopravy v Praze v krajském Slenent. Ze spalovacich proces je mnoZstvi emisi vypoéitano. Sleduje se 5 z4kladnich zneéiStujicich ldtek - tuhé emise (prach, popilek), emise S0,, NO,, 00 a C,H. Pro technolo- gické procesy byly stanoveny sledované znecidtujici latky.ara 5ee Z techto lidaj& se dostavaji kompletni udaje pro souhrn- né bilance emis{ zneéiStujicich la4tek vypouSténych do ovzdu- Si v GSR, které mohou byt predkladdny jak v uzemnim, tak i resortnim élenéni a v dalSich specidinich vystupech. Napr. jednou 2 téchto specidlnich sestav je vySkové élenéni emisf, kde podily znetistujicich ldtek jsou sestaveny podle toho, v jaké vySce nad zemskym povrchem jsou vypouStény, nebo se- stava o odlutovacich zarizenich, ktera poskytuje vyterpdva- jici prehled o vékovém prirezu, druhu, provoznim vyuziti a Usinnosti téchto zarizeni. Mezi vystupy registru emisi pa- tri i poskytovani informaci lesnim i zemedélskym organizacim, které uplatmuji poZadavky na ndhrady za Skody zpisobené exhalacemi, sprévnim orgénim, projekénim, vyzkumnjm a dal3im organizacim. v Geské socialistické republice je evidovdno v 1. typu souboru kolem 1 500 zdroji, ve 2. typu pres 18 000. Inspekce ovzduSi shromazduje, kompletuje a vyd4vé hod- noty z celého registru, ale zpracovavd a kaidoroéné aktuali- zuje pouze tdaje o zdrojich 1. typu. Emise z téchto zdrojh prevlddaji, predstavuji v neékterych oblastech az 98 % 2 cel- kového mnoZstvi vypousténych znedistujicich latek. V Severogeském kraji je kolem 250 téchto velk¥ch zdro- j8 (261). V libvereckém okrese zhruba 40 a na Jablonecku 20. Pravé v Severoéeském kraji emise z téchto zdroji silné pre- vaZuji. Je to dano umisténim velkych elektrérenskych kapa- cit v naSem kraji - na tzemf kraje je spalovéno kolem 37 mil. tun uhli, a z toho vice jak 3/4 spaluji elektrammy. U okre- sh Tiberee a Jablonec neni tato prevaha tak vysoki, nebat gde tyto celky nejsou umistény. V téchto okresech se podil velkiich = roji na celkovjch emisich pohybuje mezi 55 aZ 70 %.= 6r= MnoZstvi znetiStujicich ldtek ze zdroji 1. typu, tzn. z velkych priimyslovych celki, je kolem 200 tis. tun tuhych emisi, pres 900 tis. tun oxidu sirifitého, 300 tis. tun NO, 20 tis. tun CO a7 tis. tun uhlovodili. Prevdine jsou to emise ze spalovacich procesi, mnoZstvi emisi z technolo- gie je u techto latek velmi malé. Pod{1 jabloneckého a li- bereckého okresu na emisich Severo’eského kraje se pohybuje mezi 0,3 a% necelymi 4 %. V jabloneckém okrese jsou tyto podily: 0,5 % tuhé emi- se, 0,6 % S05, 0,3 # NO, 0,8 £ CO a1 % uhlovodien. V libereckém okrese jsou tyto podily: 2 % tuhé emise, 1,1 % S0,, 0,8 % NO,, 3,4 % CO a 3,5 % uhlovodiknh. Ne jvétSim producentem emis{ znetiStujicich ldtek v Se- veroteském kraji je samozrejme okres Chomutov, kde je umis- teno také nejvice elektraren. Komplexni soubor objektivnich informaci jak o zneéis- tovani, tedy o mnoZstvi emisi zneSiStujfeich latek, vy- poustenyeh do ovzdusi, tak i o stavu ovedudt - znetistent, je zdkladem pro navrhovéni, realizaci, kontrolu a hodnocent provadenjch opatreni v ochrané ovzdusi. Je predpokladem v prevenci ochrany ovzduSi a tim i ochrany #ivotniho pro- stredi. Adresa autora: RNDr. Jaroslava Krickova, Sesk4 technickd inspekce ochrany ovzduSi, Koékovské 2669, 400 12 tisti n.L.Severoges. P¥ir. Litoméfice 22: 37-41, 1989 MILOSLAV NEVRLY VYSLEDKY DLOUHODOBEHO SLEDOVANI ZIMOVISTE NETOPYRU V JIZERSKYCH HORACH Ergetnisse einer londfristigen Beobechtung des. Winterquar- tiers der Fledermfuse im Gebiet Jizerské hory % hlediske vyzkumného jsou netopyri objektem velmi vdeé- nym, protoe predstavuji v neSi zvirené zcela ojedinélou a homogenni skupinu létajicich savch. Tato homogenita, resp. jed- notnost se tyk& jejich ekologie, etologie, potravnich ndérokt, habitu ata. Z ochrandyského hlediska drzi tato skupina primat iv tom, Ze jsou vyhldSkou chranény vSechny druhy, tedy cely zoologicky 4a, vSech dvacetétyri druhi naSi zvireny. V uplynulych letech bylo v Seskoslovensku pozorovano u vétSiny druni netopyri, zejména u kdysi zcela obecného vra- pence malého, drastické sniZeni jejich poéetnich stavi - u uvedeného druhu aZ 0 90 % - co% nejpravdépodobné ji souvisi, pomineme-li chronické ubjvani letnich i zimnich uikryti, s postavenim netopyri jako vylué h preddtor’ hmyzu, tedy kon- sumenth Zivotichi, v jejichz telech se hromadi{ jedovaté pro- dukty ldtkového metabolismu jako disledek chemického oSetro- vani zemedelskych a jinych kultur. Prirodovedecké oddéleni Severoteského musea v Liberci provadélo v Jizersk¥ch hordch dlouhodoby prizkum zimoviste= 36 = . netopyri a vysledky ziskané za 25 let majf v nekterych pripa- dech Seskoslovensk¥, ale i svétovy primét. Jednalo se o pri- zum odlehlého podzem{, tzv. ProtrZené prehrady na Bilé Deené, které bylo od 24rf{ 1916, tedy od data katastrofy této prehra- dy, az do winora 1958 ponechdno v klidu, takZe se zde stabili- zovala svér4zné populace netopyri. Béhem Stvrt stolet{ zde byl zjistén vysoky potet jedendcti druhh zimujicich netopyra, z nichz Sest drubh bylo konstantnich po celou dobu vyzkum. Celkovy stav vSech sledovanych, tj. krouZkovanych jedinch di- nil 858 kusk, z nich Yada byla kontrolovdana i v dalSich le- tech, takZe celkovy potet netopyri pojatych do vyzkum dosa- hoval nekolika tisfe pozorovéni. % faunistického hlediska byl nejzajimavej8i ndlez netopyra pobreZniho, Myotis dasycneme, ktery v dobe, kdy vyzkum zapotal, byl z Seskoslovenska zndm prave jen z Jizerskych hor. Poprvé vibec vy chiropterologickém vyzkumu zde byly pou~ Zity barevné krowzky, coz umoZnilo sledovat béhem zimniho obdobi takto oznatené jedince jiz bez dalS{ho vyrudovan{. To bylo nezbytné nejen pro kvalitu vyzkumu samotného, ale i pro zachovaéni populace, kterd by kaidotydenni kontroly a vyruSo- vdni behem hibernace nesnesla. Barevné krouzkovani bylo pro- vddeno zejména proto, Ze jedna z pocdteénich f4zi v¥zkumu byla zamérena na sledovani tzv. zimni aktivity netopyri, ne- bot je jiz nekolik desetileti zn4mo, Ze - navzdory béezne roz8{reném minent - netopyri neprespavaj{ celou zimu bez probuzeni, ale konaji behem ni i rizne dlouhé presuny. Ozna- Sov4ni barevnymi krouzZky a pedlivA lokAln{ evidence vSech jedinch mely prispét k objasnéni tohoto problému. Vyzkum v tomto smeru ukA4zal druhovou podminénost v preruSovani zimni- ho spénku, kdy nékteré druhy netopyri jsou éilejSi, jiné stélejS{. Nejdel{ doba nepreruSené hibernace %inila asi 100650 = dni. Diléi v¥sledky tohoto dlouhodobého v¥zkum jiz byly publikovdény. Proto prispevek pouze seznemuje se zdvery po- slednfho useku vyzkumu, jeho% vysledky v dobe semindYe jeS- té byly v tisku. Je pravdépodobné, Ze v dobe publikovéni tohoto sborniku referdthi bude jiz celé prdce verejnosti pri- stupnd (viz seznam literatury) 9 proto uverejnujeme pouze souhrn této préce, jejiz - jak se domnivdme - ne jcennej3i Uideje se tykaji maxim4lniho zjidteného stéri netopyri, etdr— nuti a vymfranf populace jako celku a o vernosti zvolenému zimovisti, pri nf{% byly prekvapive shleddny rozdfly nejen mezi jednotlivymi druhy, ale i rody netopyri. Zavery préce, kteraé bude publikovana ve Sborniku Seve- roéeského musea - pffrodni védy &. 16 z r. 1987: 1. Druhové slo%en{f zimajfefch netopyri je stabilizové- no na Sesti d@ruzich (Myotis myotis, M.mystacinus, M.daubentoni,M.nattereri, Plecotus auritus, Eptesi- cus nilesoni), z nich% pat drubi (kromée M.nattereri ) je dominantnich a tvori 96,9 % populace. 2. V pribehu vyzkumu nastal vyrazny presun v poradi avou nejhojnéjSich druhi (M.myotis a M.daubentoni ) ve prospéch M.daubentoni. Posoudi-li se kompleme zvySovan{ stavi, vyrovnany w pomer mezi pohlavimi, prevaha novych nad starymi krouzkovanci, uspokojiva vérnost zimovisti a dosazeny vek, je nejprogresivnéjSim druhem M.daubentoni. 4. Myotis myotis obnovuje svoje stavy velmi pomalu a je ze sledovanych druht ne johrozené jai. Jeho stav zr. 1982 tvori pouze jednu sedmndctinu stavu z r. 1958, prigemz pomer mezi starymi a novymi krouz- kovanci je v dlouhodobém priméru nepriznivy pro5. 5 © 10. = 40 = nové krouZkovance, a to zejména v poslednich letech vfzku- mu. V poméru pohlavi zimujictch druhi je dlouhodoby primer nejvyrovnansjSi u M.daubentoni (zhruba 1: 1), zatimco stavy samcti vu M.myotis tinily na konci vyzkumu pouze jed- nu petinu (20 %) stavi samic, pritemZ na poddétku vyzkumu byly podfly obou pohlevi zhrube stejné. Prevaha samch u M.mystacinus a naopak samic u Plecotus auritus je dlouho- dobé a souvisi zrejma s etologif zimovdnf techto druhi. Prizkum prokizal, Ze netopYri rodu Myotis jsou prevdine vérni zvoleném zimoviSti (dolo%eno 14 prezimovani ze sedmmActi moZnych), zatimco netopyri rodu Plecotus jsou pohybliveja{ a titiz jedinci stridaji behem let zimoviS- +e. VetSina jedinch Eptesicus nilssoni pou%ila zimovidté pouze jednou a jen vyjimedné vicekrat. Nejvet&{ uibytek netopyri je zaznamendn po prvnim roce, tedy mezi rokem krouZkovani a prvni ndsledujic{ kontro- lou. Netopyr (samec M.daubentoni), zimujici na lokalite, byl po okrouzkovani vypuStén pristi den asi 13 km od tohoto zimovidte. Presto byl v ndsledujicich letech znovu evi- dovan na pivodnf lokalité. Ve starSich vekovych kategoriich zaéinaji prevazovat sam- ci nad samicemi (nejvyraznéji u M.myotis). Zjistenit maxim4lniho veku nekterych druh’ lze povazovat za dosud nejvySSi publikovany vidaj vibec (M.myotis, samec, 21 rokk 9 mésicti). nebo v Ceskoslovensku (M.daubentoni 16 r. 9m., M.nattereri 14 r. 9 m., M.mystacinus 12 r. 9 m.).Sele Literatura Nevrly, M. (1963): Zimoviste netopyri v Jizerskfch horach. Kniinice Jizerskych hor, Liberec, 721-46. Nevrly, M. (1972): Dvandct let vyzkuau netopyri na Bilé Desné v Jizerskych hordch. Sborn.Severotes. Muz. ,liberec, Prir.vedy, 413-40. Nevrly, M. (1987): Dvacet pet let v¥zinum netopyré na Bilé Desné v Jizerskjch horaéch. Sborn.Severoées. Muz.,liberec, Prir.vedy,1987 - v tisku. Zusammenfassung Der abgehaltene Vortrag hat von einer langfristigen, 25 Jahre andauernder Untersuchung einer in dem 1100 m lan- gen Ableufstolen des ehemaligen Staudammes am Bache Bild Des~ né in Jizerské hory /Isergetirge/ liegenden Uberwinterungs- stelle der Fledermfuse berichtet. Im Laufe der Jahre 1958- 1982 wurde dabei die Anwesenheit von 11 Fledermausarten fest- gestellt. Regelmissig tiberwintern 6 folgende Arten: Myotis myotis, M. daubentoni, M. mystecinus, M. nattereri, Plecotus auritus, Eptesicus nilssoni, Die Gesamtzahl der im Verlaufe der Untersuchung beringten Fledermfuse tetrug 858 Tiere. Die Mehrzahl von denselten wurde im Laufe der Jahre mehrmals kon- trolliert. Am seltensten wurde Myotis dasycneme festgestellt. Im Verlaufe einer der Forschungsetappen wurden, erstmals in der Welt, zur Markierung der FledermMuse Farbringe benutzt Dieses erm§glicht einzelne Tiere ohne weiteren St8rungen zu untersuchen und kontrolieren, Die Untersuchungsergetnisse zeigen eine testimmte Treue zur Uberwinterungsstelle, namentlich tei der Gattung Myotis, wotei einzelne Tiere mehr als 10 Jahre an gleicher Stelle beobachtet wurden. Werkwtrdig sind auch einige Feststellungen zum Alter der einzelnen Arten. Bei vier Myotis-arten wurden folgende Werte vermittelt: bei Myotis myotis 21 Jahre 9 Monate, bei M, daus bentoni 16 Jahre 9 Monate, bei M. mystacinus 12 Jahre 9 Mo- nate und bei M. nattereri 14 Jahre 9 Monate. Adresa autora: RNDr. Miloslav Nevrly, Severoteské muzeum, Leninova 11, 460 00 LiberecSeveroées, Pfir. Litoméfice 22: 43-47, 1969 JIRI KULICH POSLANI STATNI OCHRANY PRIRODY VE VYCHO- VE MLADE GENERACE Staatlicher Naturschutz tei der Erziehung der jungen Generation Cheeme-1i hovofit o tématu vychovy mledé generace v ochra- né pPirody, vyjdéme ze skutetnosti, Ze v soutesné dobé pracuji ve stétni ochrané pfirody CSR (mimo Krnap) ava precovnici plné specializovani na vjchovu. Pravda je, Ze rada dalSich pracov- nik m4 kulturné vychovnou Sinnost, vychovu k ochrane prirody Si propagaci jako sou¢dst popisu prace, pravda vSak také je, Ze v takovém pripadé se v¥chova vetSinou odsouvd na posledni misto. Problematika je tak predevSim zd4leZitosti nadSenci a jejich volného (mimopracovniho) tasu. Tomuto persondélnimu (a obdobnému materidinimu) vybavent také cdpovidaji vysledky statni ochrany prirody na poli vychovy a propagace. Na jedné strané se ném sice podarilo v uplynulych deseti létech vybu- dovat v¥chovné vzdéelavact st¥edisko stdtni ochrany prirody, Fadu navénfeh stezek, nekter4 informaéni strediska, byl pro- veden prizkum postoji stélych obyvatel nékterych chranenych krajinnych oblast{, mnoZi se semindre a konference; na stra- ne druhé vSak existuje rada negativnich prikladi. Pred dese- ti léty napr. zdstupcee MK SSR hovoril na konferenci k vycho- vé & péi o Zivotni prostredi ve Spindlerove Mlyné o vzoro-aly vém kulturnévychovném vybavent jednoho chrénéného uizemi v kazaém krajj, které realizovéno nebylo. Rovnez vfsledky uz zminéného prizkumu postojai obyvatel velkoplo&nych chrané- nych vizemi nebyly vyuzity v praktickém zesilen{ kulturné vychovné Ginnosti - vzorovy pldn kulturne vychovné Simnos- ti v CHKO Pélava zistel nerealizovén. Dluzna zistdévd stat- ni ochrana prirody i aktivizaci verejnosti formou brig4d, pobytovych ake{, podflu na prizkumu apod. (nab{fdka tako- vych moZnosti zdaleka neodpovidé poptdvce ze strany dobro- volnych organizaci). tim je tento stav dén? Domnivém se, Ze m4 dva okruhy prigin: - nedostateiné vybaven{ std&tn{ ochrany prirody, - podcenovint vychovy ve stdtni ochrané prifrody. Rada pracovniki totiz v ndvalu bezprostredné j&ich uiko- 14 povaZuje kulturné vfchomnou Sinnost za jakjsi prepych, ktery spiSe odterpivé sily, ne% aby poméhal naplnovani ci- 10 st4tnf ochrany prirody. Tento rozpor mezi potYebou redse- nf ka%dodennich problémi a potrebou vychovy verejnosti je jiste zvl43te vyrazny pr4ve v imisnich oblastech, kde jsou na jedné strane na vykon stétn{ ochrany prirody kladeny zvySené ndroky, a kde na strane druhé vyvstév4 naléhavd po- treba informovat verejnost o stavu a privindch poSkozeni prirodniho prostredi. Casto se diskutuje i o tom, Ze v¥chova je zbyteén4 in- vestice, Ze radu lidf stejné vychovat nelze, Ze smysl md spf3e dosdhnout lepSiho legislativniho zabezpeteni, zavést a uplathovat tvrd3i sankce. Dovolte mi na tomto misté krAt- kou filosofickou odbotku: Co se stane, kdy% nebudeme vycho- vé a propagaci vénovat pozornost viibec, kdyZ nds tento= 45 = aspekt naSi Sinnosti prestane zajimat a ponechdéme jej priro- zeném vyvoji? Pro verejnost z na3i tinnosti zistanou vidi- telné pouze zdkazy a prikazy, strézci s pokutovymi bloky a Zaloby u soudk (to vle zatim bez vyraznejSiho zlepSeni sta- vu naif prirody). Jaké postoje si k ochrané prirody laickd vere jnost vytvori, je nabiledni. Hezky o tom hovoril Ladis- lav Khandl z Uv ésTV na konferenci o ovlivnovant postoji obyvatel k Zivotnimu prostred{ v Olomouci v Servnu t.r. Uvadel priklad jedné slovenské navéné stezky, kde kro- mé vysvéetlujicich tabuli byly strohé Gredni cedulky "NEZKRA- CUJTE CESTY" - samozrejmé bez dal3iho vysvétleni. Rada liaf si cesty stejné zkrétila, nekdy prdve navzdory "sekyrovani z neoi potreby byt dhlezity, 1é¢it si komplexy"”, jak mnozi z nich z4kaz pochopili. Referujici pri rozhovorech s témito lidmi zjistil, Ze rada z nich skutetneé nechépe, Gim by moh- la ublizit pri zkracen{ cesty. Proé tedy nemohlo byt prave na nauéné stezce vysvetleni, co vSe lze timto zd4nlive ne- vinnym prestupkem zpisobit, misto strohého zdkazu? A nedo- mnivejme se, Ze je to zdleZitost priliS trividlni, aby by- la vysvetlovana na nauéné stezce - nedostatek informaci byvd pri raznfch vyzkumech primo ohromjici. Tento priklad i dal3i zkuSenosti ukazuji, Ze dalSi po- stup by mél byt trochu jiny - velice intenzivne ziskdvat podporu vetSiny verejnosti a zbytek donutit legislativnimi ndstroji (to se tyk& koneckoneh nejen ochrany prirody). I to je otdzka demokracie, o jejimz roz3irov4ni dnes tolik hovorime, Ze prosadit vy melo jit jen to, s éim souhlasf vetSina. MoZnd bychom byli nemile prekvapeni, kdybychom uspo- ridali verejné referendum o nékterych otdzkdch, které v sou- éasné dobé, reSi st&tni ochrana prirody.=146.= Ce z toho vyplyvd4? Pro ustredni orgény a orgdny statni sprdvy to, Ze by mélo konetné dojit k posilen{ ochrany pri- rody a Zivotniho prostredi jako takové a vychovy k péti o Zivotni prostredf zvl48t. Pro pracoviste stétn{ ochrany pri- rody, Ze je nutno zrovnopraévnit vychovu 3 ostatnimi obory ochrany prirody - i v nelehké situaci stétni ochrany priro- dy se argumentace nedostatkem kapacit jevi tasto jako alibi. A% dosud se ptispévek tykal spiSe téch, kteF{ o misté a vyznamu vychovy v ochrané p#{frody maji pochybnosti. AvSak ani my, kdo se touto vychovou alespon 2é4sti pFimo zabyva- me, nejsme tez viny na jeji malé wtinnosti. P¥i{%inou neSich chyt je asi pFedevSim to, Ze jsme vét- ¥inou specialisté-pfirodovédei bez hlubSich pedagogickych a psychologickych znelosti a zkuSenosti. Vychovu si proto Sasto p¥edstavujeme jako prosté zésobovdn{ poznatky. Navic Sasto neumime posoudit "stravitelnost" téchto poznatki pro laickou veFejnost. Aby 1idé ziskali zdjem o ochranu prirody, nestati jim jen nabidnout informace, v prvni radé je treba u nich pro- budit zdjem o jejich prijimani, motivovat je. To je mozno délat v podstate dvema zpisoby - jednak vytvéret propojeni 8 citovymi z4Zitky, citovou vazbu na prirodu, jednak ukazo- vat bezprostredn{ souvislost stavu p*irodniho prostred{ s vlastnim Zivotem jednotlivce. K tom je zapotreb{ dodat,ze vyburcovat z letargie a lhostejnosti nedok4zi ani fréze o vysézené zeleni, ani vysvetlovani potravnich retézei, ale konkrétn{ Udaje o stavu Zivotniho prostredi, priklady sou- vislosti s lidskym Zivotem, zdravim, hospod4¥skou prosperi- tou. Imisn{ oblasti umoZnuji oboji uminéné phsobenf - sil- ny citovy zAZitek i prileZitost uvedomit si souvislosti lidské Sinnosti a Zivotniho prostredi. Dodéme-li, Ze zdéro- ven poskytuji Siroké spektrum moZnosti k aktivnfmu, tvori-Sip vém zapojent do pé%e o prirodni prostredi (které je roz- hodné nejuiSinnéjSim vychovnym prostredkem), dochizime k tom, %e ad je to na prvni pohled paradox, je jejich kul- turné v¥chovny potencidl obrovsky. Problémem vSak zistdvi vyuzivani tohoto potencidlu na nautnych stezkich, vysve- tlujicfich tabulich, pri préci strdaZch, osvetové tinnosti sprav apod. V této souvislosti je potreba zminit je’té je- den problém, souvisici s vychovou k ochrané Zivotniho pro- stredi, a to tasto 2trdtu zdjma o problematiku i u lidi, kteri se ji jiZ zatali aktivné venovat, Motivaci k éinnosti v jakékoli oblasti je totizZ treba neust&le posilovat - a jednim z nejdblezitejSich faktori pri tomto posilovdni je pocit uspéchu. Aktivni zéjem verejnosti o ochram prirody neni velky mj. proto, Ze zatim ochrana prirody neméla vy- razné lispéchy Gi je nedovedla prezentovat. A tak i lidé, kteri se ji, nebot jim prace pripadd zbytetnd. I to je dklesity fak- % zaénou angaZovat, Easto zdjem po tase utrdce- tor, 3 nimZ musime poé{tat pri kulturné vychovném pisobeni v imisnich oblastech. Adrea autora: RNDr. Jiri Kulich, Stdtni ustav vamdtkové véte a ochrany prirody, ValdStejnské nam. 1, 118 01 Praha 1 - Mald StranaSeveroées, Pir. Litoméfice 22: 49-54, 1989 VLADISLAV CERNOHLAVEK PRACE SPRAVY KRKONOSSKEHO NARODNIHO PARKU V IMISNI OBLASTI Activity of the Administretion of the National Park KrkonoSe on the polluted area Je moZné konstatovat, Ze veSkera lidski Ginnost, nej- raznejS{ soué4sti ekonomické a socidlni reprodukce, jsou vlastni priginou nedobrého stavu Zivotniho prostredi, Kaz- dA z nich vnd8i do prirody cizorodé ldtky nejriznejSino druhu, s nimizZ se priroda vyrovndvé jen obtizné nebo vibec ne, V kazdém vyspelém state priroda a kultury tvori kom- plementarni slozky krajiny. Priroda pritom zistavA zdklad— nim a nenahraditelnym predpokladem biologické existence spoletnosti. Dasledky lidskych aktivit pri nekomplexmosti reSeni jejich disledkii na prirodu, ale i Cloveka jsou patrny i na lizemi KRNAP presto, Ze nejsou produkovany mistnimi zdro- ji, ale prenosem na desitky a stovky kilometri. Oxidy si- ry, dusiku, akumulace tézZkych kova v pide i extrémy klima- tu ve svém souhrnu vytvare ji stresové situace ekosystémi a vedou k jejich oslabovani a% upinéma rozpadu. Nejvyraznéji jsow tyto dusledky patrmy na lesnich po- rostech, predevsim smrkovych, kde stovky hektarg holin= 50 = jsou toho svédkem. JestlizZe se hovor{ v KrkonoSich o polovi- né sedméesdtych let jako dobe objektivnfho prok4zan{ imisi vy souvislosti s kalamitnim rozSirenim obalete modrinového, muselo se pisobeni imisnich vlivi projevovat jiz v Sedes4- tych letech a zjiitené symptomy jsou jiz prakticky zlomem v organismu, ktery neni jiz schopen plné adaptace na kvali- tativné nové podminky prostredi a jeho zdravotni stav se zhorsuje. Jak4 je soutasnd situace lesa na tizemi KRNAP, vyhled a spoluprace ochrany prirody s V¥chodoteskymi stétnimi lesy. Lesy na tzem{ KRNAP jsou hlavnim fenoménem a zaujimajt 84 % rozlohy uzemf ndrodniho parku. V zastoupeni drevin tvo- ri 92,8 % jehlitnany a 7,2 % listndée. Z jehliénant m4 hlavni zastoupeni smrk - 86 %. Roén{ predpis téZby po tipravée v roce 1986 je 157.500 m°, coz inf 4,88 m’ na 1 ha. Z tidaja Regis- tru emisi a zdrojh zneéidtovaéni ovzdusf za posledni roky vy- plyvé, Ze v okresech Semily a Trutnov bylo z vetSich zdroji vypuSténo do ovzduSi roéné 18.637 t emisi tuhyech, 22.071 + SO,, 9.994 t CO a 382 t ublovodiki. Tyto emise maji své té- 2i8te v okrese Trutnov, kde nejvét8i zdroj emis{ m4 elektrdr- na Poriéi u Trutnova - 9.670 t SO,, Pokud se ty¥ka stavu zne- Sisteni ovzdusi v prizemni vrstvé, prolinaji se ve sledované oblasti vlivy zdroji le#{fcich mimo oblast ve vnitrozem{ (SHP, pra%sko-stredoteské a hradecko-pardubick4 aglomerace), jako% i zdroje zahranitni, zejména NDR a PIR, které dle po- slednich idaji predstavujf 52 4 z celkového objemu. Posledni informace o pldnovanjch vystavb4ch elektréren v PLR a sou- Sasn4 realizace v NDR neddva uspokojivé vysledky do budoucna, Pripravované odsirovéni nékterych jednotek elektréren na se- veru Sech by mohlo prizniveji ovlivnit prenos imisi a% po roce 1995. Lesni porosty v KrkonoSich jsou zarazeny do pismaei. B, C aD, které jsou urtitym podkladem predevSim pro rozhodo- vdni v obnovnich cilech, vychovnych zésazich a planovdni te- Zeb. KaZdorotné jsou do 30. gervna urteny imisni té%by pro pristi rok. Neni za souéasné situace lesa vhodné, Ze do pldnu té- Zebni Cinnosti dost4vaji lesni zdvody v sortimentaci primou vy8i jehlitnaté kulatiny, které prekratuje 50 % celkovych dodévek, co% ve vétSine pripadi vede k timysinym tezbém, kte- ré by pri soutasném stavu lesa mély byt zastaveny a mély byt provédény pouze nahodilé tézby vyvolané abiotickymi &i- niteli a zdravotni vybery. V radé pripadi u porosti nebo je- jich soubork dochdzi k jejich zarazen{ do kategorie III. b, prestoze zpravidla Udolni é4sti nebo na odvrdcené Sdsti od prevlédajicich vétri si zachov4vaji lep3i zdravotni stav. Na tyto porosty se nevztahuji opatreni ze zdkona 0 velikos- ti holin a jsou kompletné teZeny. Upozornovanim na tuto skuteGnost neni cilem zteZovat provoz, ale uvedomovat si, Ze moZné odddleni imisnich té%eb a zachov4ni i g4sti lesnich porosta mi své plné opodstatnent. Velmi z4vainym problémem je stav lfkozrouta smrkového, predevsim v zdpadni a stredni é4sti KRNAP, ktery v nékte- rych pripadech prekratuje vykazovanou imisni téZbu, i kdyz hlavni priginou jsou oslabené porosty, ale i ne vidy aa- slednd kontrola kirovce. Jsme presvédteni, Ze zde i v¥zkum zistava dluzen této skuteénosti, protoze v kratké dobe vysoké nasazeni feromonovych lapatti riznych druhii bez rad- ného overeni a vyhodnoceni m4 i’ své dopady. Vaina situace je v priblizovani dreva. Pres zvySova- ni podilu lanovek, stdle traktorova forma prevladé a gvlaSte primé priblizovani dyeva z porosti zanechdvd nejenrs oee vyjeZdené koleje bez minimAlnich pray po ukonéeni praci. Jseme toho nézoru, ktery zatim nemiZeme prosadit, Ze soutds- +i zpracované technologie by melo byt i odstraneni disledki. Ne vidy je zapotreb{ ndroénych practi, mnohdy staé{ ulozit do vyjetych koleji klest. Védyt i tato negativa maji vliv na Uspach obnovy, navic i umochuji disledky v nedobré hydro- logické situaci uzemi. Velmi zévainou problematikou je obnova lesa. Zpracové- ni biotechnickych projekth je objektivni nutnosti a vyznam- nov pomoci pro vlastni realizaci obnovy. Projekty by mély vychAzet jiz od rozbori pid aZ po prdéce sledujici zajisténi kultur. Je to zdva%nejSi o skuteénost, Ze ze stavu imisnfch holin 650 ha k 1.1. 1986 se predpokl4d4 stav 1.260 ha k 31. 12, 1990. Vezmeme-1i v tivahu velikost imisnich holin, nad- morskou vy3ku, exposici, pidni podminky, pr{pravu ploch pro obnovu a tiéelnou volbu drevin, jde skuteéne o velmi slozity problém. Ze souéasnych poznatki se dostdvd do rozporu pri zpracovéni projekt predevSim Uéelnd4 druhovd skladba s ne- dostatkem dostatetného mnoZstvi druhi, ale i mnoistvi v dru- zich v lesnfch Skolk4ch. Obnova lesa se neobejde bez zvySo- véni podilu kosodreviny, brizy karpatské, jerdbv, olSe zele- né i,dal8ich devin s funke{ pkdoochrannou a vodchospodér— skou. Sure Vesa ABN vide tl chanced coven aly ynocnoc ove nia stacionarnich ploch, transekti, profili na vodnich tocich i z rozboru pid povazuje souéasny stav za velmi vdiny pre- devSim proto, Ze nelze do roku 1995 otekdvat vyrazné j8i zlepeni, predevSim v Cistote ovzdusi. M& dobrou spolupraci s VéSL predevSim v zisk4vani se- men ndhradnich drevin, sledovani plodnosti a vi¥voje semen, provédeni odberti Sidek kleée pro vyhodnoceni zralosti aF530 klidivosti. V souéaené dobe navrhuje plochy pro zakldéddni se- mennych porosti kle&e, vyhodnocuje spolu s Ustavem ekologie v Seskych Budéjovicich mykorhizu kle’e a pripravuje inokula- ci sazenic v lesn{ Skolce na Dvoratkdch. Rotné predévé VSL 5 - 7 tisic zakorenenjch rizkovanck smrku mistni provenien- ce z lokalit, které by lesni provoz za souéasnych podminek nemohl zabezpetit. V roce 1968 zatneme se zakladénim mateé- nice krkonoSského smriu na lesnim z4vode Prachatice, poté na stejném zdvode se zalo%enim semenného porostu kosodreviny. Konsultujeme primo vy terénu s Lesprojektem a lesnimi zdvody vSechna pripravovand opatrent, kterd se tykaji predevSim SPR, ale i doplnki ke generelu dopravni sité. Jame si plne vedomi, %e mimorédnd situace vyZaduje mnohdy mimorddnd opatreni, ale nemiZeme a nebudeme souhlasit ani podporovat jevy, kdy za touto situact se schovavd necitlivost a nezodpovednost. Neni v porddku skutetnost, jak malou pozornost venuji tomuto tizemi vyzkumné listavy. Jejich prace nem4 komplexni FeSeni. Vidyt kde jinde neZ ve vyvolanych extrémnich podmin- kdch je nutné predkld&dat provozu overené postupy pro zlepie- ni provozu a ekonomiky lesntho hospoddérstvi. To souvisi i s funkcemi, které se na les zde vaZi. Jeme si védomi, Ze Glouhodobost ve vyrobnim procesu lesa a zvla’te za kvalita- tivné novych podminek nemhZe v krétké dobé zodpovedet na celou Fadu vzniklych problémk, ale nezatit systematicky, oddaluje novd pozn4ni i dosahovéni lepSich vysledki provo- mu. Spréva KRNAP m4 ze svého poslan{ za povinnost tizce spolupracovat s VéSL predevSim na biologickém tiseku, pro- to%e tlumeni negativnich dopadi na lesni hospoddratvieee jako rozhodujici fenomen nérodniho parku je zdleZitosti SirS{ ochrany prirody na tizemf ndrodniho parku. Summary The impact of human activities to the nature of the KrkonoSe National Park is dealth with in the contribution. Forest damages caused ty industral pollution are quite obvious in the area. Besides short - distance emission sources situated only 50 - 100 km from the KrkonoSe Mits., the geographic exposure meke them susceptitle to pollution from remote industrial centres, The situation reflects present state of forestry, when forest plans are being revealuating and necessary calamity cutting calls for new access to the stands. These, often unfavouratle ways of skidding, cause soil erosion. Conservationists and foresters should motilize in the joint effort to preserve the gene-pool of indigenous trees = first of all of the provenance of the KrkonoSe spruce /Picea abies/, Pinus mugo subsp. pumilio, Acer pseudoplata- nus, Fagus sylvatica end others. Adresa autora: Ing. Vladislav Sernohlavek, Sprdva KRNAP, 543 11 Vrehlabi - zamekSeverotes. Phir. Litoméfice 22: 55-60, 1989 JAN TOPERCER st. OCHRANARSKE PROBLEMY V PODMIENKACH DVADSATROCNEJ CHKO MALA FATRA Protlem des Naturschutzes in den Bedingungen des zwanzigjuhrigen Landschaftsschutzgebietes Maldé Fatra V poslednych mesiacoch sme boli uéastni{kmi réznych semindrov, konferencif a pordd, ktoré sa zaoberali probléma- mi komplexnej i diferencovanej ochrany prostredia a prirody. Z nich musi mat kaldy Wastnik poznatok, Ze pomerne dobre pozndme priginy i zdroje neutedeného stavu a mdme aj plno u- dejov a argumentov k tomu, aby sme za ich pomoci mohli viest boj o nové obdobie Sinov v prospech prostredia, prirody i Sloveka. Bez vyuzitia tychto podmienok by nae poznatky a vysledky néronych vyzkumov mali len individudlny, miestny, pripadne len archivny vjznam a zostali by bez uzitku tréat v halddch spisov, zdvereénych sprdv a prognoz, &i koncepeif, ktoré nie si dotiahnuté do konca, Bez potrebnych Sinov by sa stalo pravdou midroslovie, Ze "v papierovych vojndch pa~ dajui lesy"! Podobne, ako je tomu s prf{rodou v Jizerkach, je aj v rovnako starej CHKO Malad Fatra, ktord m4 Eoskoro byt povy- Send na ndrodny park a mala by mat’ zachovalu a neohrozent prirodu. Ze je aj priroda Malej Fatry ohrozend imisiami,= 56 = hovoria niektoré dost nesystematicky zf{skavané poznatky a idaje o kvalite i kvantite imisnfch vplyvov, zapotaté v ro- ku 1983. V spolupréci s réznymi Ivdmi a ich pracoviskami na Slovensku i v GSR sme sledovali kyslost zrd%ok, obsah siry, dusiku, clove, arzénu, mangénu, Zeleza a inych prvkov a zlvéenin v listoch, ihliti a péde. Zdroven sme sledovali a nadalej sledujeme i v rdémci inventarizatnych vyskumov zdra- yotny stav drevin a porastov, ktory diva pomerne spolahlivy obraz o intenzite i kvalite pésobenia imisenfch Sinitelov. V niektorych rezervacidch dosahuje podiel zdpornych stromov (schniice, suché, zlomy, vjvraty) 40 i viac percent (posled- ny Udaj zo SPR Sutovsk4 dolina a drevin smreku a jedle do- siahol tislo takmer 70 percent !). Zdroje takéhoto stavu moZno hisdat v blizkom (Zilina, RuZomberok, Istebné, Siro- k&) i vzdialenom okoli (Ostravsko-karvinsko, Katowice, Krakow). Nedostatkom pri takomto potrebnom prieskume je skutod- nost, Ze nade Ustredie SOP v Liptovskom Mikul43i dosial ne- vytvorilo laboratérne ani iné koncepiné a materidlne pod- mienky k tomu, aby sa ziskavali vysledky o imisnych a inych vplyvoch metodikou v jednotnom stredisku, aby ich bolo moz- né porovnévat a vyuzivat ako seriézne argumenty v praxi. DalSou zApornou skutodnostou je nedostatoénd technolo- gick4 disciplina v niektorych priemyslovych zAvodoch a pod- nikoch, ktoré sti zdrojmi Skodlivin. 0 tom sa hovorilo aj na junovom semindri v Banskej Bystrici. Havdrie z tejto pri- iny nie si velmi 2riedkavé... Rovnako sa kritizuje skutotnost, Ze byvaju odliSné normy pripustného znetistenia vo vjrobnych jednotkdch a iné pre dodrZanie zékona a Ze finanéné sankcie nie sii zodpoveda-era jucim rieSenifm. O%akévame oprévnene obrat v stivislosti s pre- biehajiicimi diskusiami o podniku v naSich ekonomickych a apo- logenskych podminekach. Vieme aj to, Ze v drevd4rekom priemysle sa tie% eviduju tzv. imisné Skody.na dreve, ktoré péeobia na ekonomiku dre- varskych zéivodov a podnikov. Vie sa viak aj to, Ze v mnohych drevarskych VHJ vznikaji straty na dreve aj z celkom inter- nych priéin a Ze s drevom neraz priam hazardujeme. 0 Ziadnom krdéteni doddvok dreva v takychto zAvodoch a podnikoch zatial nevieme. Ak m4 lesné hospoddrstvo spolu s ochranou prirody vhod- nym spésobom utecit na zdroje znetistovania prostredia, musf najprv lesné hospoddrstvo zlep3it hygienu v lesnych poras- toch, na lesnych cestaéch a drevoskladoch, na trasdch ektrovo- dov pri ich UdrZbe a inde, kde neraz pridlho leZi drevo v ké- re a znehodnocuje sa listnaté drevo na réznych miestach pri taZbach vo vegetatnom obdobi. Ak m4me dékazy 0 znizovéni pri- rastiu na dreve v lesoch v désledku imisnych vplyvov, potom moZno doteraz uplatnované tzv. “upravené" tazby povazovat za Skodlivého Sinitela zarovno 8 imisiami, lebo. prekratujui moz- nosti lesa, ktory za stifasnych podmienok nie je schopny pro- dukovat zvfSeny prirastok pre naplnenie zvySenych tazieb. V rémei boja za ozdravenie naSich lesov sa dostdva do atmosféry mnohych lesnickych rokovan{ okridlené slovo "geno- fond" aj v stivislosti s drevinami a porastami, hoci sa aj nadalej pou%ivaji vo vySSich polohdch, najviac ohrozenych imisiami, sadenice z nizSich poldh a vidolnych velkoSk6liek s dlh3ou vegetaénou dobou. Takto vypestované sadenice roz- hodne nezlepSia stav genofondu drevin v konkrétnych podmien- kach. Podporovanie prirodzenej obnovy v kvalitnych poras-=e toch je rozhodne lep3im a lacnejéim rieSenim a napriek tomu- to sa a2 hrieSne zanedbéva. Vieme aj o vyzname vychovnych z&sahov pre ozdravenie lesov v ka%dom obdobi ich rastu a na- priek tomu sa vo vychovnych taZbdéch neraz zaostdva nielen pre nedostatok pracovnych sil ale i pre ekonomiku, Eo sa pre- javuje v zhorSen{ zdravotného stavu lesnych porastov v tom- to obdob{ vyvoja i nesk6r. Rovnako vieme, Ze najlepSie odo- léva imisnjm vplyvom a inyjm Skodlivym Sinitelom zapojeny mieSany les a my sa znovu snaZime zakladat smrekové monokul- tury ak v nizZ8ich polohdch, budujeme hustt siet lesnych ciest, d&vame prednost holorubnym form4m obnovnych taZieb a otv4ra- me “dvere" toraz potetnejsim Skodlivym éinitelom a imisidm dokorén... Ako vysvetlime pozornej laickej verejnosti takéto dis- proporcie v hospoddreni s prirodou v stiéasnej imisnej situd- cii? Ukazuju sa uz sice aj ndznaky zlepSenia vztahov medzi lesom a hospoddrenim, ale zatial’ nemoZno v tomto ohIade oplyvat priliS optimizmom. Na zdver tohto prispevku chcem polozit niekolko otazok zameranych na sily i slabiny mechanizmu ochrany prirodného prostredia a ochrany prirody u nds. 1. M6%e sitasn4 Stdtna ochrana prirody podstatne ovplyv- nit suéasni nepriaznivi situdciu v ochrane prostredia obid- voch republik, ak nemime v OSSR nadrezortny organ pre Zivot- né prostredie, alebo aspon rezort, rovnocenny ostatnym prefe- rovanym rezortom? 2. Je sprdvme, Ze je ochrana prirody v podstate odde- lend od ochrany prostredia a Ze vlastne ochranu prostredia maj zabezpeéovat prislusné rezorty, viazané nielen zdkonny- mi predpismi na ochranu a tvorbu prostredia, ale i rezort-= 500= nou ekonomikou, vzdialenou od ekoldgie? 3. Je spravne, ak je organizatnd Struktira rozdielna v ochrane prirody 6SR a SSR a Ze nekrdtame v tomto ohlade spoloénou cestou? 4. Je spravne v siéasnom obdobi prestavby naSej spo- loénosti, Ze v SSR naSu chudobni profesiondlnu ochranu pri- rody parcelujeme eSte tak, Ze nérodne parky a biosférické rezervacie budti pod strechou terajSieho Ustredia SOP, Ze ostatné velkoploSné CHU bud riadit ndrodné vybory vyS8ieho stupna a Ze vlastne robime z organizdcif ochrany prirody "Wrady" $ rozdielnou va4hou a prévomocou, z4vislou na zdujme, ndzoroch a vztahoch nadriadeného orgdnu ku ochrane prirody? Nie je to krok dozadu? 5. Povazujeme Ministerstvo kultiry za tti pravi "alma mater" pre ochranu prfrody v obidvoch republikach? TakAto roztrieStenost ochrany prirody a prostredia pripomina z4sadu starjch dobyvatelov "Rozdeluj a pamaj"! Nebolo by pre ttito "St4tnu nevyhnutnost" lepSie heslo "V jednote je sila"? Tieto skutoénosti a otézky si treba uvedomit hlavne teraz, ked mnohé rezorty, organizdcie a zdujmové skupiny sa sna%ia v tamci prebiehajucej prestavby ziskat’ pre seba Sim viac, neraz bez ohladu na tych druhych a neraz i 2a ce- nu favlov na prirode a prostredi, ochrana ktorého nem4 u nds gatial primerani spolo’enski vahu. Za Seba i za podob- ne 2mySlajicich eSte trochu verim, Ze sa véas zbaddme a Ze sa ochrana prostredia a prirody dostane na zodpovedajucu ce- lospoliocenski poziciu, ktorA je) aj podla niektorych preja- voy uasich Celnych predstavitelov pravom patri.= 60h=: Zusammenfassung Der Autor weist in diesem Beitrag auf die vielen nega- tiven Erscheinungen hin, die durch die Wirtschaftstétigkeit in der Natur verursacht werden, weiter tei der Waldpflege und beim Waldschutz, auf dem Gebiet des Holzvertrauches und in der Industrie der n&heren und auch weiteren Umgebung von dem Malé Fatra - Gebirge. Er kritisiert in der Form der ins Plenum gerichteten Fragen sowohl den gegenwrtigen Zustand des slowakischen und tschechoslowakischen Naturschutzes, dessen Uneinigkeit in der Organisationsstruktur als auch die Beziehungen zu anderen Ressorts. Zugleich empfielt der Autor einige wirkungsvollere und schnellere Massnahmen zu treffen zur Erh§hung der Autorit&t des Naturschutzes un unserer Republik. Adrese autora: Ing. Jén Topercer st., Sprdéva CHKO Meld Fatra, 013 02 GbelanyFotografie na obdlce a na str. 12, 24, 42, 48 a 61: Milen DrahonhovskySEVEROCESKOU PRERODOU aes 1989 Jsromira Kuncové /red./: Ochrana pfirody v imisn& postizenych oblaestech. Vydelo Krajské stfedisko stétn ®{rody v Usti n, L. ve spolupr: leskoslovenské totanické spole Redakéni rada: Karel Kub4t, Jaromira Kuncovd, Josef Lorber, Niroslev Sekera. Expeduje KSSPPCP, HradiSté 4, 400 21 sti n. L. a Okresni muzeum, 412 O01 Litomérice,. Vytiskla Severogrefia, n. p., Teplice. Néklad 500 vytisk®. © 350002589 e a ochrany Severoéeskou poboékou nosti pri Osa’