IN THE CHAIR: PAVEL TELIČKA
Vice-President

(The sitting opened at 9.00)

  President. – I declare open the 2017-2018 session of the European Parliament.

  President. – The next item is the report by Vicky Ford, on behalf of the Committee on the Internal Market and Consumer Protection, on the proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Council Directive 91/477/EEC on control of the acquisition and possession of weapons (COM(2015)0750 – C8—0358/2015 – 2015/0269(COD)) (A8—0251/2016).

  Vicky Ford, rapporteur. – Mr President, there has been a common European gun law for over 25 years. It sets out the processes whereby Member States give authorisations to individuals to own, buy and sell firearms. However, certain poorly deactivated ‘salute and acoustic’ firearms were able to be bought and sold without authorisation, and some of these were re-converted and used in the tragic Paris attacks. A cache of similar firearms was discovered in the UK. The European law does need reviewing.

The first set of proposed amendments from the Commission was very poorly drafted. It would have put disproportionate restrictions on many legal owners, it was not supported by an impact assessment, and the proposals had many technical failings. But, over the past 18 months, I have worked with colleagues across this Parliament and many different stakeholders, as well as law enforcement authorities, proof houses and legal experts, in order to protect the interests of legitimate owners whilst also addressing the security issues.

There have been some misleading reports in the press and I would like to set the record straight here. In reality, the Parliament text that we are voting on today contains many significant improvements. Firstly, firearms will not be restricted on the basis of their cosmetic appearance: this is legally unworkable. Military reservists, museums, filmmakers and collectors will be able to continue their ownership, provided their Member State agrees. Member States will continue to organise and protect their own national security, national reserve and public defence services. This meets the needs of countries like Finland and respects the situation in Switzerland.

Technical issues with deactivation standards have been reassessed and holders of genuinely deactivated firearms, such as re-enactors, will be able to continue their ownership. The controversial proposal for mandatory medical and psychological tests has been rejected and, instead, each country will have in place its own system for assessments. There are provisions to support younger owners and for those in rural areas.

There are new measures for clearer marking, for better information sharing between Member States and for safe storage, but we have taken care not to put overly burdensome requirements on small traders or on historical items. There are new stricter controls on certain semi-automatic firearms when they are fitted with high-capacity magazines, and on automatic firearms that are being converted into semi-automatics. However – and this is important – individuals who legally own these today will be able to continue to do so, provided their own Member State agrees. Target shooters will also be able to own these and continue to practice and participate in their sport, again provided their own Member State agrees.

There are new provisions on magazines, which go beyond what Parliament’s committee initially proposed, however the representatives from Europe’s 28 Member States insisted that they should be covered. Today, there are some additional amendments tabled by colleagues. These are not new: they have largely been considered by Parliament already and rejected by the Member States and the Council. If they are adopted, it could risk destabilising the entire agreement. This negotiation has been a long and difficult process. It is unfortunate that the original proposal came with so many failings from the Commission, but the changes that we have now agreed will close the loopholes and make an important contribution to our security, whilst also respecting the rights of legal owners. I expect Member States to use their new powers to support those legal owners and thus avoid disproportionate restrictions.

I would like to thank all my colleagues for their help on this work.

  Bodil Valero, föredragande av yttrande från utskottet för medborgerliga fri- och rättigheter samt rättsliga och inrikes frågor. – Herr talman! Vapendirektivet är ju en fråga som rör upp mångas känslor runtom i Europa. Laglydiga och skötsamma jägare och skyttar kände sig plötsligt utpekade som terrorister och insåg att deras respektive verksamheter kunde komma att i princip förbjudas. Det förstår jag.

Precis som Vicky Ford sa här presenterades ju förslaget i största hast och i efterdyningarna av terroristattackerna i Paris, trots att det förberetts i syfte att öka säkerheten för Europas medborgare genom att täppa till luckor i den befintliga lagen som funnits sedan flera år tillbaka. Ett hastigt tillkommet förslag att förbjuda en hel vapenkategori utan att utreda konsekvenserna av det var den utlösande faktorn. Kritik har rests att vi borde ägna oss åt att lagstifta om de illegala vapnen i stället.

Vapendirektivet är dock som jag ser det inte en åtgärd för att bekämpa terrorism. Det handlar om att sätta en lägstanivå för EU-ländernas lagar, för vem som får tillstånd att använda vapen och hur lagliga vapen ska hanteras inom unionen.

De skärpningar som vi i dag tar ställning till handlar om att minska risken att lagliga vapen hamnar i fel händer eller används på fel sätt. Till exempel täpps kryphål till vad gäller reglerna för desaktivering och märkning av vapen, men också om informationsutbyte mellan medlemsstaterna, lämplighetstester och striktare regler kring de farligaste vapnen.

Vapendirektivet står inte alls emot insatser mot illegala vapen. Tvärtom sker, förutom genom vapendirektivet, ett intensivt arbete också för att komma tillrätta med de illegala vapen som finns på den svarta marknaden. Det handlar då mer om operativa åtgärder som till exempel gränsöverskridande polis- och tullsamarbete, vapenamnestier och uppköpsprogram för att motverka tillgången på främst militära vapen från områden som genomgått konflikt, så att inte kriminella eller terrorister kan nå dem.

Det är stora skillnader i de nuvarande regelverken i medlemsländerna. Eftersom vissa länder har mycket strikta regler och andra mindre strikta, vissa har obligatoriska läkarundersökningar, andra ingen alls, så är det självklart så att vi måste skapa en bättre lägstanivå för alla. Jag instämmer fullt med vad Vicky Ford tidigare har sagt här.

  Julian King, Member of the Commission. – Mr President, we are here today for what I hope is the final vote by Parliament to approve the revised firearms directive. We have one shared objective, namely to cut off and limit the access of criminals and terrorists to guns. Our citizens rightly expect us to deliver on this to reinforce our collective security.

That means cracking down on the trade in illegal weapons, but it also means strengthening controls on legally held firearms where there are gaps and vulnerabilities. Far from penalising legitimate gun owners and gun users, as some have suggested, by revising the directive we are in fact enlisting their support in the fight against those who misuse guns. We know that there are many law—abiding citizens who pursue hobbies involving firearms and who do not want those firearms to fall into the wrong hands. We completely respect that. The revision of the directive is not designed to stop people enjoying their pastimes, but, as we crack down on the illegal trade in weapons, we need to strengthen the rules around the acquisition, possession, storage and traceability of legal firearms. Clearer rules on marking and registration should improve traceability, providing reassurance for legal gun owners that their weapons cannot be used with impunity should they fall into the wrong hands.

Like all of us, I would very much like to be able to say that criminal violence and terrorist attacks are a thing of the past. Sadly, that is not the case, so it is important not to be naive about the ongoing threat level or its likely consequences. Ensuring that criminals and terrorists do not find it easy to acquire powerful and dangerous firearms with the intention of harming our fellow citizens is a collective responsibility that encompasses both the legal and the illegal trade. The fact that the perpetrators of terrorist atrocities in the last two years were able to use modified acoustic and deactivated weapons that were bought legally was the driving force behind the Commission’s proposal to revise the directive.

En effet, la directive actuelle sur les armes à feu, qui date de 1991, comporte des failles de sécurité importantes.

Ainsi, nous savons que certaines des armes à feu qui ont été utilisées dans les attaques à Charlie Hebdo étaient des armes acoustiques qui ont été transformées en armes létales. Or, la directive actuelle n’encadre pas les armes acoustiques. Nous savons également que des armes mal désactivées peuvent être réactivées et utilisées pour tuer. De même, certaines armes automatiques transformées en semi-automatiques, autorisées par la directive actuelle, peuvent, avec un peu d'expérience et des outils disponibles sur l’internet, être reconverties en armes automatiques.

Il nous fallait agir d’urgence pour combler ces lacunes et renforcer la sécurité de nos citoyens.

The revised directive represents a compromise. It is well known that the Commission favoured doing more in some areas, but it was the subject of extensive discussion and I want here to recognise the work that has been done by Members of this Parliament and by the Member States to reach today’s result, and that result will significantly further strengthen security in a number of key areas, as we have heard.

First, it will prohibit automatic firearms which have been transformed into semi-automatics. In addition, the directive will also ban semi-automatic firearms that have a high firing capacity: above 10 rounds for the long semi-automatic firearms, and above 20 rounds for the short ones. The Commission would have liked to go further, but recognises that the co-legislators did not support going further.

Second, alarm and acoustic weapons will fall within the scope of the directive for the first time. These firearms will now need to be declared or authorised in order to ensure traceability. This is particularly important given, as we know, some of the recent attacks involved converted alarm and acoustic weapons.

Third, museums and collectors will also fall within the scope of the directive. Following a request from Parliament and the Council, however, they will be allowed, subject to strict security conditions, to possess Category A firearms.

Fourth, deactivated firearms must now be declared to national authorities and registered. This is key to prevent the illegal sale of reactivated firearms or parts of firearms. To complete this measure and ensure that the deactivation process is carried out in an effective and irreversible manner, the Commission proposed an implementing regulation to ensure common standards across the EU. This regulation, in force since April 2016, is currently being revised and strengthened to address technical issues flagged by some Member States, and indeed by Members of Parliament.

Two rounds of expert meetings have resulted in agreement on draft revised technical specifications. These are now being stress-tested by national practitioners and experts, who will report back in late March. Provided the stress tests have not revealed any remaining major problems, the firearms committee will then be in a position formally to adopt the revised strengthened regulation by the end of April.

Other important measures have also been included in the revised directive, such as stricter conditions for the online acquisition of firearms, clearer rules on the marking of firearms to improve traceability, and the establishment of a system to improve exchange of information between Member States.

In revising the directive, we have sought to strike a balance. At the request of Council and Parliament, a derogation has been agreed, as we have heard, for sport shooters to acquire otherwise prohibited firearms under strict conditions, including proof of a legitimate and regular sport-shooting activity for which the weapon is required. Hunters should not be affected by the revised directive, as they would not usually use the type of firearms that will be prohibited. At the same time, we have continued to step up our action against trafficking in firearms, implementing the EU Action Plan of December 2015. That includes appointing national focal points to track, trace and gather intelligence on illegal firearms. I have written to Member States recently about this to ensure that we all implement what we have signed up to. It also means strengthening cooperation with the authorities across the Balkans to crack down on illegal trafficking in that region.

That said, we need to keep working on this. The Europol Serious and Organised Crime Threat Assessment published last week shows that weapons trafficking remains a key crime area. Illegal firearms are increasingly available online via the Dark Net, a key facilitator for the trade in illegal firearms. So we will continue to tackle firearms trafficking as a priority under the new EU policy cycle for the years 2018 to 2021, allowing national law enforcement authorities and Europol to take coordinated action against firearms trafficking and, notably, the online trade.

To conclude, I would like to thank you again for all the effort that went into achieving this balanced deal that respects legitimate users, while reinforcing our collective security. It will help further to squeeze the space in which criminals and terrorists operate and seek to do us harm. Your vote today is a key step, but the work does not end there. Once agreed, the directive will need to be implemented in Member States. The Commission stands ready to assist in this process and will closely monitor its implementation.

Written Declarations of the Commission on the

Proposal for a Directive amending Directive 91/477/EEC on the control and acquisition and possession of weapons

1) Written Declaration of the Commission

The European Commission is satisfied that the co-legislators have reached an agreement on the revised firearm directive. These new rules will substantially reduce the likelihood of dangerous but legally held weapons falling into the hands of criminals and terrorists.

At the same time, the Commission regrets that some parts of the original proposal were not supported by the Parliament and the Council– in particular concerning semi-automatic firearms where the Commission had proposed a greater level of ambition with a complete ban of the most dangerous semi-automatic firearms, including all semi-automatic firearms of the AK47 or AR15 families. The Commission also regrets that the magazine size was not limited to 10 rounds for all semi-automatic firearms.

The Commission also stresses the importance of the proper implementation of the strict security rules relating to collectors.

2) Written Declaration of the Commission on deactivation

The Commission recognises the importance of a well-functioning standard for deactivation, which contributes to improved levels of safety and gives authorities reassurance that deactivated weapons are properly and effectively deactivated.

The Commission will, therefore, accelerate the work on the revision of the deactivation criteria conducted by national experts in the Committee established under Directive 477/91/EEC in order to allow the Commission to adopt, by the end of May 2017, in accordance with the committee procedure established by directive 91/477/EEC, subject to a positive opinion by national experts, a Commission implementing Regulation amending Commission Implementing Regulation (EU) 2015/2403 of 15 December 2015 establishing common guidelines on deactivation standards and techniques for ensuring that deactivated firearms are rendered irreversibly inoperable. The Commission calls on Member States to fully support the acceleration of this work.

  Anna Maria Corazza Bildt, för PPE-gruppen. – Herr talman! I dag förbättrar vi säkerheten i Europa utan att minska människors frihet. Vi täpper till farliga kryphål. Det räcker inte att några av länderna har bra regler, utan vi behöver gemensamma minimiregler, eftersom vi har en inre marknad och en fri rörlighet. Det här är inte en antiterrorlag. För illegala vapen vidtar vi andra åtgärder. Det handlar om att lagliga vapen inte ska hamna i fel händer, det har hänt. Det är inte det ena eller det andra.

Jag engagerar mig därför att detta berör många i Europa. Jag kommer från en familj som har sex generationer av jägare. Jag förstår deras befogade oro och upprördhet. Laglydiga människor har känt sig attackerade. Jag har träffat berörda organisationer och är imponerad av den etik av säkerhet som finns bland jägare och skyttar. Jag vill försäkra dem om att kommissionens förslag är dött och begravet.

I en öppen och demokratisk process har jag lyssnat och åtgärdat. Vi har genom subsidiaritet sett till att de länder som i dag har ett fungerande system kan behålla det. Vi i EPP-gruppen har slagit vakt om jägare och idrottare. Jag vill lugna dem: ni kommer att kunna fortsätta era fritidsaktiviteter som nu. Vi har kämpat från insidan och kirurgiskt tagit bort det föreslagna förbudet mot distanshandel. Vi straffar inte landsbygden men tar hänsyn till exempel till norra Sverige och Finland. Även kravet på obligatorisk läkarkontroll och tidsbegränsad licens har vi fått bort.

Det är dags att vi tar en debatt baserad på fakta. Människor ska inte bli oroliga i onödan. Det är ett test för ledarskapet. Det är ingen ursäkt att det är komplicerat.

Jag uppmanar mina liberala vänner att inte svika saklighet och fiska enkla röster. Vi ska inte tillåta direktivet att bli en symbol för Bryssel mot folket.

Vårt uppdrag är att svara till människors oro, inte spela på deras känslor. Ni måste våga vara ansvariga även om det är lättare att vara populist. Herr talman, vi kan inte heller skjuta ner direktivet för att vi är rädda för hur det ska tolkas nationellt. EPP-gruppen uppmanar medlemsländerna att genomföra det på ett korrekt sätt, utan att lägga till. Det lovar jag att följa upp.

  Sergio Gaetano Cofferati, a nome del gruppo S&D. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, io considero la soluzione alla quale siamo arrivati molto importante e positiva: lo dico senza mezzi termini. Abbiamo lavorato molto e con grande fatica, perché le condizioni iniziali non erano le migliori possibili.

La direttiva precedente era una direttiva vecchia, che aveva lasciato vuoti normativi rilevanti. Poi, come è stato detto, le soluzioni tecniche adottate nei singoli paesi e anche la cultura del rapporto tra i cittadini e le armi sono molto differenti e si trattava di avvicinare, trovare punti di equilibrio tra queste condizioni così lontane tra di loro. Infine, vorrei dire, lei signor Commissario, non ha nessuna responsabilità – non c'era all'epoca – ma la proposta della Commissione era davvero una brutta proposta, molto approssimativa e soprattutto aveva l'errore politico in sé del tenere insieme l'idea della modifica della direttiva con il contrasto al terrorismo, che sono due cose estremamente diverse.

Abbiamo rimesso un po' di ordine in quello che c'era e aveva il tratto approssimativo che prima commentavo. Abbiamo ridato certezza a persone ingiustamente preoccupate – penso ai cacciatori, penso ai tiratori sportivi – che si sentivano aggrediti, attaccati: hanno sempre rispettato la legge e qui improvvisamente si sentivano messi nel mirino di un provvedimento che, in verità, non li riguardava dal punto di vista del rispetto della norma. Abbiamo anche creato condizioni perché il mercato sia un mercato regolato e dunque non si presti né a favorire la contraffazione né, ancor meno, a favorire un acquisto illecito di armi pericolose sotto altre spoglie.

Le cose che lei ha ricordato sono tutte vere, comprese le difficoltà che abbiamo avuto nella fase finale per quanto concerne il trilogo. Però la proibizione dei due tipi di armi semiautomatiche e particolarmente pericolose è stata fatta con criteri oggettivi, non per somiglianza come categoria dello spirito, come chiedeva la Commissione; e anche la conversione delle armi automatiche demilitarizzate è stata messa, giustamente, sotto controllo.

Poi abbiamo previsto alcune eccezioni, compresa quella, ad esempio, del sistema di difesa finlandese, che non meritava di essere coinvolto in alcuna maniera. Abbiamo introdotto la marchiatura e anche le armi a salve, se provenienti da conversione di armi reali, rientreranno nell'ambito di applicazione della direttiva.

Insomma, abbiamo rimesso le cose a posto: lo abbiamo fatto con pazienza, senza strumentalizzazioni e senza demagogia e io considero questo un punto d'approdo molto importante.

  Richard Sulík, za skupinu ECR. – Vážený pán predsedajúci. Komisia si zjavne myslí, že terorista, keď chce spáchať nejaký útok, tak si najprv vybaví zbrojný pas a potom si legálne obstará zbraň. To je, samozrejme, naivné a podľa tejto myšlienky by bolo treba zakázať aj nákladné automobily, sekery, mačety, lebo teroristi aj týmito nástrojmi páchajú svoje teroristické útoky. Obmedzovať legálne zbrane preto, lebo teroristi páchajú útoky nelegálnymi zbraňami, je pomýlené a slúži akurát na to, aby Komisia ešte viac vytáčala obyvateľov Európy. Ako keby už nebolo dosť. Ako keby už veľká časť obyvateľov Európy nemala plné zuby týchto regulácií a obmedzení, tak pekne len pokračujete. Pokračujete ďalej a ďalej až sa nám to celé rozsype. Ľudia nechcú toľko obmedzení od vás, čo si myslíte, že viete lepšie, ako by ľudia mali žiť.

  Dita Charanzová, za skupinu ALDE. – Pane předsedající, pane komisaři, všichni, co tady jsme, se shodneme na jednom – chceme bezpečnou Evropu. Proč zde tedy materiálu, který má zvýšit bezpečnost v Evropě, teď všichni ve stoje netleskáme? Proč našel odpůrce napříč politickým spektrem v členských státech? Proč oproti všem očekáváním jste se namísto řešení skutečných bezpečnostních výzev zaměřili na omezení práv legálních držitelů zbraní? Na omezení práv lidí, kteří žádné teroristické útoky nespáchali a nepáchají.

A přitom je toho tolik co zlepšovat v otázce bezpečnosti. Nemáme jasná pravidla pro deaktivaci zbraní. Nemáme pravidla pro nejrůznější konverze zbraní a přitom právě zbraně úředně vedené jako nefunkční zabíjely v pařížském klubu Bataclan. Chybí nám užší spolupráce mezi členskými státy, které by si měly rychleji a efektivněji předávat bezpečnostní informace. Nejsme schopni zajistit dohledatelnost zbraní, kontrolu jejich oběhu a pohyb mezi státy a mohla bych pokračovat.

Pane komisaři, Vy jste nedávno napsal – lidé, kteří nemají špatné úmysly, se směrnice nemusejí bát. Omyl, bojí se! Já se s takovými lidmi pravidelně setkávám. Jsou to sportovní a rekreační střelci, myslivci, ale také bývalí i současní příslušníci bezpečnostních složek. Legální vlastníci zbraní. A ti se směrnice obávají. Obávají se dokonce o to, že o své zbraně přijdou. Díky tlaku Evropského parlamentu se podařilo text z velké části napravit. Dostali jsme se ale bohužel jen na půl cesty. Pro řadu opatření nám chybí navíc logické argumenty. A pokud existují, měli jste je předložit. Komise ale zřejmě vypracování dopadové studie považovala za zbytečné, a tak i dnes po více než roce rozhodujeme od stolu a naslepo. To je nezodpovědný zásah do svobody občanů EU.

Podala jsem proto celou řadu pozměňovacích návrhů a chtěla bych tímto vyzvat přítomné, aby zvážili svoji pozici a tyto návrhy podpořili. Jedná se o citlivé téma a je to poprvé, co o něm rozhodujeme zde na plenárním zasedání. Pane komisaři, podívejte se kolem sebe. My si nemůžeme v současné situaci dovolit přijmout nesmyslnou a nelogickou legislativu a pokračovat tak v oslabování důvěry našich občanů v EU. Ve hře je víc, než si myslíte.

(Řečnice souhlasila s tím, že odpoví na otázku položenou zvednutím modré karty (čl. 162 odst. 8 jednacího řádu).)

  Richard Sulík (ECR), otázka položená zdvihnutím modrej karty. – Pani Charanzová, spomínali ste deaktiváciu zbraní. V tejto súvislosti sa vás chcem spýtať, či si nemyslíte, že potom, čo v roku 2007 bola prijatá posledná revízia smernice o strelných zbraniach a Komisia mala vydať deaktivačné nariadenie k zbraniam a k tomuto došlo až sedem rokov neskôr po parížskych útokoch, či toto nie je zlyhanie Komisie. Či by najprv Komisia nemala napraviť svoje vlastné chyby predtým, ako ide obmedzovať slušných ľudí.

  Dita Charanzová (ALDE), odpověď na otázku položenou zvednutím modré karty. – Vážený pane kolego, já s Vámi absolutně souhlasím. Jestli nám něco zde v EU v tuto chvíli chybí, tak jsou to jednoznačná pravidla pro deaktivaci. To byl jeden z problémů teroristických útoků. A jsme ráda, že naše frakce, frakce ALDE, od začátku podmiňovala přijetí této směrnice tím, že budeme mít jasná pravidla pro deaktivaci. Ano, tady jsme zaspali.

  Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Pane předsedající, kdybychom měli na stole návrh, který prokazatelně zvýší bezpečí v EU, byl bych první, kdo by pro něj zvedl ruku. Jsem však přesvědčen, že to není náš případ. Návrh směrnice, o kterém budeme zítra hlasovat, podle mě nic neřeší. Soustřeďuje se na omezování práv držitelů legálně nabytých zbraní, sportovních střelců a sběratelů historických zbraní. Můžeme se jen těžko domnívat, jaký pozitivní efekt nová právní úprava přinese, neboť jsme i přes opakované žádosti žádnou expertní analýzu ze strany Komise neobdrželi. Zřejmě se ale asi všichni shodneme na tom, že terorista si jen těžko někdy půjde koupit zbraň do kamenného obchodu. Přísné zákazy některých typů legálně nabytých a držených zbraní způsobí přesun velké části těchto zbraní do nelegální sféry. Nebo ještě hůře na černý trh. Tím se tyto zbraně stanou potencionálně dostupné zločincům a teroristům. Nejsem si tak vůbec jistý tím, že předložený návrh jakkoliv snižuje riziko spáchání dalších teroristických útoků.

  Igor Šoltes, v imenu skupine Verts/ALE. – Torej, če je bil cilj tega osnutka direktive učinkovit boj proti terorizmu, se bojim, da je bil ta cilj zgrešen. Zlati zato, ker se je fokusiral ta boj na napačne deležnike, na tiste legalne imetnike orožja, ki seveda ne predstavljajo tisto glavno tveganje terorizma.

Dobili smo ogromno tudi pisem, mailov, v katerih nas tej zakoniti imetniki orožja opozarjajo na to, da praktično, ko berejo tak dokument, se smatra, kot da so tudi oni del tega sistema, ki mu rečemo terorizem.

Zato mislim, da seveda bi se morala direktiva usmeriti, če govorimo o boju proti terorizmu, zlasti na tako imenovani črni trg, na področje, kjer se dogajajo te kupčije, ki potem omogočajo trgovanje z orožjem, ki služi tudi za terorizem in teroristične napade.

Mislim, da je zelo pomembno, da se tudi s pomočjo pravnih direktiv okrepi sodelovanje med državami članicami, izmenjave podatkov in da se upoštevajo že v nekaterih državah zgledne zakonodaje tega področja, tako kot je to urejeno tudi v Sloveniji.

  Robert Jarosław Iwaszkiewicz, w imieniu grupy EFDD. – Panie Przewodniczący! Na wstępie chciałbym serdecznie podziękować stowarzyszeniom strzeleckim, kolekcjonerom, strzelcom sportowym, myśliwym, muzeom, entuzjastom broni i ponad 20 tysiącom osób, które podczas prac w komisji IMCO wysłały do mnie e-maile w obronie wolności, wolności od zakazu posiadania broni. Prace nad tą dyrektywą obrazują wszystkie problemy unijnego prawodawstwa. Propozycja Komisji od początku była nierealna, nie odpowiadała założonym celom. Brak oceny skutków powinien spowodować natychmiastowe odrzucenie projektu. Również ostateczny tekst jest nie do przyjęcia: wprowadza kolejne utrudnienia dla praworządnych posiadaczy broni.

Zamiast budować pozytywny przekaz na temat broni, opieramy się na negatywnych argumentach i nieufności wobec własnych obywateli, którzy nie mogą sami o sobie decydować oraz którym odbiera się najskuteczniejsze narzędzie do obrony własnej. Oznacza to, że władza boi się swoich obywateli. W preambule znajdziemy przyczyny powstania dyrektywy i odniesienie do terroryzmu. Jednak ja nie widzę w dalszym tekście nic, co dotyczyłoby terrorystów, przestępców, nielegalnego handlu bronią. Widzę natomiast kolejną część wolności odebraną praworządnym obywatelom.

Szanowni Państwo! Reforma Unii Europejskiej może się odbyć tylko z poparciem obywateli i musi polegać przede wszystkim na realizacji ich oczekiwań. Czechy już zapowiedziały, że w odpowiedzi na unijne prawo zmienią konstytucję tak, aby każdy praworządny obywatel miał dostęp do broni. To jest droga, którą powinniśmy iść. Wolny dostęp do broni jest jedyną gwarancją naszego bezpieczeństwa, pierwszym i absolutnym prawem antyterrorystycznym.

Nasz kolega, poseł Janusz Korwin-Mikke większość swoich przemówień w Parlamencie kończy zdaniem „a poza tym uważam, że Unia Europejska powinna zostać zniszczona”. Ta dyrektywa to bardzo dobry krok w tym kierunku.

(Mówca zgodził się odpowiedzieć na pytanie zadane przez podniesienie niebieskiej kartki (art. 162 ust. 8 Regulaminu))

  Vicky Ford (ECR), blue-card question. – You have received many emails from legal owners – from hunters, from target shooters – who are concerned because they think that they are going to lose their guns. This because you have written to tell them that Europe is going to take away their guns, but, if you read what we are voting on, you will see that every legal owner can continue to own their guns provided that their Member States agree. You, and others, are misleading the public about their rights. They will continue to have their rights, provided that their Member States agree. My question is: have you read what you are voting on?

  Robert Jarosław Iwaszkiewicz (EFDD), odpowiedź na pytanie zadane przez podniesienie niebieskiej kartki. – Pani Przewodnicząca! Nigdy nikomu nie napisałem, że Unia Europejska odbierze komukolwiek broń – odbierze przede wszystkim wolność. I o tym jest ta dyrektywa, nie o konkretnych rozwiązaniach, bo konkretne rozwiązania można kojarzyć na poziomie – nie wiem – okupant a naród okupowany, natomiast w Unii Europejskiej nigdy nie będzie zgody na to, żeby praworządnym obywatelom odbierać kolejne wolności.

  Mylène Troszczynski, au nom du groupe ENF. – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, j’ai une question pour vous: par quelle magie, grâce à ce texte, arriverez-vous à lutter efficacement contre le terrorisme et le trafic d’armes illégales? Puisqu’il faut le rappeler, c’était le prétexte invoqué au départ pour justifier la révision de cette directive.

Il est vital de se concentrer sur le réel: c’est une exigence morale. Les terroristes s’approvisionnent en armes sur le marché noir. Les armes illégales pullulent au sein de l’Europe. Il est plus facile de s’acheter un AK—47 sur le Darknet, que d’obtenir légalement une autorisation d’acheter un fusil de chasse.

Aujourd’hui, vous vous attaquez aux honnêtes citoyens parce que vous êtes incapables de lutter contre le fléau islamiste, parce que l’Union européenne est incapable de protéger ses citoyens, parce que vous êtes incapables de reconnaître l’échec de Schengen.

Cette directive – et je n’aurai de cesse de le répéter – est illégitime car non proportionnée aux objectifs visés, inutile car elle ne vise pas le trafic d’armes illégales, injuste car elle ne vise qu’à restreindre les libertés des honnêtes citoyens, et disproportionnée car dépourvue d’études d’impact. Vous êtes dans l’impossibilité de prévoir les conséquences économiques dans le secteur et le coût que cela va représenter pour les citoyens.

Mon groupe «Europe des nations et des libertés» a déposé un amendement de rejet de ce texte que je vous demande de soutenir lors du vote.

(L’oratrice accepte de répondre à une question «carton bleu» (article 162, paragraphe 8, du règlement))

  Maria Grapini (S&D), Întrebare adresată conform procedurii „cartonașului albastru”. – Doamnă Troszczynski, ați spus, între altele, că este mai ușor să cumperi o mitralieră de pe internet decât să iei un permis de vânătoare. Vă întreb: cunoașteți modificările aduse în acest raport vizavi de vânzarea pe internet a armelor? Pentru că, din ceea ce ați spus, rezultă că nu le cunoașteți.

  Mylène Troszczynski (ENF), Réponse "carton bleu". – Je sais surtout ce qu’il faut faire pour obtenir une détention d’arme, m’étant inscrite moi-même à un club de tir. Je sais donc très bien quelles sont les démarches que les honnêtes citoyens doivent accomplir pour pouvoir exercer leur passion ou obtenir une arme.

  Ελευθέριος Συναδινός (NI). – Κύριε Πρόεδρε, η συγκεκριμένη πρόταση της Επιτροπής, αποδεικνύει ότι υπερβαίνει τις εκτελεστικές νομοθετικές της αρμοδιότητες και δεν κατανοεί πως η δικαιοδοσία της ως νομοθέτη πηγάζει από τις ανάγκες των πολιτών και αντικατοπτρίζει αυτές. Η πρόταση δεν υιοθετεί μέτρα για την καταπολέμηση της τρομοκρατίας και του παράνομου εμπορίου· απλά τιμωρεί και αποθαρρύνει τους νομοταγείς πολίτες. Το παράνομο εμπόριο όπλων δεν οφείλεται στην ελαστικότητα της προηγούμενης οδηγίας. Τα εμπροσθογεμή, τα μουσειακά, τα όπλα σκοποβολής, τα απενεργοποιημένα, τα εκθεσιακά και τα ημιαυτόματα δεν αντιμετωπίζονται με τη λογική της απειλής και της τυχόν συμμετοχής σε παράνομες δραστηριότητες.

Η αύξηση της γραφειοκρατίας, η ομαδοποίηση κανόνων και η επιβολή ανέφικτων περιορισμών οδηγούν σε πολτοποίηση της λογικής και ώθηση στην απόκτηση όπλων από τρίτες, μη σύννομες πηγές.

Ορισμένες τεχνικές προδιαγραφές, όπως η χωρητικότητα γεμιστήρων για τα ημιαυτόματα όπλα κεντρικής επίκρουσης, είναι τραγελαφικές. Το σχολιάζω ως πρώην αξιωματικός των ελληνικών ειδικών δυνάμεων και χρήστης όπλων.

Η έκθεση πρέπει να καταψηφιστεί και να αφεθεί στη νομοπαρασκευαστική δικαιοδοσία των κρατών μελών.

  Andreas Schwab (PPE). – Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Zunächst möchte ich allen, die an dem Dossier mitgewirkt haben, vor allem der Berichterstatterin Vicky Ford, aber auch unserer Schattenberichterstatterin Anna Corazza Bildt und den Kollegen von den Sozialdemokraten für eine unglaublich wichtige Arbeit an einem Vorschlag der Kommission danken, der am Anfang nicht so ausgewogen daherkam, Herr Kommissar King, wie Sie ihn jetzt präsentiert haben. Deswegen auch Ihnen herzlichen Dank dafür. Denn es geht in der Tat um die Frage, was unsere Antwort auf die Anschläge in Paris und anderswo sein kann, von denen wir alle sehr betroffen waren, bei denen allerdings legal erworbene Waffen kaum eine Rolle gespielt haben. Dennoch ist es so, dass die Freiheit der einen – und das sind hier die legalen Waffenbesitzer – mit der Sicherheit der anderen in Abwägung gebracht werden muss. Deswegen sind es zwei Seiten einer Medaille. Sicherheit und Freiheit können wir nicht gegeneinander ausspielen – wir müssen den richtigen Mittelweg finden.

Deswegen habe ich von Anfang an gesagt – und viele Kollegen haben dies unterstütz: Wir werden die rechtstreuen legalen Waffenbesitzer mit dieser Richtlinie nicht neuen Schwierigkeiten aussetzen. Und wir haben Wort gehalten. Wir haben eine Mehrheit organisiert. Es war eine schwierige Diskussion, weil die Waffenrechte in den Mitgliedstaaten sehr unterschiedlich ausgestaltet sind. Die Diskussion ist in manchen Mitgliedstaaten – man hat ja heute hier auch ein paar krude Stimmen gehört – immer noch nicht ganz beendet. Es gibt Wahlkampf in manchen Mitgliedstaaten. Auch das ist ein Argument für viele, das kann man nicht aus dem Blick lassen.

Dennoch ist es gelungen, einen vernünftigen Mittelweg zu finden zwischen den legalen Waffenbesitzern – vor allem den Sportschützen und den Jägern – und ihren Interessen und dem Ziel, mehr Sicherheit in Europa hinzubekommen. Deswegen hoffe ich, dass diesem Vorschlag heute alle Kollegen zustimmen.

  Sylvia-Yvonne Kaufmann (S&D). – Herr Präsident! Etwa 80 Millionen Schusswaffen befinden sich EU-weit in legalem Besitz – Grund genug, die geltenden Regeln für den Erwerb und den Besitz von Schusswaffen auf den Prüfstand zu stellen. Schließlich geht es um die öffentliche Sicherheit, und öffentliche Sicherheit geht uns alle an.

In den Verhandlungen wurde alles in allem ein tragfähiger Kompromiss erzielt, auch wenn ich mir bei einigen mehr Mut gewünscht hätte, dem massiven Druck der Waffenlobby entschiedener entgegenzutreten, wo Jäger und Sportschützen über Online-Kampagnen mit falschen Informationen stark verunsichert wurden.

Nun, wie dem auch sei, im Interesse der öffentlichen Sicherheit konnten wichtige Verbesserungen durchgesetzt werden. So werden alle wesentlichen Bestandteile von Waffen künftig gekennzeichnet und registriert. Dies erleichtert die Rückverfolgung und unterstützt die Arbeit der Sicherheitsbehörden. Beim Online-Verkauf von Waffen muss die Identität des Käufers künftig von autorisierter Stelle überprüft werden, und bei deaktivierten Waffen ist es so, dass sie nun meldepflichtig werden. Hier wurde eine Sicherheitslücke geschlossen, da deaktivierte Waffen nachträglich wieder scharf gemacht werden können, und sie waren bislang nicht mehr rückverfolgbar.

Diese und weitere neue Regelungen dienen der Erhöhung der Sicherheit der Bürgerinnen und Bürger. Daher unterstütze ich auch den ausgehandelten Kompromiss.

(Die Rednerin ist damit einverstanden, eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“ gemäß Artikel 162 Absatz 8 der Geschäftsordnung zu beantworten.)

  Tomáš Zdechovský (PPE), otázka položená zvednutím modré karty. – Paní kolegyně, chtěl bych se zeptat, jestli víte, že znovu zprovoznit správně deaktivovanou zbraň je úplně stejně náročný proces jako vyrobit novou zbraň. A jestli také víte, že mezi lidmi jsou miliony zásobníků, které nikdo nikdy neregistroval. Zásobník je spotřební zboží a tahle směrnice, tak jak je dnes domluvená, bude registrovat také zásobníky?

  Sylvia-Yvonne Kaufmann (S&D), Antwort auf eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Ja, ich habe auf die Frage der deaktivierten Waffen hingewiesen. Ich kann dem Kollegen nur sagen, dass ich mich da persönlich sehr sachkundig gemacht und auch mit Vertretern zum Beispiel der deutschen Polizei gesprochen habe und weiß, dass die Reaktivierung von deaktivierten Waffen in der Tat nicht so einfach ist. Aber sie ist möglich. Und deshalb ist es wichtig, hier Schranken zu setzen.

  Jussi Halla-aho (ECR). – Arvoisa puhemies, kun komissio antoi esityksensä uudeksi ampuma-asedirektiiviksi, muodollisena perusteena olivat turvallisuus ja terrorismi. Kuitenkin esityksen tosiasiallisena kohteena olivat urheiluammunnassa käytetyt puoliautomaattiset aseet, joita ei ole käytetty terrori-iskuissa ja joiden rooli rikollisuudessa on mitätön.

Esityksen räikeimmät ylilyönnit torjuttiin sekä parlamentissa että neuvostossa. Kompromissiteksti on silti edelleen erittäin ongelmallinen. Esimerkiksi lippaiden kokoa koskevat rajoitukset vaikuttavat kielteisesti ammunnan harrastajiin ja yrittäjiin, mutta eivät lisää kenenkään turvallisuutta. Poikkeuslupia koskevat säännöt ovat sekavia ja keskenään ristiriitaisia.

Esitys rikkoo kaikkia hyvän lainsäädännön periaatteita. Se on häpeäksi Euroopan unionille. Vetoan niihin, jotka kunnioittavat itseään ja tätä instituutiota: äänestäkää tätä kompromissia vastaan.

  Gérard Deprez (ALDE). – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, vous êtes commissaire à la sécurité, donc très logiquement vous avez placé votre intervention dans le cadre de la lutte contre le terrorisme.

J'aimerais vous croire, mais j'ai des doutes. Les terroristes ne vont pas acheter leurs armes chez les armuriers en présentant leur carte d’identité et un certificat de bonne vie et mœurs.

J’ai ici le rapport d'Europol de novembre 2016, qui indique que les terroristes se fournissent en armes de guerre sur le marché illégal, ensuite sur l’internet, et que la désactivation d’armes et l'activation d'armes désactivées n'ont été utilisées que dans un cas, celui des attentats de Paris.

Nous nous trompons de cible, Monsieur le Commissaire: la priorité c'est de lutter contre le commerce illicite d'armes et non pas de gêner ceux qui exercent légalement une activité sportive ou les collectionneurs.

Bien sûr, la proposition comporte beaucoup d'éléments positifs et j’aimerais les suivre, mais je me heurte à un problème fondamental au-dessus duquel, personnellement, il m'est impossible de passer: c'est celui de la vente d'armes au particulier sur l’internet. Je ne comprends pas que la vente de certains médicaments soit interdite sur l’internet sans une prescription médicale. Nous serions plus stricts pour les médicaments que pour les armes. Je n’accepte pas cette situation et c'est à contrecœur que je voterai contre cette proposition.

  Marina Albiol Guzmán (GUE/NGL). – Señor presidente, es difícil en solo un minuto contrarrestar el trabajo que lleva meses haciendo uno de los lobbies más potentes del mundo: el lobby de la industria armamentística.

Todos los que hemos trabajado en este informe creo que hemos podido notar su presión, y eso que no hemos abordado el gran negocio de la venta de armas a dictaduras criminales o a países en conflicto bélico. Estamos hablando básicamente de la venta de armas a particulares en Europa, pero que tampoco es un tema menor. Hay 25 millones de propietarios de armas en la Unión Europea. Muchos estudios y el sentido común nos indican que a más armas y a una legislación más laxa más muertes por armas de fuego.

Se necesitan más controles y una regulación más estricta, y no utilicen la caza o las armas de coleccionistas o los deportes de tiro como excusa para no hacerlo. Señores diputados y señoras diputadas, no pretendan convertir en un derecho lo que en realidad es un negocio.

(La oradora acepta responder a una pregunta formulada con arreglo al procedimiento de la «tarjeta azul» (artículo 162, apartado 8, del Reglamento))

  Vicky Ford (ECR), blue-card question. – In your speech you have just said that there is going to be an impact on hunters, sport shooters and collectors, but, under the text we are voting on, hunters will be able to continue hunting and collectors will be able to continue collecting. There needs to be strong protection for security. So my question is: have you read what we are voting on today?

  Marina Albiol Guzmán (GUE/NGL), respuesta de «tarjeta azul. – Señora, creo que usted no ha entendido para nada mi intervención. Yo lo que he dicho es que hay diputados y diputadas en esta Cámara que están utilizando como excusa a los coleccionistas de armas, a los deportistas o a los cazadores. Los están poniendo como excusa, porque en realidad no quieren que haya más controles, no quieren que haya una regulación más estricta. Simplemente digo que se les está utilizando porque entiendo que este informe, que esta legislación, sí va a permitir que continúen utilizando las armas estos colectivos.

  Kristina Winberg (EFDD). – Herr talman! Förslaget till nytt vapendirektiv har presenterats av EU som ett sätt att bekämpa terrorister och organiserad brottslighet. Dock så drabbas endast legala vapenägare. Kommissionen har alltså nyttjat en felaktig grund för att lansera denna lagstiftning, och detta strider mot alla demokratiska principer i västvärlden. Med andra ord: Det finns ett enormt demokratiskt underskott i den process som EU driver. Utöver detta har kommissionen ej tillåtit någon konsekvensanalys, vilket är tydligt då denna rättsakt skapar stor rättsosäkerhet.

Rösta nej till vapendirektivet och höj i stället rösten för att EU ska säkra de externa gränserna samt implementera åtgärder som är direkt riktade mot terrorister och inte legala vapenägare, en av våra mest laglydiga grupper av medborgare. Gör om och gör rätt.

(Talaren godtog att besvara en fråga (”blått kort”) i enlighet med artikel 162.8 i arbetsordningen.)

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE), fråga (“blått kort”). – Kristina Winberg har inte alls varit inblandad på något sätt i förhandlingarna. Hon har inte gjort någonting för att förbättra direktivet. Om kommissionens förslag var så dåligt, varför har du inte engagerat dig i processen? Det vi röstar om i dag är inte kommissionens förslag, utan det är en överenskommelse mellan rådet och parlamentet som helt har förändrat kommissionens förslag.

På vilket sätt drabbar det legala vapenägare? På vilket sätt är det inte demokratiskt när vi är folkvalda parlamentariker som har förhandlat med 28 folkvalda regeringar som är samma regeringar som sitter i huvudstäderna? På vilket sätt skulle det direktiv som ska införas via nationella parlament vara odemokratiskt? Det är ett direktiv. Läs dina papper och håll dig till fakta!

  President. – Ms Corazza Bildt, I do apologise but we have a limit on the blue-card questions and I have to stick to it. (Ms Winberg, you have half a minute for the answer).

  Kristina Winberg (EFDD), svar (”blått kort”). – Maria, jag tillhör ju de populära partierna som lyssnar på folket. Jag har varit och besökt vapenägare, skytteklubbar, jägare, vapensamlare – och jag vet inte allt. Jag har läst in mig på det så mycket som det går. Även om du säger att jag inte har gjort någonting, så har vi skrivit ändringsförslag och försökt göra allting för att inte få det här idiotiska förslaget att gå igenom.

Du vet ju själv att det är en så liten procent där man ser att legala vapen används vid mord och brott. Det är som att fiska i djupa vatten eller leta efter en nål i en höstack. Ni gör helt fel!

  Harald Vilimsky (ENF). – Herr Präsident, meine sehr geehrten Damen und Herren! Ich kann mich des Eindrucks nicht erwehren, dass hier wesentliche Teile der Europäischen Union in einem völligen Paralleluniversum leben. Sie wollen mehr Sicherheit in Europa schaffen: ja, gut. Aber Sie ignorieren, dass es eine Vielzahl von Dschihadisten, von Terroristen, von Kriminellen gibt, die auf unseren Kontinent gekommen sind, und dass etwa alleine in Bosnien 800 000 illegale Waffen vorhanden sind – eine Feststellung der Grenzschutzagentur Frontex. Aber anstatt hier etwas zu unternehmen, malträtieren Sie rechtschaffene Bürger. Sie malträtieren Sportschützen, Traditionsschützen, Menschen, die ein Verteidigungsinteresse haben.

Das ist der völlig falsche Weg. Erinnern Sie sich zurück: Ob das Charlie Hebdo war, ob es in Brüssel der Anschlag war, ob das Nizza war, ob das das Bataclan-Theater war – nirgends ein Problem mit legalem Waffenbesitz.

Das sind rechtschaffene Menschen. Sie fokussieren Ihre Sicherheitsbestrebungen auf die Malträtierung rechtschaffener Bürger und lassen völlig außer Acht, dass es hier viele Kriminelle gibt. Die müssen hier im Fokus stehen. Ich würde eher eine Liberalisierung des Waffenrechts begehren, wo Menschen, die ein Verteidigungsinteresse haben, dieses auch entsprechend wahrnehmen können.

(Der Redner ist damit einverstanden, eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“ gemäß Artikel 162 Absatz 8 der Geschäftsordnung zu beantworten.)

  Andreas Schwab (PPE), Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Herr Vilimsky! Ich habe Ihren Ausführungen aufmerksam zugehört. Sie haben darauf hingewiesen, dass man sich vor allem um die illegalen Waffen kümmern müsse. Nun ist es so, dass die EVP-Fraktion die Zuständigkeiten der Europäischen Union respektiert und esdeswegen den Mitgliedstaaten – ich denke, Sie kommen aus Österreich – eben an den Stellen, wo sie selber zuständig sind, nicht unbotmäßig erschweren will – deswegen meine Frage an Sie: Kennen Sie diese Zuständigkeitsverteilung, und sind Sie mit mir der Auffassung, dass die Zuständigkeit für den Kampf gegen illegale Waffen in dem Falle bei der Republik Österreich liegen würde?

  Harald Vilimsky (ENF), Antwort auf eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Danke für Ihre Frage. Ich vertrete generell die Auffassung, dass hier die Europäische Union nicht vonnöten ist, um das zu regeln. Die Europäische Union wäre vonnöten, um Frieden, Freiheit und Wohlstand auf unserem Kontinent abzusichern, aber nicht um mit einer bürokratischen Schikane nach der nächsten hier die Bürger zu malträtieren. Gerade Österreich hat überhaupt kein Problem mit legalem Waffenbesitz. Und jetzt sind wir damit konfrontiert, eine Vielzahl von bürokratischen Vorschriften umsetzen zu müssen, ignorierend, dass die Bedrohung aus einer ganz anderen Ecke kommt, nämlich von offenen Grenzen, von Dschihadisten, von Terroristen, von Bedrohungen gegenüber rechtschaffenen Menschen. Hier ist anzusetzen, und hier sind alle Anstrengungen zu fokussieren, aber nicht mit einer bürokratischen Schikane, wie sie hier heute wahrscheinlich und leider beschlossen wird.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, dovolte mi několik mých postřehů jako člena výboru IMCO k této směrnici o zbraních.

Za prvé, návrh Komise, který byl předložen, pane komisaři, byl mimořádně nekvalitní. Vy tady hovoříte o ambicióznosti Komise, ale ten návrh, pane komisaři, způsobil to, že dnes budeme hlasovat o nepovedeném kompromisu. Ten původní návrh šikanoval sportovní střelce, myslivce, ale také majitele a správce muzeí, sběratele atd. Určitě neřešil teroristy. Tady na půdě Parlamentu paní zpravodajka, stínoví zpravodajové s daným návrhem dělali maximum, opravdu jej výrazně vylepšili a já jim chci poděkovat. Ale musím říci, že ten kompromis je pro mě dále nepřijatelný.

Ten kompromis dále omezuje legální držitele zbraní. Ano, je tam možná výjimka, státy budou moci říci, že současní vlastníci zbraní nebudou dotčeni, ale potenciální budoucí vlastníci, kteří by si chtěli koupit poloautomatické zbraně, tak nebudou moci činit. To znamená, my zasahujeme do legální držby zbraní. Není pravda, že budoucí legální držba zbraní je z toho vyňata, a to je pro mě zkrátka nepřijatelné.

Je tady jakýsi kompromis, který možná nepoškozuje současné držitele, je lepší než původní návrh směrnice, ale je to kompromis, který já těžko svým občanům voličům dokáži vysvětlit, těžko mohu říci, proč do budoucna si lidé nebudou moci kupovat poloautomatické zbraně. Takže bylo by lepší směrnici stáhnout a zpracovat jiný návrh.

  Liisa Jaakonsaari (S&D). – Arvoisa puhemies, olen monen puhujan kanssa samaa mieltä siitä, että olemme saamassa tasapainoisen, hyvän asedirektiivin, joka todellakin lisää turvallisuutta. On tärkeää, että Eurooppa on erilainen kuin Yhdysvallat, jossa aika vapaa aseiden saatavuus on johtanut erittäin vakaviin rikoksiin ja jossa esimerkiksi kouluampumisten yhteydessä sanotaan, että ne voitaisiin estää, jos opettajillakin olisi aseet. Eurooppa on erilainen! Sen takia on hyvä, että Euroopan unionin päätöksentekoprosessi, jossa komission, neuvoston ja parlamentin täytyy päästä yksimielisyyteen, tuotti näin tasapainoisen ratkaisun.

Suomessa herätti eniten huolestusta meidän maanpuolustukseemme, johon liittyy laaja reservi, liittyvät kysymykset. Saimme tähänkin erittäin hyvän ratkaisun, joten niin maanpuolustuksen ystävät, metsästäjät, kuin aseiden keräilijät voivat elää rauhassa.

  Jan Zahradil (ECR). – Pane předsedající, před časem tady pan Juncker představil pět plánů na budoucnost EU. Jeden z nich byl, že EU toho bude dělat méně a bude to dělat lépe. Mně by se to líbilo, ale tady v tom případě, bohužel, EU dělá více a dělá to hůře. Jestli je Evropský parlament frustrován, že ho lidé neberou moc vážně a že je tady nízká volební účast v evropských volbách, tak třeba zrušme sto směrnic nebo dejme polovinu evropského rozpočtu od roku 2020 na ochranu vnějších hranic před nelegálními migranty a teroristy, protože mimochodem tahle směrnice v boji proti terorismu nebude nic platná, teroristé se jí budou smát, protože samozřejmě budou mít vždycky k dispozici černý trh, a jediné, co tato směrnice dokáže, že rozkývá, destabilizuje účinnou národní legislativu k držení zbraní, jako je například v mé zemi, a stane se nástrojem byrokratické buzerace slušných lidí, slušných držitelů zbraní. Na tom se já podílet v žádném případě nebudu a nebudu tuto směrnici podporovat.

  Gesine Meissner (ALDE). – Herr Präsident, Herr Kommissar, Frau Berichterstatterin! Wir sind uns alle einig: Terrorismus ist etwas, was jetzt inzwischen Europa unter Schwierigkeiten setzt, die europäischen Bürger ängstigt und wir müssen gemeinsam etwas dagegen tun. Nur, das, was hier von der Kommission vorgeschlagen war, und auch das, was jetzt Ergebnis des Trilogs ist, ist dazu nicht geeignet. Es wurde hier schon gesagt: Es ist die falsche Zielgruppe in den Fokus gerückt worden. Es wurde auch gesagt: Es geht hier nicht um mehr Zusammenarbeit zwischen Mitgliedstaaten, die wir bräuchten, um Terror zu bekämpfen.

Im Gegensatz ist es so, dass legale Waffenbesitzer durchaus drangsaliert werden. Es wurde von der Berichterstatterin gesagt, die Jäger sind nicht betroffen, dies hat auch der Herr Kommissar gesagt – stimmt. Es wurde auch gesagt, die Sportschützen können weiter ihren Sport ausüben, wenn die Mitgliedstaaten zustimmen. Es wurde von der EVP vom freien Binnenmarkt gesprochen.

Ich frage mich: Wenn wir den freien Binnenmarkt wollen, warum machen wir keine Mindeststandards für legale Waffenbesitzer – auch für Sportschützen? Warum überlassen wir das den Mitgliedstaaten und haben dadurch ein Verbot durch die Hintertür? Das ist nicht verhältnismäßig, und darum bitte unbedingt der ALDE zustimmen, die sagt, dass wir über unsere Änderunganträge abstimmen lassen möchten, bevor wir zur weiteren Abstimmung kommen. Das würde der Sache gerecht werden.

  Petr Mach (EFDD). – Pane předsedající, vy chcete bojovat s terorismem tak, že omezíte právo držet zbraň pro normální bezúhonné občany. To je absurdní, to jste měli dělat něco jiného, to jste měli chránit hranice a ne vpouštět miliony ilegálních migrantů. Já vím, že nikdo z těch teroristů nepoužil legálně drženou zbraň, ať už to byly samopaly, ať už to byl kamion, ať už to byly sekery nebo nože. Já si kladu otázku, proč to děláte, a já vidím odpověď. Vy jste posedlí regulací, takže my dneska budeme regulovat držení zbraní, budeme regulovat klece pro králíky, příště to bude regulace internetu a já mám pocit, že občané už toho mají dost, alespoň v mé zemi. V České republice se proti této směrnici o držení zbraní staví nejenom většina poslanců zde v Evropském parlamentu, staví se proti ní vláda a pohár naší trpělivosti prostě přetekl.

  Marcus Pretzell (ENF). – Herr Präsident! Die Berichterstatterin möchte mit dieser Methode auch den Terrorismus bekämpfen, und sie bekommt ja zu Recht auch Widerspruch aus ihrer eigenen Fraktion.

Am deutlichsten wird der Unsinn dieses Vorhabens allerdings an der sogenannten Lex Helvetica: Weil die Schweizer dem Schengenraum angehören, wird auch sie von der Waffenrichtlinie eingeschlossen. Dank einer Lex Helvetica dürfen altgediente Schweizer ihr Sturmgewehr behalten. Die EU hat diese Ausnahme gemacht, um zu verhindern, dass in der Schweiz ein Referendum über die Schengenmitgliedschaft abgehalten wird. Diese Ausnahmeregelung scheint aus dem Text hervor wie ein Papagei aus einer winterlichen Eiche. Das Schweizer Sturmgewehr ist ein Symbol für die Wesensgleichheit von staatlicher und bürgerlicher Gewalt. Der Staat delegiert ein Stück seines Gewaltmonopols auf den Bürger, weil er ihm vertraut und weil er weiß, dass er nicht immer überall sein kann, um alle Bürger zu schützen. Von solchen Überlegungen ist das heutige Europa weitestmöglich entfernt.

Es ist richtig, illegalen Waffenbesitz hart zu bestrafen. Wenn jemand eine Waffe illegal erwirbt führt er nichts Gutes im Schilde, dann will er sich womöglich kriminell betätigen. Aber warum sollte ein unbescholtener Bürger, der psychologisch unauffällig ist und eine Schulung in Waffensachkunde nachweisen kann, keine Waffe besitzen?

Die CDU hält eine weitere Verschärfung für einen Mittelweg, die SPD hätte gerne noch mehr – Unsinn, meine Damen und Herren, das abzulehnen.

(Der Präsident entzieht dem Redner das Wort.)

  Nuno Melo (PPE). – Senhor Presidente, queria começar por dizer que quem fez a ligação desta legislação com o terrorismo foi a Comissão – e isso foi um disparate. A Comissão acreditou genuinamente que, complicando a vida a caçadores, a atiradores desportivos e a colecionadores, resolveria algum problema de terrorismo. Lamento dizer, mas não resolverá.

Os caçadores, os atiradores desportivos e os colecionadores não andam aí a cerrar os canos das armas para assaltar bancos ou a colocar bombas nas ruas. Os caçadores, os colecionadores e os atiradores desportivos estimam as suas armas.

Os terroristas, por seu lado, não compram armas no mercado altamente regulamentado, sujeitas a registo, que, no final, permite a sua identificação por causa disso. Os terroristas até utilizam, veja-se lá, facas, machados, veículos automóveis e camiões, como aconteceu em recentes ataques. Não é por causa disso que a Comissão vai infernizar a vida dos condutores.

Aqui chegados, o que quero dizer é o seguinte: felizmente tivemos aqui o Parlamento Europeu a trabalhar em codecisão – eu próprio apresentei muitas emendas e agradeço à Ana Maria Corazza Bildt o esforço. Hoje, temos um texto que é completamente diferente daquele que, no início, a Comissão pretendia, mas o propósito faz-nos temer por aquilo que seja a eficácia legislativa de quem aí pode fazer alguma diferença.

Emotivamente, quiseram ligar o mercado regulamentar, os caçadores, os atiradores furtivos e os colecionadores ao combate ao terrorismo. Esse foi o impulso na apresentação da legislação aqui.

Por favor, combatam o mercado negro e o tráfico ilícito de armamento, e aí talvez consigam fazer algo... (o Presidente interrompe o orador)... no combate ao terrorismo.

  President. – Colleagues, for those of you who were not present, I have already stated that I will not accept any more blue cards for reason of time.

  Evelyne Gebhardt (S&D). – Herr Präsident! Ich muss ehrlich sagen, ich finde es immer unerträglicher, wenn ich höre, wie die rechte Seite dieses Hauses, diese Populisten, immer wieder mit Halbwahrheiten, mit Unwahrheiten arbeiten, um die Bürger und Bürgerinnen zu verunsichern. Das ist schlicht und einfach unverantwortlich! Oder haben Sie schon mal gesehen, dass ein Jäger mit einer Kalaschnikow oder mit einem Sturmgewehr auf die Pirsch gegangen wäre? Ich nicht. Aber haben wir schon mal einen Amokläufer gesehen, der eine halbautomatische Schnellfeuerwaffe genutzt hat, um Menschen zu töten? Das ja.

Das sind die Fragen, die wir beantworten müssen. Wir müssen dafür sorgen, dass die Sicherheit für die Bürger und Bürgerinnen vergrößert wird. Wir müssen dafür sorgen, dass die Nachverfolgbarkeit der Waffen da ist, damit die Polizei auch schauen kann, woher diese illegalen Waffen kommen, die auf den Markt kommen. Wir müssen dafür sorgen, dass wir auch wirklich für die Bürger und Bürgerinnen wieder einen Rechtsstaat haben, der ihnen auch Sicherheit geben kann. Das ist der Sinn und Zweck dieses Gesetzes.

  Ruža Tomašić (ECR). – Gospodine predsjedniče, u zapadnom je svijetu trend maksimalnog ograničavanja nabave i posjedovanja oružja odavno uzeo maha. Država razoružava lojalne građane koji legalno posjeduju oružje i tako ih čini lakom metom kriminalaca i terorista koji svoje oružje kupuju na crnom tržištu i svjesno krše zakone.

Oružje ne ubija, ubija čovjek. Uloga je države da osigura da to oružje završi u rukama isključivo onih ljudi koji ni na koji način nisu ugroza za okolinu i da redovito kontrolira jesu li oni i dalje fizički i psihički spremni na odgovorno korištenje oružja.

Apsurdno je da u ovo vrijeme rastuće terorističke prijetnje razoružavamo vlastite građane. Policija i vojska ne mogu biti sveprisutne i zato ne mislim da bi bilo loše da među građanima ima onih koji su naoružani, obučeni u korištenju oružja te spremni pomoći u ekstremnim situacijama i sebi i drugima.

  Luis de Grandes Pascual (PPE). – Señor presidente, este debate trae causa de una vieja dicotomía: libertad contra seguridad. Y es verdad que se puede entender que la Comisión tuviera preocupaciones coyunturales, pero no es menos cierto que ha incurrido en excesos, en exceso de regulación y en una inclinación en favor de la seguridad, privando de la libertad. Por tanto, ha sido criticada y con razón, pero, afortunadamente, el diálogo entre los sectores afectados y en esta Cámara y con el Consejo ha corregido este exceso, produciendo una propuesta muy digna de ser valorada.

El texto que vamos a votar, señorías, es el resultado de un análisis más mesurado que el presentado en un principio por la Comisión. Es un texto que ha sido enriquecido tras haber atendido las demandas de sectores de la sociedad que tenían mucho que decir sobre este asunto. El acuerdo que se ha alcanzado ahora aborda las cuestiones clave del sector, ayuda a restablecer el correcto equilibrio entre el derecho a disponer legalmente de un arma de fuego y la seguridad de los ciudadanos.

Como resultado, tenemos un informe que pretende ponderar y evaluar qué medidas pueden ser verdaderamente útiles para hacer frente al crimen. Incluye algunas novedades que nos van a permitir hacer frente a los riesgos que acechan a la seguridad pública. Se refuerzan las normas sobre el mercado de las armas de fuego, estableciendo, entre otras cosas, una nueva obligación de marcar también todos los componentes esenciales para evitar reconstrucciones de armas ya inutilizadas. Además, ha añadido una nueva disposición para que se establezca un sistema común para el intercambio sistemático de información entre los Estados miembros, punto fundamental para el buen funcionamiento del sistema y la seguridad.

Esta propuesta es un documento muy completo que busca el consenso, antes complicado. No se podía matar moscas a cañonazos, pero el diálogo, el entendimiento, la racionalidad y el equilibrio han producido una norma digna de ser votada, y yo así lo haré.

  Maria Grapini (S&D). – Domnule președinte, domnule comisar, avem astăzi un raport important, mult discutat și care a creat foarte multe controverse. Dar știm și de ce. Iată, o parte dintre colegii noștri nu au dorit, sau nu au vrut să explice cetățenilor ce vrem prin acest raport. Am propus și eu amendamente în sensul creșterii siguranței privind vânzarea pe internet, etichetare, reguli mai stricte pentru deținătorii de arme și armonizarea controlului stării de sănătate a deținătorilor. Nu au fost toate amendamentele luate, dar vreau să felicit raportorii pentru că s-a ajuns la un compromis mult mai bun decât era propunerea Comisiei.

Raportul nu dorește să creeze obstacole colecționarilor, vânătorilor, muzeelor, raportul a dorit să sporească securitatea cetățenilor. Trasabilitatea armelor de foc și a componentelor a fost mai bine stabilită prin acest raport și, de aceea, cred că contribuie la responsabilizarea celor care tranzacționează arme, dar și a deținătorilor de arme. Așadar, susțin acest raport.

  Bernd Kölmel (ECR). – Herr Präsident! Von den Befürwortern des heute zur Abstimmung stehenden Entwurfs wird häufig vorgetragen: Die Jäger, die Schützen und die Waffensammler könnten mit dem, was heute als Kompromiss vorgelegt wird, zufrieden sein. Da ist doch die Frage zu stellen: Sind sie denn zufrieden? Ich habe mit sehr vielen aus diesem Bereich gesprochen, und sie sind nicht zufrieden. Also können wir hier nicht einfach sagen: Sie sollen zufrieden sein – sie sind es nicht.

Und sie sind berechtigt nicht zufrieden, weil bei dieser Regulierung, die nun geplant ist, einfach die Verhältnismäßigkeit nicht stimmt. Wir können doch nicht sagen: Weil wir Terrorismus bekämpfen wollen, überziehen wir Millionen von gesetzestreuen Menschen mit neuen Regularien. Wir haben in der EU nicht ein Mangel an Gesetzen, sondern wir haben einen Mangel an der Umsetzung von Gesetzen, einen Mangel dessen, dass auch wir, die Institutionen, uns nicht an die Gesetze halten – da müssen wir dran arbeiten.

Ein sicheres Europa entsteht nicht dadurch, dass wir neue Gesetze herbeiführen, sondern wir müssen dafür sorgen, dass die bestehenden angewendet werden. Ich werde diesen Entwurf ablehnen.

  Karl-Heinz Florenz (PPE). – Herr Präsident! Dieser Bericht der Kommission hat uns zu einem sehr unglücklichen Zeitpunkt erwischt, nämlich nach den Attentaten von Paris. Und da ist der Eindruck entstanden, dass die Jäger und die Sportschützen die Problemfälle in Europa sind. Herr Kommissar, das sind sie nicht! Die Waffen, die in den Händen von Jägern und Sportschützen sind, sind in den allerbesten Händen, und das wird auch so bleiben. Das ist, lieber Herr Kollege von der rechten Seite, auch nicht anders geworden.

Ich möchte noch einmal darauf hinweisen, dass in der Tat die illegalen Waffen das Problem sind, und möchte dabei hinzufügen: Es ist nicht immer nur der Terrorist, sondern es sind auch eine ganze Menge handfester Verbrecher, die diese Waffen gebrauchen. Ich bedaure sehr, dass die Kommission das nicht mehr angesprochen hat und dass sie auch nicht nachgelegt hat. Sie hätten ja im Laufe der Debatte – und wir hatten auch in meiner Intergroup eine sehr engagierte Debatte dazu – einiges tun können. Das haben Sie nicht getan. Wenn ich in meiner Schulzeit eine solche Klassenarbeit geschrieben hätte, Herr Kommissar, mit dem Ziel, illegale Waffen zu bekämpfen, dann hätte ich diese Arbeit noch einmal neu schreiben müssen.

  Henna Virkkunen (PPE). – Arvoisa puhemies, haluan kiittää parlamentin esittelijää Vicky Fordia ja varjoesittelijä Anna Maria Corazza Bildtiä siitä, että meillä on nyt käsissämme erittäin tasapainoinen esitys. Tiedämme, että lähtökohta oli huono, koska komissio toi asedirektiiviehdotuksen täysin keskeneräisenä ja puutteellisena. Aivan ymmärrettävästi vastuulliset aseharrastajat, metsästäjät, urheiluampujat ja asekeräilijät pahoittivat mielensä siitä, että heidän laillinen harrastuksensa yhdistettiin terrorismiin.

Nyt tämän parlamentin prosessin tuloksena nuo epäkohdat on ehdotuksesta korjattu, tein itsekin useita muutosehdotuksia, ja laillinen harrastustoiminta voi edelleen jatkua. Meidän suomalaisten kannalta on kaikkein tärkeintä, että reserviläisten toiminta ja harjoittelu voivat jatkua ennallaan. Se on Suomen maanpuolustuksen kannalta tärkeää, koska reserviläiset ovat tärkeä osa Suomen maanpuolustusta.

On tehty myös merkittäviä muutoksia sen osalta, että kansallisia joustoja on tuotu muun muassa aselupiin, lääkärintodistuksiin ja -tarkastuksiin. Toisaalta turvallisuutta kyllä lisää merkittävästi se, että nyt asemerkintöjä yhtenäistetään, samoin rekisteröintiä ja myös viranomaisten välistä tietojenvaihtoa parannetaan. Tätä ehdotusta ja neuvottelutulosta kannattaa tukea.

  Othmar Karas (PPE). – Herr Präsident, Herr Kommissar, meine sehr geehrten Damen und Herren! Wir müssen einmal sehr klar feststellen, dass die legalen Waffenbesitzer weder kriminalisiert werden dürfen noch in der Debatte in diesem Haus kriminalisiert wurden. Wir wollen die legalen Waffenbesitzer schützen, und wir müssen gegen die illegalen Waffenbesitzer und gegen den Missbrauch vorgehen. Die Vorlage des Kommissionsvorschlags zur Überarbeitung der Waffenrichtlinie, die vor mehr als einem Jahr erfolgte, und die weitere Bearbeitung im Europäischen Parlament haben sehr ernsthaft stattgefunden. Wir alle haben eine Fülle von Briefen und Mails von Jägern, Sport- und Traditionsschützen, Sammlern und Museen erhalten, die die Überarbeitung sehr aufmerksam verfolgt haben. Und wir sind auf diese Anliegen eingegangen. Wir verbessern die Zusammenarbeit zwischen nationalstaatlichen Behörden und die Markierung- und Nachverfolgbarkeit von Feuerwaffen. Wir gehen die Problematik von umgebauten Schreckschusspistolen und reaktivierten Feuerwaffen an. Gleichzeitig halten wir die Balance. Der Vorschlag ist ausgewogen, der Vorschlag ist gut, und der Vorschlag wahrt das Subsidiaritätsprinzip – daher stimmen die Mitglieder meiner Delegation zu.

Catch-the-eye procedure

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, myslím, že Evropský parlament udělal velkou změnu v původním návrhu Komise, který byl nepřijatelný, a chci poděkovat oběma zpravodajkám. Všichni souhlasíme s tím, že na úrovni EU by měly být nastaveny společné standardy pro držení, deaktivaci a obchod se zbraněmi tak, abychom zabránili nelegálnímu obchodu se zbraněmi. Měli bychom mít možnost vyměňovat si informace právě napříč Evropou. Je mi ale velmi líto, že směrnice, tedy kompromis, který nyní předkládáme k hlasování, stále obsahuje nepřijatelné návrhy o detailech, jako je držení zásobníků, to jsou detaily, které by si měly mít možnost upravit členské státy. Naopak nezavádí povinnost na povinné zdravotní prohlídky, které jsou zásadní pro držitele zbraní. Budu hlasovat pro pozměňovací návrhy a pokud nebudou přijaty, nebudu moci tento kompromis podpořit.

  Nicola Caputo (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, introdurre limiti per l'acquisizione di armi e, nel contempo, tutelare chi legittimamente le possiede non è soluzione semplice ma è importante per rafforzare la sicurezza.

La modifica della direttiva che voteremo domani punta a colmare le lacune della legislazione esistente e a innalzare il livello di sicurezza per i cittadini europei, concentrandosi sulle misure volte ad impedire la vendita delle armi da fuoco legali sul mercato nero e a prevenire stragi, suicidi, omicidi e incidenti con armi da fuoco. La direttiva non pregiudica l'applicazione delle disposizioni nazionali relative al porto d'armi o relative alla regolamentazione della caccia e del tiro sportivo.

Certamente si poteva fare di più. Ritengo, infatti, che sarebbe stato meglio se la Commissione avesse presentato preventivamente una valutazione d'impatto per consentire a questo Parlamento di incidere meglio e se avesse focalizzato l'attenzione anche sul problema delle armi illegali, della criminalità organizzata e dell'attività terroristica a esse correlate, che rappresentano altre tipologie ben più gravi di problemi legati alle armi.

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κύριε Πρόεδρε, κατ’ αρχάς θα ήθελα να επισημάνω ότι η οδηγία δεν πρόκειται να συμβάλει στην αντιμετώπιση της τρομοκρατίας, γιατί οι τρομοκράτες διαθέτουν όπλα τα οποία προμηθεύονται παράνομα. Η οδηγία τιμωρεί ουσιαστικά όσους είναι νόμιμοι κάτοχοι όπλων και ταυτόχρονα υφαρπάζει κυριαρχικά δικαιώματα των κρατών μελών που είναι και τα μόνα αποκλειστικά αρμόδια για ζητήματα εθνικής ασφάλειας και δημόσιας τάξης. Τα κράτη μέλη σεβόμενα τις εθνικές τους παραδόσεις, σεβόμενα τα δικαιώματα των ευρωπαϊκών λαών, μπορούν να καθορίζουν τους όρους της νόμιμης οπλοκατοχής υπό το φως των αναγκών τήρησης της δημόσιας τάξης και της ειρηνικής κοινωνικής συνύπαρξης. Ταυτόχρονα πρέπει να υπάρξει εφαρμογή της αρχής της αναλογικότητας, να μην περιορίζονται τα δικαιώματα των κυνηγών, των μελών των σκοπευτικών συλλόγων, των συλλεκτών και των μουσείων, καθώς επίσης και των νόμιμων κατόχων όπλων. Δεν πρέπει επίσης να περιορίζονται τα δικαιώματα των λαών στη συλλογική αυτοάμυνα, ιδίως σε παραμεθόριες περιοχές, ώστε να συμβάλλουν στην εθνική άμυνα της χώρας τους.

  António Marinho e Pinto (ALDE). – Senhor Presidente, Senhor Comissário, neste debate, ouvi aqui alguns argumentos em tudo semelhantes, senão mesmo iguais, aos que são usados nos Estados Unidos da América pela indústria armamentista para combater as medidas proibicionistas da posse e do uso de armas.

Gostaria de dizer que a segurança dos cidadãos não advém da posse ou do uso de armas de fogo, advém de políticas corretas de segurança pública. A segurança dos cidadãos depende das polícias, depende de medidas políticas do Governo, e não de os cidadãos andarem armados.

A arma, na posse dos cidadãos, prejudica a segurança coletiva. A única arma que deve ser permitida ao ser humano é a palavra, é o argumento, são as ideias. A posse e a utilização de armas de fogo, Sr. Comissário, Sr. Presidente, são resquícios da barbárie, são situações que não deviam ser permitidas numa sociedade civilizada. A caça e o uso das armas, mesmo na caça, relevam de uma cultura de morte e não de uma cultura de defesa da vida, sobretudo da vida civilizada nas sociedades modernas.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – Pane předsedající, nejsem myslivec ani sportovní střelec, nesbírám zbraně. Jsem jeden z těch, kteří si hrají na vojáčky z napoleonských dob jako tambor. Dokážete si představit, že by v rekonstrukci bitvy u Waterloo místo historických předovek běhali lidé s dřevěnými klacky a volali bum, bum? Co tomu řekne těch 100 000 diváků? To snad nemyslíte vážně. Větší bezpečnost navrhovanou směrnicí nezískáme a vlastníci ilegálních zbraní, teroristé a zločinci se autorům této směrnice už dnes smějí.

  Λάμπρος Φουντούλης (NI). – Κύριε Πρόεδρε, ετοιμάζεστε να ψηφίσετε μία παράλογη έκθεση που δεν έχει καμία σχέση με την πραγματικότητα, δεν θα αντιμετωπίσει σε καμία περίπτωση το πρόβλημα της τρομοκρατίας, θα εξυπηρετήσει μόνο τους παράνομους και τους εγκληματίες, θα δημιουργήσει σοβαρά προβλήματα σε εκατομμύρια νόμιμους κατόχους όπλων σε όλη την Ευρώπη. Σε σχέση με την τρομοκρατία και το έγκλημα θα έπρεπε να γνωρίζετε πως στα τρομοκρατικά χτυπήματα δεν χρησιμοποιούνται νόμιμα όπλα. Tα τυφέκια εφόδου, όπως είναι το καλάσνικοφ, που χρησιμοποίησαν σε επιθέσεις στο Παρίσι, είναι ήδη παράνομα σε ολόκληρη την Ευρώπη. Αυτό βέβαια δεν εμπόδισε τους τρομοκράτες να τα προμηθευτούν.

Σε καμία χώρα του κόσμου δεν μειώθηκαν οι εγκληματικές ενέργειες μετά από απαγόρευση όπλων. Αντίθετα σε πολλές αυξήθηκαν. Καλώ λοιπόν το Ευρωκοινοβούλιο να ψηφίσει ταυτόχρονα με την απαγόρευση των όπλων και την απαγόρευση των μαχαιριών. Όση λογική υπάρχει στη μία έκθεση θα υπήρχε και στην άλλη και ό,τι αποτέλεσμα θα φέρει στην καταπολέμηση της τρομοκρατίας η απαγόρευση των όπλων θα φέρει και η απαγόρευση των μαχαιριών.

(End of catch-the-eye procedure)

  Julian King, Member of the Commission. – Mr President, thank you all for today’s debate. The first Vice-President is actually already aware, here, but I will make sure that I report on it fully to Commissioners Bieńkowska and Avramopoulos and other colleagues who have worked on this dossier over the months.

This is a difficult area and I am the first to recognise that. I understand the concerns that some of you have voiced on the importance of guaranteeing the rights of legal firearm owners such as sport shooters, hunters and collectors. Personally, I think that is what the revised Directive before you today does. Anyone needing to hold a firearm for a demonstrated legal use, such as sport shooting or for exhibiting in a museum, will still be able to do so, as a number of speakers, not least the rapporteur and other Members of Parliament who worked directly on the text, have made clear. What we are doing with this revised text is making sure that the most dangerous firearms do not fall into the wrong hands.

A number of you have asked about the assessment the Commission made. Right at the start of this work, we conducted a number of studies. These were done in consultation with Member State authorities and stakeholders all across Europe, including hunting, collecting and sport shooter federations. Those studies actually pointed to some of the security loopholes in the existing Directive which, unfortunately, were confirmed in reality and which are being addressed in this text. A report based on those studies was presented to this House and the Council earlier on in this process.

A number of you also asked about tackling deactivation. We agree, and that is why we are doing work to reinforce the regulation on deactivation. It is going to be revised and strengthened by national experts to address the very technical issues that had been flagged by people in this House. A number of us have spoken about the Europol study that has just come out, which addresses this area. It underlines that firearms traffickers are highly adept at exploiting legal loopholes and differences in the regulatory regimes between Member States. They do that to divert firearms from legal suppliers. The reactivation of deactivated weapons and the conversion of blank firing weapons are among the main sources of illegal firearms trafficking in the EU. That is why we need to clarify the rules.

But increasing the clarity of the rules around the possession and acquisition of illegal firearms is not sufficient. Again, I am the first to recognise that. We need a comprehensive approach, including taking forward the fight against illicit firearms trafficking, as a number of you have underlined. Indeed, the Europol report that we have been referring to points to the proliferation and availability of illegal firearms in Member States and that that increases the risk of their use by criminals and terrorist groups. That is why the Commission is working closely with Member States on the implementation of the Action Plan against the trafficking of illegal weapons and explosives, and we count on your support in reinforcing that fight against illegal firearms trafficking.

A number of you have underlined the importance of implementation. Again, once this revised Directive is agreed, it will need to be implemented in the Member States, and we will work with you to ensure that this is done effectively and in the spirit of the text.

To conclude, I would just like to say that I hope that the revised Firearms Directive can now be adopted. We, and many of you, have done intensive work to achieve a good and balanced text that will enhance the security of our citizens, which is our shared objective.

  President. – Thank you, Commissioner. For the sake of clarity as regards the impact assessment, was there an impact assessment that was assessed by the Impact Assessment Board, or just a number of studies?

  Julian King, Member of the Commission. – Mr President, as I described, there are a number of studies and they were summed up in a report.

  President. – And that was assessed by the Impact Assessment Board?

  Julian King, Member of the Commission. – It was not assessed by the Impact Assessment Board.

  Vicky Ford, rapporteur. – Mr President, let us remember that there was a fundamental flaw in European law. Semi-automatic firearms with a pin through the barrel were able to be bought and sold without permission. The pins were taken out of the barrel and the guns were used to kill people in Paris. Over 30 of the same guns were found in the United Kingdom. The law needed to be changed.

Some people have suggested that this law will take away freedoms for legal owners: this is not true. Hunters, collectors, museums, re-enactors, reservists and target shooters will be able to carry on with their sports and hobbies, both now and in the future, provided their Member States agree. That is thanks to the work of this Parliament.

We live at a time of fake news. Stop telling people half truths about what this report does. This report addresses fundamental issues to protect our security, especially about those poorly deactivated firearms. It makes it easier for countries across Europe to work together against terrorism but it also respects the rights of legal owners to get on with their hobbies, their pastimes and their sports – and I would like to thank all those legal owners who have helped us with this work.

Thank you, colleagues. I hope the report is passed and thank you for your support.

Președinte: IOAN MIRCEA PAŞCU
Vicepreședinte

  Preşedintele. – Dezbaterea este închisă.

Votul va avea loc marți, 14 martie 2017.

Declarații scrise (articolul 162)

  Miriam Dalli (S&D), in writing. – Ensuring the security of our citizens whilst also respecting their fundamental freedoms is the balance that we need to reach. This balanced approach must be adopted at all levels to ensure Europe does not become an Orwellian security state. This is why our efforts as policy-makers must be targeted towards ensuring that those citizens who obey the law are not targeted unnecessarily. The Commission’s firearms was putting into jeopardy the rights of licensed arms collectors, museums, hunters and sport shooters who are often scrutinised to the highest standards within our individual Member States. This is why I welcome the text as negotiated in trilogues as it removes the association between such persons and terrorism whilst safeguarding European citizens from semi-automatic and automatic rifles, which fire 20 rounds or more and are not stereotypically used for traditional activities. At the same time it ensures that activities that are ingrained within the culture and heritage of many of our Member States, such as traditional hunting activities and sport shooting, are safeguarded. The EU has a large task ahead to safeguard citizen’s fundamental right to security, and this should be done in line with our citizens’ fundamental rights.

  Anna Elżbieta Fotyga (ECR), na piśmie. – Dziękuję wszystkim zaangażowanym w wypracowanie kompromisu, który choć nie jest idealny, to jednak znacznie lepszy od pierwotnej propozycji Komisji. Przyczyniły się do tego prace moich kolegów z ECR, w tym Vicky Ford, które od początku wspierałam, m.in. składając poprawki. Doceniam ogromne zaangażowanie przedstawicieli społeczeństwa obywatelskiego w prace nad kształtem dyrektywy. Dziękuję za pomoc i rady.

  Vladimír Maňka (S&D), písomne. – Po teroristických útokoch v Paríži v januári 2015 ministri vnútra prejavili odhodlanie svojich krajín znížiť dodávky nelegálnych strelných zbraní v celej Európe, posilniť vzájomnú spoluprácu proti hrozbám trestnej činnosti, zlepšiť výmenu spravodajských informácií a zabezpečiť plné využitie zdrojov Europolu, Eurojustu a Interpolu. Presne pred dvomi rokmi hlavy štátov a predsedovia vlád požadovali, aby všetky príslušné orgány zvýšili spoluprácu v oblasti boja proti nedovolenému obchodovaniu so strelnými zbraňami. Návrh zmeny smernice Európskeho parlamentu a Rady o kontrole získavania a vlastnenia zbraní sa snaží o nájdenie rovnováhy medzi právom na vlastníctvo zbraní a prirodzenou požiadavkou na kontrolu vlastníctva, ktorá vychádza z potreby opatrnosti a bezpečnosti. Násilie páchané strelnými zbraňami v EÚ nie je výnimočným javom. Osobitnú hrozbu predstavujú upravené a reaktivované strelné zbrane, preto je požiadavka na prísnejšiu kontrolu vlastníctva a nakladania so zbraňami oprávnená a nutná. V prípade neoprávneného útoku musia byť pôvod a vlastníctvo zbrane zistiteľné. Pokiaľ vlastník alebo držiteľ zbrane s touto nakladá v súlade so zákonom a teda oprávnene, nemusí mať obavy z prísnejšej kontroly.

  Емил Радев (PPE), в писмена форма. – Споразумението, постигнато между Европейския парламент, Съвета и Европейската комисия относно Директивата за оръжията, ще засегне единствено хората, спазващи закона и имащи вече разрешителни за оръжия, но в никакъв случай няма да доведе до ефективна борба срещу незаконния трафик на оръжия и срещу тероризма, каквато уж бе целта на предложеното законодателно изменение. Вярвам, че текстът ще доведе до конфискация на редица легално притежавани оръжия от хиляди ловци и колекционери, които досега не са нарушавали закона, но чиито оръжия няма да отговарят на новите изисквания за брой на куршумите в пълнител. Критериите за това кое оръжие да бъде разрешено и кое да бъде забранено са непрактични и необосновани. Недопустимо е да липсва първоначална оценка на влиянието на законодателното предложение, имайки предвид колко много хора ще засегне то. Ще бъде създадена правна неяснота чрез възможностите за различни интерпретации на законодателството в държавите членки. Смятам още, че процедурите за издаване на разрешителните за оръжие също ще бъдат утежнени. Договореният текст обаче няма да отговори на предизвикателствата и заплахите пред европейската сигурност, няма да предотврати бъдещи терористични атаки и дори няма да улесни търговията с оръжия в единния пазар. Дори напротив – ще нанесе повече вреди на легалните собственици. Затова не мога да го подкрепя!

  Marc Tarabella (S&D), par écrit. – Durcissement des contrôles sur les autorisations pour la possession d’armes à feu, mais aussi sur les contrôles des armes à blanc ou mal neutralisées comme celles utilisées lors de l’attaque terroriste de Paris, amélioration de la traçabilité, accroissement et encadrement l’échange mutuel d’informations autour des armes: voilà les objectifs atteints par notre texte législatif révisé, fruit d’une négociation de près d’un an et qui sera voté ce midi en session plénière. Un texte pour une Europe plus sûre, alliant à la fois une plus grande sécurité pour les citoyens et les intérêts des détenteurs d’armes légitimes. Notre texte met en place un socle législatif commun à tous les États membres et garantit une cohérence indispensable et très attendue par les pays européens les plus rigoureux en la matière tels la Belgique, l’Allemagne ou la France. Les États restent libres d’être encore plus stricts sur leur territoire que ne le propose la législation européenne. Les nouvelles règles votées concilient le besoin d’une plus grande sécurité à laquelle les citoyens ont droit et les intérêts des détenteurs d’armes légitimes tels les chasseurs, sportifs, collectionneurs ou encore les réservistes ou figurants

  Romana Tomc (PPE), pisno. – Varnost državljanov je na prvem mestu. Trenutno veljavna zakonodaja o strelnem orožju izhaja iz leta 1991, zato je potreba po prenovi povsem upravičena. Potrebujemo odločne, utemeljene, predvsem pa dobro premišljene rešitve, ki bodo resnično zagotovile več varnosti in boljšo zaščito.

Menim, da omenjena direktiva, ob upoštevanju, da je besedilo vendarle bistveno boljše od prvotnega, še vedno pušča precej odprtih vprašanj. Največji očitek je, da diskriminira lastnike zakonito pridobljenega orožja.

Seveda se strinjam, da se zaostri nadzor in sprejmejo dodatni predpisi, ki bodo zmanjšali varnostno tveganje, bojim pa se, da bo posledice te direktive nosila napačna ciljna skupina. Lovci, športni strelci in zbiratelji niso tisti, ki ogrožajo našo varnost, prav tako niso tisti, ki bi predelovali orožje. Teroristi so tisti, ki bi morali biti cilj, in dejstvo je, da pri svojih akcijah ne uporabljajo zakonito pridobljenega orožja.

Žal mi je, da ni bil sprejet predlog, ki sem ga tudi sama podpirala, in ki bi omogočil, da bi bila vsebina direktive bolj jasna in nedvoumna.

  Tomáš Zdechovský (PPE), písemně. – Tato nová směrnice o střelných zbraních je podle mého názoru plná chyb a nejen na odborníky, ale i na celou veřejnou společnost působí celkem úsměvně. A to především pro to, že obsahuje mnoho chyb a nejasností. Přitom se jedná o velmi zásadní aspekty držení zbraní! Ty nejsou dostatečně prodiskutovány a často jim chybí jak legální důvod, tak i samotná logika. Jedním příkladem za všechny jsou zásobníky – navrhované snížení velikosti zásobníku ze třiceti na deset nábojů je nesmysl a nemá žádné logické opodstatnění. Zásobník přeci nikdy nebyl, není a nebude hlavní částí zbraně. Tento návrh tedy v současné podobě vyžaduje řadu změn, které jsme s několika kolegy navrhli. A pokud chceme, aby tato legislativa byla smysluplná, tak je musíme přijmout. Myslet si, že omezením držení legálních zbraní zamezíme teroristům páchat své činy, je naivní. Pokud skutečně chceme zabránit teroristům v jejich činech, je třeba především bojovat proti zbraním nelegálním. Ale těch se připravovaná směrnice příliš nedotkne.

  Preşedintele. – Următorul punct de pe ordinea de zi este dezbaterea comună privind:

– raportul Simonei Bonafé, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 2000/53/CE privind vehiculele scoase din uz, a Directivei 2006/66/CE privind bateriile și acumulatorii și deșeurile de baterii și acumulatori și a Directivei 2012/19/UE privind deșeurile de echipamente electrice și electronice (COM(2015)0593 - C8-0383/2015 - 2015/0272(COD)) (A8-0013/2017),

– raportul Simonei Bonafé, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 1999/31/CE a Consiliului privind depozitele de deșeuri (COM(2015)0594 - C8-0384/2015 - 2015/0274(COD)) (A8-0031/2017),

– raportul Simonei Bonafé, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 2008/98/CE privind deșeurile (COM(2015)0595 - C8-0382/2015 - 2015/0275(COD)) (A8-0034/2017) și

– raportul Simonei Bonafé, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 94/62/CE privind ambalajele și deșeurile de ambalaje (COM(2015)0596 - C8-0385/2015 - 2015/0276(COD)) (A8-0029/2017).

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, innanzitutto mi permetta di ringraziare tutti i relatori ombra per il lavoro serrato di questi mesi e soprattutto per il clima di collaborazione che ci ha permesso di procedere spediti all'approvazione di più di cento compromessi su circa duemila emendamenti, a larga maggioranza in commissione ENVI, di un dossier delicato e importante. Infatti, il pacchetto che ci accingiamo a discutere e a votare oggi è solo formalmente la modifica di quattro direttive sui rifiuti. Ma io penso che sarebbe assolutamente riduttivo relegarlo all'ambito di politica ambientale o all'ambito di politica dei rifiuti.

Io penso che quello che noi abbiamo davanti oggi è, a tutti gli effetti, un pacchetto che ci pone una sfida molto profonda, che è la sfida di impostare un nuovo modello industriale sostenibile, cioè di fare in modo che la sostenibilità ambientale possa essere considerata una delle leve della competitività del nostro sistema economico. Perché noi dobbiamo prendere atto che l'attuale modello di sviluppo lineare sta mostrando tutti i propri limiti: è un modello di sviluppo inefficace, è un modello di sviluppo costoso, è un modello di sviluppo che non sta producendo più benessere per i nostri cittadini e che sta sfruttando oltremodo le risorse del pianeta.

Quindi, noi abbiamo oggi la possibilità di uscire da questa crisi e di avanzare verso la transizione a un'economia circolare che, badate bene, non significa solo recuperare materia prima dai rifiuti ma anche innestare un circolo virtuoso tale per cui si crei valore in tutto il ciclo di vita di un prodotto. Questo, in poche parole, significa maggiore crescita sostenibile, significa posti di lavoro, significa, come dicevo prima, rilancio della competitività, significa anche puntare sull'innovazione e su nuove tecnologie e quindi aprire a nuove opportunità il nostro sistema economico. Certo, per fare questo dobbiamo avere una normativa chiara, che favorisca gli investimenti e politiche ambiziose.

Ci sono tante cose che vorrei dire di questo pacchetto ma mi limito a quelle più essenziali. Devo dire che noi siamo partiti da una buona proposta della Commissione, una proposta che abbiamo però migliorato soprattutto in due linee principali: da una parte, la prevenzione nella generazione dei rifiuti e, dall'altra, lo sviluppo di un mercato efficiente delle materie prime.

Perché intanto partire dalle misure di prevenzione? Non solo perché la prevenzione nella generazione dei rifiuti è il primo livello della gerarchia dei rifiuti, ma perché, a nostro modo di vedere, la prevenzione nella generazione dei rifiuti è un chiaro indicatore di quanto ci stiamo muovendo verso un'economia circolare. Mi spiego: produrre meno rifiuti significa aver messo in moto a monte tutte quelle innovazioni di processi produttivi, di prodotti, di modelli di business che ci dicono in che misura stiamo procedendo verso un sistema di economia circolare.

Fra le misure di prevenzione vorrei ricordare sicuramente la definizione più chiara di end of waste o di sottoprodotti, sicuramente i requisiti minimi della responsabilità estesa del produttore, sicuramente misure specifiche lungo l'intera vita utile del prodotto, quali il riuso e l'obsolescenza programmata, ma anche, Presidente, mi faccia menzionare due target ambiziosi ma molto importanti: uno è la riduzione del 50 % dello spreco alimentare, che non è solo una misura di politica ambientale ma è anche una questione etica, e l'altro è la riduzione del 50 % del marine litter, che, ricordo, sono due obiettivi degli OSS delle Nazioni Unite, che però non erano previsti all'interno della normativa europea e noi abbiamo colmato questo vulnus.

Per quanto riguarda lo sviluppo del mercato delle materie prime secondarie, voglio ricordare i target, che abbiamo inserito, di riciclaggio e di riduzione del conferimento in discarica, target ambiziosi ma, devo dire, anche molto pragmatici, in linea con la precedente proposta della Commissione ma in linea anche con le conclusioni della valutazione d'impatto del 2014 della Commissione stessa.

Chiaramente la premessa per avere un mercato delle materie prime secondarie di qualità efficiente è la raccolta differenziata di qualità, che noi abbiamo esteso anche all'obbligo della raccolta di rifiuto organico e tessile. Stiamo parlando del 7 % dei rifiuti totali ed è chiaro che noi dobbiamo chiudere il cerchio prendendo in considerazione anche rifiuti industriali e rifiuti commerciali.

Non ci dobbiamo nascondere che abbiamo davanti una sfida che richiede un cambio profondo di paradigma e il coinvolgimento di tutti gli attori, non solo gli istituzionali ma anche le imprese e consumatori. Ma io sono convinta che il Parlamento saprà essere all'altezza di questa sfida a partire dalla proposta che voteremo oggi.

  Frans Timmermans, First Vice-President of the Commission. – Mr President, let me start where Simona Bonafè also started, by thanking everybody involved in this, especially the rapporteur here in your Chamber and also, on my side, Commissioner Vella, Vice-President Katainen, and those involved in the excellent work done by our services. Some of the people concerned are sitting behind me, as are their Parliament counterparts. Their work was also of very high quality.

I came to this House in December 2015 to present our ambitious programme for the circular economy, and Karmenu Vella was here in January of this year to update you on developments. I have always insisted that waste is just one part of the circle that we must tackle to achieve circular systems, but it is definitely a crucial one. We will never close the loop if we just keep throwing away or burning finite resources. The individual resources in our waste are just too valuable to burn or to bury in a hole in the ground. That is why waste reduction and modern waste management are essential parts of the material loops in a circular economy.

State—of—the—art waste management is key to the success of the circular economy in Europe. Waste ceases to be a problem and becomes an opportunity when it is properly managed. Scrap contains precious materials and retrieving them creates profits and jobs, and reduces our dependency on raw material imports – a very different story from the complaints we regularly receive about hazardous, unsightly, and often illegal landfills.

We are moving in the right direction. Recycling rates in the EU have been increasing. Land filling is decreasing. But Europe still loses around 600 million tons of waste materials per year, which could otherwise be recycled or reused.

We can do something about this. EU waste policy and legislation have been key drivers for resource efficiency, growth and job creation. A swift adoption of the waste legislative proposals will further boost the markets for secondary raw materials and support a viable recycling sector and, what is more, the draft legislation we are discussing today has the potential to change for the better the whole life cycle of products in the wider economy. I would like, once again, to thank Simona Bonafè for her excellent work, and all the colleagues involved for their commitment and ambition and the good results that have been produced. The impressive number of amendments and the intensive discussions in Parliament have demonstrated the importance of the issue. It is equally important to agree the package so that it starts making a real difference on the ground. All the stakeholders are waiting for this and, with this package, they are all on board, which is something we also need to cherish.

In December, along with the Council, we adopted together a joint declaration on the EU’s legislative priorities for 2017. The waste proposals are part of this selective list. So let us do all we can to come to a viable agreement during the first reading.

There will of course – and Simona indicated this – be much focus on the target levels. I take note of the ambitious levels to which Parliament is committed. At the same time, I believe our proposals strike a good balance by setting targets that are challenging but feasible for the Member States to achieve.

I am also glad to see Parliament taking into account the fact that some countries may need additional time to achieve the targets. While it is important that Member States make continuous efforts, the mechanism for granting time extensions should be simple and should ensure legal, policy and investment certainty for all involved.

The levels of the targets should be seen together with the rules for calculating them: this will determine the true level of ambition. It is encouraging that both legislators have as an objective achieving the greatest possible level of comparability and a level playing field among the Member States. I share the view that the calculation rules need to be both robust and practical. This is the only way to avoid the problems of the existing legislation, which offers no methodological clarity at all.

Of course, the best waste is no waste. So the priority that this House gives to waste prevention has my wholehearted support and I underscore the remarks just made by rapporteur Bonafè. I have taken note of the suggestions for a waste reduction target and for new targets for reuse, food waste and marine litter. They deserve careful consideration. This means comprehensive impact assessment, sound data and agreed methodologies. We have learned our lessons from the current waste legislation, which does not offer methodological clarity at all. We need to avoid this in the future.

The waste package is also about improving the means to achieve higher recycling rates on the ground, while promoting a broader circular economy transition. More use of economic instruments can provide the right incentives to move up the waste hierarchy. At European level, more efficient and transparent extended producer responsibility rules are key to encouraging better design and production techniques to enable more efficient recycling. In this context, Parliament’s proposals to clarify and strengthen provisions resulting in better performance of waste management systems on the ground are most welcome.

Last but not least, I note the very wide range of initiatives that Parliament would like to see in the waste area in the near future. We are looking forward to discussing these with you and the Council, but let me say the following at this stage: I believe that we should set clear priorities in this work, examine where we have sufficiently developed methodologies available, and agree realistic deadlines. In order to ensure tangible results on the ground we need to focus our efforts. Much has been achieved. I very clearly recall the antagonistic position that we – the Commission and Parliament – had at the beginning of this process of re-evaluating our waste proposals, and I am therefore very happy that we are in such a cooperative, forward—looking mood today. I will do everything in my power to make sure that we stay as close as possible to Parliament’s position in this.

  Miroslav Poche, navrhovatel Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – Pane předsedající, naše hospodářství stojí před celou řadou nových výzev. To, jak na ně budeme reagovat, bude mít vliv na naši dlouhodobou konkurenceschopnost, kvalitu života i kvalitu životního prostředí. Pokud chceme lidem zajistit i do budoucna prosperitu a vytvořit nová a lépe placená místa, budeme muset projít celou řadou změn, ne-li revolucí. Digitální revolucí, revolucí technologií a transformovat naši energetiku na nízkouhlíkovou. Radikální změnu potřebujeme také v oblasti nakládání s odpady a v tom, jak nakládáme a využíváme materiály a suroviny. Klíčovou součástí této revoluce bude změna pohledu na odpad, který se musí stát zdrojem. Potřebujeme vytvořit ty nejlepší podmínky pro efektivní využívání zdrojů, pro rozvoj trhu s druhotnými surovinami, pro inovace v oblasti nakládání s materiály a jejich opakovaného použití. Proto potřebujeme nový legislativní rámec, který bude dostatečně ambiciózní, aby podnítil tolik potřebné změny. Proto podporuji navýšení cílů tak, jak byly projednány ve výborech. Nejsou to pouze ekonomické faktory, které musíme brát v potaz, je to plýtvání s potravinami nebo zahlcování moře odpadem.

  Pavel Telička, rapporteur for the opinion of the Committee on Industry, Research and Energy. – Mr President, I remember the submission of the proposal more than a year ago. I was one of the very few MEPs who was positive about the proposal, because it was inclusive, and we could already sense at that time that if we handled it well it could lead to a real transformation of our industry, creating a completely new sector. If we look at the proposals, and I am looking at them as the rapporteur on two of the proposals, in the Committee on Industry, Research and Energy (ITRE), and in case one as a shadow, I must say that this is a good result. I also appreciated the interaction with the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety (ENVI), which has taken on board a number of the points made by the ITRE committee, including the annex on incentives, the one-stop shop, and the questions of illegal shipments etc. Now is not the time to spell out all the positive provisions – it is the time to invite the House to fully support and back something that has enormous industrial, environmental and social implications. I think that we have got it right. Let’s go for it.

  João Ferreira, relator de parecer da Comissão da Indústria, do Comércio Externo, da Investigação e da Energia. – Senhor Presidente, Senhor comissário, no que diz respeito aos objetivos de reciclagem de embalagens e resíduos de embalagem, tendo em conta a grande disparidade de pontos de partida dos Estados-Membros face a estes objetivos, agora revistos em alta – o que determina a necessidade de esforços também diferentes para alcançar as metas estabelecidas, sem pôr em causa os objetivos –, justifica-se alguma flexibilidade temporal na sua concretização, que acautele a diversidade de situações. Foi uma preocupação do parecer aprovado pela Comissão da Indústria.

Por outro lado, a existência de novos objetivos, revistos em alta, deve justificar a existência de novos meios para alcançar esses objetivos e este é um aspeto que tem sido até agora descurado.

Os regimes de extensão da responsabilidade do produtor afiguram-se adequados, seja para a prevenção da formação de resíduos de embalagens, seja também para a criação de sistemas que garantam a recuperação e/ou a recolha das embalagens usadas e dos resíduos de embalagens provenientes do consumidor ou do fluxo de resíduos, a par da reutilização ou valorização – termino –, incluindo a reciclagem das embalagens e dos resíduos de embalagem recolhidos, de acordo com a hierarquia de gestão de resíduos.

  Karl-Heinz Florenz, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, sehr geehrter Herr Vizepräsident Timmermans! Schön, dass wir jetzt – gut ein Jahr nach Ihrer Vorstellung – weitergekommen sind. Ich glaube, es ist uns allen deutlich geworden, dass dieses Kreislaufwirtschaftsgesetz – wenn Sie mir das so gestatten in meiner Muttersprache – ein wegweisendes Instrument ist. Wir müssen den Menschen sagen, dass es nicht mehr darum geht, irgendetwas zu verbuddeln, sondern es muss darum gehen, dass wir Dinge wiederverwenden, und zwar im Sinne unserer Kinder und Enkelkinder, weil die nämlich in zehn oder zwanzig Jahren möglicherweise gar keine Rohstoffe mehr haben, um gewisse Dinge zu bauen. Deswegen glaube ich, hier sind wir an einem Punkt, an einem Wendepunkt – Frau Bonafè, Sie haben das wunderbar erklärt, dass wir aufwachen müssen.

Es geht nicht immer um den letzten Prozentsatz Recyclingquote, sondern es geht um das Bewusstsein dieser Gesellschaft, dass wir unsere Rohstoffe besser verwerten und wiederverwerten. 60 % unserer Brennstoffe und Rohstoffe werden bei uns verbrannt. Das ist eine Schande, das dürfen wir nicht so weitergehen lassen. Und die Preise schießen in den Himmel. Neodym hat vor sieben Jahren noch 25 000 Dollar gekostet, heute kostet Neodym 700 000 Dollar. Das ist ein Material für Handys, aber auch für Windkraftanlagen. Also wir sind reiche Eltern, und unsere Kinder sind möglicherweise arme Kinder. Deswegen müssen wir da die Handbremse anziehen.

Ich freue mich, dass wir mit Frau Bonafè eine exzellente Berichterstatterin haben. Die Kooperation mit ihr – ich freue mich, dass ich das auch für mein Büro, Frau Philipp, sagen kann, die sehr aktiv nächtelang gearbeitet haben: Vielen Dank dafür, das war sehr ordentlich.

Wir haben heute klare Definitionen. Früher hatten wir sechs Begriffe. Was ist denn überhaupt Recycling? Das geht jetzt in einen Korridor über, und dann haben wir einen Begriff, dann brauchen wir uns auch nicht mehr über Prozentsätze zu unterhalten. Die heute hohe Prozentsätze haben, sind nach den neuen Korrekturen und Messmethoden vielleicht gar nicht mehr so gut. Also da kommt Bewegung rein. Ich freue mich darüber, denn es ist eine Bewegung zugunsten unserer nachwachsenden Generation.

Herr Kommissar, ich hätte Ihnen nicht zugetraut, à la bonne heure, dass Sie so durchhalten, und Frau Bonafè, bei Ihnen habe ich immer gewusst, dass Sie durchhalten. Wir werden Sie, Herr Kommissar, begleiten. Wir nehmen Sie an die Hand, und am Ende haben Sie ein gutes Papier.

  Miriam Dalli, on behalf of the S&D Group. – First and foremost, I would like to start by saying thank you not only to Simona Bonafè, our S&D rapporteur, but also to all the shadow rapporteurs, who managed to help make the circular economy package achievable for our consumers, our SMEs, our big businesses and governments alike. The way forward is to integrate resource efficiency in the way we do business. What we are speaking about today is not only the environment or the economy – we are also managing to bridge the gap and bring both of them together.

We need to arrive at a point where the waste of one business becomes the resource of another; where the output of one industry becomes the input of another. The resources we have out there are all we have; they are finite. This is the reason why we cannot continue building an economy that uses things up and creates waste. We need an economy that uses and reuses things.

This is our chance to inspire young people, who see new openings where others see challenges. This is their opportunity to be creative and innovative, and to help rebuild an entire system that actually works. The transformation required will not come about through legislation alone. We need smart regulation, together with market-based instruments, innovation and incentives. Investors need a clear and positive signal and regulatory certainty, because this in turn will help create jobs. It has been said today that success will be measured by how well these policies are implemented in our Member States, because ultimately it is only through smart implementation that we can ensure that the decisions we make today will have a positive impact on what is left for tomorrow.

  Mark Demesmaeker, namens de ECR-Fractie. – Eerst en vooral ook van mij een welgemeend woord van dank aan de rapporteur, mevrouw Bonafè, voor haar doortastende en constructieve aanpak, en aan de schaduwrapporteurs voor de uitstekende samenwerking.

De EU is sterk afhankelijk van derde landen voor de invoer van grondstoffen. Veel van die grondstoffen dreigen op relatief korte termijn uitgeput te raken. Toch springen we er bijzonder slordig mee om. Elke Europese burger produceert jaarlijks ongeveer vijf ton afval: het gewicht van een volwassen Afrikaanse olifant. Daarvan recycleren we maar een derde. Onze afvalberg groeit, terwijl kostbare grondstoffen nog al te vaak onder de grond verdwijnen.

We moeten die dynamiek doorbreken en resoluut inzetten op een kringloopeconomie, waarbij we waardevolle grondstoffen terugwinnen. Dat is niet alleen goed voor het milieu, het is ook noodzakelijk om onze economie competitief te houden.

Meer recycleren en van storten een aflopend verhaal maken is essentieel, maar beter recycleren alléén volstaat niet. Willen we echt omschakelen naar een kringloopeconomie, dan moeten we ook effectief inzetten op minder afval, meer hergebruik en het sluiten van kringlopen door innovatieve bedrijfsmodellen.

Iedereen moet mee in bad, ook de producenten. Daarenboven moet één unieke meetmethode voor het berekenen van de recyclagecijfers ervoor zorgen dat we niet langer appels met peren vergelijken en dat iedereen zijn verantwoordelijkheid neemt.

Vlaanderen, de natie die ik vertegenwoordig, is een pionier op het vlak van materiaalbeheer en kringloopeconomie. Het traject dat wij de afgelopen twintig jaar hebben afgelegd, sterkt mij in de overtuiging dat veel mogelijk is als de politieke wil er is.

We kunnen veel van elkaar leren. Ik denk bijvoorbeeld aan onze beste praktijken, zoals het concept van “kringwinkels” om hergebruik te stimuleren en innovatieve manieren om biologisch afval te valoriseren.

Trash is cash: deze woordspeling kwam van u, meneer Timmermans. Heel wat stakeholders en bedrijven hebben dat al goed begrepen. De bal ligt nu in ons kamp om een goed wetgevend kader te ontwerpen dat de juiste stimuli biedt en de lat voldoende hoog legt.

  Nils Torvalds, för ALDE-gruppen. – Herr talman! Jag har under de senaste månaderna haft det stora nöjet att börja mina anföranden hemma i Finland med ett kort konstaterande: ”Jag kommer att tala skräp”. Jag kommer att tala skräp också här i kammaren i dag.

Den här expeditionen in i avfallens värld har varit mycket intressant på många sätt. Det har bland annat varit en expedition in i verkligheten, och jag har haft möjlighet att besöka olika anläggningar, både hemma i Finland och i andra delar av Europa.

Det intressanta i detta sammanhang är att verkligheten har visat sig ha tagit flera steg framåt. I dag är vi långt mer avancerade i fråga om att återanvända vårt avfall än vi var för kanske enbart ett år sedan. Jag har besökt en liten fabrik som tillverkar avfallscontainrar. Den är antagligen Europas främsta fabrik. Den åstadkommer genom den teknologiska lösningen en sortering av avfallet som leder till en renhet i följderna på 98 procent. Vi kan alltså genom att följa de exempel vi redan ser åstadkomma en oerhört mycket renare avfallsström. Mycket sker alltså där ute, och vi ska inte hamna på efterkälken.

Den andra delen av vår expedition har naturligtvis handlat främst om Simona Bonafès arbete för att hjälpa oss fram på denna besvärliga väg. Jag tror att vi har varit nöjda – vi hörde av alla andra skuggföredragande hur nöjda de har varit med hennes sätt att jobba. Det är dock inte bara hon som har varit bra i detta sammanhang, utan även våra assistenter och våra politiska rådgivare har varit utmärkta.

Jag brukar inte alltid och i alla frågor vara överens med kollegan Demesmaeker. Det finns en del frågor där vi faktiskt har ganska olika åsikter. Men för att understryka det goda arbete vi har utfört här, så ska jag säga att vi tillsammans med Demesmaeker far till en flamländsk stad för att se hur det görs där. Vi tänker nämligen fortsätta denna resa in i en bättre verklighet.

  Josu Juaristi Abaunz, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señor presidente, señor comisario, quiero iniciar mi intervención, también en la misma línea del colega Torvalds, reconociendo el trabajo y la disposición de la ponente, de Simona Bonafè. Ahora, necesitamos enviar una señal clara al Consejo. Creo que la Comisión pudo haber sido más ambiciosa en diciembre de 2015, pero alabo las palabras pronunciadas ahora por el señor Timmermans.

Aquí se trata del modelo de sociedad que queremos tener y que legaremos a nuestras hijas e hijos; se trata de reconciliar el desarrollo sostenible con el medio ambiente y, por supuesto, de luchar contra el cambio climático. Necesitamos promover un cambio sistémico, integral, que implique el diseño de un nuevo paradigma. Comisión y Consejo deberían fomentar el espíritu colaborativo, basado en el desarrollo y la innovación que integra este paquete legislativo. Y debería combinarse la visión global con la local. Esto implica tener en cuenta el rol vital que juegan las administraciones más cercanas a la ciudadanía. Y esto debe hacerse precisamente junto con los movimientos sociales y ciudadanos. Si lo hacemos así, no necesitaremos explicar a la sociedad qué estamos haciendo, porque habrá tomado parte y liderado el proceso.

Gracias, de nuevo, a la ponente y animo al señor comisario a hacer, como ha dicho, todo lo posible para que en los trílogos no se pierda la ambición y el espíritu de lo propuesto por el Parlamento Europeo.

  Davor Škrlec, u ime kluba Verts/ALE. – Gospodine predsjedniče, poštovane kolegice i kolege, poštovani potpredsjedniče Komisije Timmermans, prvo bih na početku zahvalio kolegici Bonafè i svim ostalim izvjestiteljima u sjeni na izvrsnoj suradnji, na suradnji naših timova, koji su doprinijeli tome da danas imamo prilike raspravljati i glasovati o ambicioznijim ciljevima koje postavlja Europski parlament. Zašto glasovati danas za te ambicioznije ciljeve u recikliranju otpada, zašto ići na niži postotak odlaganja otpada.

Ja ću to pokušati objasniti na primjeru jednog crtanog filma. Wall-e je dobitnik Oscara u kojem se pokazuje kako jedan mali robot, jedini preostali od svoje vrste, sakuplja otpad, pakira ga i slaže u piramide. Zar će tekovine naše civilizacije biti piramide otpada, a znamo što je bila tekovina egipatske civilizacije. I gle čuda, taj mali robot prepoznaje cirkularnu ekonomiju zbog toga što stvari koje prepoznaje da može popraviti, da imaju neku drugu vrijednost, odnosi u svoje sklonište, tamo ih popravlja i uživa u tim našim ostacima civilizacijske tekovine. I zapravo se postavlja pitanje gdje su ljudi u tom filmu. Ljudi su pobjegli u svemir zato jer su cijeli prostor planete zemlje iskoristili za odlaganje otpada za izgradnju tih piramida. Pitanje je kako ćemo mi onda pobjeći u svemir. Izgleda da rješenje za taj problem ima Donald Trump. Prije nekoliko je dana objavio kako on oživljava ponovno svemirski program i kako ima namjeru poslati ljude na mjesec.

Ali, usput, ne smijemo zaboraviti da pored ovog recikliranja, pored odlaganja, mi previše hrane bacamo, mi odlažemo svoj otpad u more i oceane, mi zaboravljamo da imamo biorazgradivi otpad iz kojeg možemo proizvesti energiju i kompost, mi zaboravljamo da ovaj ambiciozni prijedlog cirkularne ekonomije, ovih ciljeva, zapravo predstavlja otvaranje naših lokalnih radnih mjesta i u svim onim državama članicama koje se bune, zapravo predstavlja to da otvaraju lokalna radna mjesta.

Zato vas pozivam da ne poslušate poruke koje dolaze za smanjenje tih ambicija nego da glasate za više ciljeve recikliranja jer veće odlaganje, veće smanjenje ciljeva recikliranja će dovesti do toga...

(Predsjednik je oduzeo riječ govorniku...)

  Julia Reid, on behalf of the EFDD Group. – Mr President, although I sympathise with the ideology behind the aims of creating a circular economy, I believe that we should be circumspect, bearing in mind what is happening globally. We are told that an EU circular economy is an efficient economic model that ensures that the environment receives adequate protection, at the same time as promoting reindustrialisation and competitiveness in Europe. However, I am yet to be convinced.

As always, such ambitious EU policies need to be backed by a clear legislative framework. However, such legislation will not be binding on our competitors in China, India or the United States. In conclusion, we, in UKIP, believe that such legislation should be made by national governments so that they can put forward policies that are best for their country and their people.

  Jean-François Jalkh, au nom du groupe ENF. – Monsieur le Président, Madame la rapporteure, chers collègues, le groupe «Europe des nations et des libertés» a joint au rapport sur les déchets une opinion minoritaire. Ce texte énumère nos grandes préoccupations sur les modifications essentielles apportées à la directive. Nous avons critiqué les incitations fiscales, qui sont des prérogatives des États membres. Nous avons déploré un manque de souplesse, compte tenu de la diversité de la situation dans l'Union européenne. Nous avons relevé que la conséquence certaine en serait l'augmentation de la dépense publique et l'approfondissement du marché intérieur, au bénéfice de quelques rares entités transnationales, sans garantie d'efficacité.

Mais je voudrais surtout évoquer la REP, c’est-à-dire la responsabilité étendue du producteur. À bien y réfléchir, cette REP considère que, dans tout le cycle de fabrication d’un produit, l'étape de la confection de la production proprement dite est le véritable problème. On exonère donc les intermédiaires autant que les fournisseurs de matières premières de leur responsabilité dans la création de futurs déchets à recycler, et la charge incombe aux producteurs, c'est-à-dire qu'elle pèse sur la valeur ajoutée au cœur de l'économie. C'est aussi dans la fabrication que résident les coûts incontrôlables. Sans doute un sujet aussi discutable fera-t-il l'objet de discussions passionnées au Conseil.

  Κωνσταντίνος Παπαδάκης (NI). – Κύριε Πρόεδρε, αλλαγές προς το ακόμα χειρότερο των αντιλαϊκών κατευθύνσεων της οδηγίας του 2008 και των αντίστοιχων άλλων για τα απόβλητα προωθούνται με βάση τη στρατηγική της Ευρωπαϊκής Ένωσης για τη λεγόμενη κυκλική οικονομία. Στην Ελλάδα ο λαός μας πληρώνει βαριές συνέπειες στο περιβάλλον, στην υγεία και στην τσέπη του από την ενσωμάτωση των κατευθύνσεων της πιο πάνω οδηγίας. Αναφέρομαι στη μη έγκαιρη κατασκευή και λειτουργία επαρκών ΧΥΤΑ, με αποτέλεσμα να διαιωνίζονται τα αδιέξοδα ––για παράδειγμα στον ΧΥΤΑ Φυλής Αττικής––, στις ανεξέλεγκτες χωματερές, στα μεγάλα προβλήματα στην Πελοπόννησο και στη Ζάκυνθο ή και σε άλλες περιοχές. Οι υπερβολικοί, ανέφικτοι για τη χώρα μας, στόχοι για το 2020 αξιοποιούνται από το κεφάλαιο για τον σχεδιασμό πανάκριβων εγκαταστάσεων που παραδίδονται στους επιχειρηματικούς ομίλους. Στο πλαίσιο της κυκλικής οικονομίας οι όμιλοι τσιμεντοβιομηχανίας όπως η Lafarge στον Βόλο αρχίζουν και αδειοδοτούνται στην ουσία ως μονάδες καύσης αποβλήτων.

Στόχος λοιπόν των δεσμευτικών διατάξεων της Ευρωπαϊκής Ένωσης με πρόσχημα τη μεγαλύτερη ανακύκλωση είναι τα μεγαλύτερα κέρδη για τα μονοπώλια του κλάδου και να τροφοδοτούνται άλλοι βιομηχανικοί κλάδοι με φτηνές ––εναλλακτικές τις λένε!–– πρώτες ύλες και καύσιμα σε βάρος του περιβάλλοντος και της υγείας των λαϊκών στρωμάτων. Μόνη λύση προς το συμφέρον του λαού είναι να διεκδικήσει με την πάλη του, σε σύγκρουση με τα μονοπώλια και την εξουσία τους, ενιαίο δημόσιο κρατικό φορέα, χωρίς καμιά ανάμειξη ιδιωτών σε όλα τα επίπεδα, πλήρη απαλλαγή του λαού από τα ανταποδοτικά τέλη και τα χαράτσια, πολιτικές μείωσης παραγωγής απορριμμάτων στην ανακύκλωση με διαλογή στην πηγή και κομποστοποίηση.

  Peter Liese (PPE). – Herr Präsident, Herr Vizepräsident der Kommission, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich möchte mich bei allen bedanken, die dazu beigetragen haben, dass wir heute dieses gute Ergebnis auf dem Tisch liegen haben: natürlich bei der Berichterstatterin Frau Bonafè, aber auch bei unserem Schattenberichterstatter Karl-Heinz Florenz, der sehr gut die Dinge zusammengeführt und in das Gesamtergebnis eingebracht hat.

Wir müssen bedenken, wo wir vor zwei Jahren standen: Der Vorschlag war zurückgezogen worden, und, ich glaube, das wäre nicht nötig gewesen. Wir hätten auch, wenn wir den ursprünglichen Vorschlag weiter bearbeitet hätten, zu diesem Ergebnis kommen können. Aber ich freue mich, dass die Kommission lernfähig ist, und freue mich sehr über die Worte des Vizepräsidenten Frans Timmermans, dass er das Ergebnis, über das das Parlament jetzt abstimmen wird, unterstützen möchte, und dass wir möglichst nah dran sein sollten, wenn immer es möglich ist.

Wir machen etwas für die Umwelt; da möchte ich nur zwei Punkte herausheben: Wir haben, wenn Abfälle deponiert werden, die Entstehung von Methan – Methan ist ein schlimmeres Klimagas als CO2. Und in meinem Land ist es so, dass der größte Einzelbeitrag zum Klimaschutz in den letzten Jahren dadurch gekommen ist, dass wir weniger deponieren. Das ist also mindestens so wichtig wie andere Dinge im Klimaschutz. Und wir müssen das Problem der Vermüllung der Meere durch Plastik und andere Stoffe dringend angehen. Für beides leisten wir einen Beitrag. Aber es geht auch um die Rohstoffe unserer Kinder, wie Karl-Heinz Florenz immer sagt, und es geht um Jobs, es geht um Arbeitsplätze, die wir durch eine vernünftige Kreislaufwirtschaft sichern und neu schaffen können.

Ich möchte am Schluss auf einen Punkt hinweisen, wo wir den Kommissionsvorschlag, glaube ich, verbessern und weniger bürokratisch machen. Es geht um den Transport kleinerer Mengen gefährlicher Abfälle, zum Beispiel: Wenn ein Maler Lacke von der Baustelle mitnimmt, dann sollte er nicht behandelt werden wie ein großes Abfallunternehmen. Wenn sich die Kommission das noch genauer ansehen und unterstützen könnte, wäre ich sehr dankbar!

  Jo Leinen (S&D). – Herr Präsident! Herr Vizepräsident Timmermans, Sie hatten versprochen, dass das neue Kreislaufwirtschaftspaket besser wird als das alte. Kollege Liese hat darauf hingewiesen. Ich glaube, mit dem, was das Parlament heute beschließt, wird das tatsächlich der Fall sein. Wir haben ehrgeizigere Ziele, wir haben bessere Mechanismen und Vorschläge, dass der Abfallberg sich reduziert und dass möglichst viel von den Rohstoffen auch wiederverwertet wird.

Jetzt warten wir noch auf die zweite Säule, die noch kommen muss, nämlich der Aktionsplan mit den Ökodesign-Vorschlägen. Denn es muss schon bei der Produktpolitik anfangen und nicht erst bei der Entsorgung der Produkte, die im Umlauf sind. Wir sind gespannt, was Sie uns in dem Aktionsplan noch vor der nächsten Europawahl hier vorlegen.

Es ist keine Frage: Wir wollen weg von der Wegwerfgesellschaft hin zur Kreislaufwirtschaft. Es gibt viele gute Vorschläge. Ich danke Frau Bonafè und all den Berichterstattern, die dazu beigetragen haben.

  Julie Girling (ECR). – Mr President, negotiating multiple legislative proposals at the same time, particularly when they have been withdrawn and rewritten, is no easy task. I would like to congratulate the rapporteur, Ms Bonafè, and her team of shadows, on their work. Of course, we support the circular economy principles, but my delegation will be voting in favour of this report. We do not think it is a perfect compromise and we should take care to ensure that we do not, unwittingly, take steps backwards by imposing overly ambitious mandatory targets.

I have concerns on two areas. Firstly, on the levels of the waste targets, I will be supporting a return to the Commission targets. Secondly, on extended producer responsibility (EPR), I have tabled an amendment to delete Article 8a. EPR has an important role to play in improving environmental delivery, but the proposal to include minimum operating conditions is too prescriptive. We should encourage the adoption of more, and better, schemes but allow flexibility in their design across Member States. With the establishment of targets in the ‘producer pays’ principle affirmed, I believe that it is not necessary to apply such a rigid approach in setting requirements for Member States’ EPR schemes.

  Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – Ook uit mijn naam veel dank aan de rapporteur en de schaduwrapporteurs voor het uitstekende werk dat zij hebben verricht.

Ik heb vanmorgen gehoord dat velen, inclusief de Europese Commissie, hebben benadrukt hoe belangrijk de economische voordelen van die circulaire economie zijn. En terecht: het was McKinsey dat anderhalf jaar geleden verklaarde dat de circulaire economie hét toekomstige politieke, economische project zou moeten worden, het project waar we al zo lang naar zoeken.

Maar als we zo overtuigd zijn van die economische voordelen, dan moeten we geen half werk verrichten. Dan moeten we ook vol overtuiging voor die circulaire economie gaan. De fantastische eigenschappen van een cirkel gelden namelijk alleen als die volledig is, en niet bij een halve cirkel. Daarom hebben wij terecht de recyclingdoelstellingen opgeschroefd.

Ook op dit punt verwacht ik volledige steun van de Europese Commissie, want de doelen van het Parlement zijn de voorkeursoptie in de effectbeoordeling. Ik hoop dus van harte dat de Commissie ons ook in de onderhandelingen met de Raad volledig ondersteunt.

  Kateřina Konečná (GUE/NGL). – Pane předsedající, také mně dovolte poděkovat paní zpravodajce i všem stínovým zpravodajům, kteří odvedli neskutečnou práci na tomto balíku, a myslím si, že se jim povedlo vytvořit daleko ambicióznější znění balíčku, než navrhla Komise, což je jistě pozitivní a dobrý základ pro následující vyjednávání.

Já musím říct, že jsem s ním spokojená. Mám pocit, že cíle, které jsme si stanovili, jsou něčím navíc, co může občanům přinést mnoho pozitivního. V pořádku jsou určitě i dílčí cíle pro bioodpad a progresivní přístup směrem k problematice mikroplastů stejně jako ekodesign a využití odpadů jako suroviny, což je správný způsob, jak zajistit skutečné oběhové hospodářství. Osobně snahu o cíle v oblasti recyklace a skládek podporuji, ale nemůžu souhlasit s úplným zákazem energetického využívání odpadu, protože nepovažuji skládkování za lepší a ekologičtější, než je přeměna odpadu na energii tam, kde to má smysl. Dovolte mi vám moc popřát, všem kolegům, kteří se na tom podíleli, především to, aby ty ambice zůstaly zachovány a aby se vám je podařilo prosadit také v trialogu.

  Benedek Jávor (Verts/ALE). – Mr President, let me remind you that in previous resolutions, Parliament has called for more ambitious targets. The Committee on the Environment, Public Health and Food Safety (ENVI) also recently called for raising the ambition of the current proposal by introducing a binding target to have 70% of municipal waste recycled by 2030 in addition to limiting the amount of municipal waste that can go to landfill to 5%.

The ENVI Committee also called for a minimum of 5% of total municipal waste to be prepared for reuse, a binding target of 80% of packaging to be recycled, and a 10% target of packaging waste to be reused by 2030. I believe that the European Parliament has to send a strong message to the Commission and the Council and stick to this high ambition level, in line with the previous Commission proposal for the package, as this is the only way to trigger action in the Member States.

Dear Mr Timmermans, this is not exaggeration, this is simply the level of braveness of the previous Barroso Commission. We need strong incentives to reduce waste generation, food waste and marine litter as well. It is crucial that investment choices are taken so that they facilitate moving up the waste hierarchy. There is also a pressing need to phase out harmful subsidies, as well as a need for better systemic eco-design measures to counteract planned obsolescence and to substitute for hazardous substances. Last, but not least, the Commission has to do everything it can to ensure the implementation of the existing provisions.

(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))

  Tibor Szanyi (S&D), Kékkártyás kérdés. – Elnök Úr! Valóban ragaszkodom a kérdésem föltételéhez, mert én úgy látom, hogy itt a felszólalások zöme azért még mindig megmarad a százalékok szintjén. De én inkább a képviselő urat szeretném arról kérdezni, hogy olyan radikális lépések mellett Ön tudna-e élni vagy támogatni olyan radikális elképzeléseket, hogy mondjuk egy literig pl. a műanyag palackokat mindenütt tiltsuk be – tekintettel arra, hogy ez exponenciálisan emelkedik és ez nem tűnik ki a százalékokból.

  Benedek Jávor (Verts/ALE), Kékkártyás válasz. – Köszönöm a kérdést! A magam részéről azt gondolom, hogy hosszú távon mindenképpen a visszaváltható csomagolások irányába kell mozdulnia a rendszernek. Hogy ennek mi a lehetséges sebessége és miben tud megállapodni a Parlament, a Tanács és a Bizottság – ez korlátozza és meghatározza azt az ambíciószintet, amiből előre tudunk menni. Én a magam részéről amellett érveltem a csomag vitája során, és most is amellett érvelek, hogy minél gyorsabban és minél ambiciózusabb lépéseket tegyünk meg. A végén el kell jutnunk oda, hogy az eldobható, egyutas csomagolásokat teljes mértékben kivezessük a rendszerből.

  Piernicola Pedicini (EFDD). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, noi sosteniamo questo pacchetto legislativo così come approvato in commissione ambiente perché comunque, migliora la situazione attuale, dal momento che introduce obiettivi più ambiziosi sul riciclo, obiettivi più ambiziosi sulla preparazione al riuso e anche maggiori limitazioni all'incenerimento, oltre che alla messa in discarica.

Avremmo voluto, però, vedere azioni più coraggiose e concrete, come ad esempio il divieto totale all'incenerimento dei rifiuti. Azioni più coraggiose e concrete, come ad esempio l'eliminazione di ogni possibile sussidio alle fonti fossili, perché questo sarebbe stato l'unico vero modo per realizzare una transizione verso un'economia realmente circolare.

Se non facciamo queste semplici cose, stiamo parlando del nulla. Per questo motivo abbiamo presentato emendamenti al testo proprio su questi due argomenti e li abbiamo presentati anche se sappiamo bene che la maggior parte di quest'Aula non li voterà, perché le lobby dell'incenerimento e quelle dell'industria petrolifera sono ancora troppo forti in quest'Aula.

  Olaf Stuger (ENF). – We hebben het vandaag over de circulaire economie en over hoe we producten en materialen kunnen hergebruiken. Dat vind ik allemaal prima, ga vooral uw gang met uw hobby's.

Het delicate is wel dat de EU zelf al jaren end of life is, maar niet in aanmerking komt voor recycling, gewoonweg omdat de onderdelen niet meer bruikbaar zijn. De miljarden kostende Turkijedeal is nooit meer ergens inzetbaar en de geldpers van Draghi draait zelfs zó snel dat Mugabe hem niet wil overnemen.

Nee, Voorzitter, het enige circulaire EU-element dat werkt is de baantjesmachine. En dat is uw geluk, want na de verkiezingen dit jaar in Nederland, in Duitsland, noem maar op, zult u die baantjesmachine hard nodig hebben.

(De spreker gaat in op een "blauwe kaart"-vraag (artikel 162, lid 8, van het Reglement))

  Annie Schreijer-Pierik (PPE), "blauwe kaart"-vraag. – Ik erger mij een beetje aan mijn collega uit Nederland, die hier wel wat zegt en roept maar niet meedoet aan al die debatten – kijk naar de rapporteur en de schaduwrapporteurs – in de Commissie milieubeheer, volksgezondheid en voedselveiligheid. Als u hier wat zegt, moet u daar ook wat doen, maar daar zie ik u gewoon nooit. Dat vind ik zeer ernstig.

  Olaf Stuger (ENF), "blauwe kaart"-antwoord. – Mevrouw Schreijer-Pierik, het is goed te horen dat u mij mist. Ik mis u ook vaak, maar dan mis ik u in Nederland. Waar het echt om gaat, is dat er moet worden gepraat met de belastingbetaler in Nederland die dit allemaal moet financieren.

  Zoltán Balczó (NI). – Elnök Úr! A most tárgyalt négy jogszabály nem egyszerűen a hulladékra vonatkozó szabályozás felülvizsgálatát jelenti, hanem valójában egy komplex gondolkodásmódot vezet be. A hulladékra úgy tekint, mint egy erőforrásra, egy másodlagos nyersanyagra a körkörös gazdaság keretein belül. Kiemelt fogalommá válik az újrahasználat, újrafeldolgozás – ezekkel a célokkal egyet lehet érteni. Azonban vannak kritikus részek az előterjesztésekben. Az, hogy 2030-ra a települési hulladéknak a települési hulladéklerakókban való elhelyezését mindössze 10, illetve 5%-ra akarja csökkenteni – ez egyszerűen irreális elvárás. Az Európai Bizottság felhatalmazáson alapuló jogi aktus és végrehajtási aktusokkal gyakorlatilag a tagállamoknak vonja el a döntési jogát, amint ezt világosan kifejezte a Francia Nemzetgyűlés és az Osztrák Parlament is a véleményében.

  Pilar Ayuso (PPE). – Señor presidente, señor comisario, en primer lugar quiero felicitar a la ponente, la señora Bonafè, y a los ponentes alternativos, especialmente al señor Florenz, por el gran trabajo que ha supuesto este paquete.

En mi opinión, el paquete sobre la economía circular en su conjunto tiene un carácter ambicioso y coherente. Sin embargo, creo que tenemos que profundizar en el ecodiseño y la prevención de residuos, ya que, por mucho que mejoremos la gestión, si el nivel reducido sigue aumentando, no vamos a solucionar el problema.

Es importante respetar en todo momento la jerarquía de residuos para evitar que haya atajos que puedan favorecer unas opciones en vez de otras. Por lo que respecta a la fijación de nuevos objetivos, me parece fundamental que existan conceptos y definiciones claros. Así es como aseguraremos que todos los datos y las metodologías sean comparables y homologables.

La Directiva relativa a los residuos tiene que establecer una distinción clara entre residuos municipales, por un lado, y resultados comerciales e industriales, por otro. Por eso quiero pedir el apoyo a la enmienda 251, que incluye el criterio de cantidad en la definición de residuo municipal.

Eliminar esta palabra en la definición puede suponer abrir la puerta, incluir el residuo comercial industrial en el residuo municipal. Así se dificulta la gestión de dicho residuo, que debe ser el verdadero objetivo de esta normativa.

Por último, no podemos olvidar que todas las medidas que adoptemos servirán de poco si no conseguimos que los consumidores sean conscientes de la importancia de la economía circular.

  Biljana Borzan (S&D). – Gospodine predsjedniče, cijenjene kolegice i kolege, ukoliko ne podržimo ovaj zakonodavni paket Europa će i dalje bacati, spaljivati i zakopavati milijarde eura godišnje.

Kao izvjestiteljica za izvješće o bacanju hrane posebno pozdravljam donošenje hijerarhije i definicije bacanja hrane. Tijekom glasanja možemo učiniti još jedan korak za smanjenje sramotnih količina bačene hrane. Možemo uspostaviti temelj za obvezujuće kvote za smanjenje koje će vrijediti za cijelu Uniju. Naravno, kada se za to steknu uvjeti u vidu pouzdanih statistika.

Javno mnijenje to podržava, građani to žele i pravi je trenutak da Unija pokaže da može riješiti ovaj veliki ekonomski, ekološki i moralni problem.

Cirkularna ekonomija je možda pretenciozan naziv za nešto što se čini jednostavno kao stvar zdravog razuma. Otpad nije smeće već resurs na kojem naše države i građani mogu zaraditi uz dodatni bonus očuvanja prirode.

Zaključno, želim zahvaliti kolegici Bonafe na izvrsnom trudu i radu.

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Panie Przewodniczący! Panie Komisarzu! Idea gospodarki o obiegu zamkniętym jest pomysłem bardzo dobrym, ma wiele zalet nie tylko środowiskowych i gospodarczych, ale również społecznych. Niestety, jak to często bywa, instytucje europejskie potrafią popsuć najlepsze pomysły poprzez ustanowienie nierealistycznych celów. Oczywiście są one dobre, ale tylko dla niektórych państw. Niemcy, Belgia i Szwecja są bardzo bliskie ich osiągnięcia. Jednak moja ojczyzna, Polska ma w tej dziedzinie jeszcze długą drogę do przebycia i niestety nie jest objęta żadną klauzulą elastyczności. Przykładowo, jeśli chodzi o odpady komunalne, to w 2012 roku Polska przetwarzała 20 %, Niemcy – 64 %, Austria – 59 %, a ustanawia się cel ogólny na poziomie 65 %, tak więc Polska musiałaby zwiększyć przetwarzanie o 225 % obecnie przetwarzanych odpadów do 2030 roku. Jest to cel absolutnie nierealny. Polskiego społeczeństwa nie stać na to, żeby dojść do tych celów w tym dystansie czasowym. Dlatego nie mogę poprzeć tego pakietu.

  Frédérique Ries (ALDE). – Monsieur le Président, chaque État européen a un talent, a ses talents particuliers. L’Allemagne dispose des travailleurs les plus satisfaits, l’Estonie produit le moins de déchets et mon pays, la Belgique, est champion d’Europe en matière de recyclage de ses emballages – plus de 80 %, pour 64 % à peu près de moyenne européenne. C’est dire si ce paquet sur l’économie circulaire nous intéresse et si les objectifs fixés pour 2030 par le Parlement européen dans la directive «Emballages et déchets d’emballages», soit 80 % pour le bois et 90 % pour l’aluminium et pour le verre, sont évidemment réalisables.

Maintenant, comme l’a dit notre rapporteure, ce paquet législatif doit être pensé comme un point de départ. Attention donc à ne pas faire un faux départ.

J’en viens à ce que je voulais évoquer ce matin, la question du gaspillage alimentaire: 80 millions de tonnes gaspillées chaque année, 400 euros de nourriture jetés par foyer.

Au-delà du problème éthique qui est insupportable, une perte économique, une perte écologique.

En conclusion, il est donc essentiel de voter les amendements 145 et 236 – retenez ces deux numéros – pour réduire de moitié ce gaspillage d’ici 2030.

  Νεοκλής Συλικιώτης (GUE/NGL). – Κύριε Πρόεδρε, για να προστατεύσουμε το περιβάλλον και να διασφαλίσουμε την ποιότητα ζωής, πρέπει να τερματίσουμε την ανεξέλεγκτη δημιουργία αποβλήτων και να στοχεύσουμε στη βιώσιμη κατανάλωση. Δεν γίνεται να καταναλώνουμε τα πάντα, επειδή στο πλαίσιο της κυκλικής οικονομίας τα απόβλητα θα ανακυκλωθούν. Χαιρετίζουμε δε επιμέρους προτάσεις που προωθούνται. Συμφωνούμε πως πρέπει να τεθούν δεσμευτικοί στόχοι, να διευρυνθεί η ευθύνη των μεγάλων παραγωγών, να ενισχυθούν τα μέτρα πρόληψης για την αποδοτική χρήση των πόρων, να προωθηθεί η ανακύκλωση και, τέλος, να χρηματοδοτηθεί από την Ένωση η ανάπτυξη των απαραίτητων υποδομών για τη διαχείριση των αποβλήτων. Ιδιαίτερη στήριξη βέβαια θα πρέπει να δοθεί στα κράτη που έχουν πληγεί περισσότερο από τις νεοφιλελεύθερες πολιτικές της σκληρής λιτότητας και αντιμετωπίζουν περισσότερα προβλήματα στο να υλοποιήσουν τους στόχους τους. Υπάρχουν όμως και άλλοι σημαντικοί στόχοι που δυστυχώς απουσιάζουν. Πρέπει να προωθήσουμε την αποκατάσταση των χωματερών. Και να διασφαλιστεί η συμμετοχή των τοπικών κοινοτήτων, των περιβαλλοντικών και των συνδικαλιστικών οργανώσεων καθώς και άλλων κοινωνικών φορέων στη διαδικασία διαμόρφωσης της νομοθεσίας.

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – Mr President, firstly, I would like to thank the rapporteur for her great work in getting to this deal and, indeed, I would also like to thank the Commission. We have come a long way in the discussions and I think we are now on the same page concerning the importance of the circular economy. What we are doing here is making sure that waste can be used in the circular economy, but we know that we also need to look at how to create a demand for reused and recycled material and at making sure that the design is ready so that we can create a circular economy. This is a very good, and very important, step, but we are not there yet.

We are asking for, and expecting, additional steps from the Commission, as also announced in the Action Plan. For those who are always referring to impact assessments and saying that it is important, the higher targets will deliver EUR 6 billion in benefits to society: 34 000 more jobs and 99 million tonnes of CO2 reduction. People, planet, profits, thanks to the higher targets. Read the impact assessment.

  Angelo Ciocca (ENF). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, fastidiosa, ostacolatrice, costosa: questo è il ritratto che si registra fuori da questi palazzi da parte del popolo, da parte dei cittadini nei confronti dell'Unione europea. E spesso perché attribuiscono un simile ritratto a quest'Europa? Perché dentro ai provvedimenti non trovano l'applicazione della logica della ragione, cioè quella logica che dovrebbe prevedere, dentro a questi provvedimenti, il fatto che si curino gli interessi del popolo, di coloro che ci hanno eletto, di coloro che, soprattutto, ci pagano.

E in questo provvedimento, su cui sono interrogato e misurato, non c'è nulla che serva gli interessi dei cittadini, delle famiglie, delle imprese e, soprattutto, del mondo reale.

Che cosa si sarebbe aspettato il mondo reale da questo provvedimento? La semplificazione delle procedure e soprattutto la riduzione dei costi. Invece assistiamo, come avviene in Italia, a una tassa sui rifiuti che, in meno di tre anni, è aumentata, almeno in alcuni casi per gli artigiani, per i commercianti e per le famiglie, del 400 %. Un provvedimento di questo tipo doveva prevedere assolutamente una riduzione dei costi della tassa rifiuti.

(L'oratore accetta di rispondere a una domanda "cartellino blu" (articolo 162, paragrafo

8, del regolamento))

  Steven Woolfe (NI), blue-card question. – Mr. Ciocca, I read the report, and it is a weighty report. Did you find anything in that report that did not increase taxes, that did not increase the cost of regulation, and that did not increase the number of European bodies across Europe? Did you not find that, in fact, there was more waste and more regulation? Can you confirm that? That is what I read. Is that what you read as well?

  Angelo Ciocca (ENF), risposta a una domanda "cartellino blu". – Quello che posso confermare è che aumentano i labirinti di questa materia e, di conseguenza, aumenteranno i costi per gli artigiani, per i commercianti e per le famiglie: questo è il tema.

Un provvedimento di questo tipo, di oltre 230 pagine, doveva avere un tema ambizioso, un tema vitale, di sopravvivenza per le famiglie e per le imprese: la riduzione dei costi della tassa sui rifiuti.

Di un tale progetto ambizioso, che giustificherebbe l'esistenza di questa Europa, dentro questo tomo, purtroppo, non c'è traccia.

  Elisabeth Köstinger (PPE). –Herr Präsident, Herr Kommissar! Ich glaube, es ist sehr wichtig, heute mit dieser Abstimmung auch auszudrücken, dass wir endgültig von einer Wegwerfgesellschaft hin zu einer Ressourcengemeinschaft gehen und dass wir hier vor allem auch versuchen, die großen Unterschiede, die bei einzelnen Definitionen, bei der Behandlung und Lagerung von Rohstoffen zum Teil in den einzelnen Mitgliedstaaten vorherrschen, wirklich versuchen zu vereinheitlichen und somit eigentlich in Europa ein sehr innovatives und auch neues System zu schaffen. Denn was zur Zeit zum Teil in einem Nachbarstaat verbrannt wird, könnten wir in Zukunft als Rohstoff sehr gut in einem anderen gebrauchen, oder anders gesagt: Der Müll von heute kann irgendwann einmal der Treibstoff von morgen sein.

Heute wollen wir mit den höheren Recyclingquoten und der niedrigeren Deponierung vor allem auch den Kreis hin zu einer echten ökosozialen Marktwirtschaft schaffen. Wir starten aber meiner Meinung nach heute auch mit der Idee – und vor allem auch mit der Vision – endlich hin zu einer Zero-Waste-Gesellschaft zu kommen. Und ich glaube, dass sollte für uns auch so das nächste ganz große Ziel sein. Abfall hat noch nie so viele Chancen geboten wie jetzt, und ich glaube, wir müssen sie wirklich nutzen und Abfall auch eine Wertschöpfung zurückgeben.

Wir müssen weg vom Plastik und von billigen Einweglösungen und eben dahin, das ganze Potenzial von Produkten zu nutzen. Die Zeit ist jetzt wirklich gekommen, auch ein Bewusstsein bei der Gesellschaft zu schaffen. Wenn wir es nicht zustande bringen, die Menschen hier auf diesem Weg mitzunehmen, sind wir leider zum Scheitern verurteilt.

  Karin Kadenbach (S&D). – Herr Präsident, Herr Kommissar! Das vorliegende Paket und das, was das Parlament hier auch noch verbessert und erweitert hat, ist eine ganz große Chance für unsere Zukunft.

Wir sprechen davon, dass wir dem Klimawandel Einhalt gebieten müssen, wir sprechen davon, dass wir sorgsam mit unseren Ressourcen umgehen müssen. Daher ist es ganz dringend notwendig, dass wir diese Voraussetzungen schaffen. Wir müssen Produkte auf den Markt bringen, die wiederverwendbar und wiederverwertbar sind. Wir müssen ein Bewusstsein schaffen, dass Produkte vielfältig verwendet werden können und dass nicht alles, was Abfall ist, auf der Deponie landen sollte. Sechs Mitgliedstaaten, darunter Österreich, haben schon 2014 mehr oder weniger ein Deponierungsverbot eingeführt, und es funktioniert. Das heißt, wenn wir gemeinsam dieses Bewusstsein schaffen, dass Abfall in Wirklichkeit auch Rohstoff sein kann, wenn wir das Bewusstsein schaffen, dass wir mit Produkten, die leicht zerlegbar sind, Produkte haben, die von Anfang an in ihrem Design so gestaltet sind, dass sie einer Wiederverwendung zugeführt werden können, dann haben wir hier einen wertvollen Schritt geleistet. Die vorliegenden Entwürfe sind ein guter Weg dorthin.

  Merja Kyllönen (GUE/NGL). – Arvoisa puhemies, kiertotalous on meille Euroopassa laaja mahdollisuus, mutta sen avulla pystyttäisiin vastaamaan myös maailmanlaajuisiin ympäristöhaasteisiin jopa varsin nopeasti, jos vain kiinnitämme tarkempaa huomiota materiaalikierron esteettömyyteen. Tämä vaatii panostusta muun muassa tuote- ja tutkimuspuolella, mutta vielä enemmän muutosta arvomaailmassamme niin yksilötasolla kuin koko yhteiskunnassa.

Pian alkavaa uusiutuvan energian direktiivin muutostyötä ajatellen haluan myös huomauttaa, että vaikka me parlamentissa käsittelemme asioita hyvästä syystä erillään, käytännön elämässä ne linkittyvät toisiinsa. Niinpä on hyvä ymmärtää, että esimerkiksi tehokkaampi materiaalien hyödyntäminen erilaisten kiertojen avulla vaatii aina myös energiaa. Kestävää kiertotaloutta ei voi siten saavuttaa ilman uusiutuvaa, puhdasta energiaa. Kyse ei ole pelkästään Euroopan menestyksestä globaalissa kilpailussa, vaan sitäkin tärkeämmästä asiasta: planeettamme pelastamisesta.

  Andrzej Grzyb (PPE). – Panie Przewodniczący! Chcemy wzrostu gospodarczego, ale chcemy też czystego środowiska. Chcemy też zapewnić przyszłość kolejnym pokoleniom przez zrównoważony rozwój. Gospodarka w obiegu zamkniętym to jest taki koncept. Dyrektywy, nad którymi dzisiaj głosujemy, wprowadzają bardzo ambitne cele, między innymi recyklingu, i znacząco wpłyną na kształt gospodarki odpadami w Europie i w poszczególnych państwach członkowskich, stanowiąc z jednej strony wyzwanie dla samorządów, z drugiej zaś szansę na rozwój gospodarczy, również na tych obszarach, na których do tej pory brakowało istotnych impulsów ekonomicznych.

Gospodarka, która jest zasobooszczędna i przyjazna środowisku, to nie tylko recykling, ale również niski poziom wytwarzania odpadów. Dziękuję sprawozdawczyni, że kładzie nacisk na tę prewencję, czyli najwyższy stopień w hierarchii gospodarki odpadami. Żałuję jednak, że nie wprowadzono postulowanego przeze mnie promowania gospodarek krajów, które per capita wytwarzają najmniej odpadów. Myślę, że to też znacząco mogłoby spowodować zwiększone zainteresowanie. I ostatnia sprawa, Panie Przewodniczący. Chciałbym z zadowoleniem podkreślić wprowadzenie mojej propozycji przetwarzania odpadów organicznych nie tylko na kompost, ale również w procesie ich zgazowania, w procesie beztlenowym z odzyskiem biogazu. Uważam, że to jest dobry pomysł, podobnie jak oszczędności żywności i wytwarzanie mniejszej ilości odpadów.

  Clare Moody (S&D). – Mr President, I must also thank the rapporteur, Simona Bonafè, for her hard work on this deeply significant file. In my work as a shadow rapporteur on the packaging and packaging waste directive, I had two objectives: a binding target on marine waste and a minimum level of recycled plastic in new packaging. I am glad that these ambitions have played a role in the development of this report.

The package recognises the scale of action that is needed to meet the joint challenges of achieving our climate change commitments, conserving our resources, and also beginning to address the disastrous levels of plastics in our environment, particularly in our rivers, seas and oceans. I look forward to voting for this package, but even more to the work that must follow to deliver real change in our society.

  Sirpa Pietikäinen (PPE). – Mr President, in a circular economy we would need to produce the same welfare with a tenth of the resources. This regulation is a crucial part of that. We are getting there, but we are still on the way.

Firstly, the targets should be more ambitious. The second important point is that there should first be a requirement for a separate collection and then for the sorting of communal waste before incineration, because at the moment incineration is actually part of the problem, rather than part of the solution.

Thirdly, regarding methodology, we should have input and output to final recycling in the longer run. To really get where we want to be, the methodologies must be harmonised all over Europe. There are two specific issues: food waste must include the whole food production chain to really achieve prevention. Secondly, regarding marine litter, there should not only be aspirational targets, but also the banning of producers of microplastics.

  Soledad Cabezón Ruiz (S&D). – Señor presidente. Señor comisario, celebro el paquete que hoy se debate aquí sobre la economía circular. Un paquete que será positivo para el medio ambiente, para el clima, para la salud y para la economía. Especialmente celebro el incremento de objetivos que ha trabajado la señora ponente, necesarios para revertir el patrón de consumo y de producción que necesitamos, así como sus efectos positivos en la creación de empleo.

Y es que en la Unión Europea hemos avanzado en las últimas décadas en la gestión de residuos, pero, a día de hoy, esta aún es muy desigual entre países y los residuos municipales, en más de un tercio de los casos, continúan siendo vertidos y se reciclan menos de la mitad. En definitiva, un ambicioso y positivo paquete para cambiar los patrones de consumo.

Ahora le pediría también a la Comisión que, para que sea efectivo, este paquete afronte los retos de instrumentos financieros, habilidades técnicas, comportamientos del consumidor y modelos de negocio de una gobernanza, para que —como digo— se lleve a cabo y se consigan estos objetivos.

  Krišjānis Kariņš (PPE). – Priekšsēdētāja kungs, komisāra kungs! Padomju Savienības ekonomika bija ļoti neefektīva. Industrija absolūti piesārņojoša — nevarēja elpot, melni dūmi — bet vienā jomā, ironiski, viņa bija efektīva. Tieši patērētāju ziņā, jo nebija patērētājiem nekādas preces, ko pirkt. Nebija arī atkritumu, pamatā bija tikai papīrs un stikls.

Mūsdienās — arī, teiksim, bijušajām Padomju Savienības valstīm — mums ir ļoti plašs patērētāju klāsts. Mums ir mobilie telefoni, mums ir ūdens plastmasas pudelēs, mums ir plastmasa, kas pasargā pārtiku, ka viņa turas ilgi, un tā tālāk. Tikai tas viss rada tādus atkritumu kalnus, kādu agrāk nebija. Turklāt vēl visas šīs izejvielas, kas rada šos kalnus, mums ir jāimportē no citurienes.

Tātad, protams, ir pareizi virzīties uz to, lai mēs saprātīgāk apietos ar mūsu atkritumiem, lai mēs izmantotu pēc iespējas to, ko varam, atkārtoti. Negribam atgriezties tajos laikos, kad patērētājiem nebija izvēles, bet tomēr ir jādomā par šo milzu importēto atkritumu kalnu, no kā mums ir jāatbrīvojas.

  Damiano Zoffoli (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, dalla crisi che stiamo vivendo si esce solo promuovendo un nuovo modello di sviluppo. Abbiamo bisogno di crescere ma in modo diverso, più intelligente, più rispettoso dell'ambiente e delle persone.

Ogni anno nell'Unione europea si sprecano circa 90 milioni di tonnellate di cibo: 170 chili a testa. Lo spreco alimentare è uno scandalo. Con l'economia circolare ci prefiggiamo l'obiettivo di ridurlo del 50 % entro il 2030. Come? Con una definizione chiara, che non c'era, di rifiuto alimentare, che serva alla Commissione per sviluppare una metodologia comune per misurarne la quantità; mediante azioni di educazione contro lo spreco e di prevenzione del rifiuto lungo tutta la catena di produzione; incentivando, con sgravi fiscali, un quadro normativo più chiaro; con il dono degli alimenti agli indigenti.

Basta col "fai da te" e l'"usa e getta". Una politica seria contro lo spreco alimentare può creare nuova e buona occupazione.

  Annie Schreijer-Pierik (PPE). – Straks stemmen we over de herziening van de Europese afvalwetgeving, een historisch moment. Eigenlijk zouden we niet meer moeten spreken over afvalwetgeving, maar over kringloopwetgeving. Het gaat hier niet om afval waar we vanaf moeten, maar om waardevolle grondstoffen die we moeten verwaardigen.

Helaas maken niet alle landen even snel voortgang met de totstandbrenging van deze kringloopeconomie. Nederland loopt voorop. En dat is jammer. Het is namelijk van economisch levensbelang voor dit continent dat we snelheid maken en voldoende ambitie tonen. We moeten de stort van herbruikbaar en herwinbaar afval uitfaseren. Dat is de fundamentele voorwaarde voor de echte overgang om van Europa een circulaire economie te maken.

Daarbij moeten wij de samenwerking met producenten en afvalverwerkers duidelijk versterken. Samen kunnen we de kringloop sluiten tot een echte kringloopeconomie.

En tot slot: laten we afrekenen met de bureaucratische belemmeringen voor hergebruik, laten we afrekenen met het gebrek aan ambitie en laten we afrekenen met het begrip van afval en spreken over benutting van waardevolle grondstoffen. We mogen Nederland niet in de kou laten staan en [...] verder kunnen uitwerken.

  Carlos Zorrinho (S&D). – Senhor Presidente, em qualquer cenário viável para o futuro da União Europeia, a economia circular tem de ocupar uma das páginas centrais. A economia circular é um exemplo do tipo de medidas que temos de concretizar para que os cidadãos sintam o impacto favorável do nosso trabalho nas suas vidas.

Saúdo o excelente trabalho realizado pela relatora, Simona Bonafè, e por toda a equipa que trabalhou neste pacote legislativo. Com os relatores-sombra propus fomentar a transição e a eficiência energética, suprimir progressivamente a deposição em aterros até à supressão total, proibir a deposição em aterros de resíduos que são objeto de recolha seletiva, criar um programa-quadro para uma calendarização dos objetivos que incentivem e facilitem ainda mais a recolha seletiva, a triagem e a reciclagem, monitorizar a transferência de resíduos dentro da União Europeia e para Estados terceiros, que haja um estudo de impacto sobre a oportunidade da definição de um objetivo relativo à quantidade total de resíduos que podem ser depositados em aterros, calculada por quilo, por pessoa e por ano.

A economia circular tem de ser, Sr. Comissário, mais que uma boa narrativa. Tem de ser uma realidade concreta e positiva e temos agora condições para isso.

  Francesc Gambús (PPE). – Señor presidente, señor comisario, en primer lugar, quisiera felicitar a la señora Bonafè, así como a los ponentes alternativos, por el gran trabajo realizado en estos cuatro informes.

La economía circular no es simplemente la modificación de cuatro directivas relacionadas con la ecología, sino una poderosa herramienta de lucha contra el cambio climático y un cambio de modelo económico y de producción, para el que la industria europea debe estar preparada, y nos consta que ya ha empezado a adaptarse.

En Cataluña mismo, el polígono de Bufalvent, en Manresa, está estableciendo unas prácticas empresariales de cooperación en la gestión de residuos que lo están convirtiendo en un polígono totalmente circular. Como este, podríamos encontrar muchos otros ejemplos similares alrededor de la Unión, los cuales nos hacen tener esperanza para que el camino que iniciamos hoy —y para el que vamos a necesitar necesariamente el compromiso firme del Consejo— sea un éxito que ayude a la reindustrialización de Europa, ayude a la creación de nuevos puestos de trabajo y consolide un crecimiento económico mucho más sostenible, de bajas emisiones y adaptado a los compromisos alcanzados en la COP.

  Adam Gierek (S&D). – Pojazdy stanowią źródło elementów samochodowych zdolnych do dalszej pracy oraz złomu. Miliony używanych samochodów płyną z Europy Zachodniej do Środkowo-Wschodniej i innych państw członkowskich, gdzie kończą swoje życie. Kto poniesie koszty społeczne i ekologiczne ich demontażu i dalszego zagospodarowania? Pilne staje się zatem stworzenie unijnego rynku surowców wtórnych. Surowce te powinny zostać sklasyfikowane i znormalizowane.

Zużyty sprzęt elektryczny mógłby podlegać podobnym procedurom. Trudno go zbierać i poddawać demontażowi. Przepisy obciążające tym zadaniem producenta nie zdają egzaminu. Akumulatory i baterie są zbyt tanie, a ich zbiórka nie jest odpowiednio stymulowana. Ceny ołowiu powodowane chińską konkurencją też do tego nie zachęcają. Złom elektroniczny nie doczekał się efektywnych technologii ekologicznego i energooszczędnego przetwarzania, a efektywność energetyczna jest, moim zdaniem, motorem gospodarki o obiegu zamkniętym.

  Pervenche Berès (S&D). – Monsieur le Président, Monsieur le Vice-président, je me réjouis que nous puissions avoir enfin cette discussion sur les enjeux de l'économie circulaire. Ce Parlement l'a voulue, le rendez-vous est là, et je remercie Mme Bonafè pour tout le travail qu'elle a pu faire.

Au fond, quand on regarde l'avenir de l'économie européenne, la question de l'économie circulaire est une question tout à fait centrale. Mais elle ne pourra pas être juste circulaire, elle devra être aussi solidaire. Pour cela, la place des entreprises de l'économie sociale et solidaire doit être au cœur de la stratégie que nous mettons en œuvre. C'est ce que fait le rapport de Mme Bonafè et je l'en remercie.

Il reste que, lorsque l'on parle des déchets municipaux pour lesquels on fixe des objectifs, je crois que c’est une stratégie tout à fait gagnante, mais pour qu'elle le soit vraiment, il faut s'assurer que, dans ces déchets municipaux, ce qui fait aujourd'hui une grande partie des encombrements des ménages – à savoir les déchets d'équipements électriques, et électroniques – soit bien inclus dans ces quotas qui pourraient être réemployés ou réutilisés. De ce point de vue-là, dans beaucoup de situations, il y a des plateformes logistiques des producteurs, qui font que ces déchets ne sont peut-être pas automatiquement considérés comme des déchets ménagers. C'est un point de vigilance sur lequel j'attire votre attention.

  Νίκος Ανδρουλάκης (S&D). – Κύριε Πρόεδρε, προέρχομαι από μία χώρα που στο ζήτημα της διαχείρισης αποβλήτων έχει δρόμο να διανύσει. Με τις εκθέσεις που συζητάμε σήμερα αλλάζουμε όχι απλώς τους στόχους για την ανακύκλωση, την υγειονομική ταφή, αλλά τη φιλοσοφία με την οποία λειτουργούμε. Από το γραμμικό μοντέλο «παραγωγή-κατανάλωση-απόρριψη» μεταφερόμαστε σε ένα νέο μοντέλο αειφόρου ανάπτυξης με κατά το δυνατόν ελαχιστοποίηση των αποβλήτων. Στόχος είναι το κλείσιμο του κύκλου, με προτεραιότητα στην επαναχρησιμοποίηση και την ανακύκλωση. Με τα κατάλληλα κίνητρα το μοντέλο κυκλικής οικονομίας μπορεί να συντελέσει στη δημιουργία νέων θέσεων εργασίας. Ιδιαίτερα στην Ελλάδα είναι μία ευκαιρία να εκσυγχρονίσουμε τον τρόπο που διαχειριζόμαστε τα σκουπίδια, βελτιώνοντας το περιβάλλον και δημιουργώντας συνθήκες ανάπτυξης. Τέλος, θα ήθελα να ευχαριστήσω πολύ την κυρία Bonafè για την πολύ καλή δουλειά που έκανε και για την αποδοχή της πρότασής μου για εισαγωγή υποχρεωτικών στόχων συλλογής και ανακύκλωσης λαδιών.

  Kathleen Van Brempt (S&D). – Laat me beginnen, zoals heel velen voor mij, met het bedanken van onze rapporteur, mevrouw Bonafè, voor haar ongelooflijk harde werk. Ze heeft niet alleen het hele dossier samen met de schaduwrapporteurs tot een fantastisch goed einde gebracht, [...] we zullen straks zien bij de stemming, maar ook namens onze fractie samen met de andere fracties de leiding genomen om dit hoog bovenaan de politieke agenda te plaatsen.

U heeft er zelf naar verwezen, meneer de commissaris, in uw inleiding. In het begin was het wat moeilijk voor de Commissie en het Parlement om elkaar te vinden in dit verhaal. Dat hebben we nu wel gedaan: er ligt een ambitieus pakket voor ons en dat is voor onze fractie cruciaal, want het gaat wat ons betreft over zoveel meer dan een afvalpakket, over zoveel meer dan een leefmilieudossier.

Dit gaat in essentie over onze economie: hoe we onze economie moeten veranderen, hoe we haar echt duurzaam maken en, zoals ook in de beoordeling van de Commissie wordt aangegeven, hoe we banen creëren, vaak ook lokale banen. Dit is eigenlijk de samenvatting van wat in dit dossier van belang is, en dit betekent dat dit het begin is van nog een aantal stappen die moeten komen.

Het kan namelijk niet alleen over afval gaan, het moet uiteraard ook gaan over het ontwerp van onze producten en over hoe onze economie dit in een echt circulaire beleving omzet. Het gaat bijvoorbeeld ook over een deeleconomie: hoe kunnen we van het bezit van producten overgaan tot het delen van onze producten of het huren van onze producten? Er is een veel duurzamere manier om naar te kijken. In ieder geval wens ik onszelf een fantastisch goede stemming toe, binnen de algemene doelstellingen van de Europese Unie.

Procedura „catch the eye”

  Henna Virkkunen (PPE). – Arvoisa puhemies, Euroopassa heitetään vuosittain kaatopaikoille kuusisataa miljoonaa tonnia raaka-aineita, jotka voitaisiin hyödyntää ja käyttää uudelleen. Kyse on sekä taloudellisesti että ympäristön kannalta merkittävästä asiasta, kun käsittelemme tätä kiertotalouspakettia. Tällä on myös vaikutusta Euroopan kilpailukykyyn. Eurooppa on hyvin riippuvainen tuontiraaka-aineista, jopa 40 prosenttia raaka-aineista tuodaan Euroopan ulkopuolelta, ja tiettyjen kriittisten raaka-aineiden osalta osuus on jopa 90 prosenttia. Nämä ovat elektroniikkateollisuudelle erittäin tärkeitä.

Tällä kiertotalouspaketilla voidaan merkittävästi vauhdittaa innovaatioita ja lisätä resurssiviisasta toimintaa. Varmasti on vielä paljon yksityiskohtia, joista joudutaan jatkossa neuvottelemaan. Olennaista on se, että saamme yhtenäisen tietopohjan siitä, millä tasolla eri maat nyt ovat, jotta voimme asettaa riittävän kunnianhimoiset, mutta kuitenkin realistiset tavoitteet. Tänään käsiteltävä kiertotalouspaketti on merkittävä askel kohti ympäristön ja talouden kannalta kestävämpää Eurooppaa.

  Nicola Caputo (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, il passaggio da un'economia lineare ad un modello di tipo circolare rappresenta per la società moderna una necessità più che una scelta. Oggi la Terra impiega un anno e mezzo per rigenerare le risorse che estraiamo e che utilizziamo in un anno.

La revisione delle direttive di cui discutiamo oggi costituisce solo un primo passo per spingere la società a reinventare il proprio stile di vita e, quindi, per concepire un nuovo sistema di produzione in cui i prodotti siano progettati per durare e possano essere riparati, riutilizzati, riciclati, rigenerati e in cui le componenti sintetiche o a base fossile dannosa siano sostituite da alternative biologiche.

È fondamentale perseguire una transizione industriale verso un sistema economico che tenga conto innanzitutto dell'ambiente. Un miglioramento della produttività delle risorse del 30 % entro il 2030 si tradurrebbe, ad esempio, in un incremento del PIL dell'1 %, creerebbe più di due milioni di nuovi posti di lavoro e ci collocherebbe su un percorso virtuoso, più efficiente sotto il profilo delle risorse e più vantaggioso per i correlati benefici ecologici, economici e sociali.

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κύριε Πρόεδρε, η μετάβαση σε μια πιο κυκλική οικονομία προσφέρει μεγάλες ευκαιρίες για την Ευρώπη και τους πολίτες της. Η ευρωπαϊκή κοινωνία καταναλώνει ανανεώσιμους πόρους κατά 50% ταχύτερα απ’ ότι μπορεί να τους αντικαταστήσει, ενώ η Ευρωπαϊκή Ένωση εισάγει έξι φορές περισσότερο πρώτες ύλες και φυσικούς πόρους απ’ ότι εξάγει. Για τον λόγο αυτό πρέπει να δημιουργηθεί μια κυκλική οικονομία με κανόνα την επαναχρησιμοποίηση και την ανακύκλωση. Η μετάβαση αυτή έχει ιδιαίτερη σημασία και από οικονομικής απόψεως, καθώς θα σημειωθούν σημαντικά οφέλη και θα ενισχυθεί η ανταγωνιστικότητα. Χάρις σε αυτήν επιτυγχάνονται περιβαλλοντικά οφέλη και σημαντική εξοικονόμηση ενέργειας. Δημιουργούνται τοπικές θέσεις εργασίας. Τα συνολικά οφέλη θα φτάσουν το 1,8 τρισεκατομμύρια ευρώ. Θα δημιουργηθούν 2 εκατομμύρια θέσεις εργασίας και θα αυξηθεί η ανταγωνιστικότητα της Ευρωπαϊκής Ένωσης στην παγκόσμια αγορά. Τέλος, για να επιτευχθούν οι στόχοι του 2030 θα πρέπει να δοθεί έμφαση στην καινοτομία, την έρευνα, την επιστήμη και το μοντέλο της κυκλικής οικονομίας.

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospodine predsjedniče, naša je realnost još uvijek daleko od svih naših želja. Snažnu podršku dajem logici cirkularne ekonomije, pokušaju da se spriječi bacanje hrane, da se razriješi, koliko je to moguće, sve onečišćenje koje imamo u našim morima, našim oceanima, u Baltičkom moru, na Jadranskom moru, Mediteranskom moru i svugdje drugdje gdje imamo takva onečišćenja.

Ali ono što želim ovom prilikom naglasiti je sljedeće: Hrvatska je zemlja koja, na žalost, ima vrlo nisku stopu reciklaže otpada. Međutim, u Hrvatskoj postoji jedna županija, Istarska županija, na čijem sam čelu imao čast biti 12 godina, koja je gradnjom regionalnog centra za gospodarenje otpadom u velikoj mjeri razriješila gospodarenje otpadom. Ali sada, zato što je Europska unija svojedobno s 30 milijuna eura bespovratnih sredstava financirala taj regionalni centar za gospodarenje otpadom, imamo neke promjene u politici vlade kad govorimo o gospodarenju otpadom. Ne želimo da budu penalizirani oni koji su bili najbolji.

  Τάκης Χατζηγεωργίου (GUE/NGL). – Κύριε Πρόεδρε, νομίζω πως το πιο σημαντικό πράγμα που έχουμε να πούμε είναι ότι παράγουμε πράγματα τα οποία δεν χρησιμοποιούμε. Πρόσφατα έγινε μια μεγάλη συζήτηση στο Κοινοβούλιο για το θέμα των φορτιστών. Το iPhone 4 έχει άλλο φορτιστή από το iPhone έξι. Εκατομμύρια μίλια ή χιλιόμετρα από ηλεκτρικό σύρμα πάει για ανακύκλωση, αν πάει για ανακύκλωση! Είμαι της άποψης ότι οι γυάλινες μπουκάλες δεν πρέπει να καταστρέφονται για να γίνεται ανακύκλωση στο γυαλί. Πρέπει να πλένονται για να επιστρέφονται· να μην τολμήσω να σας πω ότι το ίδιο πρέπει να συμβαίνει και με τις πλαστικές.

Τι ωραία όμως κουβέντα για την κυκλική οικονομία! Η εταιρεία Μonsanto, αγαπητοί συνάδελφοι, παράγει σπόρους οι οποίοι δεν μπορούν να βλαστήσουν στη συνέχεια. Τι όμορφος κόσμος! Δεν υπάρχει ανακύκλωση των σπόρων! Αν αυτό δεν αποτελεί έγκλημα κατά της ανθρωπότητας, δεν ξέρω τι άλλο μπορεί να χαρακτηριστεί ως τέτοιο.

  José Inácio Faria (PPE). – Senhor Presidente, discutimos hoje o pacote da economia circular, que vai para além do enfoque redutor de gestão de resíduos e de reciclagem, marcando um tempo de redesenho de processos, produtos e de novos modelos de negócio.

O paradigma do modelo linear não responde já aos desafios contemporâneos de disponibilidade de recursos, aos problemas ambientais e sociais decorrentes da globalização dos mercados, à conservação do capital natural, à redução das emissões e ao combate às alterações climáticas.

A diretiva da reposição em aterro vai permitir clarificar a hierarquia dos resíduos que determinam uma ordem de prioridade, desde a prevenção, passando pela preparação, para a reutilização, a reciclagem e a recuperação de energia até à eliminação final.

A deposição em aterro, embora seja a pior opção de acordo com a hierarquia dos resíduos, continua ainda a ser o método eliminação de resíduos mais utilizado na União Europeia. Temos de mudar a forma como recolhemos e gerimos os nossos resíduos. A transformação dos resíduos em recurso é crucial para aumentar a eficiência dos recursos e fechar o ciclo numa economia circular.

Esta diretiva de deposição em aterro responde justamente a esta ambição.

  Maria Grapini (S&D). – Domnule președinte, doresc să subliniez complexitatea rapoartelor și munca raportorilor. Gestionarea și reciclarea deșeurilor, dar și evitarea producerii excesive de deșeuri sunt obiective importante. Consider că ar trebui să ținem cont atunci când stabilim ținte pentru diferite grupe de deșeuri și de capacitatea de investiții în cercetare, investiții în educație și investiții în tehnologie. Cred că ar fi foarte important să dezvoltăm instrumente de inspecție și control pentru a ne asigura că statele membre previn declasificarea deșeurilor periculoase prin activitățile de amestecare.

Nu pot să susțin, însă, din raport exceptarea de la înregistrarea companiilor care transportă deșeuri nepericuloase în cantități mai mici de 20 de tone, respectiv două tone pe an de deșeuri periculoase, pentru că există riscul unor transporturi ilegale de deșeuri.

Un alt lucru pe care nu îl pot susține sunt țintele propuse și, de aceea, voi opta pentru varianta Comisiei.

(End of catch-the-eye procedure)

  Frans Timmermans, First Vice-President of the Commission. – Mr President, I would like to thank Members very much for this inspiring debate. Our waste package is part of our circular economy package and the circular economy package is part of a much broader societal change leading to a sustainable society. Part of that is a sustainable economy, sustainable social systems and a sustainable environment.

Sometimes in our work it is nice to do things, but here it is necessary to do things. I maintain that the longer we wait with the waste package and the less ambitious we are with the waste package, the higher the cost will be. We need to make this transition anyway, so we had better do it quickly. It is my true belief – and I have been around for a couple of decades – that, if Europe takes the lead – even if it makes ambitious choices – the rest of the world will follow. We saw it with the norms we had in the internal market and we will see it with the norms we have on waste. I am absolutely sure about this.

Those countries that are worried because they are lagging behind should actually be comforted by the fact that, if you are lagging behind, the changes that you make will have an even greater impact than the changes made by countries which are leading. By the way, EFSI funds are available for investment in this, so, if you make the investment, the gains will be huge and you will make the transition to a sustainable economy more quickly than others. We are simplifying things because we are reducing four methodologies into one methodology, which creates clarity for everyone involved.

Finally, let me say this: in the approach that we have chosen, we have been inclusive from the start. This is the first time that I can see that everybody who is a stakeholder in this is on board. Sadly, in this peculiar world of ours, it takes three to tango, as we know. Now, after you have voted, Parliament and the Commission will have to confront the Council and make sure that we get Member States and the Council on board for an ambitious plan, but again I think that the Commission’s proposals are the best basis for this. I applaud Parliament for being more ambitious. The more ambition we can get through with the Council, the better it works. We will try to do this together with you in the next couple of months.

(Applause)

  Simona Bonafè, relatrice. – Nel minuto che ho a disposizione voglio ringraziare tutti i colleghi che sono intervenuti e che hanno posto l'accento sui molti temi di questo pacchetto e anche sui problemi che sono ancora aperti.

Fra questo non mi sfugge la differenza nel sistema di gestione dei rifiuti degli Stati membri e voglio dire forte e chiaro che nessuno Stato dovrà essere lasciato indietro. Da questo punto di vista mi fa piacere che il vicepresidente Timmermans abbia ricordato l'importanza del FEIS.

A chi però dice che andiamo ad aumentare i costi in bolletta per i cittadini, Presidente, io allora voglio rispondere che chi si professa sovranista dovrebbe sapere che le tariffe non le decidiamo qui ma le decidono gli Stati membri, anzi le decidono i comuni. E vorrei anche ricordare che è proprio aumentando il riciclaggio che noi mettiamo a disposizione materie prime secondarie di qualità sul mercato, che producono profitti e che permettono veramente di abbassare i costi in bolletta per i cittadini.

Accolgo infine con piacere le parole del vicepresidente Timmermans, che vedo come una mano tesa per i prossimi passaggi e sono convinta che al trilogo potremmo fare un buon lavoro.

  Preşedintele. – Dezbaterea este închisă.

Votul va avea loc marți, 14 martie 2017.

Declarații scrise (articolul 162)

  Angélique Delahaye (PPE), par écrit. – Cette révision est l’occasion de mettre en place une politique visant à limiter les prélèvements des ressources naturelles tout en optimisant le recyclage. Mais il faut rester pragmatique et réaliste sur l’orientation que nous voulons donner aux politiques européennes. Aller trop loin, trop vite, sans analyser ce qui est réalisable ne fera que renforcer l’euroscepticisme et mettre à mal ce que nous essayons de construire. Nous devons proposer des objectifs élevés mais atteignables et une méthode de calcul applicable. Ce que nous voterons aujourd’hui va dans le bon sens puisque nous mettons en place une vraie logique en la matière avec une harmonisation des définitions, une stimulation de la prévention des déchets, du réemploi et du marché des matières premières secondaires. Nous évoquons également une piste importante de réflexions sur la prise en compte des déchets industriels et commerciaux. Je voudrais revenir sur la lutte contre le gaspillage alimentaire. Les bases pour la mise en place d’une réelle politique de lutte contre le gaspillage sont posées dans ce paquet et je m’en félicite: une proposition de définition européenne, la prise en compte d’une hiérarchie spécifique et l’appel à la mise en place d’une méthodologie commune.

  Jarosław Kalinowski (PPE), na piśmie. – Celem Unii Europejskiej, wynikającym z wdrażania gospodarki o obiegu zamkniętym, jest ograniczenie ilości odpadów, a także poprawa wydajności i jakości recyklingu. Dla spełnienia tych zamiarów niezbędne jest zarówno efektywne gospodarowanie odpadami, jak i bardziej rygorystyczne podejście do procesów produkcyjnych, w których unikać należy substancji toksycznych, utrudniających ponowne użycie i recykling tych produktów.

Dlatego zasady gospodarki o obiegu zamkniętym powinny traktować na równi wszystkie etapy prowadzące do otrzymania gotowego produktu i jego użytkowania w sposób minimalizujący ich wpływ na środowisko. Pamiętajmy, że jedynie w pełni funkcjonalna gospodarka o obiegu zamkniętym może przyczynić się do zagwarantowania Unii Europejskiej trwałej przewagi konkurencyjnej i ochrony przedsiębiorstw przed niedoborem zasobów.

  Андрей Ковачев (PPE), в писмена форма. – Повишаването на ресурсната ефективност и създаването на икономика, доближаваща се в по-голяма степен до кръговата икономика, ще донесе ползи за околната среда и ще намали зависимостта ни от внос на суровини чрез повторното им използване. Наред с това, моделът на кръговата икономика има потенциала да създаде нови работни места и да генерира устойчив растеж, като подобри конкурентоспособността на европейските компании в областта на чистите технологии и иновациите. Крайно време е на тези отпадъци да се погледне като на ресурс.

Смятам, че в усилията си да преминем към кръгова икономика трябва да си поставим амбициозни, но реалистични цели, които отчитат съществуващата инфраструктура за управление на отпадъците, както и разликите в нивото на развитие и използване на технологиите между държавите членки. Държавите, за които постигането на поставените цели не е реалистично в поставените срокове, би следвало да получат допълнително време за тяхното реализиране. За постигане на новите цели ще са необходими допълнителни инвестиции. Затова Европейската комисия трябва да подкрепя чрез структурните и инвестиционните фондове на ЕС проекти за кръгова икономика в държавите членки.

  Miapetra Kumpula-Natri (S&D), kirjallinen. – Jokainen meistä tuottaa jätettä, ja niinpä jäteasiat tulevat lähelle jokaista. Mietinnössä puhutaan monenlaisesta biojätteestä, mutta haluaisin nyt kiinnittää huomion yhteen biojätteen muotoon, ruokahävikkiin. Hyväksytty jätedirektiivi sisältää nyt tavoitteen ruokahävikin vähentämisestä. Jakeluvelvoite on yksi tapa vähentää hävikin määrää ja ohjata ruokaa sitä tarvitseville. Periaate on, että kaupat tai kaupungin tai valtion laitokset eivät saa hävittää syömäkelpoista ruokaa, mikäli auttamisjärjestöt tulevat hakemaan sitä jaettavaksi auttamistarkoituksessa. Kauppojen, koulujen tai muiden laitosten ei tarvitse itse järjestää ruuanjakelua tai kuljetusta, ainoastaan olla tuhoamatta syömäkelpoista ruokaa mikäli auttamisjärjestö haluaa ja pystyy jakelemaan sen tarvitseville. Esimerkiksi Ranskassa on jo hyväksytty laki, jonka mukaan marketit eivät saa heittää pois tai tuhota ruokaa. Asia on käsittelyssä myös Suomen eduskunnassa yli sadan kansanedustajan allekirjoittamana. Harmittaa, ettei konkreettinen muutosesitykseni päässyt lopulliseen direktiiviin, mutta se on käytettävissä oleva malli maille, joiden tulee nyt ruokajätettä direktiivin mukaisesti vähentää. Näen jakeluvelvoitteen tärkeänä osana ruokahävikin ja biojätteen vähentämistä sekä tapana nostaa ruoan arvostusta ja auttaa ihmisiä.

  Paloma López Bermejo (GUE/NGL), por escrito. – En el caso de la opinión de la que he sido responsable en la Comisión ITRE, la de vertido de residuos, valoramos la introducción de la jerarquización en la gestión de residuos para evitar al máximo la incineración y el vertido. Sin embargo, es preocupante que recaiga masivamente en el sector privado la gestión de este proceso y que la incineración siga promocionándose como una alternativa a los vertederos (incluso con ventajas para la entrada de la energía a la red) cuando en algunas regiones su impacto ambiental puede ser superior. Asimismo, quiero resaltar que hemos introducido propuestas de gran importancia, como el progresivo cierre de los vertederos, la consulta pública en los municipios y a los otros actores afectados, la recuperación de vertederos cerrados, la auditoría de los vertederos existentes y un mayor control de los residuos. En España (con cuatro sentencias pendientes de ejecución sobre vertederos ilegales) los vertederos se continúan empleando, desgraciadamente, de manera masiva. Se esquivan evaluaciones de impacto vía la ampliación de la capacidad, no se controlan los niveles de uso de los mismos, etc. provocando situaciones de emergencia ambiental y contra la salud pública que esperamos que la nueva directiva ayude a combatir.

  Marian-Jean Marinescu (PPE), în scris. – Pachetul privind economia circulară trebuie să asigure o coerență între cele 4 dosare, astfel încât să se poată asigura o tranziție către o economie a reciclării deșeurilor și o consolidare a acestei tranziții pe termen lung. Trebuie să se țină cont de faptul că protejarea mediului și a sănătății oamenilor este direct proporțională cu ameliorarea gestionării deșeurilor la nivel european și a recuperării resurselor primare, pe de o parte, și creșterea eficienței energetice și reducerea dependenței de materii prime a Uniunii, pe de altă parte.

Uniunea Europeană poate să reducă importul de materii prime dacă va dispune de o strategie sustenabilă a economiei circulare susținută de un cadru legislativ clar, capabil să transmită semnale viabile către investitori. De aceea, legislația europeană trebuie să includă definiții clare pentru domeniul deșeurilor și reciclării și obiective obligatorii. Obiectivele propuse de Comisia Europeană trebuie să fie în primul rând realiste și realizabile pentru toate statele membre. Dacă nu se va ține cont de acest aspect, UE se va confrunta cu riscul unei fragmentări a pieței interne, ceea ce va însemna o dezvoltare inegală în acest domeniu, lucru care trebuie evitat.

  Urmas Paet (ALDE), kirjalikult. – Ringmajanduse eesmärk on hoiduda raiskamisest ning hoida materjalid võimalikult kaua ringluses. Selline lähenemine edendab ELi majandust ning konkurentsi ja aitab kaitsta keskkonda. Nii tekitatakse juurde töökohti ja tulus taaskasutus hoiab ära liigsete uute ressursside kasutuselevõtu. Seetõttu peab EL seadma uued eesmärgid ning ajakohastama direktiive, mis hõlmavad nii jäätmeid kui ka prügilaid. Sätestatakse uued piirmäärad olmejäätmete ja pakendijäätmete ladestamisele, mis on kohustuslikud kõigile liikmesriikidele, kellest mõnedele tehakse ajalised erandid. Ka Eesti on olmejäätmete osas erandiga kaetud. Oluline on teada, et kuigi komisjon töötab välja ühtsed eesmärgid, milleni kõik riigid peavad jõudma, siis viis, kuidas nendeni jõutakse, on iga riigi enda teha. Seetõttu on oluline seda ka riigi tasandil teadvustada. Tulevikus võiksime jõuda selleni, et jäätmed ei ole probleem, vaid ressurss.

  Carolina Punset (ALDE), por escrito. – Los Estados miembros se plantean el objetivo de identificar medidas que la Comisión Europea deberá poner en marcha con relación a la denominada «economía circular». El fin último del nuevo paquete europeo de economía circular es promover la transición desde una economía lineal, en la que prima la máxima de «usar y tirar» a una economía circular en la que los desechos se reduzcan al mínimo y sean contemplados como recursos útiles. En resumen, se trata de lograr que los productos puedan reutilizarse tras alcanzar el final de su vida útil. De esta forma, además de crear valor, lograremos influir en el cambio climático y el medio ambiente e impulsaremos la competitividad mundial, el crecimiento económico sostenible y la creación de empleo. La generación de residuos es una realidad heterogénea que dificulta su reutilización como materia prima de calidad, debido a que no hay una adecuada separación y clasificación desde el origen. Asimismo, es bien sabido que cada Estado miembro separa de forma dispar, incluso entre las regiones de un mismo Estado; por eso, esperamos que la nueva normativa garantice la calidad de los residuos generados y con ello la calidad de las materias primas para que sean realmente reutilizables.

  Pirkko Ruohonen-Lerner (ECR), kirjallinen. – Tuen Rouva Bonafèn tärkeää ja hyvin laadittua mietintöä kiertotalouden kehittämisestä. Haluaisin alleviivata, että kiertotalous ei voi toimia ilman suuren yleisön osallistumista. Tarvitsemme enemmän kansalaisten, poliitikkojen, virkamiesten, yliopistojen ja tutkimuslaitosten sekä erilaisten yritysten edustajien osallistamista. Kiertotalous ei ole vain kierrätystä, prosessointia, muuntamista ja uusiokäyttöä vaan se liittyy koko arvoketjun hyödyntämiseen. Sanat "yleisö", "tietoisuus", "kansalainen" tai "kuluttaja" tulevat mainituiksi liian harvoin ja esitetyksi liian harvoin aktiivisessa roolissa. On olemassa selkeä mahdollisuus osallistaa kaikkia EU-kansalaisia nykyistä enemmän yhteisönä ilmastonmuutokseen liittyvissä asioissa. Tämä on jotakin, joka koskettaa meitä kaikkia. Kansalaisia ei saa jättää pelkäksi keskustelun yleisöksi vaan heidät tulee ottaa mukaan aktiivisiksi toimijoiksi.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), in writing. – Today we vote on an important set of proposals to increase recycling and reduce waste in Europe. Every day we throw away valuable raw materials and increase our environmental footprint, depleting our planet’s finite resources. Such actions undermine our own policies on resource efficiency and simply defy common sense. While under-nutrition remains a severe problem in many parts of the world, we still throw away up to one third of our food. And it’s not just a question of wasting the food. There are huge environmental and health impacts of using water, energy, fertilizers, pesticides, and packaging to produce and transport food which is ultimately thrown away. I am pleased that the Environment Committee supported my proposals for a definition of food waste. This is a basic requirement for monitoring and reducing such waste, but it is still lacking at European level.

  Bart Staes (Verts/ALE), schriftelijk. – We willen dat de lidstaten preventieve maatregelen nemen en de voedselverspilling met 30 % verminderen tegen 2025 en met 50 % tegen 2030. Het totaal aan voedselverlies en nevenstromen bedraagt in Vlaanderen jaarlijks ongeveer 2 miljoen ton. We moeten zorgzamer omspringen met onze natuurlijke grondstoffen, de bodem, het watergebruik en stoppen met het verslepen van voedsel over vele kilometers.

Ik ben ontzettend blij dat we deze doelstellingen bindend maken. Voedselverspilling omsluit het hele productieproces. Hier hoort ook voedselafval bij. Het belangrijkste is dat deze definitie beleidsmakers in staat stelt duidelijke oorzaken te detecteren, hoeveelheden te meten, resultaten te vergelijken en een gezamenlijke strategie te bepalen, door de hele keten heen.

Het wetgevend pakket inzake circulaire economie integreert vier wetten rond afval. Het is goed dat er gepleit wordt voor een vrijwel volledige uitfasering van het dumpen van afval. In 2030 mag nog maar 5 % van ons huishoudelijk afval in stortplaatsen verdwijnen. Dat is ambitieus, ook omdat het gecombineerd is met een hogere doelstelling voor het recycleren van afval (70 %). Zo voorkom je dat lidstaten al het afval gaan verbranden. Het Parlement heeft nu het mandaat om met de Raad (de lidstaten) en de Commissie te onderhandelen over de definitieve wetteksten.

  Dubravka Šuica (PPE), napisan. – Zbog ovisnosti Europske unije o uvozu sirovina, ključni izazov je zadržati što više resursa unutar Unije i povećati napore pri tranziciji ka kružnom gospodarstvu. Ono nudi velike mogućnosti i potencijal za lokalna gospodarstva, a profitirali bi svi uključeni sudionici. To bi rezultiralo značajnim uštedama za sve potrošače te bi se ukupne godišnje emisije stakleničkih plinova smanjile. Emisije stakleničkih plinova mogle bi se smanjiti između dva i četiri posto godišnje. Kružno gospodarstvo bi trebalo biti sastavni dio klimatske politike.

Važna mjera jest upotreba ostataka proizvodnje kao nusproizvoda kako bi se u proizvodni ciklus unijeli pravi resursi koji nisu otpad. Potrebno je definirati jasni regulatorni okvir na razini EU-a. Kako bi se postigla vjerodostojnost i usporedivost rezultata država članica, treba uskladiti definiciju komunalnog otpada s onom koju su iz statističkih razloga utvrdili Eurostat i OECD. Definicija mora biti, u kombinaciji s usklađenom jedinstvenom metodom izračuna za sve države članice, temeljena na podacima završnog postupka recikliranja i uz podršku učinkovitog sustava izvješćivanja kojim bi se spriječilo da se zbrinuti otpad, koji je odložen na odlagalištu ili spaljen, navede kao reciklirani otpad.

Ponovna uporaba i recikliranje ključni su za stvaranje nove politike u svrhu unapređivanja održivosti prema kojoj otpad od problema postaje resurs.

  Владимир Уручев (PPE), в писмена форма. – Уважаеми колеги, подобряването на управлението на отпадъците има безусловно положително влияние върху опазването на околната среда и здравето на европейските граждани. Днес, в ерата на кръговата икономика, трябва ясно да си даваме сметка, че рециклирането и повторното използване на все повече отпадъци следва да се превърне в задължителен и осъзнат елемент на начина ни на живот и част от икономическата ни култура. Затова приветствам четирите законодателни акта на Комисията в тази област, които заслужават да бъдат подкрепени.

Едновременно с това и в съответствие с духа на европейските директиви в тази област, считам за абсолютно необходимо да се отчита икономическата ефективност на предлаганите мерки, за да се постигне по-малко и поносимо социално натоварване в преследването на целите за рециклиране. Твърде амбициозните цели, които се налагат от Парламента, трябва да са съпроводени и с мерки за гъвкавост в държавите членки, за да се постигне социално поносима цена в реализирането на тази политика.

Едва ли ще се намери някой, който да отрече необходимостта от рециклиране и повторно използване на отпадъци в една бедна на природни ресурси Европа, за която е жизненоважно да намали зависимостта си от внос на такива ресурси. Затова изцяло подкрепям разумния подход и последователността към прилагането на новите мерки.

PRESIDENZA DELL'ON. ANTONIO TAJANI
Presidente

  Presidente. – Prima di passare alla comunicazione do la parola all'onorevole Dartmouth.

  William (The Earl of) Dartmouth (EFDD). – Mr President, I have a point of order. I rise under Rule 11(3). Last year the Conference of Presidents appointed Mr Guy Verhofstadt as the European Parliament’s Brexit negotiator, but Mr Verhofstadt has in addition four outside jobs. That’s four. Three of these jobs pay up to EUR 5 000 per month and one of them pays more than EUR 10 000 per month. As we all know, Mr Verhofstadt is of course a man of integrity, a man of honour and a man of probity. But how, therefore, can a man of Mr Verhofstadt’s integrity in good conscience carry out and fulfil all his responsibilities in his four outside jobs and be the European Parliament’s Brexit negotiator? I would ask that this appointment be reconsidered.

  Jo Leinen (S&D). – Mr President, as the British Parliament passed the Brexit bill yesterday evening and Article 50 will be triggered by the end of the month, you should urge the Brexiteers in this House to give up leadership positions before the April part—session.

Is it not absurd that Mr Farage, who wants to destroy the EU, gets almost 260 daily allowances a year without doing any work in the committees in this House? If he were to stand by his convictions, he would refuse the privileges of those who want to remain in the EU.

  Presidente. – Grazie per il suggerimento. Non è questa la seduta dove discutere del Brexit. Ci saranno discussioni lunghe e importanti su questo argomento. Io direi di passare ai lavori odierni.

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Mr President, I would like to ask Vice-President Timmermans if the absence of the responsible Commissioner on the Internal Market, Bieńkowska, or the Vice-President responsible, Katainen, this morning to present the revision of the firearms directive was justified, or if it was a deliberate decision to have the Home Affairs Commissioner to present an internal market legislation. This Parliament spent one year to tell the Commission that it is not an anti-terror law. It is because we have freedom of movement that we need to have minimum common rules in the internal market. Why do you not listen to us and make it so difficult to put the facts on the ground on what this directive is about?

  Ana Gomes (S&D). – Mr President, a tragedy occurred two days ago in Ethiopia with more than 60 people, mostly women and children, losing their lives in a landslide at a rubbish dump. This happened in a country which is a major recipient of funds from the EU. As well as expressing our solidarity with the people of Ethiopia, we should ask the Commission to enquire into the level of misgovernance and oppression that the EU is funding in Ethiopia today, where people are losing their lives at the mercy of a dictatorship which is totally anti-democratic.

  President. – I have decided to impose a sanction on Mr Korwin-Mikke for the remarks he made on women during the plenary sitting of 1 March 2017 in the course of the debate on the gender pay gap, chaired by a woman, Vice-President Gebhardt.

(Applause)

I consider that these remarks constituted a violation of the principle laid down in Rule 11 of our Internal Rules of Procedure. Therefore, in accordance with Rule 166 of the Rules of Procedure, and having taken note of the written observation that Mr Korwin-Mikke has submitted, I have decided to impose the following penalties. The first: a forfeiture of his entitlement to the daily allowances for a period of 30 days. Additionally, without prejudice to the right to vote in plenary, the temporary suspension from participation in all the activities of Parliament for a period of 10 days starting from today. Furthermore, Mr Korwin-Mikke is prohibited from representing Parliament on any interparliamentary delegations, interparliamentary conferences or any interinstitutional forums for a period of one year starting from today.

(Applause)

The decision has been communicated to the Member concerned.

  Presidente. – L'ordine del giorno reca il turno di votazioni.

(Per i risultati delle votazioni e altri dettagli che le riguardano: vedasi processo verbale)

– Before the vote:

  Piernicola Pedicini, a nome del gruppo EFDD. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, a norma dell'articolo 59, comma 3 e comma 4 del regolamento interno, e con l'obiettivo che l'accordo provvisorio raggiunto...

("sorry, shut up... fanculo", rivolgendosi senza microfono a un altro deputato)

...con l'obiettivo che l'accordo provvisorio raggiunto con il Consiglio tenga conto della volontà dei cittadini europei di eliminare una sostanza pericolosissima come il mercurio dalle otturazioni dentali...

(Il Presidente interrompe l'oratore: "Può parlare più lentamente per gli interpreti, per cortesia? Se può parlare più lentamente, per la traduzione?")

("ma vaffanculo", il deputato rivolgendosi senza microfono a un altro deputato, "…stronzo...")

...tenga conto della volontà dei cittadini europei di eliminare una sostanza pericolosissima come il mercurio dalle otturazioni dentali, chiedo al nome del gruppo EFDD che i nostri emendamenti al progetto di atto legislativo siano posti in votazione prima dell'accordo provvisorio.

  Franz Obermayr (ENF). – Herr Präsident! Wir haben soeben besprochen, dass ungebührliches Benehmen nicht geduldet werden kann, und ich lehne es ab, dass der Kollege, nur weil er sich gestört fühlt, sich charmant umdreht und vaffanculo schreit! Das ist ein Verhalten, das lasse ich mir nicht gefallen, und ich ersuche Sie, das zu überprüfen und auch dementsprechend zu ahnden!

  Presidente. – Sentiremo la registrazione e poi naturalmente si avvierà la procedura.

– prima del voto sull'accordo provvisorio:

  Dita Charanzová, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, in application of Rule 59, paragraph 3, of our Rules of Procedure I would like to request on behalf of the ALDE Group to vote on the amendments before the vote on the provisional agreement. The plenary has never had the opportunity to take a position on this important text, as it was negotiated directly by the Committee. Therefore I ask all my colleagues to vote in favour of this request, which will simply allow all Members to express their opinion.

  Vicky Ford, rapporteur. – Mr President, as I understand it, this is a request to vote on the amendments before we vote on the substantive vote, and I am aware of the amendments that have been tabled by colleagues for today’s votes. The issues they raise are not new. These amendments are the same as those that have been debated in committee, discussed with the Council and ultimately rejected by the Member States, and there is no reason to believe that the Member States have changed their minds. If we adopt these amendments, we will destabilise the entire agreement. It will overturn the first reading position that this Parliament has fought for, and the hard work that we have done to secure practical solutions to allow sport shooters, hunters, collectors, reservists and other legal owners to continue with their sports. If these amendments go through, it will move into a second reading, where, under the process of this Parliament, Parliament has far less say, and the voice of legal owners will therefore not be heard. If you vote through those amendments, we lose all the hard work that has been done and the success that Parliament has had in improving the text. The Commission’s original proposal was not acceptable, but that is not what we are voting on today. If you pass these amendments, you destabilise the whole negotiation and the benefits that we have brought in place for the legal owners.

(Applause)

(Il Parlamento respinge la richiesta dell'onorevole Charanzová)

– dopo la votazione:

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, in conformità con l'articolo 59, paragrafo 4, del regolamento propongo di rinviare la questione alla commissione competente per l'avvio dei negoziati interistituzionali.

(La richiesta di rinvio in commissione è approvata)

– dopo la votazione:

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, anche per questo tema, in conformità con l'articolo 59, paragrafo 4, del regolamento, propongo di rinviare la questione alla commissione competente per l'avvio dei negoziati interistituzionali.

(La richiesta di rinvio in commissione è approvata)

– dopo la votazione:

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, sempre in conformità con l'articolo 59, paragrafo 4, del regolamento propongo anche per questa relazione di rinviare la questione alla commissione competente e di avviare i negoziati interistituzionali.

(La richiesta di rinvio in commissione è approvata)

– dopo la votazione:

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, per l'ultima volta, sempre in conformità con l'articolo 59, paragrafo 4, del regolamento, propongo di rinviare la questione alla commissione competente per l'avvio dei negoziati interistituzionali.

(La richiesta di rinvio in commissione è approvata)

IN THE CHAIR: MAIREAD McGUINNESS
Vice-President

  President. – That concludes the vote.

PRZEWODNICTWO: RYSZARD CZARNECKI
Wiceprzewodniczący

Ustne wyjaśnienia dotyczące głosowania

  Момчил Неков (S&D). – Отглеждането на еднокопитни животни е важен източник на поминък за редица отрасли в Европа като селското стопанство, местния туризъм и екотуризма и, не на последно място, конните спортове и надбягвания. В държави членки като моята – България, конете са част от бита и традициите на местното население. Затова приветствам включването в доклада на предложението ми за повече финансова подкрепа за опазването и защитата на местните породи с оглед на опасността от изчезването им.

Българските породи като каракачанския, източнобългарския, дунавския и плевенския кон попадат в тази категория и смятам, че трябва също както другите автохтонни породи да бъдат защитени и отглеждането им да бъде допълнително финансово стимулирано.

Приветствам също така включването на предложението ми за повече образователни и обществени инициативи, насочени към по-широк сегмент от потребители и специалисти. Това би спомогнало за по-добра осведоменост относно проблемите и възможностите при развитието на сектора.

Призовавам Европейската комисия за конкретни инициативи и мерки в кратки срокове във връзка с предложенията в този доклад.

  Michela Giuffrida (S&D). – Signor Presidente, ho votato a favore di questa relazione perché il settore degli equidi è una grande risorsa nelle aree a vocazione rurale. Per esempio, i cavalli sono parte fondamentale delle aziende agricole ma il loro impiego sta crescendo anche in altri settori, diversi da quelli tradizionali dell'agricoltura e dello sport.

I cavalli sono impiegati in misura sempre maggiore nel turismo e nel settore della formazione, per esempio, sono gli animali dalle straordinarie doti per la riabilitazione per i disabili, per l'educazione dei bambini, per la formazione dei ragazzi con difficoltà.

La presenza di cavalli in contesti sempre più disparati li espone però a rischi per la loro salute e per il loro benessere. Per questo, credo, sia necessario un sempre maggiore impegno istituzionale per la loro tutela e per il loro controllo.

Nella mia regione, la Sicilia, ci sono delle importanti realtà che lavorano per l'incremento ippico ma, allo stesso tempo, si verificano dei casi gravissimi di sfruttamento come il fenomeno delle corse clandestine gestite dalla mafia. Ogni Stato e ogni regione ha le sue tradizioni che è giusto rispettare: ma è altrettanto giusto rendere i proprietari dei cavalli maggiormente responsabili.

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Panie Przewodniczący! Głosowałam za przyjęciem tego sprawozdania, które dotyczy odpowiedzialnego podejścia do posiadania koniowatych i opieki nad nimi, ponieważ uważam, że pomoże ono ujednolicić sposób traktowania zwierząt w poszczególnych państwach członkowskich i rozwiąże tym samym problem – albo chociaż w jakiejś części wpłynie na poprawę – traktowania tych zwierząt.

Sektor koniowatych w Unii to wielki potencjał gospodarczy, który tworzy miejsca pracy i ma swój udział w wielu sektorach: w sporcie, badaniach naukowych, medycynie czy produkcji spożywczej. Z tego powodu w ostatnich latach wysoki popyt na koniowate doprowadził do niekontrolowanego rozrodu zwierząt gorszej jakości. W wielu państwach członkowskich odnotowano poważny wzrost liczby przypadków porzucania koniowatych, a co za tym idzie częstsze ich maltretowanie i zadawanie im cierpienia.

W sprawozdaniu zawarto pakiet środków mających na celu poprawę dobrostanu koniowatych i przeciwdziałanie takim zjawiskom. Zalecenia obejmują między innymi wydanie kompleksowych wytycznych w zakresie opieki nad końmi i osłami oraz opracowanie nowych wskazówek dotyczących produktów spożywczych wytwarzanych z tych zwierząt. Uważam, że wskazane zalecenia są niezwykle istotne, a sprawozdanie stanowi ważny krok na drodze do poprawy sytuacji zwierząt koniowatych w Unii Europejskiej.

  Mairead McGuinness (PPE). – Mr President, this report contains many, many important aspects but paragraphs 49 and 50 – where we talk about the differences in health requirements for horsemeat produced in Europe and for horsemeat imported into Europe from third countries – are particularly pertinent. This is an issue that has been raised by many colleagues, not just in my Member State of Ireland, and it is a problem that the Commission is aware of, although thus far it has either decided not to do anything or is unable to do anything.

The vote for this report today repeats our message to the Commission that consumers do not want different standards for horsemeat produced within the EU and horsemeat that is imported. I was surprised to learn that over 75% of horsemeat is imported into Europe – so we rely heavily on imports – and that, as a result of our strict standards in Europe, half of our horses are excluded from the food chain, even though they could usefully be included. And given that we are going to vote on food waste, maybe this is an issue that needs to be looked at.

Ustne wyjaśnienia dotyczące głosowania

  Michela Giuffrida (S&D). – Signor Presidente, ho votato a favore di questa relazione perché è assolutamente necessario limitare il più possibile l'uso di una sostanza nociva come il mercurio.

Per anni ci siamo avvelenati e abbiamo avvelenato i nostri cittadini con un uso incontrollato – incosciente direi – di uno dei peggiori inquinanti al mondo. Apprezzabile è il risultato sull'uso a fini medici ma molto deve essere ancora fatto, perché molto mercurio c'è ancora nel suolo e nelle acque.

L'Unione europea deve intervenire per salvare quei territori, come il cosiddetto triangolo della morte in Sicilia, dove le industrie petrolchimiche hanno distrutto l'ambiente e compromesso drammaticamente la salute dei cittadini.

È fondamentale che, in primo luogo, i siti contaminati siano individuati e trattati nel rispetto dell'ambiente, così da porre fine all'inquinamento della natura e delle popolazioni esposte che spesso subiscono già le conseguenze economiche derivanti dalla chiusura delle industrie che, con il ricatto di uno stipendio mensile, li hanno avvelenati per decenni.

  Igor Šoltes (Verts/ALE). – Torej, živo srebro predstavlja eno najbolj nevarnih substanc in predstavlja globalno tveganje tako za zdravje ljudi kot za zdravje živali.

Najdemo ga pravzaprav povsod, najdemo ga v vodah, najdemo ga v ribah, v morskih plodovih, najdemo ga tudi v naravi in predstavlja resnično en poseben vzrok za zaskrbljenost glede onesnaževanja okolja.

Mislim, da ta report, o katerem govorimo, res predstavlja dobro osnovo tudi za spoštovanje zavez, ki so bile sprejete v okviru Združenih narodov in predvsem gre pozdravit tiste ključne točke s tega reporta tako glede zobozdravstvenih amalgamov kot odpadkov kot uporabe izvoza, omejitev izvoza in pa seveda opozoril, ki so pomembna zato, da se zavarujemo pred škodljivimi posledicami te substance.

Ustne wyjaśnienia dotyczące głosowania