Ocenění stromu
dle metodiky AOPK ČR

Vitalita

Taxonem je míněn druh, event. kultivar dřeviny. Tato kalkulačka uvádí taxony dle české nomenklatury použité v publikaci - Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků (Koblížek, 2006).

Průměr kmene

Průměr kmene je měřen ve výšce 1,3 m nad zemí, ve směru kolmém k ose kmene. V případě oválného průřezu kmene je jeho hodnota dána aritmetickým průměrem dvou na sebe kolmých měření. Pokud jsou na kmeni nerovnosti, průměr je zjišťován těsně nad nebo pod touto nerovností. Průměr kmene se měří v celých centimetrech.

Pokud se strom větví pod stanovenou výškou 1,3 m, měří se průměr kmene pod větvením v místě, kde již průměr není významným způsobem ovlivněn kořenovými náběhy.

V případě vícekmenů jsou měřeny průměry všech kmenů. Výsledná hodnota, která následně vstupuje do výpočtu, je dána vztahem:

kde d_max je průměr největšího kmene, d_ostatni je aritmetický průměr šířky kmenů ostatních.

Pokud je průměr kmene možné změřit pouze z pařezu, lze postupovat třemi různými způsoby:
1/ Hodnotu průměru spočítáte ručně pomocí vztahu d = d_pařez / 1,367, kde d_pařez je průměr kmene na pařezu v cm.
2/ Do políčka Průmer kmene zadáte hodnotu změřenou z pařezu a zaškrtněte políčko "měřeno na pařezu" (software spočítá správný průměr sám pomocí výše uvedeného vztahu).
3/ Pokud se v okolí pařezu nachází stromy stejného druhu, stáří a dimenze, je vhodné upravit číselnou konstantu v přepočtovém vztahu dle stojícího stromu.

Pozn. Pro účely oceňování dřevin se neodečítá vrstva kůry a borky.

Výška stromu

Výška stromu je dána vzdáleností od země k nejvyššímu bodu v koruně. V případě stromů nakloněných je tato vzdálenost dána přímkou, která prochází vrcholem stromu a je kolmá k povrchu terénu.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výšku stromu, průmět koruny i výšku nasazení koruny.

Výška nasazení koruny

Výška nasazení koruny se určuje jako vzdálenost mezi patou kmene a místem, kde začíná hlavní objem větví a asimilačních orgánů. Určuje se s uvážením skutečnosti, že jeho účelem je následný reprezentativní výpočet objemu koruny. Výška nasazení koruny je udávána s přesností na 0,5m.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výšku stromu, průměr koruny i výšku nasazení koruny.

Průmět koruny

Průmět koruny na vodorovnou plochu se uvádí v metrech jako aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. V případě výrazně asymetrické koruny se měří jeden průměr v nejdelší ose a jeden na něj kolmý.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výšku stromu, průměr koruny i výšku nasazení koruny.

Fyziologická vitalita

Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost. Hlavním hodnoceným parametrem jsou defoliace koruny, změny formy větvení na periferii koruny a vývoj sekundárních výhonů.

Je použita následující stupnice:

• 1 - výborná až mírně snížená
• 2 - zřetelně snížená
• 3 - výrazně snížená
• 4 - zbytková
• 5 - suchý strom

Zdravotní stav

Parametr zdravotního stavu odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Strom je tedy hodnocen dle úrovně mechanického narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin, růstových deformací apod.

Použitá stupnice je následující:

• 1 - výborný až dobrý
• 2 - zhoršený
• 3 - výrazně zhoršený
• 4 - silně narušený
• 5 - havarijní / rozpadlý strom

Odstraněná část koruny

Jedná se o procentuální stanovení objemu koruny odebrané nevhodným zásahem. Stanovuje se odhadem s přesností na desítky procent.

Atraktivita umístění stromu

Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění stromu zohledňujeme místo, na kterém se strom nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a význam stromu jako estetického či prostorotvorného (kompozičního) prvku na daném místě včetně jeho vizuálního působení.

Vysoká

• pohledově významný solitérní strom nebo prvek malé skupiny stromů ve vysoce frekventovaném veřejném prostoru měst a obcí, historických a kulturních objektech, strom nebo malá skupina stromů jako významná krajinná dominanta mimo zastavěná území.

Střední

• strom, který je součástí většího významného prostorově či vizuálně se uplatňujícího vegetačního prvku nebo struktury zeleně v rámci zastavěného území či krajiny – stromořadí, aleje, okraje skupin stromů, remízy apod.
• do této kategorie je zařazovaná doprovodná zeleň komunikací bez ohledu na třídu komunikace

Méně význammá

• strom situovaný v méně přístupných či frekventovaných lokalitách nebo lokalitách, které jsou v rámci širšího okolního prostoru z větší míry pohledově uzavřené, strom s menším prostorovým či vizuálním uplatněním v zastavěném území či krajině.

Nízká

• strom jako součást okraje přibližně stejnorodého porostu v zastavěném území či v krajině, vý- ́znamně se nelišící od ostatních jedinců.

Velmi nízká

• strom jako součást vnitřní části přibližně stejnorodého porostu v zastavěném území či v krajině, významně se nelišící od ostatních jedinců.

Růstové podmínky

Parametr označený jako růstové podmínky stromu zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince, resp. nahraditelnost stromu na daném místě. Prostor pro rozvoj koruny je hodnocen pouze v případech, kdy významným způsobem ovlivňuje možnost udržení jedince na stanovišti bez možnosti řešení pěstebním zásahem (řezem). Růstové podmínky stromu se hodnotí vizuálně v prostoru daném průmětem koruny dospělého jedince daného taxonu.

Neovlivněné

• stromy rostoucí v zastavěném území i v krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jejich nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo dochází jen minimálně k negativnímu ovlivňování půdních poměrů stanoviště.

Dobré

• stromy rostoucí v místech, kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jejich podzemních, popř. i nadzemních částí, a kde může docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti stromů apod.).

Zhoršené

• stromy rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí, a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem v blízkosti báze kmene. Půdní podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná.

Extrémní

• stromy rostoucí v místech, kde je z více než dvou stran limitovaný rozvoj kořenové soustavy popř. i nadzemních částí a kde opakovaně dochází k činnostem přímo nebo nepřímo inhibujícím růst (působením chemických látek, solením, zhutňováním půdy apod.). Půdní podmínky jsou extrémně zhoršené, nepropustné povrchy zasahují až do bezprostřední blízkosti báze kmene, zhutnění či kontaminace půdy dosahují prokazatelně zásadních hodnot.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

Prvkem se zvýšeným biologickým potenciálem se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy. Hodnotí se prvky, které se vymykají obecné základní ekologické hodnotě stromu jako biologického prvku a které představují evidentní zvýšení biologického potenciálu předmětného stromu. Pro konstrukci seznamu mikrohabitatů byl využit Catalogue of tree microhabitats, European Forest Institute, 2016. Pro referenci jsou u každého typu mikrohabitatu uvedeny kódy z Catalogue of tree microhabitats.

Tučně jsou označené obzvláště hodnotné prvky, které mohou mít v případě extenzivního výskytu zdvojnásobenou hodnotu = 2 body.

Pozn. Níže uvedené prvky se zvýšeným biologickým potenciálem slouží k orientaci při hodnocení ekologické funkce stromu dle logiky metodiky.

• Dutiny od ptáků, dutinky (Woodpecker cavities – CV11 až CV15) – vstupní a výletové otvory (průměr cca 5-10 cm) doupného ptactva, zpravidla datlovitých ptáků
• Kmenové dutiny (Trunk and mould cavities – CV21 až CV26) – částečně otevřené až zcela otevřené dutiny různého tvaru, rozsahu a lokalizace s možnou přítomností hniloby
• Dutiny po větvích (Branch holes – CV31 až CV33) – dutiny, vzniklé po odlomení významnějších větví (průměr cca 5-10 cm)
• Vodní kapsy (Dendrotelms and water-filled holes – CV41 až CV44) – záhyb ve větvení a dutiny se zadrženou vodou (v dutinách, větevních úžlabích, v oblasti paty kmene a kořenových náběhů)
• Hmyzí galerie a otvory (Insect galleries and bore holes – CV51 a CV52) - síť drobných výletových otvorů (zpravidla do průměru cca 2 cm) saproxylofágního hmyzu lokalizovaná ponejvíce v oblasti kmene
• Poškození borky (Bark loss / exposed sapwood – IN11 až IN14) - poškození, ztráta, absence borky na kmeni v různém rozsahu, přičemž za významnější ztrátu borky je považována plocha cca 600 cm2 a více
• Přítomnost rozštípnutého dřeva (Exposed heartwood / trunk and crown breakage IN21 až IN24) - rozštípnuté dřevo většího rozsahu, obnažené jádrové dřevo, rozhraní mrtvého a živého dřeva, přítomnost hniloby (např. odlomené částí koruny, zlomy kosterních větví, roztržení tlakové vidlice, rozlomení či ukroucení kmene větrem, rozštípnuté části dřeva apod.)
• Trhliny a nezahojené jizvy (Cracks and scars – IN31 až IN34) – poranění s různou příčinou vzniku ve tvaru linie (délka cca 30-100 cm, hloubka alespoň 10 cm) nebo i plochy (alespoň 600 cm2), které prostupují přes borku až do vnitřních pletiv stromu
• Odlupující/odchylující se borka (Bark pockets – BA11 až BA21) – odlupující se borka s plochou nad 100 cm2, kdy se mezi dřevem a borkou tvoří kapsy. Zahrnuje se do hodnocení pouze v případech, kdy se evidentně jedná o dlouhodobě fungující mikrohabitat
• Výtoky mízy a exudátů (Sap and resin run – OT11 a OT12) – vytékající tekutina (často zabarvená či fermentovaná) z trhlin, poranění a dutin
• Plodnice hub (Fruiting bodies, fungi – EP 11 až EP13) – přítomnost plodnic hub na kmeni a kosterních větvích, podstatné jsou zejména vytrvalé (víceleté) plodnice, případně masivní kolonizace plodnic jednoletých
• Suché odumřelé větve (Dead branches and limbs / crown deadwood – DE11 až DE15) - přítomnost suchých větví, popřípadě i větších pahýlů, stále však v kontaktu se živým dřevem. Za významnější se považují suché větve od průměru 20 cm a více při minimální délce 1 m. Zahrnují se pouze větve, které není nutné odstranit za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště.
• Pahýly po větvích (Stumps of branches) – zbytky po odlomených silných větvích v koruně (průměr větve alespoň 15 cm) zakončené přirozeným zlomem za úrovní větevního límečku. Mohou být doprovázené jizvou po vytržení pletiv kmene
• Zduřené, členité kořenové náběhy (Root buttress cavities – GR11 až GR13) – členité či zduřelé kořenové náběhy s přirozeně vzniklými dutinami a úžlabími

Biologický význam stanoviště

Významem stanoviště je hodnocena skutečnost, zda odstraněním předmětného stromu může dojít k ohrožení existence živočichů v dané lokalitě nebo zda jsou v dostupné zdálenosti jiné stromy, které by tuto funkci mohly nahradit.

Taxon

Taxonem je míněn druh předmětného stromu, event. kultivar (např. buk lesní - Fagus sylvatica).

Velikost

Podle stanovištních poměrů a účelu výsadby je zvolena velikost vysazovaných rostlin. K dispozici jsou následující velikostní kategorie běžně prodávaného rostlinného materiálu:

• listnaté stromy: špičáky (definované výškou sazenice) 100/150, 150/200, stromy se zapěstovanou korunou (definované obvodem kmene ve výšce 1 m) 10/12, 12/14, 14/16, 16/18, 20/25,
• jehličnaté stromy: (definované výškou sazenice) 100/125, 125/150, 150/175, 175/200, 200/225, 225/250, 250/300,
• keře s velikostí kontejneru 1l, 2l, 3l.

Délka péče v letech

Počet let povýsadbové péče pro jednotlivé skupiny:

• výsadba keřů – délka povýsadbové péče 3 roky,
• výsadba stromů s velikostí 100/150 – 250/300 – délka povýsadbové péče 3 roky,
• výsadba stromů s velikostí 10/12 – 20/25 – délka povýsadbové péče 5 let.

Počet

Počet (množství) sazenic daného taxonu určených k výsadbě.

Počet

Počet (množství) sazenic daného taxonu určených k výsadbě.

Hodnocení invazivních dřevin

V případě jedinců s taxonem invazivních dřevin záměrně vysazených, rostoucích v zastavěném a zastavitelném území s patrnou realizací výchovných a pěstebních zásahů lze ocenění provést s jejich zařazením do kategorie B (krátkověké a rychlerostoucí dřeviny).